Donald Trump opět rozvířil debatu o své možné „nesmrtelnosti“ – tentokrát nikoli politické, ale doslova kamenné. Bývalý a současný prezident Spojených států podle svých příznivců znovu usiluje o to, aby se jeho tvář stala pátou ikonou na slavné hoře Mount Rushmore. Odborníci i správci památníku ale varují, že přidat další obličej mezi čtyři prezidenty minulosti není ani technicky možné, ani historicky vhodné.
Už během svého prvního funkčního období měl Trump k myšlence přidat svou tvář na Rushmore blízko. V roce 2020 mu tehdejší guvernérka Jižní Dakoty Kristi Noemová dokonce věnovala bustu, na níž byl vyobrazen po boku slavných prezidentů.
S Trumpovým návratem do Bílého domu získal nápad opět na síle. Kongresmanka Anna Paulina Luna z Floridy nedávno představila návrh zákona, který má oficiálně zvážit možnost vytesání nové hlavy do slavné skály. Nejde však o první pokus přidat dalšího prezidenta – v minulosti byli navrhováni i Franklin D. Roosevelt, John F. Kennedy nebo Ronald Reagan.
Podle Dana Wenka, bývalého správce památníku Mount Rushmore, je však otázka rozšíření prakticky i symbolicky uzavřená.
„Nepřidávali byste další tvář k da Vinciho Poslední večeři, proč byste to dělali tady?“ řekl Wenk pro The New York Times. Dodal ale, že podobné myšlenky už dnes bohužel nejsou považovány za zcela nemožné.
Národní parková správa (National Park Service), která Mount Rushmore spravuje, upozorňuje na praktickou stránku problému: žádné místo vhodné pro další rytinu už jednoduše nezbývá. „Celá vytesaná část Mount Rushmore byla důkladně posouzena a žádné další použitelné místo pro novou tvář na hoře není,“ uvedla instituce v prohlášení pro Times.
Hlavní autor památníku Gutzon Borglum, který dílo navrhoval a vedl jeho realizaci mezi lety 1927 až 1941, během prací plány devětkrát měnil. Původně chtěl mimo jiné vytesat i torza prezidentů, schodiště a velkou síň s dokumenty jako Deklarace nezávislosti nebo Ústava, ale vše bylo kvůli lámavému a nekonzistentnímu žulovému podloží zrušeno.
Borglum si sám vybral čtveřici prezidentů – George Washingtona, Thomase Jeffersona, Theodora Roosevelta a Abrahama Lincolna – aby reprezentovali zrod, růst, vývoj a uchování Spojených států. Mělo jít o symbolickou tečku za prvních 150 lety amerických dějin. Další jména do díla nikdy nezvažoval, a to i kvůli stavu skály mimo hlavní vytesanou část.
Trump nápad okomentoval již dříve slovy, že přidat jeho tvář „není vůbec špatný nápad“. A v Bílém domě se letos objevila jeho policejní fotografie vedle portrétů George Washingtona či Franklina D. Roosevelta, což symboliku jen posílilo. Přesto podle odborníků i bývalých správců památníku zůstane Trump – stejně jako jiní prezidenti – mimo slavnou čtveřici.
„Naštěstí – a nemluvím teď jen o Trumpovi – se tito lidé potýkají s realitou skály,“ uzavírá Wenk.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.