Prezident Donald Trump v úterý při cestě na summit NATO opět vyvolal nejistotu ohledně závazku Spojených států bránit spojence v případě útoku. Když byl dotázán, zda dodrží klíčový článek 5 Severoatlantické smlouvy, odpověděl: „Záleží na vaší definici.“
Trump, který přiletěl do Haagu krátce po 19:30, před odletem novinářům řekl, že existuje „více definic článku 5“. Později na palubě Air Force One dodal, že je „odhodlaný zachraňovat životy“ a podporovat „bezpečnost“, aniž by sdělil, zda by USA skutečně přišly na pomoc napadenému členskému státu NATO.
Šéf aliance Mark Rutte, který Trumpa přivítal v Nizozemsku, se snažil uklidnit napětí a prohlásil, že „nemá pochybnosti“ o americkém závazku vůči NATO. Přesto Trumpovy výroky okamžitě oživily obavy evropských lídrů z jeho nepředvídatelnosti a opovržení vůči tradičním mezinárodním aliancím.
Summit přichází v napjaté mezinárodní situaci – jen několik dní po Trumpově překvapivém rozhodnutí zaútočit na tři íránská jaderná zařízení a poté nečekaně oznámit „úplné a totální příměří“ mezi Izraelem a Íránem. Během několika hodin však prohlásil, že obě strany dohodu porušily. Nálada v Haagu je proto nejistá; o víkendu tam proti válce protestovaly stovky lidí.
Trump tradičně kritizuje evropské členy NATO za nízké obranné výdaje a již v minulosti hrozil, že USA nebudou chránit státy, které nedodržují finanční závazky. V úterý opět pochválil sám sebe za to, že „donutil Evropu platit“, a podpořil nový cíl zvýšit výdaje členských států na obranu na 5 % HDP.
„NATO bylo na mizině,“ prohlásil Trump. „Řekl jsem jim: ‘Budete platit,’ a teď platí hodně. Teď říkám: ‘Zvedněte to na 5 %. A 5 % je ještě lepší.’“ Tento návrh má podporu většiny členských států – s výjimkou Španělska – a je rozdělen do dvou částí: 3,5 % na klasické obranné výdaje a 1,5 % na infrastrukturu využitelnou armádou.
Trump sdílel na své síti Truth Social soukromou zprávu od generálního tajemníka Rutteho, ve které nizozemský politik chválí prezidenta za tlak na evropské členy NATO: „Evropa bude platit OBROVSKÝM způsobem, jak má, a to bude tvoje vítězství.“ Rutte později sdělil, že nemá problém se zveřejněním zprávy, protože „neobsahovala nic tajného“.
Evropští partneři NATO nicméně pozorně sledují možné známky většího ústupu USA z evropské bezpečnostní architektury. Mluví se o snižování počtu amerických vojáků v Evropě a přesunu pozornosti na Indo-Pacifik. Administrativa ale tvrdí, že nejde o odklon, ale snahu o posílení aliance.
Senátorka Jeanne Shaheenová, demokratka z New Hampshiru a členka zahraničního výboru Senátu, varovala, že Trumpovy výroky mohou oslabit jednotu NATO a nahrávat Číně. „To není v zájmu bezpečnosti USA. Je to vítězství pro naše nepřátele,“ řekla.
Matthew Kroenig z think-tanku Atlantic Council upozorňuje, že v Evropě panuje strach, že USA mohou z NATO vystoupit nebo porušit článek 5. „Líbí se nám to nebo ne, Trumpův tvrdší styl přináší výsledky,“ dodal.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.