Prezident Donald Trump v úterý při cestě na summit NATO opět vyvolal nejistotu ohledně závazku Spojených států bránit spojence v případě útoku. Když byl dotázán, zda dodrží klíčový článek 5 Severoatlantické smlouvy, odpověděl: „Záleží na vaší definici.“
Trump, který přiletěl do Haagu krátce po 19:30, před odletem novinářům řekl, že existuje „více definic článku 5“. Později na palubě Air Force One dodal, že je „odhodlaný zachraňovat životy“ a podporovat „bezpečnost“, aniž by sdělil, zda by USA skutečně přišly na pomoc napadenému členskému státu NATO.
Šéf aliance Mark Rutte, který Trumpa přivítal v Nizozemsku, se snažil uklidnit napětí a prohlásil, že „nemá pochybnosti“ o americkém závazku vůči NATO. Přesto Trumpovy výroky okamžitě oživily obavy evropských lídrů z jeho nepředvídatelnosti a opovržení vůči tradičním mezinárodním aliancím.
Summit přichází v napjaté mezinárodní situaci – jen několik dní po Trumpově překvapivém rozhodnutí zaútočit na tři íránská jaderná zařízení a poté nečekaně oznámit „úplné a totální příměří“ mezi Izraelem a Íránem. Během několika hodin však prohlásil, že obě strany dohodu porušily. Nálada v Haagu je proto nejistá; o víkendu tam proti válce protestovaly stovky lidí.
Trump tradičně kritizuje evropské členy NATO za nízké obranné výdaje a již v minulosti hrozil, že USA nebudou chránit státy, které nedodržují finanční závazky. V úterý opět pochválil sám sebe za to, že „donutil Evropu platit“, a podpořil nový cíl zvýšit výdaje členských států na obranu na 5 % HDP.
„NATO bylo na mizině,“ prohlásil Trump. „Řekl jsem jim: ‘Budete platit,’ a teď platí hodně. Teď říkám: ‘Zvedněte to na 5 %. A 5 % je ještě lepší.’“ Tento návrh má podporu většiny členských států – s výjimkou Španělska – a je rozdělen do dvou částí: 3,5 % na klasické obranné výdaje a 1,5 % na infrastrukturu využitelnou armádou.
Trump sdílel na své síti Truth Social soukromou zprávu od generálního tajemníka Rutteho, ve které nizozemský politik chválí prezidenta za tlak na evropské členy NATO: „Evropa bude platit OBROVSKÝM způsobem, jak má, a to bude tvoje vítězství.“ Rutte později sdělil, že nemá problém se zveřejněním zprávy, protože „neobsahovala nic tajného“.
Evropští partneři NATO nicméně pozorně sledují možné známky většího ústupu USA z evropské bezpečnostní architektury. Mluví se o snižování počtu amerických vojáků v Evropě a přesunu pozornosti na Indo-Pacifik. Administrativa ale tvrdí, že nejde o odklon, ale snahu o posílení aliance.
Senátorka Jeanne Shaheenová, demokratka z New Hampshiru a členka zahraničního výboru Senátu, varovala, že Trumpovy výroky mohou oslabit jednotu NATO a nahrávat Číně. „To není v zájmu bezpečnosti USA. Je to vítězství pro naše nepřátele,“ řekla.
Matthew Kroenig z think-tanku Atlantic Council upozorňuje, že v Evropě panuje strach, že USA mohou z NATO vystoupit nebo porušit článek 5. „Líbí se nám to nebo ne, Trumpův tvrdší styl přináší výsledky,“ dodal.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.