Americký prezident Donald Trump zlehčil jednání Pekingu, když prohlásil, že Spojené státy dělají totéž, a to pouhých pět dní poté, co Čínu obvinil z největšího úniku volebních dat v historii.
Během úterního vyjádření Trump nejasně naznačil, že USA budou o této záležitosti s čínskými představiteli jednoduše hovořit. Neoznámil však žádné sankce ani postihy a prohlásil, že únik je již minulostí. Poznamenal, že k události došlo před dlouhou dobou a Čína je dnes možná trochu jiná než tehdy.
Tato slova přišla v kontrastu s jeho předchozím projevem v hlavním vysílacím čase. V něm tvrdil, že Čína od roku 2020 nelegálně získala 220 milionů záznamů o amerických voličích, což označil za nevídanou noční můru pro bezpečnost voleb. V úterý však prohlásil, že tento krok se nijak neliší od aktivit, které vůči Číně podniká Washington, a dodal, že to není jednosměrná ulice.
Den po Trumpově původním ostrém projevu zástupce Bílého domu potvrdil, že přípravy na zářijovou státní návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v USA pokračují podle plánu. Bílý dům na dotazy ohledně případných odvetných opatření či sankcí vůči Číně neodpověděl.
Čínská vláda si podle Trumpa přála jeho porážku, protože tvrdě postupoval v oblasti cel a vybudoval nejsilnější armádu na světě. Závažná obvinění sice vyvolala okamžité rozhořčení čínských představitelů, Trump však nenavrhl žádné sankce či odvetná opatření a Bílý dům potvrdil, že přípravy na okázalou státní návštěvu čínského vůdce Si Ťin-pchinga ve Washingtonu pokračují beze změn.
Prezident se místo toho zaměřil na americké zpravodajské důstojníky, které obvinil, že před ním tyto informace během jeho prvního funkčního období tajili. Pověřil čtyři federální úřady vyšetřováním s instrukcí propustit osoby zapojené do údajného utajování a případně proti nim vznést trestní obvinění.
Tento postup ukazuje na Trumpovu snahu neustále se vracet k prohraným volbám z roku 2020, zároveň však potvrzuje, že nemá zájem narušit křehkou rovnováhu ve vztazích se Si Ťin-pchingem. Ještě den po projevu Trump na recepci k mistrovství světa v fotbale v New Yorku nadhodil myšlenku, že by Spojené státy mohly příští šampionát pořádat společně s Pekingem, a odvolal se na šéfa FIFA Gianniho Infantina.
Čínské ministerstvo zahraničí reagovalo prohlášením, že Trumpova obvinění nemají žádný faktický základ. Mluvčí Lin Ťien zdůraznil, že Čína dodržuje zásadu nezasahování do vnitřních záležitostí jiných zemí a o americké volby nemá zájem. Vyzval Washington, aby přestal s očerňováním a jednal způsobem, který bilaterální vztahy naopak posílí.
Americký prezident Donald Trump přitvrzuje ve svém tlaku na tamní centrální banku. Včera pohrozil, že pokud Federální rezervní systém nesníží úrokové sazby, Spojené státy přestanou obchodovat se zeměmi, vůči nimž vykazují obchodní deficit. „Snižte sazby, nebo přestanu obchodovat se zeměmi, vůči nimž máme deficit,“ uvedl Trump na své sociální síti Truth Social. Výslovně dodal, že takový postup by podle něj byl dokonce „lepší než cla“.
Ukrajina se připravuje na významnou víkendovou návštěvu. Ze Spojených států amerických dorazí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner. Dvojice diplomatů se zastaví i v Rusku, informovala britská stanice BBC.
Od úterý sice máme meteorologický podzim, ale v některých částech Evropy nadále panuje horké léto. Upozornila na to britská stanice BBC. Nad 40 stupňů vystoupila odpolední maxima například ve Francii či Španělsku, kde dokonce padl letošní teplotní rekord.
Předseda vlády Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba ANO) představili ve čtvrtek novou generaci mobilní aplikace EZKarta. Aplikace získala zcela nový vzhled a výrazně rozšiřuje množství zdravotních informací, ke kterým mají lidé přístup přímo ve svém telefonu.
Česko bude příští týden na pohřbu zesnulého norského krále Haralda V. reprezentovat prezident Petr Pavel. Účast hlavy státu na smutečním obřadu v Oslu potvrdil Pražský hrad. Harald zemřel na konci srpna, bylo mu 89 let.
Exprezident Miloš Zeman se sice už přes tři roky drží mimo vrcholovou politiku, ale k dění na politické scéně se vyjadřuje neustále.
Američané i Britové se konečně dočkali. Americký prezident Donald Trump poprvé okomentoval návrat prince Harryho a jeho manželky Meghan z USA do Velké Británie.
Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.
Blížící se parlamentní volby v Izraeli výrazně ovlivňují styl i obsah politické kampaně premiéra Benjamina Netanjahua. Volební kampaň vládní strany Likud staví do popředí nového vnějšího protivníka, kterým se stalo Turecko a jeho prezident Recep Tayyip Erdogan. Na velkoplošných billboardech v Tel Avivu se turecký vůdce objevil po boku představitelů Íránu, Hizballáhu a starosty New Yorku pod ústředním heslem, že všichni ti, kteří jsou na snímku zobrazeni, si přejí Netanjahuovu porážku a voliči by jim to neměli dovolit.
Ruské ministerstvo zahraničí varovalo Spojené království před možnými údery na britské vojenské cíle na Ukrajině i mimo její území v reakci na podporu, kterou Londýn poskytuje Kyjevu.
Cesta šéfa CIA Johna Ratcliffa do Moskvy podle analýzy CNN poukázala na nečekanou strategickou paralelu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obě hlavy států se totiž ocitly v pasti vleklých vojenských konfliktů, které nedokážou rychle ukončit ani v nich dosáhnout svých původních cílů.
Francouzská pravicová politička Marine Le Penová čelí ostré kritice ze strany svých středopravicových rivalů kvůli nejasnému postoji její strany Národní sdružení k vojenské pomoci Ukrajině. Bývalí premiérové Édouard Philippe a Gabriel Attal ji obvinili z nahrávání do karet Rusku v souvislosti se spornými výroky místopředsedy strany. Středopravicoví kandidáti se snaží využít rozporů uvnitř Národního sdružení k oslabení pozice Le Penové před nadcházejícími prezidentskými volbami. Spor plně odhalil nedostatek jasnosti v zahraniční politice francouzské krajní pravice ohledně konfliktu ve východní Evropě.