Donald Trump opět rozvířil debatu o své možné „nesmrtelnosti“ – tentokrát nikoli politické, ale doslova kamenné. Bývalý a současný prezident Spojených států podle svých příznivců znovu usiluje o to, aby se jeho tvář stala pátou ikonou na slavné hoře Mount Rushmore. Odborníci i správci památníku ale varují, že přidat další obličej mezi čtyři prezidenty minulosti není ani technicky možné, ani historicky vhodné.
Už během svého prvního funkčního období měl Trump k myšlence přidat svou tvář na Rushmore blízko. V roce 2020 mu tehdejší guvernérka Jižní Dakoty Kristi Noemová dokonce věnovala bustu, na níž byl vyobrazen po boku slavných prezidentů.
S Trumpovým návratem do Bílého domu získal nápad opět na síle. Kongresmanka Anna Paulina Luna z Floridy nedávno představila návrh zákona, který má oficiálně zvážit možnost vytesání nové hlavy do slavné skály. Nejde však o první pokus přidat dalšího prezidenta – v minulosti byli navrhováni i Franklin D. Roosevelt, John F. Kennedy nebo Ronald Reagan.
Podle Dana Wenka, bývalého správce památníku Mount Rushmore, je však otázka rozšíření prakticky i symbolicky uzavřená.
„Nepřidávali byste další tvář k da Vinciho Poslední večeři, proč byste to dělali tady?“ řekl Wenk pro The New York Times. Dodal ale, že podobné myšlenky už dnes bohužel nejsou považovány za zcela nemožné.
Národní parková správa (National Park Service), která Mount Rushmore spravuje, upozorňuje na praktickou stránku problému: žádné místo vhodné pro další rytinu už jednoduše nezbývá. „Celá vytesaná část Mount Rushmore byla důkladně posouzena a žádné další použitelné místo pro novou tvář na hoře není,“ uvedla instituce v prohlášení pro Times.
Hlavní autor památníku Gutzon Borglum, který dílo navrhoval a vedl jeho realizaci mezi lety 1927 až 1941, během prací plány devětkrát měnil. Původně chtěl mimo jiné vytesat i torza prezidentů, schodiště a velkou síň s dokumenty jako Deklarace nezávislosti nebo Ústava, ale vše bylo kvůli lámavému a nekonzistentnímu žulovému podloží zrušeno.
Borglum si sám vybral čtveřici prezidentů – George Washingtona, Thomase Jeffersona, Theodora Roosevelta a Abrahama Lincolna – aby reprezentovali zrod, růst, vývoj a uchování Spojených států. Mělo jít o symbolickou tečku za prvních 150 lety amerických dějin. Další jména do díla nikdy nezvažoval, a to i kvůli stavu skály mimo hlavní vytesanou část.
Trump nápad okomentoval již dříve slovy, že přidat jeho tvář „není vůbec špatný nápad“. A v Bílém domě se letos objevila jeho policejní fotografie vedle portrétů George Washingtona či Franklina D. Roosevelta, což symboliku jen posílilo. Přesto podle odborníků i bývalých správců památníku zůstane Trump – stejně jako jiní prezidenti – mimo slavnou čtveřici.
„Naštěstí – a nemluvím teď jen o Trumpovi – se tito lidé potýkají s realitou skály,“ uzavírá Wenk.
Donald Trump opět rozvířil debatu o své možné „nesmrtelnosti“ – tentokrát nikoli politické, ale doslova kamenné. Bývalý a současný prezident Spojených států podle svých příznivců znovu usiluje o to, aby se jeho tvář stala pátou ikonou na slavné hoře Mount Rushmore. Odborníci i správci památníku ale varují, že přidat další obličej mezi čtyři prezidenty minulosti není ani technicky možné, ani historicky vhodné.
Český hydrometeorologický ústav v sobotu aktualizoval varování před nebezpečným počasím. Rozšířil výstrahu před zvýšeným rizikem požárů, které se nyní týká i severní části Plzeňského kraje. Zároveň upozorňuje na blížící se tropické teploty, které v neděli zasáhnou východní část republiky, konkrétně Moravu a Slezsko.
