V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Základna Camp Viking není jen dočasným táborem, ale rychle rostoucím zařízením, které bylo otevřeno v roce 2023 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová během své návštěvy potvrdila, že Spojené království plánuje během tří let počet svých mariňáků v Norsku zdvojnásobit. Letos na jaře by měl počet personálu dosáhnout 1 500 a příští rok se počítá s navýšením na dva tisíce vojáků, kteří budou v regionu operovat celoročně.
Velitel britských komand brigádní generál Jaimie Norman popsal současnou situaci jako stav, kdy se svět již nenachází v míru. Cvičení přímo simulují mise, které by jednotky prováděly v případě aktivace článku 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. Podle britských velitelů se Evropa nachází na spojnici mezi mírem a válkou a Arktida je místem, kde je toto napětí cítit nejintenzivněji.
Zatímco na východní straně Arktidy se Evropané soustředí na ruskou hrozbu, na západě vyvolává neklid politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho opakované snahy o získání Grónska pod americkou kontrolu odvádějí pozornost spojenců od urgentnějších bezpečnostních rizik. Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide vyjádřil politování nad tím, že se diplomacie musí věnovat těmto „jiným věcem“ namísto plného soustředění na podporu Ukrajiny.
Reakcí Londýna a Osla na tuto nejistotu je podpora vzniku nové mise NATO s názvem Arctic Sentry. Tento projekt má sloužit jako protiváha ruským aktivitám, ale zároveň má být jasným signálem pro Bílý dům, že evropští partneři berou bezpečnost Arktidy vážně. Mise by mohla zahrnovat podobná cvičení, jaká nyní probíhají v Norsku, i na území Grónska a v okolních strategických námořních cestách.
Význam Arktidy roste i kvůli tajícím ledovcům, které otevírají nové trasy pro ruské a čínské lodě. V severoevropských vodách se stále častěji objevují stínové flotily tankerů se sankcionovanou ropou a dochází k podezřelým poškozením podmořských komunikačních kabelů. Yvette Cooperová zdůraznila, že bezpečnost Arktidy nelze dělit na kousky, protože ruská Severní flota představuje přímou hrozbu pro celou transatlantickou oblast.
Právě poloostrov Kola, který sousedí s Norskem, hostí největší koncentraci jaderných zbraní na světě a klíčovou základnu ruských ponorek. Norský ministr Eide varoval, že v případě krize se tato oblast okamžitě stane hlavním ohniskem konfliktu. Proto je podle něj nezbytné udržovat v regionu stálý vojenský tlak a mít připravené plány pro okamžité nasazení posil.
Uvnitř NATO však panuje i určitá obezřetnost. Někteří analytici poukazují na to, že samotné vedení aliance v Bruselu je v otázce Grónska nezvykle tiché, aby zbytečně nedráždilo Washington. Existují obavy, že Trumpův zájem o ostrov není veden pouze bezpečností nebo byznysem, ale prostou snahou o územní expanzi USA.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.
Diplomatické napětí mezi Kodaní a Washingtonem ohledně budoucnosti Grónska nabírá na obrátkách. Po středečním setkání dánských a grónských ministrů s americkým viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem byla ohlášena vznikající pracovní skupina. Zatímco evropská strana ji vnímá jako platformu pro řešení „zásadních neshod“, Bílý dům interpretuje její účel zcela odlišně.
Spekulace o vážném zdravotním stavu čečenského vůdce Ramzana Kadyrova opět nabývají na síle. Podle nejnovějších zpráv ukrajinské rozvědky trpí devětačtyřicetiletý „silák z Grozného“ selháním ledvin a je odkázán na dialýzu. Ačkoliv byl Kadyrov v minulosti prohlášen za mrtvého či umírajícího již několikrát, současná vlna informací přichází v kritickém momentu, kdy ruská invaze na Ukrajinu vstupuje do svého pátého roku a Kreml si nemůže dovolit nestabilitu na svém neklidném jihu.
Evropská unie zvažuje zásadní reformu procesu rozšiřování, která by umožnila novým členům vstoupit do bloku dříve, ovšem za cenu dočasného omezení jejich hlasovacích práv. Tento návrh na vytvoření „dvourychlostní EU“ vyvolal mezi kandidátskými zeměmi vlnu rozporuplných reakcí a rozdělil je na dva tábory. Zatímco některé země jsou ochotny se vlivu vzdát výměnou za ekonomické výhody, jiné trvají na plnohodnotném partnerství.
Kanadský premiér Mark Carney během své historické návštěvy Pekingu oznámil navázání „nového strategického partnerství“ s Čínou. Při pátečním setkání s prezidentem Si Ťin-pchingem v Velké síni lidu zdůraznil, že obě země musí reagovat na „novou globální realitu“. Jde o první cestu kanadského lídra do Číny po osmi letech, která signalizuje zásadní obrat v zahraniční politice Ottawy.
Poslanecká sněmovna ve čtvrtek večer vyslovila důvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Stalo se tak na závěr jednání, které s přestávkami probíhalo od úterý. Babišova vláda je u moci od poloviny prosince, kdy její členy jmenoval prezident Petr Pavel.
Babyboom v českém šoubyznyse bude pokračovat i letos. Radostnou novinkou se v polovině ledna pochlubila herečka a zpěvačka Barbora Poláková. Její dvě děti se totiž dočkají nevlastního mladšího sourozence.