Americký prezident Donald Trump zlehčil jednání Pekingu, když prohlásil, že Spojené státy dělají totéž, a to pouhých pět dní poté, co Čínu obvinil z největšího úniku volebních dat v historii.
Během úterního vyjádření Trump nejasně naznačil, že USA budou o této záležitosti s čínskými představiteli jednoduše hovořit. Neoznámil však žádné sankce ani postihy a prohlásil, že únik je již minulostí. Poznamenal, že k události došlo před dlouhou dobou a Čína je dnes možná trochu jiná než tehdy.
Tato slova přišla v kontrastu s jeho předchozím projevem v hlavním vysílacím čase. V něm tvrdil, že Čína od roku 2020 nelegálně získala 220 milionů záznamů o amerických voličích, což označil za nevídanou noční můru pro bezpečnost voleb. V úterý však prohlásil, že tento krok se nijak neliší od aktivit, které vůči Číně podniká Washington, a dodal, že to není jednosměrná ulice.
Den po Trumpově původním ostrém projevu zástupce Bílého domu potvrdil, že přípravy na zářijovou státní návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v USA pokračují podle plánu. Bílý dům na dotazy ohledně případných odvetných opatření či sankcí vůči Číně neodpověděl.
Čínská vláda si podle Trumpa přála jeho porážku, protože tvrdě postupoval v oblasti cel a vybudoval nejsilnější armádu na světě. Závažná obvinění sice vyvolala okamžité rozhořčení čínských představitelů, Trump však nenavrhl žádné sankce či odvetná opatření a Bílý dům potvrdil, že přípravy na okázalou státní návštěvu čínského vůdce Si Ťin-pchinga ve Washingtonu pokračují beze změn.
Prezident se místo toho zaměřil na americké zpravodajské důstojníky, které obvinil, že před ním tyto informace během jeho prvního funkčního období tajili. Pověřil čtyři federální úřady vyšetřováním s instrukcí propustit osoby zapojené do údajného utajování a případně proti nim vznést trestní obvinění.
Tento postup ukazuje na Trumpovu snahu neustále se vracet k prohraným volbám z roku 2020, zároveň však potvrzuje, že nemá zájem narušit křehkou rovnováhu ve vztazích se Si Ťin-pchingem. Ještě den po projevu Trump na recepci k mistrovství světa v fotbale v New Yorku nadhodil myšlenku, že by Spojené státy mohly příští šampionát pořádat společně s Pekingem, a odvolal se na šéfa FIFA Gianniho Infantina.
Čínské ministerstvo zahraničí reagovalo prohlášením, že Trumpova obvinění nemají žádný faktický základ. Mluvčí Lin Ťien zdůraznil, že Čína dodržuje zásadu nezasahování do vnitřních záležitostí jiných zemí a o americké volby nemá zájem. Vyzval Washington, aby přestal s očerňováním a jednal způsobem, který bilaterální vztahy naopak posílí.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Evropská bezpečnost prochází po řadě hybridních útoků a sabotáží zásadním posunem. Ačkoli armády, zbraňové systémy a ochrana hranic zůstávají pro národní obranu nezastupitelné, charakter hrozeb cílících na evropské státy se výrazně změnil. Vedle konvenční války na Ukrajině čelí evropská společnost kybernetickým útokům, sabotážím kritické infrastruktury, nepovoleným přeletům dronů, špionáži a dezinformačním kampaním, které cílí přímo na každodenní chod civilního života.
Masové protesty ve Francii přerostly v rozsáhlé nepokoje a násilné střety, do kterých se po celé zemi zapojilo půl milionu až osm set tisíc lidí. Většinu demonstrantů tvoří studenti, přičemž při potyčkách s policií byly zraněny stovky osob a úřady dosud zadržely přibližně dva tisíce lidí. Násilnosti si vyžádaly zničení významných veřejných budov, jako je radnice v Limoges či historické turistické centrum v Lyonu, a stovky obchodů byly vyrabovány skupinami maskovaných mladíků.
Úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového ústavu v ruském Irkutsku vyvolalo mezinárodní obavy a odhalilo vážné trhliny v mezinárodních zdravotnických pravidlech. Případ z počátku října získal celosvětovou pozornost poté, co místní ruský představitel veřejně spojil úmrtí mladé vědkyně s nákazou morem. Světová zdravotnická organizace se však o incidentu dozvěděla výhradně z médií, nikoli od oficiálních ruských úřadů, což vyvolalo pochybnosti o transparentnosti předávání informací.
Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo provedení masivního úderu na vojensko-průmyslové objekty, skladovací prostory pro střely s plochou dráhou letu a bezpilotní prostředky i datová centra v Kyjevě a jeho okolí. K tomuto rozsáhlému vzdušnému útoku dochází v době sílících diplomatických jednání ohledně možného ukončení konfliktu. Zároveň se však prohlubují zřetelné rozpory mezi Washingtonem a ukrajinským vedením ohledně dalekosáhlé vojenské i zpravodajské podpory.
Ukrajinská armáda uskutečnila unikátní vojenskou operaci, při které úspěšně zachránila zraněného průzkumníka z frontové linie za pomoci těžkého bezpilotního vzdušného prostředku. Příslušníci roty bezpilotních pozemních systémů ukrajinské 92. samostatné útočné brigády, kteří na záchraně spolupracovali s dalšími vojenskými jednotkami, označili tuto akci za vůbec první leteckou evakuaci zraněného vojáka dronem v historii válečnictví.
Japonská vesmírná agentura JAXA v úterý brzy ráno místního času úspěšně odstartovala dlouho očekávanou vědeckou misi MMX z kosmodromu Tanegašima. Cílem této mezinárodní výpravy je prozkoumat dva malé a velmi záhadné měsíce planety Mars, kterými jsou Phobos a Deimos. Sonda nesoucí sérii pokročilých přístrojů má za úkol objasnit původ těchto těles a do roku 2031 dopravit vzorky z Phobosu zpět na Zemi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Spojené státy ze záměrného zdržování dodávek protiraketových střel. Během jednání s americkými senátory uvedl, že zadržované zásilky munice již dříve zaplatily evropské země v rámci programu PURL. Dodávky podle něj v současnosti čekají pouze na podpis amerického ministra obrany Peta Hegsetha.