V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Základna Camp Viking není jen dočasným táborem, ale rychle rostoucím zařízením, které bylo otevřeno v roce 2023 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová během své návštěvy potvrdila, že Spojené království plánuje během tří let počet svých mariňáků v Norsku zdvojnásobit. Letos na jaře by měl počet personálu dosáhnout 1 500 a příští rok se počítá s navýšením na dva tisíce vojáků, kteří budou v regionu operovat celoročně.
Velitel britských komand brigádní generál Jaimie Norman popsal současnou situaci jako stav, kdy se svět již nenachází v míru. Cvičení přímo simulují mise, které by jednotky prováděly v případě aktivace článku 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. Podle britských velitelů se Evropa nachází na spojnici mezi mírem a válkou a Arktida je místem, kde je toto napětí cítit nejintenzivněji.
Zatímco na východní straně Arktidy se Evropané soustředí na ruskou hrozbu, na západě vyvolává neklid politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho opakované snahy o získání Grónska pod americkou kontrolu odvádějí pozornost spojenců od urgentnějších bezpečnostních rizik. Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide vyjádřil politování nad tím, že se diplomacie musí věnovat těmto „jiným věcem“ namísto plného soustředění na podporu Ukrajiny.
Reakcí Londýna a Osla na tuto nejistotu je podpora vzniku nové mise NATO s názvem Arctic Sentry. Tento projekt má sloužit jako protiváha ruským aktivitám, ale zároveň má být jasným signálem pro Bílý dům, že evropští partneři berou bezpečnost Arktidy vážně. Mise by mohla zahrnovat podobná cvičení, jaká nyní probíhají v Norsku, i na území Grónska a v okolních strategických námořních cestách.
Význam Arktidy roste i kvůli tajícím ledovcům, které otevírají nové trasy pro ruské a čínské lodě. V severoevropských vodách se stále častěji objevují stínové flotily tankerů se sankcionovanou ropou a dochází k podezřelým poškozením podmořských komunikačních kabelů. Yvette Cooperová zdůraznila, že bezpečnost Arktidy nelze dělit na kousky, protože ruská Severní flota představuje přímou hrozbu pro celou transatlantickou oblast.
Právě poloostrov Kola, který sousedí s Norskem, hostí největší koncentraci jaderných zbraní na světě a klíčovou základnu ruských ponorek. Norský ministr Eide varoval, že v případě krize se tato oblast okamžitě stane hlavním ohniskem konfliktu. Proto je podle něj nezbytné udržovat v regionu stálý vojenský tlak a mít připravené plány pro okamžité nasazení posil.
Uvnitř NATO však panuje i určitá obezřetnost. Někteří analytici poukazují na to, že samotné vedení aliance v Bruselu je v otázce Grónska nezvykle tiché, aby zbytečně nedráždilo Washington. Existují obavy, že Trumpův zájem o ostrov není veden pouze bezpečností nebo byznysem, ale prostou snahou o územní expanzi USA.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.