Trump NATO změnil. Z obranné aliance udělal byznysové spojenectví

Jeho administrativa úspěšně dotlačila evropské členy NATO k prudkému navýšení výdajů na obranu a k masivním investicím do amerických zbraní. Na nadcházejícím výročním summitu aliance, který se uskuteční 7. a 8. července v turecké Ankaře, bude Washington opět tvrdě tlačit na to, kolik peněz jsou Evropané ochotni utratit za vojenské vybavení z USA. Tento byznysový přístup však odsouvá do pozadí zásadní debaty o rozšiřování aliance nebo o konkrétních plánech na obranu jejího východního křídla proti Rusku.

Velvyslanec USA při NATO Matt Whitaker potvrdil, že ekonomická témata budou hrát v Ankaře klíčovou roli. Washington sice vítá snahy Evropy o zvýšení obranné produkce, odmítá však jakákoliv ochranářská opatření v evropských zbrojních iniciativách a požaduje volný přístup pro americké firmy.

Whitaker ocenil, že spojenci za uplynulý rok vyčlenili na obranu téměř 120 miliard dolarů, přičemž plná polovina této částky směřovala na nákup techniky vyrobené v USA. Tento nárůst následuje po Trumpově varování, že evropské státy musí zvýšit své obranné rozpočty až na 5 % HDP, jinak risknou ztrátu americké podpory. Šéf Pentagonu Pete Hegseth navíc otevřeně propojil rychlost schvalování prodeje amerických zbraní s výší výdajů jednotlivých zemí.

Evropští diplomaté na tuto hru přistoupili, protože si uvědomují přetrvávající závislost na vojenské síle USA a nechtějí se pouštět do otevřených sporů. Generální tajemník NATO Mark Rutte se při nedávné návštěvě Washingtonu snažil Trumpa obměkčit prohlášením, že evropské zakázky na americké zbraně v hodnotě 300 miliard dolarů přímo podporují 110 tisíc pracovních míst ve Spojených státech.

Německo a Velká Británie navíc těsně před summitem oznámily plány na licenční výrobu amerických zbraní na svém území. Cílem evropských lídrů je udělat z ankarského summitu úspěšné byznysové fórum, kde se ohlásí miliardové kontrakty, což by mělo Trumpa přesvědčit o užitečnosti samotného NATO.

Vztahy mezi spojenci jsou nicméně napjaté, k čemuž přispělo i Trumpovo nedávné nečekané rozhodnutí o stažení části amerických vojáků z Německa a zrušení plánovaného nasazení sil v Polsku. Sám prezident na sociálních sítích opětovně kritizoval země jako Německo za to, že neplatí dost, a postěžoval si, že USA vynakládají na obranu ostatních suverénně nejvíc peněz, aniž by z toho měly jakýkoliv prospěch.

Evropu navíc zneklidňuje záměr Pentagonu zrušit plánované rozmístění střel s plochou dráhou letu Tomahawk v Německu, což zdůvodňuje obavami z možné eskalace ve vztahu k Rusku. Berlín tak v době rostoucího ruského tlaku na východní hranici přichází o klíčový prvek plánované obrany dlouhého dosahu.

Otevřenou nespokojenost s fungováním aliance vyjádřil ministr obrany USA Pete Hegseth, který na červnovém zasedání v Bruselu označil NATO za pouhého „papírového tygra“ vykazujícího nezdravou závislost na amerických silách. Hegseth ostře kritizoval evropské spojence za to, že nepomohli Spojeným státům ve válce v Íránu.

Evropští představitelé se však hájí tím, že o konfliktu nebyli předem informováni a Washington je požádal o pomoc až ve chvíli, kdy Írán uzavřel strategický Hormuzský průliv, kterým protéká zhruba 20 % světové ropy. Šéf Pentagonu varoval, že USA kvůli tomu přehodnocují svou vojenskou přítomnost na kontinentu a spustily revizi rozmístění svých jednotek. Aliance se podle něj musí vrátit k tvrdé vojenské linii a Evropa musí převzít hlavní odpovědnost za svou konvenční obranu.