Vůdce Čečenska Ramzan Kadyrov už řadu let opakovaně naznačuje, že je připraven odstoupit, přesto však zůstává ve funkci. Naposledy tak učinil letos v květnu, kdy veřejně vyjádřil přání odejít, ovšem s dodatkem, že konečné rozhodnutí náleží „nejvyššímu vrchnímu veliteli“ – tedy Vladimiru Putinovi. Jak ale ukazuje reportáž serveru Kavkaz.Realii, za těmito slovy se skrývá víc než jen politická rutina.
Zatímco na severní polokouli vrcholí léto a lidé se potí v horkých dnech, Země je právě nyní nejvzdálenější od Slunce. Ve čtvrtek v 15:55 východního času dosáhla planeta bodu zvaného afelium – tedy nejvzdálenějšího místa své oběžné dráhy od Slunce. Země je v tomto okamžiku asi o 5 milionů kilometrů dál než v lednu, kdy se nachází v nejbližším bodě, zvaném perihelium.
Na počátku 90. let se skupina osmi lidí uzavřela na dva roky do obrovského skleněného komplexu v arizonské poušti, který obsahoval miniatury různých přírodních prostředí – od deštného pralesa po oceán s korálovým útesem. Experiment s názvem Biosphere 2 měl napodobit podmínky soběstačného života mimo planetu Zemi. Ačkoliv se projekt často označuje za neúspěšný kvůli problémům s kyslíkem a vymíráním hmyzu, dnes se na něj odborníci dívají jako na přelomový a poučný experiment, který mnohé odhalil o křehkosti života na Zemi.
Slavnostní zahájení 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se neslo ve znamení výjimečného okamžiku. Na plátně tu měl světovou premiéru dokument „Musíme to zarámovat!“, který přináší dosud nezveřejněnou osobní výpověď zesnulého prezidenta festivalu Jiřího Bartošky (†78). Intimní snímek, na kterém od roku 2020 pracovali režiséři Milan Kuchynka a Jakub Jurásek, vznikl jako reakce na zrušený pandemický ročník festivalu – a stal se neplánovaným, ale důstojným rozloučením s výraznou osobností české kultury.
Evropu tento týden zachvátila vlna veder, která lámala rekordy a zasáhla stovky milionů lidí. S klimatickou krizí způsobenou člověkem přichází neobvykle vysoké teploty už na začátku léta a každodenní činnosti se pro mnohé stávají doslova bojem o přežití.
Ruská armáda stále častěji nasazuje na ukrajinském bojišti chemické zbraně – včetně zakázaných látek. Ve společném prohlášení na to upozornily německé a nizozemské tajné služby. Podle nich Kreml nejen že tyto zbraně používá s rostoucí frekvencí, ale neštítí se ani nasazení silnějších a smrtelnějších chemických látek.
Na letišti v Palma de Mallorca došlo v sobotu brzy ráno k mimořádné události. Letadlo společnosti Ryanair mířící do Manchesteru bylo evakuováno kvůli podezření na požár. Incident se odehrál kolem půl jedné v noci a vyžádal si ošetření 18 osob, přičemž šest cestujících bylo převezeno do nemocnice.
V polích u městečka Bezymenne na jihu Ukrajiny kráčí Viktoria Šynkar opatrně kupředu. Každý krok může znamenat nebezpečí – tato část půdy je podezřelá z přítomnosti min a výbušnin. Pokud bude úsek bezpečný, označí ho a posune se dál o stejný kousek.
Po třech letech války si Ukrajinci zvykli na noční vytí sirén. Dlouho věřili, že v hlavním městě jsou v bezpečí – chráněni nejmodernějšími západními systémy protivzdušné obrany, zejména americkými Patrioty. Ale to se změnilo, když se do Bílého domu vrátil Donald Trump.
Prezident USA Donald Trump v pátek telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jen několik hodin po ničivém ruském útoku na Kyjev, který zasáhl město rekordním počtem dronů a balistických střel. Spojené státy mezitím pozastavily další dodávky vojenské pomoci Ukrajině kvůli nedostatku munice ve vlastních skladech.