Prezident Donald Trump v úterý při cestě na summit NATO opět vyvolal nejistotu ohledně závazku Spojených států bránit spojence v případě útoku. Když byl dotázán, zda dodrží klíčový článek 5 Severoatlantické smlouvy, odpověděl: „Záleží na vaší definici.“
Trump, který přiletěl do Haagu krátce po 19:30, před odletem novinářům řekl, že existuje „více definic článku 5“. Později na palubě Air Force One dodal, že je „odhodlaný zachraňovat životy“ a podporovat „bezpečnost“, aniž by sdělil, zda by USA skutečně přišly na pomoc napadenému členskému státu NATO.
Šéf aliance Mark Rutte, který Trumpa přivítal v Nizozemsku, se snažil uklidnit napětí a prohlásil, že „nemá pochybnosti“ o americkém závazku vůči NATO. Přesto Trumpovy výroky okamžitě oživily obavy evropských lídrů z jeho nepředvídatelnosti a opovržení vůči tradičním mezinárodním aliancím.
Summit přichází v napjaté mezinárodní situaci – jen několik dní po Trumpově překvapivém rozhodnutí zaútočit na tři íránská jaderná zařízení a poté nečekaně oznámit „úplné a totální příměří“ mezi Izraelem a Íránem. Během několika hodin však prohlásil, že obě strany dohodu porušily. Nálada v Haagu je proto nejistá; o víkendu tam proti válce protestovaly stovky lidí.
Trump tradičně kritizuje evropské členy NATO za nízké obranné výdaje a již v minulosti hrozil, že USA nebudou chránit státy, které nedodržují finanční závazky. V úterý opět pochválil sám sebe za to, že „donutil Evropu platit“, a podpořil nový cíl zvýšit výdaje členských států na obranu na 5 % HDP.
„NATO bylo na mizině,“ prohlásil Trump. „Řekl jsem jim: ‘Budete platit,’ a teď platí hodně. Teď říkám: ‘Zvedněte to na 5 %. A 5 % je ještě lepší.’“ Tento návrh má podporu většiny členských států – s výjimkou Španělska – a je rozdělen do dvou částí: 3,5 % na klasické obranné výdaje a 1,5 % na infrastrukturu využitelnou armádou.
Trump sdílel na své síti Truth Social soukromou zprávu od generálního tajemníka Rutteho, ve které nizozemský politik chválí prezidenta za tlak na evropské členy NATO: „Evropa bude platit OBROVSKÝM způsobem, jak má, a to bude tvoje vítězství.“ Rutte později sdělil, že nemá problém se zveřejněním zprávy, protože „neobsahovala nic tajného“.
Evropští partneři NATO nicméně pozorně sledují možné známky většího ústupu USA z evropské bezpečnostní architektury. Mluví se o snižování počtu amerických vojáků v Evropě a přesunu pozornosti na Indo-Pacifik. Administrativa ale tvrdí, že nejde o odklon, ale snahu o posílení aliance.
Senátorka Jeanne Shaheenová, demokratka z New Hampshiru a členka zahraničního výboru Senátu, varovala, že Trumpovy výroky mohou oslabit jednotu NATO a nahrávat Číně. „To není v zájmu bezpečnosti USA. Je to vítězství pro naše nepřátele,“ řekla.
Matthew Kroenig z think-tanku Atlantic Council upozorňuje, že v Evropě panuje strach, že USA mohou z NATO vystoupit nebo porušit článek 5. „Líbí se nám to nebo ne, Trumpův tvrdší styl přináší výsledky,“ dodal.
Nedávné rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa umožnit evropským spojencům nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, včetně tolik potřebných systémů Patriot, přináší Kyjevu dočasnou, ale životně důležitou pomoc. Zároveň však znovu odhaluje hlubší slabiny americké politiky vůči Rusku, které se vyhýbá razantnějším krokům a nadále spoléhá na naději, že Moskva bude ochotna ustoupit.
