V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Základna Camp Viking není jen dočasným táborem, ale rychle rostoucím zařízením, které bylo otevřeno v roce 2023 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová během své návštěvy potvrdila, že Spojené království plánuje během tří let počet svých mariňáků v Norsku zdvojnásobit. Letos na jaře by měl počet personálu dosáhnout 1 500 a příští rok se počítá s navýšením na dva tisíce vojáků, kteří budou v regionu operovat celoročně.
Velitel britských komand brigádní generál Jaimie Norman popsal současnou situaci jako stav, kdy se svět již nenachází v míru. Cvičení přímo simulují mise, které by jednotky prováděly v případě aktivace článku 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. Podle britských velitelů se Evropa nachází na spojnici mezi mírem a válkou a Arktida je místem, kde je toto napětí cítit nejintenzivněji.
Zatímco na východní straně Arktidy se Evropané soustředí na ruskou hrozbu, na západě vyvolává neklid politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho opakované snahy o získání Grónska pod americkou kontrolu odvádějí pozornost spojenců od urgentnějších bezpečnostních rizik. Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide vyjádřil politování nad tím, že se diplomacie musí věnovat těmto „jiným věcem“ namísto plného soustředění na podporu Ukrajiny.
Reakcí Londýna a Osla na tuto nejistotu je podpora vzniku nové mise NATO s názvem Arctic Sentry. Tento projekt má sloužit jako protiváha ruským aktivitám, ale zároveň má být jasným signálem pro Bílý dům, že evropští partneři berou bezpečnost Arktidy vážně. Mise by mohla zahrnovat podobná cvičení, jaká nyní probíhají v Norsku, i na území Grónska a v okolních strategických námořních cestách.
Význam Arktidy roste i kvůli tajícím ledovcům, které otevírají nové trasy pro ruské a čínské lodě. V severoevropských vodách se stále častěji objevují stínové flotily tankerů se sankcionovanou ropou a dochází k podezřelým poškozením podmořských komunikačních kabelů. Yvette Cooperová zdůraznila, že bezpečnost Arktidy nelze dělit na kousky, protože ruská Severní flota představuje přímou hrozbu pro celou transatlantickou oblast.
Právě poloostrov Kola, který sousedí s Norskem, hostí největší koncentraci jaderných zbraní na světě a klíčovou základnu ruských ponorek. Norský ministr Eide varoval, že v případě krize se tato oblast okamžitě stane hlavním ohniskem konfliktu. Proto je podle něj nezbytné udržovat v regionu stálý vojenský tlak a mít připravené plány pro okamžité nasazení posil.
Uvnitř NATO však panuje i určitá obezřetnost. Někteří analytici poukazují na to, že samotné vedení aliance v Bruselu je v otázce Grónska nezvykle tiché, aby zbytečně nedráždilo Washington. Existují obavy, že Trumpův zájem o ostrov není veden pouze bezpečností nebo byznysem, ale prostou snahou o územní expanzi USA.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.