V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Základna Camp Viking není jen dočasným táborem, ale rychle rostoucím zařízením, které bylo otevřeno v roce 2023 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová během své návštěvy potvrdila, že Spojené království plánuje během tří let počet svých mariňáků v Norsku zdvojnásobit. Letos na jaře by měl počet personálu dosáhnout 1 500 a příští rok se počítá s navýšením na dva tisíce vojáků, kteří budou v regionu operovat celoročně.
Velitel britských komand brigádní generál Jaimie Norman popsal současnou situaci jako stav, kdy se svět již nenachází v míru. Cvičení přímo simulují mise, které by jednotky prováděly v případě aktivace článku 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. Podle britských velitelů se Evropa nachází na spojnici mezi mírem a válkou a Arktida je místem, kde je toto napětí cítit nejintenzivněji.
Zatímco na východní straně Arktidy se Evropané soustředí na ruskou hrozbu, na západě vyvolává neklid politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho opakované snahy o získání Grónska pod americkou kontrolu odvádějí pozornost spojenců od urgentnějších bezpečnostních rizik. Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide vyjádřil politování nad tím, že se diplomacie musí věnovat těmto „jiným věcem“ namísto plného soustředění na podporu Ukrajiny.
Reakcí Londýna a Osla na tuto nejistotu je podpora vzniku nové mise NATO s názvem Arctic Sentry. Tento projekt má sloužit jako protiváha ruským aktivitám, ale zároveň má být jasným signálem pro Bílý dům, že evropští partneři berou bezpečnost Arktidy vážně. Mise by mohla zahrnovat podobná cvičení, jaká nyní probíhají v Norsku, i na území Grónska a v okolních strategických námořních cestách.
Význam Arktidy roste i kvůli tajícím ledovcům, které otevírají nové trasy pro ruské a čínské lodě. V severoevropských vodách se stále častěji objevují stínové flotily tankerů se sankcionovanou ropou a dochází k podezřelým poškozením podmořských komunikačních kabelů. Yvette Cooperová zdůraznila, že bezpečnost Arktidy nelze dělit na kousky, protože ruská Severní flota představuje přímou hrozbu pro celou transatlantickou oblast.
Právě poloostrov Kola, který sousedí s Norskem, hostí největší koncentraci jaderných zbraní na světě a klíčovou základnu ruských ponorek. Norský ministr Eide varoval, že v případě krize se tato oblast okamžitě stane hlavním ohniskem konfliktu. Proto je podle něj nezbytné udržovat v regionu stálý vojenský tlak a mít připravené plány pro okamžité nasazení posil.
Uvnitř NATO však panuje i určitá obezřetnost. Někteří analytici poukazují na to, že samotné vedení aliance v Bruselu je v otázce Grónska nezvykle tiché, aby zbytečně nedráždilo Washington. Existují obavy, že Trumpův zájem o ostrov není veden pouze bezpečností nebo byznysem, ale prostou snahou o územní expanzi USA.
Nové technické omezení satelitní sítě Starlink, které přes noc zavedla společnost SpaceX v čele s Elonem Muskem, zkomplikovalo ukrajinské operace na frontové linii. Poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov upozornil, že systémy nyní neumožňují stabilní připojení k internetu zařízením pohybujícím se rychlostí vyšší než sto šedesát kilometrů v hodině. Podle jeho slov o tomto kroku ukrajinská strana nebyla předem informována a neočekávané restrikce ihned vedly ke zmaření řady důležitých vojenských misí.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.
Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.
Papež Lev XIV. podstoupil v římské nemocnici Gemelli úspěšnou operaci, při níž mu byl odstraněn dolní lalok pravé plíce. Jak uvedl Vatikán v oficiálním lékařském bulletinu, zákrok následoval po diagnóze plicního adenokarcinomu, který byl u hlavy katolické církve odhalen během preventivních vyšetření.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.