Guantánamo – místo, které se v povědomí veřejnosti zapsalo jako symbol boje proti terorismu – se má nyní stát novým střediskem americké imigrační politiky. Podle informací serveru Politico chce Trumpova vláda začít už tento týden přesouvat do zařízení tisíce nelegálních migrantů. Jde o bezprecedentní krok, který vyvolává rozruch nejen mezi americkými diplomaty, ale i mezi spojeneckými státy.
Z dokumentů, které má redakce k dispozici, vyplývá, že vláda plánuje navýšit počet migrantů z dosavadních 500 až na 9 000, přičemž konečný cíl je až 30 000 zadržených. První skupiny by měly být přemístěny už ve středu, a to bez předchozího upozornění jejich domovských států. Oficiálním důvodem je nedostatek míst v detenčních centrech na území USA, ale využití Guantánama má také vyslat jasný odstrašující signál těm, kdo by se chtěli do Spojených států dostat nelegálně.
Mezi zvažovanými migranty k deportaci jsou i Evropané – například 170 Rusů, 100 Rumunů a jeden Rakušan. Tento krok podle diplomatických zdrojů vyvolal značné obavy, zejména v kontextu, že se jedná o občany spojeneckých zemí, které s USA běžně spolupracují na repatriaci svých občanů. „Tohle má jen šokovat a děsit,“ uvedl jeden z pracovníků ministerstva zahraničí, který kvůli citlivosti tématu vystupoval anonymně. „Ale tohle jsou naši spojenci.“
Vláda mezitím čelí i soudnímu tlaku. Podle žaloby, kterou podala Americká unie pro občanské svobody (ACLU), je přibližně 70 migrantů v Guantánamu drženo v „represivních podmínkách“ – mají nedostatek jídla, hygienických prostředků a čelí špatným životním podmínkám včetně výskytu hlodavců. „Vláda neprokázala žádný legitimní důvod, proč jsou migranti drženi právě v Guantánamu,“ uvádějí právníci ACLU. „Jde jen o zastrašování, donucení ke vzdání se práv a dobrovolné deportaci.“
Ministerstvo spravedlnosti v soudních spisech tvrdí, že Guantánamo slouží pouze jako dočasné zařízení, nikoliv pro neomezené zadržování. Přesto zůstává otázkou, jak dlouho tam migranti skutečně zůstávají. Senátor Gary Peters, demokrat a předseda senátního výboru pro vnitřní bezpečnost, uvedl, že zadržování v Guantánamu přijde daňové poplatníky na 100 000 dolarů denně za jednoho migranta.
Trumpova administrativa zároveň stupňuje tlak na imigrační úřad ICE. Poradce Bílého domu Stephen Miller údajně požaduje až 3 000 zatčení denně. ICE zároveň trpí nedostatkem personálu i míst k detenci a žádá Kongres o dodatečné prostředky.
Využití Guantánama tak představuje eskalaci v přístupu administrativy Donalda Trumpa k migraci. Zařízení, kde USA po útocích z 11. září 2001 držely až 780 podezřelých z terorismu, se nyní má proměnit v prostředek vnitřní imigrační politiky. Kritici tento krok označují za právně i morálně problematický, obávají se zneužití vojenského zařízení a porušení lidských práv. Bílý dům a ministerstvo vnitřní bezpečnosti se k plánům zatím oficiálně nevyjádřily.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.