V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Základna Camp Viking není jen dočasným táborem, ale rychle rostoucím zařízením, které bylo otevřeno v roce 2023 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová během své návštěvy potvrdila, že Spojené království plánuje během tří let počet svých mariňáků v Norsku zdvojnásobit. Letos na jaře by měl počet personálu dosáhnout 1 500 a příští rok se počítá s navýšením na dva tisíce vojáků, kteří budou v regionu operovat celoročně.
Velitel britských komand brigádní generál Jaimie Norman popsal současnou situaci jako stav, kdy se svět již nenachází v míru. Cvičení přímo simulují mise, které by jednotky prováděly v případě aktivace článku 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. Podle britských velitelů se Evropa nachází na spojnici mezi mírem a válkou a Arktida je místem, kde je toto napětí cítit nejintenzivněji.
Zatímco na východní straně Arktidy se Evropané soustředí na ruskou hrozbu, na západě vyvolává neklid politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho opakované snahy o získání Grónska pod americkou kontrolu odvádějí pozornost spojenců od urgentnějších bezpečnostních rizik. Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide vyjádřil politování nad tím, že se diplomacie musí věnovat těmto „jiným věcem“ namísto plného soustředění na podporu Ukrajiny.
Reakcí Londýna a Osla na tuto nejistotu je podpora vzniku nové mise NATO s názvem Arctic Sentry. Tento projekt má sloužit jako protiváha ruským aktivitám, ale zároveň má být jasným signálem pro Bílý dům, že evropští partneři berou bezpečnost Arktidy vážně. Mise by mohla zahrnovat podobná cvičení, jaká nyní probíhají v Norsku, i na území Grónska a v okolních strategických námořních cestách.
Význam Arktidy roste i kvůli tajícím ledovcům, které otevírají nové trasy pro ruské a čínské lodě. V severoevropských vodách se stále častěji objevují stínové flotily tankerů se sankcionovanou ropou a dochází k podezřelým poškozením podmořských komunikačních kabelů. Yvette Cooperová zdůraznila, že bezpečnost Arktidy nelze dělit na kousky, protože ruská Severní flota představuje přímou hrozbu pro celou transatlantickou oblast.
Právě poloostrov Kola, který sousedí s Norskem, hostí největší koncentraci jaderných zbraní na světě a klíčovou základnu ruských ponorek. Norský ministr Eide varoval, že v případě krize se tato oblast okamžitě stane hlavním ohniskem konfliktu. Proto je podle něj nezbytné udržovat v regionu stálý vojenský tlak a mít připravené plány pro okamžité nasazení posil.
Uvnitř NATO však panuje i určitá obezřetnost. Někteří analytici poukazují na to, že samotné vedení aliance v Bruselu je v otázce Grónska nezvykle tiché, aby zbytečně nedráždilo Washington. Existují obavy, že Trumpův zájem o ostrov není veden pouze bezpečností nebo byznysem, ale prostou snahou o územní expanzi USA.
Administrativa prezidenta Trumpa sice tvrdí, že její blokáda Hormuzského průlivu nese ovoce, když se devět lodí včetně čínského tankeru Rich Starry podřídilo rozkazům a obrátilo se, realita na místě však naznačuje jiný příběh. Zatímco se USA soustředí na okamžitý vojenský tlak, Írán si v tichosti buduje pozici, která mu zajistí kontrolu nad touto strategickou tepnou dlouho po skončení současného konfliktu.
Šestnáctiletá éra Viktora Orbána byla pro řadu britských pravicových politiků a akademiků nebývale štědrá. Maďarský režim, který se sám označoval za „neliberální demokracii“, systematicky budoval síť vlivných osobností v zahraničí, které za finanční podporu šířily jeho vidění světa. Drtivá porážka strany Fidesz v nedávných volbách však nyní hrozí, že tento tok peněz z Budapešti do rukou evropských populistů definitivně vyschne.
Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem, které vstoupilo v platnost v 17 hodin východoamerického času. Tento krok je vnímán jako zásadní diplomatický průlom, který má poskytnout potřebný prostor pro širší vyjednávání o míru v celém regionu. Klid zbraní má zastavit útoky na hnutí Hizballáh podporované Íránem, které si v Libanonu vyžádaly již přes dva tisíce obětí.
