Prezident Donald Trump v úterý při cestě na summit NATO opět vyvolal nejistotu ohledně závazku Spojených států bránit spojence v případě útoku. Když byl dotázán, zda dodrží klíčový článek 5 Severoatlantické smlouvy, odpověděl: „Záleží na vaší definici.“
Trump, který přiletěl do Haagu krátce po 19:30, před odletem novinářům řekl, že existuje „více definic článku 5“. Později na palubě Air Force One dodal, že je „odhodlaný zachraňovat životy“ a podporovat „bezpečnost“, aniž by sdělil, zda by USA skutečně přišly na pomoc napadenému členskému státu NATO.
Šéf aliance Mark Rutte, který Trumpa přivítal v Nizozemsku, se snažil uklidnit napětí a prohlásil, že „nemá pochybnosti“ o americkém závazku vůči NATO. Přesto Trumpovy výroky okamžitě oživily obavy evropských lídrů z jeho nepředvídatelnosti a opovržení vůči tradičním mezinárodním aliancím.
Summit přichází v napjaté mezinárodní situaci – jen několik dní po Trumpově překvapivém rozhodnutí zaútočit na tři íránská jaderná zařízení a poté nečekaně oznámit „úplné a totální příměří“ mezi Izraelem a Íránem. Během několika hodin však prohlásil, že obě strany dohodu porušily. Nálada v Haagu je proto nejistá; o víkendu tam proti válce protestovaly stovky lidí.
Trump tradičně kritizuje evropské členy NATO za nízké obranné výdaje a již v minulosti hrozil, že USA nebudou chránit státy, které nedodržují finanční závazky. V úterý opět pochválil sám sebe za to, že „donutil Evropu platit“, a podpořil nový cíl zvýšit výdaje členských států na obranu na 5 % HDP.
„NATO bylo na mizině,“ prohlásil Trump. „Řekl jsem jim: ‘Budete platit,’ a teď platí hodně. Teď říkám: ‘Zvedněte to na 5 %. A 5 % je ještě lepší.’“ Tento návrh má podporu většiny členských států – s výjimkou Španělska – a je rozdělen do dvou částí: 3,5 % na klasické obranné výdaje a 1,5 % na infrastrukturu využitelnou armádou.
Trump sdílel na své síti Truth Social soukromou zprávu od generálního tajemníka Rutteho, ve které nizozemský politik chválí prezidenta za tlak na evropské členy NATO: „Evropa bude platit OBROVSKÝM způsobem, jak má, a to bude tvoje vítězství.“ Rutte později sdělil, že nemá problém se zveřejněním zprávy, protože „neobsahovala nic tajného“.
Evropští partneři NATO nicméně pozorně sledují možné známky většího ústupu USA z evropské bezpečnostní architektury. Mluví se o snižování počtu amerických vojáků v Evropě a přesunu pozornosti na Indo-Pacifik. Administrativa ale tvrdí, že nejde o odklon, ale snahu o posílení aliance.
Senátorka Jeanne Shaheenová, demokratka z New Hampshiru a členka zahraničního výboru Senátu, varovala, že Trumpovy výroky mohou oslabit jednotu NATO a nahrávat Číně. „To není v zájmu bezpečnosti USA. Je to vítězství pro naše nepřátele,“ řekla.
Matthew Kroenig z think-tanku Atlantic Council upozorňuje, že v Evropě panuje strach, že USA mohou z NATO vystoupit nebo porušit článek 5. „Líbí se nám to nebo ne, Trumpův tvrdší styl přináší výsledky,“ dodal.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
