Střet mezi Izraelem a Íránem se nebezpečně prohlubuje a nabývá nové podoby. Izraelská armáda v pondělí vůbec poprvé vyzvala civilní obyvatele části íránského hlavního města Teheránu k okamžité evakuaci. V oblasti se podle izraelských vojenských představitelů nachází „vojenská infrastruktura režimu“, na kterou se zaměří letecké údery v nadcházejících hodinách. Tento krok připomíná postupy izraelské armády v Gaze, kde opakovaně varovala palestinské civilisty před bombardováním.
Evakuační výzva byla zveřejněna prostřednictvím příspěvku na sociální síti X (dříve Twitter), konkrétně z účtu plukovníka Avichaye Adraeeho, mluvčího izraelské armády pro arabsky mluvící publikum. Zveřejněná mapa označila rozsáhlou oblast ve třetím městském obvodu severního Teheránu červeně jako varovný prostor. Adraee napsal v perštině: „Drazí obyvatelé, pro vaši bezpečnost neprodleně opusťte označenou oblast. Izraelské letectvo zde v následujících hodinách zahájí údery na vojenské cíle režimu. Vaše přítomnost zde vás ohrožuje na životě.“
Současně byla íránská veřejnost šokována incidentem v živém vysílání státní televize IRIB, kdy přímo během přenosu zazněl silný výbuch, obrazovka se zakryla prachem a moderátor náhle zmizel ze záběru. Televize musela přerušit program a nahradit ho předtočeným obsahem.
Premiér Benjamin Netanjahu se k evakuačním výzvám přihlásil během návštěvy izraelské letecké základny Tel Nof a prohlásil, že Izrael nyní „ovládá vzdušný prostor nad Teheránem“, což podle něj zásadně mění charakter konfliktu. „Zatímco Írán útočí na naše civilisty, my cílíme na režim. A na rozdíl od íránských vůdců varujeme obyvatelstvo před útoky,“ uvedl. V pozdějším prohlášení premiér dokonce naznačil, že likvidace duchovního vůdce Chameneího by podle něj mohla „ukončit válku“.
Na izraelskou ofenzivu reagoval Írán sérií raketových úderů na hustě obydlená izraelská města. Íránské střely zasáhly například Tel Aviv, Haifu či Petah Tikvu, kde během noci zemřeli čtyři lidé v bytovém domě. Celkem si útoky vyžádaly nejméně 23 izraelských civilních obětí a zraněno bylo kolem 600 osob. Izraelské obranné složky tvrdí, že dokáží zachytit 80–90 % přilétajících raket, nicméně 5–10 % stále dopadá do civilních oblastí.
Obě strany zároveň stupňují útoky na ropnou a plynovou infrastrukturu, čímž roste riziko ekologické katastrofy. Výbuchy byly zaznamenány i u rafinerií v jižním Teheránu.
V íránské společnosti mezitím roste frustrace a obavy. Podle tamního ministerstva zdravotnictví při izraelských náletech zahynulo už 224 lidí, přičemž drtivá většina z nich byli civilisté. Zraněno bylo přes 1 400 dalších osob. Íránský Červený půlměsíc oznámil, že při jednom z útoků přišli o život tři jeho záchranáři, a obvinil Izrael z porušení mezinárodního humanitárního práva.
Zřejmě nejvýraznější změnou ve vývoji krize je oznámení íránského vedení, že zvažuje odchod ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), kterou země podepsala v roce 1968. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí uvedl, že parlament (Majlis) připravuje návrh zákona, který by umožnil formální odstoupení od smlouvy. Prezident Masúd Pezeškian však ujistil, že Írán neusiluje o vývoj jaderných zbraní, pouze o mírový rozvoj jaderné energie, a připomněl náboženský edikt Chameneího zakazující vývoj zbraní hromadného ničení.
Přesto izraelské letectvo v posledních dnech útočilo na íránská jaderná zařízení, údajně kvůli obavám, že Teherán se blíží k výrobě jaderné bomby. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) však dosud nezaznamenala důkazy, že by Írán zahájil konkrétní kroky k sestavení jaderné zbraně. Šéf MAAE Rafael Grossi potvrdil, že útok na obohacovací závod v Natanzu pravděpodobně vážně poškodil jeho technologii, zatímco zařízení ve Fordowu zůstalo víceméně nedotčeno.
Navzdory tomu, že Izrael tvrdí, že má vzdušnou převahu nad Íránem, íránské síly nadále vypouštějí balistické střely. Revoluční gardy dokonce tvrdí, že se jim podařilo narušit izraelské obranné systémy. Zprávu však zatím nelze nezávisle ověřit.
Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social znovu apeloval na Írán, aby „okamžitě evakuoval hlavní město“ a zopakoval, že Írán nesmí získat jaderné zbraně. Trump rovněž překvapivě opustil summit G7 v Kanadě a zamířil zpět do Washingtonu. Podle Bílého domu má v plánu pokusit se o přímé jednání s íránskými představiteli, ale popřel, že by odcestoval kvůli snahám o příměří, s tím, že „pracuje na něčem mnohem větším“.
Podle amerických úředníků USA zatím přímo nezasáhly do bojů, ale rozmístily přes 30 tankovacích letadel do Evropy, což by mohlo umožnit intenzivnější letecké operace v oblasti. Ministr obrany Pete Hegseth oznámil posílení obranných kapacit na Blízkém východě, avšak bez upřesnění konkrétního vybavení.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.