Trump odešel ze summitu G7. Izrael nařídil evakuaci Teheránu, Írán vystřelil další rakety

Evakuační výzva byla zveřejněna prostřednictvím příspěvku na sociální síti X (dříve Twitter), konkrétně z účtu plukovníka Avichaye Adraeeho, mluvčího izraelské armády pro arabsky mluvící publikum. Zveřejněná mapa označila rozsáhlou oblast ve třetím městském obvodu severního Teheránu červeně jako varovný prostor. Adraee napsal v perštině: „Drazí obyvatelé, pro vaši bezpečnost neprodleně opusťte označenou oblast. Izraelské letectvo zde v následujících hodinách zahájí údery na vojenské cíle režimu. Vaše přítomnost zde vás ohrožuje na životě.“

Současně byla íránská veřejnost šokována incidentem v živém vysílání státní televize IRIB, kdy přímo během přenosu zazněl silný výbuch, obrazovka se zakryla prachem a moderátor náhle zmizel ze záběru. Televize musela přerušit program a nahradit ho předtočeným obsahem.

Premiér Benjamin Netanjahu se k evakuačním výzvám přihlásil během návštěvy izraelské letecké základny Tel Nof a prohlásil, že Izrael nyní „ovládá vzdušný prostor nad Teheránem“, což podle něj zásadně mění charakter konfliktu. „Zatímco Írán útočí na naše civilisty, my cílíme na režim. A na rozdíl od íránských vůdců varujeme obyvatelstvo před útoky,“ uvedl. V pozdějším prohlášení premiér dokonce naznačil, že likvidace duchovního vůdce Chameneího by podle něj mohla „ukončit válku“.

Na izraelskou ofenzivu reagoval Írán sérií raketových úderů na hustě obydlená izraelská města. Íránské střely zasáhly například Tel Aviv, Haifu či Petah Tikvu, kde během noci zemřeli čtyři lidé v bytovém domě. Celkem si útoky vyžádaly nejméně 23 izraelských civilních obětí a zraněno bylo kolem 600 osob. Izraelské obranné složky tvrdí, že dokáží zachytit 80–90 % přilétajících raket, nicméně 5–10 % stále dopadá do civilních oblastí.

Obě strany zároveň stupňují útoky na ropnou a plynovou infrastrukturu, čímž roste riziko ekologické katastrofy. Výbuchy byly zaznamenány i u rafinerií v jižním Teheránu.

V íránské společnosti mezitím roste frustrace a obavy. Podle tamního ministerstva zdravotnictví při izraelských náletech zahynulo už 224 lidí, přičemž drtivá většina z nich byli civilisté. Zraněno bylo přes 1 400 dalších osob. Íránský Červený půlměsíc oznámil, že při jednom z útoků přišli o život tři jeho záchranáři, a obvinil Izrael z porušení mezinárodního humanitárního práva.

Zřejmě nejvýraznější změnou ve vývoji krize je oznámení íránského vedení, že zvažuje odchod ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), kterou země podepsala v roce 1968. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí uvedl, že parlament (Majlis) připravuje návrh zákona, který by umožnil formální odstoupení od smlouvy. Prezident Masúd Pezeškian však ujistil, že Írán neusiluje o vývoj jaderných zbraní, pouze o mírový rozvoj jaderné energie, a připomněl náboženský edikt Chameneího zakazující vývoj zbraní hromadného ničení.

Přesto izraelské letectvo v posledních dnech útočilo na íránská jaderná zařízení, údajně kvůli obavám, že Teherán se blíží k výrobě jaderné bomby. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) však dosud nezaznamenala důkazy, že by Írán zahájil konkrétní kroky k sestavení jaderné zbraně. Šéf MAAE Rafael Grossi potvrdil, že útok na obohacovací závod v Natanzu pravděpodobně vážně poškodil jeho technologii, zatímco zařízení ve Fordowu zůstalo víceméně nedotčeno.

Navzdory tomu, že Izrael tvrdí, že má vzdušnou převahu nad Íránem, íránské síly nadále vypouštějí balistické střely. Revoluční gardy dokonce tvrdí, že se jim podařilo narušit izraelské obranné systémy. Zprávu však zatím nelze nezávisle ověřit.

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social znovu apeloval na Írán, aby „okamžitě evakuoval hlavní město“ a zopakoval, že Írán nesmí získat jaderné zbraně. Trump rovněž překvapivě opustil summit G7 v Kanadě a zamířil zpět do Washingtonu. Podle Bílého domu má v plánu pokusit se o přímé jednání s íránskými představiteli, ale popřel, že by odcestoval kvůli snahám o příměří, s tím, že „pracuje na něčem mnohem větším“.

Podle amerických úředníků USA zatím přímo nezasáhly do bojů, ale rozmístily přes 30 tankovacích letadel do Evropy, což by mohlo umožnit intenzivnější letecké operace v oblasti. Ministr obrany Pete Hegseth oznámil posílení obranných kapacit na Blízkém východě, avšak bez upřesnění konkrétního vybavení.