Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
Trump to uvedl v příspěvku na sociální síti Truth Social, kde napsal: „Všem zemím s digitálními daněmi, legislativou, pravidly nebo nařízeními dávám na vědomí, že pokud tyto diskriminační kroky neodstraní, zavedu jako prezident Spojených států podstatná dodatečná cla na jejich vývoz do USA a omezím export našich vysoce chráněných technologií a čipů.“
Trumpova administrativa a někteří spojenci v technologickém sektoru opakovaně kritizují unijní zákon o digitálních službách (DSA). Označují ho za „Orwellovský“ a obviňují Evropskou unii z cenzury.
Americká vláda se domnívá, že některé aspekty tohoto zákona uvalí náklady na americké společnosti. Podle agentury Reuters Spojené státy zvažují uvalení sankcí v podobě omezení víz pro úředníky EU kvůli zákonu o digitálních službách.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí na dotaz agentury Politico uvedl, že Spojené státy sledují rostoucí cenzuru v Evropě s velkým znepokojením. V tuto chvíli však nemají k dispozici žádné další informace.
Zákon o digitálních službách reguluje online platformy, jako jsou sociální média, e-commerce a vyhledávače. Ty, které mají v EU více než 45 milionů uživatelů, musí dodržovat přísná pravidla, která se týkají posuzování a zmírňování rizik, jako je šíření dezinformací a újmy na nezletilých.
Někteří republikáni, včetně viceprezidenta JD Vanceho, tvrdí, že tento zákon zavádí cenzurní režim, který potlačuje svobodu projevu. Ministerstvo zahraničí dokonce zahájilo kampaň proti tomuto nařízení. Mluvčí poznamenal, že v květnu ministr zahraničí Marco Rubio zavedl vízová omezení, která zakazují vstup do země „cizincům, kteří cenzurují Američany.“
Ačkoli Bílý dům údajně tlačil na ústupky v oblasti zákona o digitálních službách, ty se v obchodní dohodě mezi EU a USA neobjevily. Evropská komise a několik národních regulačních orgánů na žádost o komentář okamžitě nereagovaly. Zpravodajská agentura Reuters neupřesnila, kteří úředníci EU nebo členských států by se mohli dostat do problémů a dodala, že o přijetí těchto opatření nebylo dosud definitivně rozhodnuto.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.
Blížící se Vánoce umí být i tíhou. Vyprávět o tom může Veronika Arichteva, která si krátce před svátky opět uvědomila, o co letos přišla. Sympatické herečce v letošním roce zemřel tatínek, následně s manželem Biserem přišli o miminko.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.
Lucie Vondráčková po rozchodu se zápasníkem Zdeňkem Polívkou realizuje další důležitou změnu v osobním životě. Jak vyšlo najevo, herečka a zpěvačka jde doslova o dům dál. A nijak se tím netají.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.