Evropské země zvyšují svou podporu Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany, aby čelila pokračujícím ruským útokům. Německo a Velká Británie se staly hlavními tahouny nové iniciativy, která následuje po 50denním ultimátu, jež americký prezident Donald Trump adresoval Vladimiru Putinovi.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal počátkem července historické zatykače na vůdce Tálibánu, které obviňuje z zločinů proti lidskosti na základě genderového pronásledování. Tento právní krok je považován za průlomové uznání utrpení žen a dívek v Afghánistánu a zároveň první případ, kdy se takový čin kvalifikuje jako zločin proti lidskosti před mezinárodním tribunálem.
Kanada čelí největší epidemii spalniček za poslední desetiletí a stala se jedinou západní zemí v první desítce světových ohnisek této vysoce nakažlivé nemoci. Jen letos onemocnělo více než 3 800 lidí, převážně dětí a kojenců, což je téměř trojnásobek oproti Spojeným státům, a to i přesto, že Kanada má výrazně menší populaci. Největší počet případů byl zaznamenán v provinciích Alberta a Ontario, které se staly hlavními epicentry nákazy.
Nadcházející summit OSN o potravinových systémech se ponese v naléhavém duchu. Nová mezinárodní zpráva totiž varuje, že prudké nárůsty cen základních potravin způsobené klimatickou krizí vedou nejen k malnutrici, ale hrozí i politickými otřesy a sociálními nepokoji. Zasaženy jsou především ty nejchudší vrstvy obyvatel, které si potraviny často nemohou dovolit.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil politické vody, když sdílel uměle generované video zachycující zatčení bývalého prezidenta Baracka Obamy přímo v Oválné pracovně. V klipu, který byl původně zveřejněn na TikToku a později se objevil na prezidentově účtu na Truth Social, je vidět, jak agenti FBI táhnou Obamu v poutech na kolenou, zatímco se Trump spokojeně usmívá. Video doprovází hudba v podobě písně „YMCA“ od skupiny Village People a nese nápis: „Nikdo nestojí nad zákonem!“
Navzdory dalším ukrajinským výzvám k jednání Rusko o skutečný mír neusiluje. Kreml nadále předkládá návrhy, které připomínají spíše diktát a kapitulaci než kompromis. Zatímco se navenek hovoří o urovnání, ve skutečnosti Moskva sleduje imperiální cíl, kterým je obnova sféry vlivu a podmanění Ukrajiny. Válka proto neskončí, dokud bude Vladimir Putin věřit, že vítězství (nikoli dohoda) je jedinou přijatelnou možností.
Slavná americká komička a moderátorka Ellen DeGeneres (*67) se poprvé veřejně vyjádřila k důvodu, proč se loni s manželkou Portiou de Rossi usadila v Británii. Na setkání s fanoušky v Cheltenhamu přiznala, že definitivní rozhodnutí padlo den po opětovném zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. „Prostě jsme se rozhodli zůstat. Všechno je tady lepší,“ řekla otevřeně.
Český hydrometeorologický ústav dnes zpřesnil a rozšířil své varování před extrémním počasím. K původní výstraze před vysokými teplotami přibyla i hrozba silných bouřek, které by měly dorazit během odpoledne a večera. Největší riziko se očekává na Moravě, ve Slezsku a ve východních oblastech Čech.
Rusko letos neuskuteční svou vlajkovou zbrojní výstavu Army 2025, ačkoli oficiální web stále uvádí konání mezi 11. a 14. srpnem. Informace o akci ale byly odstraněny z webových stránek veletržního areálu Patriot Expo, kde se událost tradičně koná. Jako první o zrušení informoval ruský státní deník Izvestija, Kreml však zatím situaci veřejně nekomentoval.
Po teplém víkendu se v tomto týdnu opět ochladí. Teploty by se většinu týdne měly pohybovat pod hranicí třiceti stupňů, uvedl ČHMÚ.cz.
Vladimir Putin v noci rozpoutal bezprecedentní raketový a dronový útok na Ukrajinu, který se zapsal jako nejintenzivnější od počátku invaze před více než třemi lety. Ve stejné chvíli byla Severoatlantická aliance nucena aktivovat bojové letouny a vyhlásit nejvyšší stupeň pohotovosti protiletecké obrany kvůli blízkosti úderů k hranicím čtyř členských států NATO — Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska.