Donald Trump opět rozvířil debatu o své možné „nesmrtelnosti“ – tentokrát nikoli politické, ale doslova kamenné. Bývalý a současný prezident Spojených států podle svých příznivců znovu usiluje o to, aby se jeho tvář stala pátou ikonou na slavné hoře Mount Rushmore. Odborníci i správci památníku ale varují, že přidat další obličej mezi čtyři prezidenty minulosti není ani technicky možné, ani historicky vhodné.
Už během svého prvního funkčního období měl Trump k myšlence přidat svou tvář na Rushmore blízko. V roce 2020 mu tehdejší guvernérka Jižní Dakoty Kristi Noemová dokonce věnovala bustu, na níž byl vyobrazen po boku slavných prezidentů.
S Trumpovým návratem do Bílého domu získal nápad opět na síle. Kongresmanka Anna Paulina Luna z Floridy nedávno představila návrh zákona, který má oficiálně zvážit možnost vytesání nové hlavy do slavné skály. Nejde však o první pokus přidat dalšího prezidenta – v minulosti byli navrhováni i Franklin D. Roosevelt, John F. Kennedy nebo Ronald Reagan.
Podle Dana Wenka, bývalého správce památníku Mount Rushmore, je však otázka rozšíření prakticky i symbolicky uzavřená.
„Nepřidávali byste další tvář k da Vinciho Poslední večeři, proč byste to dělali tady?“ řekl Wenk pro The New York Times. Dodal ale, že podobné myšlenky už dnes bohužel nejsou považovány za zcela nemožné.
Národní parková správa (National Park Service), která Mount Rushmore spravuje, upozorňuje na praktickou stránku problému: žádné místo vhodné pro další rytinu už jednoduše nezbývá. „Celá vytesaná část Mount Rushmore byla důkladně posouzena a žádné další použitelné místo pro novou tvář na hoře není,“ uvedla instituce v prohlášení pro Times.
Hlavní autor památníku Gutzon Borglum, který dílo navrhoval a vedl jeho realizaci mezi lety 1927 až 1941, během prací plány devětkrát měnil. Původně chtěl mimo jiné vytesat i torza prezidentů, schodiště a velkou síň s dokumenty jako Deklarace nezávislosti nebo Ústava, ale vše bylo kvůli lámavému a nekonzistentnímu žulovému podloží zrušeno.
Borglum si sám vybral čtveřici prezidentů – George Washingtona, Thomase Jeffersona, Theodora Roosevelta a Abrahama Lincolna – aby reprezentovali zrod, růst, vývoj a uchování Spojených států. Mělo jít o symbolickou tečku za prvních 150 lety amerických dějin. Další jména do díla nikdy nezvažoval, a to i kvůli stavu skály mimo hlavní vytesanou část.
Trump nápad okomentoval již dříve slovy, že přidat jeho tvář „není vůbec špatný nápad“. A v Bílém domě se letos objevila jeho policejní fotografie vedle portrétů George Washingtona či Franklina D. Roosevelta, což symboliku jen posílilo. Přesto podle odborníků i bývalých správců památníku zůstane Trump – stejně jako jiní prezidenti – mimo slavnou čtveřici.
„Naštěstí – a nemluvím teď jen o Trumpovi – se tito lidé potýkají s realitou skály,“ uzavírá Wenk.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.