Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
Trump to uvedl v příspěvku na sociální síti Truth Social, kde napsal: „Všem zemím s digitálními daněmi, legislativou, pravidly nebo nařízeními dávám na vědomí, že pokud tyto diskriminační kroky neodstraní, zavedu jako prezident Spojených států podstatná dodatečná cla na jejich vývoz do USA a omezím export našich vysoce chráněných technologií a čipů.“
Trumpova administrativa a někteří spojenci v technologickém sektoru opakovaně kritizují unijní zákon o digitálních službách (DSA). Označují ho za „Orwellovský“ a obviňují Evropskou unii z cenzury.
Americká vláda se domnívá, že některé aspekty tohoto zákona uvalí náklady na americké společnosti. Podle agentury Reuters Spojené státy zvažují uvalení sankcí v podobě omezení víz pro úředníky EU kvůli zákonu o digitálních službách.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí na dotaz agentury Politico uvedl, že Spojené státy sledují rostoucí cenzuru v Evropě s velkým znepokojením. V tuto chvíli však nemají k dispozici žádné další informace.
Zákon o digitálních službách reguluje online platformy, jako jsou sociální média, e-commerce a vyhledávače. Ty, které mají v EU více než 45 milionů uživatelů, musí dodržovat přísná pravidla, která se týkají posuzování a zmírňování rizik, jako je šíření dezinformací a újmy na nezletilých.
Někteří republikáni, včetně viceprezidenta JD Vanceho, tvrdí, že tento zákon zavádí cenzurní režim, který potlačuje svobodu projevu. Ministerstvo zahraničí dokonce zahájilo kampaň proti tomuto nařízení. Mluvčí poznamenal, že v květnu ministr zahraničí Marco Rubio zavedl vízová omezení, která zakazují vstup do země „cizincům, kteří cenzurují Američany.“
Ačkoli Bílý dům údajně tlačil na ústupky v oblasti zákona o digitálních službách, ty se v obchodní dohodě mezi EU a USA neobjevily. Evropská komise a několik národních regulačních orgánů na žádost o komentář okamžitě nereagovaly. Zpravodajská agentura Reuters neupřesnila, kteří úředníci EU nebo členských států by se mohli dostat do problémů a dodala, že o přijetí těchto opatření nebylo dosud definitivně rozhodnuto.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
V únoru 2022, když Rusové postupovali na Kyjev, si Oleksandr Dmitriev uvědomil, že ví, jak zastavit jejich postup. Navrhl vyhodit do povětří hráz, která zadržovala řeku Irpiň severovýchodně od hlavního města, a obnovit tak dávno vysušené záplavové území. Dmitriev, který se před válkou věnoval pořádání offroadových závodů v této oblasti, dobře znal místní terén. Byl si jistý, že zaplavení povodí řeky – rozlehlé oblasti močálů a rašelinišť, která byla odvodněna ještě za sovětských dob – by zcela znemožnilo pohyb ruské vojenské techniky.
Dne 25. srpna 2025 zasáhly izraelské bomby hlavní nemocnici na jihu Gazy. Podle zdravotnických úředníků zemřelo nejméně 20 lidí, včetně pěti novinářů, kteří přispěchali na pomoc zraněným po prvním útoku.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.