Guantánamo – místo, které se v povědomí veřejnosti zapsalo jako symbol boje proti terorismu – se má nyní stát novým střediskem americké imigrační politiky. Podle informací serveru Politico chce Trumpova vláda začít už tento týden přesouvat do zařízení tisíce nelegálních migrantů. Jde o bezprecedentní krok, který vyvolává rozruch nejen mezi americkými diplomaty, ale i mezi spojeneckými státy.
Z dokumentů, které má redakce k dispozici, vyplývá, že vláda plánuje navýšit počet migrantů z dosavadních 500 až na 9 000, přičemž konečný cíl je až 30 000 zadržených. První skupiny by měly být přemístěny už ve středu, a to bez předchozího upozornění jejich domovských států. Oficiálním důvodem je nedostatek míst v detenčních centrech na území USA, ale využití Guantánama má také vyslat jasný odstrašující signál těm, kdo by se chtěli do Spojených států dostat nelegálně.
Mezi zvažovanými migranty k deportaci jsou i Evropané – například 170 Rusů, 100 Rumunů a jeden Rakušan. Tento krok podle diplomatických zdrojů vyvolal značné obavy, zejména v kontextu, že se jedná o občany spojeneckých zemí, které s USA běžně spolupracují na repatriaci svých občanů. „Tohle má jen šokovat a děsit,“ uvedl jeden z pracovníků ministerstva zahraničí, který kvůli citlivosti tématu vystupoval anonymně. „Ale tohle jsou naši spojenci.“
Vláda mezitím čelí i soudnímu tlaku. Podle žaloby, kterou podala Americká unie pro občanské svobody (ACLU), je přibližně 70 migrantů v Guantánamu drženo v „represivních podmínkách“ – mají nedostatek jídla, hygienických prostředků a čelí špatným životním podmínkám včetně výskytu hlodavců. „Vláda neprokázala žádný legitimní důvod, proč jsou migranti drženi právě v Guantánamu,“ uvádějí právníci ACLU. „Jde jen o zastrašování, donucení ke vzdání se práv a dobrovolné deportaci.“
Ministerstvo spravedlnosti v soudních spisech tvrdí, že Guantánamo slouží pouze jako dočasné zařízení, nikoliv pro neomezené zadržování. Přesto zůstává otázkou, jak dlouho tam migranti skutečně zůstávají. Senátor Gary Peters, demokrat a předseda senátního výboru pro vnitřní bezpečnost, uvedl, že zadržování v Guantánamu přijde daňové poplatníky na 100 000 dolarů denně za jednoho migranta.
Trumpova administrativa zároveň stupňuje tlak na imigrační úřad ICE. Poradce Bílého domu Stephen Miller údajně požaduje až 3 000 zatčení denně. ICE zároveň trpí nedostatkem personálu i míst k detenci a žádá Kongres o dodatečné prostředky.
Využití Guantánama tak představuje eskalaci v přístupu administrativy Donalda Trumpa k migraci. Zařízení, kde USA po útocích z 11. září 2001 držely až 780 podezřelých z terorismu, se nyní má proměnit v prostředek vnitřní imigrační politiky. Kritici tento krok označují za právně i morálně problematický, obávají se zneužití vojenského zařízení a porušení lidských práv. Bílý dům a ministerstvo vnitřní bezpečnosti se k plánům zatím oficiálně nevyjádřily.
Veronika Arichteva je známou herečkou, ale v první řadě považuje sama sebe za maminku. Nyní prozradila jednu zajímavost o tom, jak vykonává tuto rodinnou roli. Některé fanoušky to dost překvapilo.
K tragickému incidentu došlo ve čtvrtek na střelnici v Příbrami. Zemřela tam žena, která při střelbě s instruktorem obrátila zbraň proti sobě. Případ vyšetřuje policie. Tuzemská média připomínají, že na Příbramsku si loni totožným způsobem vzal život populární herec Karel Heřmánek.
Českou hereckou obec zasáhla v pátek smutná zpráva. Ve věku 85 let zemřel Stanislav Šárský, dlouholetý člen souboru a někdejší šéf činohry ostravského státního divadla. Před dvěma lety získal Thálii za celoživotní mistrovství.
Španělský premiér Pedro Sánchez ostře odmítl návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby členské státy NATO navýšily své obranné výdaje až na 5 % HDP. Ve čtvrtek označil tento požadavek za „nepřiměřený“ a varoval, že by mohl vážně poškodit španělskou ekonomiku, veřejné služby i sociální soudržnost.
Rusko během nedávné výměny padlých vojáků předalo Ukrajině i ostatky svých vlastních vojáků. Oznámil to ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko s tím, že může jít o záměrné jednání nebo o projev lhostejnosti Moskvy ke svým padlým.
Zatímco Izrael pokračuje v útocích proti Íránu, americký prezident Donald Trump i další světoví lídři zaujali vůči islámské republice tvrdší postoj. Trump nejenže zvažuje útok na íránská jaderná zařízení, ale dokonce označil nejvyššího vůdce Alího Chameneího za „snadný cíl“ a požaduje od Íránu „bezpodmínečnou kapitulaci“. Zároveň se přidávají další západní země, jako Německo, Kanada, Velká Británie a Austrálie, které naléhají na Teherán, aby zcela zanechal svého jaderného programu.
Čínské hackerské skupiny napojené na komunistický režim systematicky útočí na ruské vládní instituce a obranný sektor, přestože Peking i Moskva hovoří o strategickém partnerství. Podle expertů se Čína snaží získat informace o ruských vojenských technologiích a zkušenostech z války na Ukrajině. Úniky z ruské FSB ukazují narůstající nedůvěru a spolupráce „bez hranic“ tak čelí vážné zkoušce.
Letní měsíce lákají k procházkám v přírodě, piknikům i večerním posezením pod širým nebem. S těmito příjemnými aktivitami ale často přichází i méně vítaní společníci – komáři, klíšťata, blechy, pavouci, včely nebo vosy. Jejich štípnutí mohou být jen mírným obtěžováním, ale také signálem závažnějšího zdravotního rizika.
V České republice se ročně rozvede zhruba 20 tisíc párů. A i když je rozvod především citlivou osobní záležitostí, pro mnohé znamená i značnou finanční zátěž. O výši nákladů rozhoduje hlavně to, zda se manželé dokážou dohodnout, nebo se vše řeší u soudu. Analytici z Banky.cz připravili detailní přehled toho, co všechno může rozvod stát.
Zatímco se svět obává možného amerického útoku na Írán a situace na Blízkém východě dál eskaluje, Rusko ostře varovalo před jakýmikoli pokusy o změnu režimu v Teheránu nebo atentát na duchovního vůdce Alího Chameneího.
Exprezident Miloš Zeman objíždí republiku se svou knihou Prezidentský úděl a během turné nastávají bizarní situace. Poslední beseda, která se konala ve středu v Ústí nad Labem, proběhla v prostředí svatebního salonu.
Česko v květnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška, jehož všichni měli především za herce a dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu. Svým způsobem byl ale také podnikatelem a právě osud jeho společností se v těchto dnech začíná řešit.