Donald Trump opět rozvířil debatu o své možné „nesmrtelnosti“ – tentokrát nikoli politické, ale doslova kamenné. Bývalý a současný prezident Spojených států podle svých příznivců znovu usiluje o to, aby se jeho tvář stala pátou ikonou na slavné hoře Mount Rushmore. Odborníci i správci památníku ale varují, že přidat další obličej mezi čtyři prezidenty minulosti není ani technicky možné, ani historicky vhodné.
Už během svého prvního funkčního období měl Trump k myšlence přidat svou tvář na Rushmore blízko. V roce 2020 mu tehdejší guvernérka Jižní Dakoty Kristi Noemová dokonce věnovala bustu, na níž byl vyobrazen po boku slavných prezidentů.
S Trumpovým návratem do Bílého domu získal nápad opět na síle. Kongresmanka Anna Paulina Luna z Floridy nedávno představila návrh zákona, který má oficiálně zvážit možnost vytesání nové hlavy do slavné skály. Nejde však o první pokus přidat dalšího prezidenta – v minulosti byli navrhováni i Franklin D. Roosevelt, John F. Kennedy nebo Ronald Reagan.
Podle Dana Wenka, bývalého správce památníku Mount Rushmore, je však otázka rozšíření prakticky i symbolicky uzavřená.
„Nepřidávali byste další tvář k da Vinciho Poslední večeři, proč byste to dělali tady?“ řekl Wenk pro The New York Times. Dodal ale, že podobné myšlenky už dnes bohužel nejsou považovány za zcela nemožné.
Národní parková správa (National Park Service), která Mount Rushmore spravuje, upozorňuje na praktickou stránku problému: žádné místo vhodné pro další rytinu už jednoduše nezbývá. „Celá vytesaná část Mount Rushmore byla důkladně posouzena a žádné další použitelné místo pro novou tvář na hoře není,“ uvedla instituce v prohlášení pro Times.
Hlavní autor památníku Gutzon Borglum, který dílo navrhoval a vedl jeho realizaci mezi lety 1927 až 1941, během prací plány devětkrát měnil. Původně chtěl mimo jiné vytesat i torza prezidentů, schodiště a velkou síň s dokumenty jako Deklarace nezávislosti nebo Ústava, ale vše bylo kvůli lámavému a nekonzistentnímu žulovému podloží zrušeno.
Borglum si sám vybral čtveřici prezidentů – George Washingtona, Thomase Jeffersona, Theodora Roosevelta a Abrahama Lincolna – aby reprezentovali zrod, růst, vývoj a uchování Spojených států. Mělo jít o symbolickou tečku za prvních 150 lety amerických dějin. Další jména do díla nikdy nezvažoval, a to i kvůli stavu skály mimo hlavní vytesanou část.
Trump nápad okomentoval již dříve slovy, že přidat jeho tvář „není vůbec špatný nápad“. A v Bílém domě se letos objevila jeho policejní fotografie vedle portrétů George Washingtona či Franklina D. Roosevelta, což symboliku jen posílilo. Přesto podle odborníků i bývalých správců památníku zůstane Trump – stejně jako jiní prezidenti – mimo slavnou čtveřici.
„Naštěstí – a nemluvím teď jen o Trumpovi – se tito lidé potýkají s realitou skály,“ uzavírá Wenk.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.