Střet mezi Izraelem a Íránem se nebezpečně prohlubuje a nabývá nové podoby. Izraelská armáda v pondělí vůbec poprvé vyzvala civilní obyvatele části íránského hlavního města Teheránu k okamžité evakuaci. V oblasti se podle izraelských vojenských představitelů nachází „vojenská infrastruktura režimu“, na kterou se zaměří letecké údery v nadcházejících hodinách. Tento krok připomíná postupy izraelské armády v Gaze, kde opakovaně varovala palestinské civilisty před bombardováním.
Evakuační výzva byla zveřejněna prostřednictvím příspěvku na sociální síti X (dříve Twitter), konkrétně z účtu plukovníka Avichaye Adraeeho, mluvčího izraelské armády pro arabsky mluvící publikum. Zveřejněná mapa označila rozsáhlou oblast ve třetím městském obvodu severního Teheránu červeně jako varovný prostor. Adraee napsal v perštině: „Drazí obyvatelé, pro vaši bezpečnost neprodleně opusťte označenou oblast. Izraelské letectvo zde v následujících hodinách zahájí údery na vojenské cíle režimu. Vaše přítomnost zde vás ohrožuje na životě.“
Současně byla íránská veřejnost šokována incidentem v živém vysílání státní televize IRIB, kdy přímo během přenosu zazněl silný výbuch, obrazovka se zakryla prachem a moderátor náhle zmizel ze záběru. Televize musela přerušit program a nahradit ho předtočeným obsahem.
Premiér Benjamin Netanjahu se k evakuačním výzvám přihlásil během návštěvy izraelské letecké základny Tel Nof a prohlásil, že Izrael nyní „ovládá vzdušný prostor nad Teheránem“, což podle něj zásadně mění charakter konfliktu. „Zatímco Írán útočí na naše civilisty, my cílíme na režim. A na rozdíl od íránských vůdců varujeme obyvatelstvo před útoky,“ uvedl. V pozdějším prohlášení premiér dokonce naznačil, že likvidace duchovního vůdce Chameneího by podle něj mohla „ukončit válku“.
Na izraelskou ofenzivu reagoval Írán sérií raketových úderů na hustě obydlená izraelská města. Íránské střely zasáhly například Tel Aviv, Haifu či Petah Tikvu, kde během noci zemřeli čtyři lidé v bytovém domě. Celkem si útoky vyžádaly nejméně 23 izraelských civilních obětí a zraněno bylo kolem 600 osob. Izraelské obranné složky tvrdí, že dokáží zachytit 80–90 % přilétajících raket, nicméně 5–10 % stále dopadá do civilních oblastí.
Obě strany zároveň stupňují útoky na ropnou a plynovou infrastrukturu, čímž roste riziko ekologické katastrofy. Výbuchy byly zaznamenány i u rafinerií v jižním Teheránu.
V íránské společnosti mezitím roste frustrace a obavy. Podle tamního ministerstva zdravotnictví při izraelských náletech zahynulo už 224 lidí, přičemž drtivá většina z nich byli civilisté. Zraněno bylo přes 1 400 dalších osob. Íránský Červený půlměsíc oznámil, že při jednom z útoků přišli o život tři jeho záchranáři, a obvinil Izrael z porušení mezinárodního humanitárního práva.
Zřejmě nejvýraznější změnou ve vývoji krize je oznámení íránského vedení, že zvažuje odchod ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), kterou země podepsala v roce 1968. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí uvedl, že parlament (Majlis) připravuje návrh zákona, který by umožnil formální odstoupení od smlouvy. Prezident Masúd Pezeškian však ujistil, že Írán neusiluje o vývoj jaderných zbraní, pouze o mírový rozvoj jaderné energie, a připomněl náboženský edikt Chameneího zakazující vývoj zbraní hromadného ničení.
Přesto izraelské letectvo v posledních dnech útočilo na íránská jaderná zařízení, údajně kvůli obavám, že Teherán se blíží k výrobě jaderné bomby. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) však dosud nezaznamenala důkazy, že by Írán zahájil konkrétní kroky k sestavení jaderné zbraně. Šéf MAAE Rafael Grossi potvrdil, že útok na obohacovací závod v Natanzu pravděpodobně vážně poškodil jeho technologii, zatímco zařízení ve Fordowu zůstalo víceméně nedotčeno.
Navzdory tomu, že Izrael tvrdí, že má vzdušnou převahu nad Íránem, íránské síly nadále vypouštějí balistické střely. Revoluční gardy dokonce tvrdí, že se jim podařilo narušit izraelské obranné systémy. Zprávu však zatím nelze nezávisle ověřit.
Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social znovu apeloval na Írán, aby „okamžitě evakuoval hlavní město“ a zopakoval, že Írán nesmí získat jaderné zbraně. Trump rovněž překvapivě opustil summit G7 v Kanadě a zamířil zpět do Washingtonu. Podle Bílého domu má v plánu pokusit se o přímé jednání s íránskými představiteli, ale popřel, že by odcestoval kvůli snahám o příměří, s tím, že „pracuje na něčem mnohem větším“.
Podle amerických úředníků USA zatím přímo nezasáhly do bojů, ale rozmístily přes 30 tankovacích letadel do Evropy, což by mohlo umožnit intenzivnější letecké operace v oblasti. Ministr obrany Pete Hegseth oznámil posílení obranných kapacit na Blízkém východě, avšak bez upřesnění konkrétního vybavení.
Princ z Walesu, William, otevřeně promluvil o tom, jak s Princeznou z Walesu, Catherine, řešili sdílení složitých rodinných událostí se svými dětmi. Konkrétně se jednalo o oznámení diagnózy rakoviny u Catherine a také u Krále Karla III.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.