Donald Trump rozpoutal na své platformě Truth Social bezprecedentní slovní válku, která hluboce štěpí jeho vlastní politický tábor. Prezident se v sérii ostrých příspěvků nevybíravě pustil do dříve loajálních konzervativních ikon, jako jsou Tucker Carlson, Megyn Kelly, Candace Owens a Alex Jones. Důvodem je jejich narůstající kritika vojenské intervence v Íránu, kterou Trump zahájil navzdory svým předvolebním slibům o ukončení „nekonečných válek“.
Navzdory bouřlivé rétorice Donalda Trumpa a historicky nejhlubší politické krizi uvnitř Severoatlantické aliance zůstává NATO funkčním a v jádru pevným svazkem. Současné napětí, které vyvolalo americké vojenské tažení v Íránu a následné zablokování strategického Hormuzského průlivu, sice vážně otřásá vzájemnou důvěrou, ovšem k reálnému rozpadu spojenectví má Aliance podle odborníků stále daleko.
Vztah mezi italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ještě nedávno zdál být pevným spojenectvím založeným na společné nacionalistické rétorice, prochází hlubokou krizí. Ještě před půl rokem v Šarm aš-Šajchu přijímala Meloniová Trumpovy poklony a usilovně pracovala na tom, aby se stala jeho hlavním evropským spojencem. Byla dokonce jedinou evropskou lídryní, která se zúčastnila jeho inaugurace, a neváhala jej navštívit v jeho soukromém sídle Mar-a-Lago na Floridě.
Spojené státy jsou připraveny udržovat námořní blokádu Íránu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Na čtvrteční tiskové konferenci ve Washingtonu to prohlásil šéf Pentagonu Pete Hegseth spolu s předsedou sboru náčelníků štábů Danem Cainem. Podle Hegsetha USA momentálně doplňují své kapacity s „větší silou než kdy dříve“ a dávají íránskému režimu jasně na vybranou mezi řešením „po dobrém, nebo po zlém“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po masivním nočním útoku na ukrajinská města prohlásil, že Rusko si nezaslouží žádnou úlevu ani rušení sankcí. Noční nálety si vyžádaly 16 mrtvých a přibližně 100 zraněných, přičemž mezi oběťmi jsou i dvě dospívající děti. Zelenskyj zdůraznil, že Rusko sází výhradně na pokračování války, a proto musí být mezinárodní odpověď stejně důrazná, včetně využití všech dostupných prostředků k obraně životů a vyvinutí maximálního tlaku na dosažení míru.
Fotbaloví fanoušci, kteří se chystají na letošní mistrovství světa v USA, čelí nečekaně vysokým nákladům na dopravu. Guvernérka státu New Jersey Mikie Sherrillová ostře zkritizovala federaci FIFA za to, že odmítá dotovat přepravu příznivců ke stadionům. Podle aktuálních informací by totiž zpáteční jízdenka z newyorského nádraží Penn Station ke stadionu MetLife v New Jersey mohla vyjít na více než 100 dolarů (2000 korun).
Rozhodnutí Trumpovy administrativy zavést námořní blokádu Hormuzského průlivu posunulo napětí v Perském zálivu na novou, nebezpečnější úroveň. Tento krok, oznámený po krachu jednání o příměří z 11. dubna, není jen úderem proti Íránu, ale představuje zásadní výzvu pro Peking. Čína je totiž v posledních letech hlavním odběratelem íránské ropy a jednou z mála zemí, jejichž lodě dosud proplouvaly průlivem bez větších potíží.
Maďarští voliči v nedávných volbách zasadili tvrdou ránu šestnáctileté éře Viktora Orbána. Vítězství jeho někdejšího spojence Pétera Magyara a jeho strany Tisza (Respekt a svoboda) je natolik drtivé, že v parlamentu získala ústavní většinu. Tento výsledek znamená zásadní obrat pro zemi, která se pod Orbánovým vedením stala symbolem takzvané iliberální demokracie.