Guantánamo – místo, které se v povědomí veřejnosti zapsalo jako symbol boje proti terorismu – se má nyní stát novým střediskem americké imigrační politiky. Podle informací serveru Politico chce Trumpova vláda začít už tento týden přesouvat do zařízení tisíce nelegálních migrantů. Jde o bezprecedentní krok, který vyvolává rozruch nejen mezi americkými diplomaty, ale i mezi spojeneckými státy.
Z dokumentů, které má redakce k dispozici, vyplývá, že vláda plánuje navýšit počet migrantů z dosavadních 500 až na 9 000, přičemž konečný cíl je až 30 000 zadržených. První skupiny by měly být přemístěny už ve středu, a to bez předchozího upozornění jejich domovských států. Oficiálním důvodem je nedostatek míst v detenčních centrech na území USA, ale využití Guantánama má také vyslat jasný odstrašující signál těm, kdo by se chtěli do Spojených států dostat nelegálně.
Mezi zvažovanými migranty k deportaci jsou i Evropané – například 170 Rusů, 100 Rumunů a jeden Rakušan. Tento krok podle diplomatických zdrojů vyvolal značné obavy, zejména v kontextu, že se jedná o občany spojeneckých zemí, které s USA běžně spolupracují na repatriaci svých občanů. „Tohle má jen šokovat a děsit,“ uvedl jeden z pracovníků ministerstva zahraničí, který kvůli citlivosti tématu vystupoval anonymně. „Ale tohle jsou naši spojenci.“
Vláda mezitím čelí i soudnímu tlaku. Podle žaloby, kterou podala Americká unie pro občanské svobody (ACLU), je přibližně 70 migrantů v Guantánamu drženo v „represivních podmínkách“ – mají nedostatek jídla, hygienických prostředků a čelí špatným životním podmínkám včetně výskytu hlodavců. „Vláda neprokázala žádný legitimní důvod, proč jsou migranti drženi právě v Guantánamu,“ uvádějí právníci ACLU. „Jde jen o zastrašování, donucení ke vzdání se práv a dobrovolné deportaci.“
Ministerstvo spravedlnosti v soudních spisech tvrdí, že Guantánamo slouží pouze jako dočasné zařízení, nikoliv pro neomezené zadržování. Přesto zůstává otázkou, jak dlouho tam migranti skutečně zůstávají. Senátor Gary Peters, demokrat a předseda senátního výboru pro vnitřní bezpečnost, uvedl, že zadržování v Guantánamu přijde daňové poplatníky na 100 000 dolarů denně za jednoho migranta.
Trumpova administrativa zároveň stupňuje tlak na imigrační úřad ICE. Poradce Bílého domu Stephen Miller údajně požaduje až 3 000 zatčení denně. ICE zároveň trpí nedostatkem personálu i míst k detenci a žádá Kongres o dodatečné prostředky.
Využití Guantánama tak představuje eskalaci v přístupu administrativy Donalda Trumpa k migraci. Zařízení, kde USA po útocích z 11. září 2001 držely až 780 podezřelých z terorismu, se nyní má proměnit v prostředek vnitřní imigrační politiky. Kritici tento krok označují za právně i morálně problematický, obávají se zneužití vojenského zařízení a porušení lidských práv. Bílý dům a ministerstvo vnitřní bezpečnosti se k plánům zatím oficiálně nevyjádřily.
Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
V Česku právě dnes začíná tropická epizoda, která bude v některých oblastech pokračovat i o víkendu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejímž prostřednictvím varují meteorologové před vysokými teplotami a nebezpečím požárů. Experti zároveň avizují další výstrahu před vedry v příštím týdnu.
Tropické noci dokážou proměnit usínání v nekonečné trápení a samotná obava z nevyspání celou situaci ještě zhoršuje. Podle odborníků se psychický tlak spojený s nemožností usnout v horku rychle mění ve fyzickou i mentální zátěž. Lidé začnou sledovat hodiny, úzkostlivě počítají zbývající čas do budíku a snaží se usnout na sílu. Pokud nevlídné podmínky trvají několik nocí za sebou, akumulovaný spánkový dluh negativně ovlivňuje náladu, zvyšuje podrážděnost a snižuje schopnost čelit běžnému dennímu stresu.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit třináctidenní letní bombardovací kampaň proti Íránu jasně ukazuje limity samotné vojenské síly. Přestože nálety způsobily obrovské škody a stály životy tisíců lidí, Teherán se nepodařilo přimět ke kapitulaci. Washington tak zjišťuje, že bez rozsáhlé pozemní operace, do níž se mu vůbec nechce, nedokáže své maximální požadavky prosadit.
Americká armáda zmařila překvapivý raketový útok z Íránu a spojila síly se Saúdskou Arábií k odvetným úderům na pozice proíránských milic v Íráku. K obnovení bojových akcí došlo poté, co Teherán odpálil sérii balistických střel namířených na americké vojenské základny na Blízkém východě, konkrétně v Jordánsku. Všechny íránské rakety byly podle amerického centrálního velení včas zachyceny a zničeny.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.