Švédský ostrov Gotland, ležící na strategickém místě v Baltském moři, prochází v reakci na rostoucí napětí ve vztazích s Ruskem rychlým procesem remilitarizace. Zatímco ještě v roce 2005 byl poslední vojenský pluk na ostrově zrušen, v současnosti se zde stovky mladých branců připravují na možnou obranu území.
Mezi nimi je i devatenáctiletá Ella Admanová, která po patnáctiměsíčním povinném vojenském výcviku míří do Stockholmu plnit svou první misi při ochraně královské rodiny. Remilitarizace pluku P18 nabrala na obrátkách po ruské invazi na Ukrajinu a ostrov se po vstupu Švédska do Severoatlantické aliance stal pravidelným dějištěm cvičení NATO.
Poloha největšího švédského ostrova, který se nachází 275 kilometrů od ruské Kaliningradské oblasti a obývá ho necelých 61 tisíc lidí, z něj činí klíčový bod pro kontrolu námořních a vzdušných operací v celém Pobaltí. Podle švédských obranných plánů pro léta 2025–2030 patří případný nečekaný útok na Gotland mezi sedm hlavních scénářů vyžadujících prioritní plánování.
Velitel švédské armády na Gotlandu plukovník Andreas Gustafsson zdůraznil, že kontrola nad ostrovem znamená kontrolu nad celým Baltským mořem, což je zásadní nejen pro Švédsko, ale pro celou Alianci. Dodal, že ačkoliv konvenční útok bezprostředně nehrozí a pravděpodobnější jsou sabotáže či špionáž, riziko stoupá s tím, jak se Rusko pod tlakem stává zoufalejším. Hrozba by se podle něj mohla zvýšit zejména po případném příměří na Ukrajině, kdy by Moskva mohla své síly rychle přesunout k Finsku a Pobaltí.
Snahy o posílení obranyschopnosti však narážejí na logistické limity. Vzhledem k tomu, že celá Aliance v současnosti prochází fází masivního růstu, na trhu je nedostatek vojenského hardwaru a dělostřeleckých systémů, což prodlužuje dodací lhůty. Švédsko přesto navyšuje své vojenské výdaje na 2,8 % HDP pro rok 2026 s plánem dosáhnout 3,1 % od roku 2028.
Kromě armády, která by v případě mobilizace nasadila k obraně ostrova bojovou skupinu o síle zhruba 4 500 mužů, hraje klíčovou roli také civilní připravenost. Obyvatelé se zapojují do projektů zaměřených na soběstačnost a sousedskou výpomoc pro případ, že by byl ostrov v důsledku konfliktu izolován od dodávek z pevniny.
Lékařka Eva Rinbladová, která doma chová drůbež a pěstuje zeleninu, založila ve své čtvrti krizovou skupinu v rámci ostrovního programu Stark socken (Silná farnost). Místní obyvatelé společně mapují zásoby vody, zdroje elektřiny a plánují vybudování lokálního bezpečnostního centra s nezávislým vytápěním a možností dobíjení telefonů.
Podle Rinbladové je cílem civilní obrany zajistit, aby společnost v případě krize fungovala co nejvíce normálně a školy či školky zůstaly otevřené. Úřady navíc na konec letošního roku plánují cvičení nouzové evakuace stovek obyvatel z jedné části ostrova do druhé.
Generální ředitel Švédského úřadu pro civilní ochranu a připravenost (MSB) Mikael Frisell uvedl, že Gotland slouží jako modelová šablona civilní odolnosti pro zbytek země. Na základě zkušeností z Ukrajiny se na ostrově posilují záchranné složky, které se školí na zvládání hromadných zranění, odstraňování nevybuchlé munice či prohledávání trosek.
Tento komplexní přístup k civilní obraně již přilákal pozornost dalších států včetně Velké Británie. Profesor Emil Edenborg ze Stockholmské univerzity nicméně upozornil, že návrat armády vyvolává mezi ostrovany i jisté třenice, které se týkají stavebních povolení nebo omezování rozvoje větrných elektráren, což někteří obyvatelé vnímají jako necitlivé zásahy úředníků ze Stockholmu do tamního života.
Švédský ostrov Gotland, ležící na strategickém místě v Baltském moři, prochází v reakci na rostoucí napětí ve vztazích s Ruskem rychlým procesem remilitarizace. Zatímco ještě v roce 2005 byl poslední vojenský pluk na ostrově zrušen, v současnosti se zde stovky mladých branců připravují na možnou obranu území.
Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, přičemž k tomu podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly objasnit dva roky starou záhadu, která začala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony.
Ukrajinské obranné síly provedly v neděli rozsáhlý koordinovaný úder zaměřený na klíčovou ruskou vojenskou infrastrukturu a logistické uzly na okupovaných územích.
V Teheránu byly zahájeny rozsáhlé smuteční obřady za bývalého íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a čtyři další členy jeho rodiny. Smutečních ceremonií v rozlehlém náboženském komplexu Mosalla imáma Chomejního se účastní obrovské davy lidí. Íránská státní televize odvysílala záběry tří Chameneího synů, kterými jsou Mostafá, Mejsam a Masúd, jak se modlí u vystavených rakví.
Francie s napětím očekává úterní soudní verdikt, který rozhodne o tom, zda se nacionalistická lídryně Marine Le Penová bude moci zúčastnit prezidentských voleb. Sázky jsou mimořádně vysoké, neboť nejnovější průzkumy veřejného mínění naznačují, že tato sedmapadesátiletá předsedkyně strany Národní sdružení (RN) má velmi dobrou pozici stát se příští hlavou státu.
Ruský prezident Vladimir Putin dlouhé čtyři roky úspěšně chránil domácí obyvatelstvo před ekonomickými dopady konfliktu na Ukrajině. Tato situace se však nyní zásadně mění. Nedávné ukrajinské útoky pomocí bezpilotních letounů a balistických raket, které cílily na klíčovou energetickou infrastrukturu, vyvolaly v Rusku bezprostřední a čím dál ostřejší palivovou krizi. Z minoritní nepříjemnosti se tak stal problém, který již většina Rusů nemůže ignorovat.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
