Guantánamo – místo, které se v povědomí veřejnosti zapsalo jako symbol boje proti terorismu – se má nyní stát novým střediskem americké imigrační politiky. Podle informací serveru Politico chce Trumpova vláda začít už tento týden přesouvat do zařízení tisíce nelegálních migrantů. Jde o bezprecedentní krok, který vyvolává rozruch nejen mezi americkými diplomaty, ale i mezi spojeneckými státy.
Z dokumentů, které má redakce k dispozici, vyplývá, že vláda plánuje navýšit počet migrantů z dosavadních 500 až na 9 000, přičemž konečný cíl je až 30 000 zadržených. První skupiny by měly být přemístěny už ve středu, a to bez předchozího upozornění jejich domovských států. Oficiálním důvodem je nedostatek míst v detenčních centrech na území USA, ale využití Guantánama má také vyslat jasný odstrašující signál těm, kdo by se chtěli do Spojených států dostat nelegálně.
Mezi zvažovanými migranty k deportaci jsou i Evropané – například 170 Rusů, 100 Rumunů a jeden Rakušan. Tento krok podle diplomatických zdrojů vyvolal značné obavy, zejména v kontextu, že se jedná o občany spojeneckých zemí, které s USA běžně spolupracují na repatriaci svých občanů. „Tohle má jen šokovat a děsit,“ uvedl jeden z pracovníků ministerstva zahraničí, který kvůli citlivosti tématu vystupoval anonymně. „Ale tohle jsou naši spojenci.“
Vláda mezitím čelí i soudnímu tlaku. Podle žaloby, kterou podala Americká unie pro občanské svobody (ACLU), je přibližně 70 migrantů v Guantánamu drženo v „represivních podmínkách“ – mají nedostatek jídla, hygienických prostředků a čelí špatným životním podmínkám včetně výskytu hlodavců. „Vláda neprokázala žádný legitimní důvod, proč jsou migranti drženi právě v Guantánamu,“ uvádějí právníci ACLU. „Jde jen o zastrašování, donucení ke vzdání se práv a dobrovolné deportaci.“
Ministerstvo spravedlnosti v soudních spisech tvrdí, že Guantánamo slouží pouze jako dočasné zařízení, nikoliv pro neomezené zadržování. Přesto zůstává otázkou, jak dlouho tam migranti skutečně zůstávají. Senátor Gary Peters, demokrat a předseda senátního výboru pro vnitřní bezpečnost, uvedl, že zadržování v Guantánamu přijde daňové poplatníky na 100 000 dolarů denně za jednoho migranta.
Trumpova administrativa zároveň stupňuje tlak na imigrační úřad ICE. Poradce Bílého domu Stephen Miller údajně požaduje až 3 000 zatčení denně. ICE zároveň trpí nedostatkem personálu i míst k detenci a žádá Kongres o dodatečné prostředky.
Využití Guantánama tak představuje eskalaci v přístupu administrativy Donalda Trumpa k migraci. Zařízení, kde USA po útocích z 11. září 2001 držely až 780 podezřelých z terorismu, se nyní má proměnit v prostředek vnitřní imigrační politiky. Kritici tento krok označují za právně i morálně problematický, obávají se zneužití vojenského zařízení a porušení lidských práv. Bílý dům a ministerstvo vnitřní bezpečnosti se k plánům zatím oficiálně nevyjádřily.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
