Guantánamo – místo, které se v povědomí veřejnosti zapsalo jako symbol boje proti terorismu – se má nyní stát novým střediskem americké imigrační politiky. Podle informací serveru Politico chce Trumpova vláda začít už tento týden přesouvat do zařízení tisíce nelegálních migrantů. Jde o bezprecedentní krok, který vyvolává rozruch nejen mezi americkými diplomaty, ale i mezi spojeneckými státy.
Z dokumentů, které má redakce k dispozici, vyplývá, že vláda plánuje navýšit počet migrantů z dosavadních 500 až na 9 000, přičemž konečný cíl je až 30 000 zadržených. První skupiny by měly být přemístěny už ve středu, a to bez předchozího upozornění jejich domovských států. Oficiálním důvodem je nedostatek míst v detenčních centrech na území USA, ale využití Guantánama má také vyslat jasný odstrašující signál těm, kdo by se chtěli do Spojených států dostat nelegálně.
Mezi zvažovanými migranty k deportaci jsou i Evropané – například 170 Rusů, 100 Rumunů a jeden Rakušan. Tento krok podle diplomatických zdrojů vyvolal značné obavy, zejména v kontextu, že se jedná o občany spojeneckých zemí, které s USA běžně spolupracují na repatriaci svých občanů. „Tohle má jen šokovat a děsit,“ uvedl jeden z pracovníků ministerstva zahraničí, který kvůli citlivosti tématu vystupoval anonymně. „Ale tohle jsou naši spojenci.“
Vláda mezitím čelí i soudnímu tlaku. Podle žaloby, kterou podala Americká unie pro občanské svobody (ACLU), je přibližně 70 migrantů v Guantánamu drženo v „represivních podmínkách“ – mají nedostatek jídla, hygienických prostředků a čelí špatným životním podmínkám včetně výskytu hlodavců. „Vláda neprokázala žádný legitimní důvod, proč jsou migranti drženi právě v Guantánamu,“ uvádějí právníci ACLU. „Jde jen o zastrašování, donucení ke vzdání se práv a dobrovolné deportaci.“
Ministerstvo spravedlnosti v soudních spisech tvrdí, že Guantánamo slouží pouze jako dočasné zařízení, nikoliv pro neomezené zadržování. Přesto zůstává otázkou, jak dlouho tam migranti skutečně zůstávají. Senátor Gary Peters, demokrat a předseda senátního výboru pro vnitřní bezpečnost, uvedl, že zadržování v Guantánamu přijde daňové poplatníky na 100 000 dolarů denně za jednoho migranta.
Trumpova administrativa zároveň stupňuje tlak na imigrační úřad ICE. Poradce Bílého domu Stephen Miller údajně požaduje až 3 000 zatčení denně. ICE zároveň trpí nedostatkem personálu i míst k detenci a žádá Kongres o dodatečné prostředky.
Využití Guantánama tak představuje eskalaci v přístupu administrativy Donalda Trumpa k migraci. Zařízení, kde USA po útocích z 11. září 2001 držely až 780 podezřelých z terorismu, se nyní má proměnit v prostředek vnitřní imigrační politiky. Kritici tento krok označují za právně i morálně problematický, obávají se zneužití vojenského zařízení a porušení lidských práv. Bílý dům a ministerstvo vnitřní bezpečnosti se k plánům zatím oficiálně nevyjádřily.
Více než 1400 mrtvých a tisíce zraněných si vyžádalo zemětřesení, které v neděli zasáhlo Afghánistán. Nová afghánská vláda pod vedením Tálibánu proto nyní naléhavě žádá o mezinárodní pomoc. Záchranáři se snaží prohledávat trosky domů a hledat přeživší. Jejich práci ale ztěžuje drsný horský terén a nepříznivé počasí.
Dva dny po incidentu, při kterém byl napaden předseda hnutí ANO Andrej Babiš, se útočník, čtyřiašedesátiletý Vladislav N., vyjádřil k motivům svého činu.
I přesto, že se v nadcházejících měsících zřejmě vrátí klimatický jev La Niña, očekává se, že globální teploty zůstanou nadprůměrné. Vyplývá to z prohlášení Světové meteorologické organizace (WMO) spadající pod OSN.
Expředseda vlády Andrej Babiš byl v pondělí na východě Česka napaden. Během mítinku v Dobré ho zasáhl do hlavy a zad holí muž, kterého policie ihned zatkla. Útok, který policisté kvalifikovali jako výtržnictví, si vyžádal Babišovu krátkou hospitalizaci.
Prezident Si Ťin-pching připravil v Pekingu velkolepou ukázku síly, pečlivě naplánovanou do posledního detailu. Obrovské čínské vlajky zdobí náměstí Nebeského klidu a dohlíží na ně portrét zakladatele komunistické Číny Maa Ce-tunga. Je to místo připravené pro desítky zahraničních státníků. Mezi nimi nechybí ani ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un, jejichž účast je považována za diplomatický triumf čínského prezidenta.
Belgie se chystá formálně uznat Palestinu jako stát a zároveň uvalit na Izrael sankce. Oznámil to belgický ministr zahraničí Maxime Prévot.
Ruský prezident Vladimir Putin se setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, aby potvrdil „nevídaně vysokou úroveň“ vzájemných vztahů.
Dáda Patrasová a Felix Slováček jsou opět na ostří nože. Svědčí o tom nejnovější konverzace herečky s novináři, jimž si postěžovala na svého manžela a některá jeho vyjádření. Patrasová si podle svých slov neví rady.
Od posledního rozloučení s Jiřím Krampolem již uplynul téměř měsíc, ale ještě se nezapomnělo na tahanice kolem organizace pohřbu. Nejméně jednou již zaznělo, že hercův manažer Miloš Schmiedberger chystá vlastní rozloučení. Podle nejnovějších informací je tomu opravdu tak.
Premiér Petr Fiala (ODS) či ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odsoudili pondělní útok na expremiéra Andreje Babiše (ANO) na mítinku na Frýdecko-Místecku v Moravskoslezském kraji. Podle Aleny Schillerové je napadení přímým důsledkem kampaně vládních stran, která je podle jejích slov založená na strachu a rozdělování.
Vyhrocená volební kampaň se v pondělí promítla do mítinku expremiéra Andreje Babiše (ANO) na Frýdecko-Místecku v Moravskoslezském kraji. Babiš byl podle svědků zasažen berlí do hlavy, na místě zasahovala policie. Předseda hnutí, které je favoritem voleb, odjel do nemocnice.
Jiřina Bohdalová se po většinu léta zotavovala z náročné operace, kterou podstoupila před prázdninami. V jejich závěru se konečně objevila na veřejnosti. A dočkala se pořádného, ale především příjemného překvapení.