Trump NATO změnil. Z obranné aliance udělal byznysové spojenectví

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 5. července 2026 16:11
Sdílej:

Americký prezident Donald Trump výrazně proměnil Severoatlantickou alianci, když z původního spojenectví postaveného na sdílených demokratických hodnotách vytvořil transakční model zaměřený na obchod a byznys. 

Jeho administrativa úspěšně dotlačila evropské členy NATO k prudkému navýšení výdajů na obranu a k masivním investicím do amerických zbraní. Na nadcházejícím výročním summitu aliance, který se uskuteční 7. a 8. července v turecké Ankaře, bude Washington opět tvrdě tlačit na to, kolik peněz jsou Evropané ochotni utratit za vojenské vybavení z USA. Tento byznysový přístup však odsouvá do pozadí zásadní debaty o rozšiřování aliance nebo o konkrétních plánech na obranu jejího východního křídla proti Rusku.

Velvyslanec USA při NATO Matt Whitaker potvrdil, že ekonomická témata budou hrát v Ankaře klíčovou roli. Washington sice vítá snahy Evropy o zvýšení obranné produkce, odmítá však jakákoliv ochranářská opatření v evropských zbrojních iniciativách a požaduje volný přístup pro americké firmy.

Whitaker ocenil, že spojenci za uplynulý rok vyčlenili na obranu téměř 120 miliard dolarů, přičemž plná polovina této částky směřovala na nákup techniky vyrobené v USA. Tento nárůst následuje po Trumpově varování, že evropské státy musí zvýšit své obranné rozpočty až na 5 % HDP, jinak risknou ztrátu americké podpory. Šéf Pentagonu Pete Hegseth navíc otevřeně propojil rychlost schvalování prodeje amerických zbraní s výší výdajů jednotlivých zemí.

Evropští diplomaté na tuto hru přistoupili, protože si uvědomují přetrvávající závislost na vojenské síle USA a nechtějí se pouštět do otevřených sporů. Generální tajemník NATO Mark Rutte se při nedávné návštěvě Washingtonu snažil Trumpa obměkčit prohlášením, že evropské zakázky na americké zbraně v hodnotě 300 miliard dolarů přímo podporují 110 tisíc pracovních míst ve Spojených státech.

Německo a Velká Británie navíc těsně před summitem oznámily plány na licenční výrobu amerických zbraní na svém území. Cílem evropských lídrů je udělat z ankarského summitu úspěšné byznysové fórum, kde se ohlásí miliardové kontrakty, což by mělo Trumpa přesvědčit o užitečnosti samotného NATO.

Vztahy mezi spojenci jsou nicméně napjaté, k čemuž přispělo i Trumpovo nedávné nečekané rozhodnutí o stažení části amerických vojáků z Německa a zrušení plánovaného nasazení sil v Polsku. Sám prezident na sociálních sítích opětovně kritizoval země jako Německo za to, že neplatí dost, a postěžoval si, že USA vynakládají na obranu ostatních suverénně nejvíc peněz, aniž by z toho měly jakýkoliv prospěch.

Evropu navíc zneklidňuje záměr Pentagonu zrušit plánované rozmístění střel s plochou dráhou letu Tomahawk v Německu, což zdůvodňuje obavami z možné eskalace ve vztahu k Rusku. Berlín tak v době rostoucího ruského tlaku na východní hranici přichází o klíčový prvek plánované obrany dlouhého dosahu.

Otevřenou nespokojenost s fungováním aliance vyjádřil ministr obrany USA Pete Hegseth, který na červnovém zasedání v Bruselu označil NATO za pouhého „papírového tygra“ vykazujícího nezdravou závislost na amerických silách. Hegseth ostře kritizoval evropské spojence za to, že nepomohli Spojeným státům ve válce v Íránu.

Evropští představitelé se však hájí tím, že o konfliktu nebyli předem informováni a Washington je požádal o pomoc až ve chvíli, kdy Írán uzavřel strategický Hormuzský průliv, kterým protéká zhruba 20 % světové ropy. Šéf Pentagonu varoval, že USA kvůli tomu přehodnocují svou vojenskou přítomnost na kontinentu a spustily revizi rozmístění svých jednotek. Aliance se podle něj musí vrátit k tvrdé vojenské linii a Evropa musí převzít hlavní odpovědnost za svou konvenční obranu.

Stalo se
Novinky
Donald Trump mluví během jednání s lídry Ruska a Číny. (19.11.2026)

Trump na setkání lídrů vyzval ke kontrole jaderných zbraní. Přimět k ní Čínu podle expertů nebude lehké

Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní. 

Novinky
Donald Trump a Si Ťin-pching

Trump jednal s lídry 81 minut. Od schůzky si nikdo z nich nic nesliboval

Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.

Novinky
Trump dorazil do Číny na summit APEC

Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, prohlásil po jednání Putin

Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.

Novinky
Ilustrační foto

Změny potvrzeny! V Německu se děje něco, co může mít vliv na Česko

Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.