Střední Evropa čelí znepokojivému výskytu vysoce nakažlivé slintavky a kulhavky (SLAK), která zasáhla hospodářská zvířata v Maďarsku a na Slovensku. Obě země již musely kvůli zabránění šíření nemoci utratit přes 10 tisíc zvířat. Politické špičky v Budapešti i Bratislavě nyní podle webu Politico nadhodily kontroverzní možnost: za šířením viru by mohl stát biologický útok. Tvrdí to však bez jakýchkoli potvrzených důkazů.
První ohnisko SLAK bylo v Maďarsku potvrzeno začátkem března na farmě s dobytkem v pohraničí se Slovenskem – šlo o první výskyt této nemoci v zemi po padesáti letech. Následně se virus rozšířil na další tři maďarské a šest slovenských farem. Slovensko vyhlásilo stav nouze, zavedlo hraniční omezení a zřídilo dočasné centrum monitoringu, kde operují policisté, hasiči i armáda.
Ačkoliv virologové vyzývají k vědeckému klidu, někteří politici již veřejně vyslovili možnost úmyslného zavlečení nákazy. „Podle současných poznatků neexistuje žádný důkaz, který by tuto hypotézu potvrzoval,“ uvedl virolog Jiří Černý z České zemědělské univerzity v Praze. Zároveň ale upozornil, že vyloučit alternativní vysvětlení není možné, byť by se s nimi mělo nakládat s maximální opatrností.
SLAK je považována za jednu z nejnebezpečnějších nemocí hospodářských zvířat na světě. Ačkoli málokdy zabíjí, její dopad je ekonomicky devastující – zvířata trpí horečkou, nechutenstvím a bolestivými puchýři, což nutí farmáře vybíjet celá stáda. Během známé britské epidemie v roce 2001 bylo vybito přes šest milionů kusů zvířat, škody se tehdy vyšplhaly na více než 15 miliard eur.
Podle Černého je mnohem pravděpodobnější, že se virus do regionu dostal neúmyslně. Mohl být přenesen kontaminovanou obuví, oblečením, nářadím, nebo dokonce peřím migrujících ptáků. Takové případy byly v minulosti již zdokumentovány.
Napětí však zvýšil výrok šéfa kabinetu maďarského premiéra Viktora Orbána, Gergelyho Gulyáse, který minulý týden veřejně prohlásil, že původ viru „nemusí být přirozený“ a „může jít o uměle vytvořený virus“. Odkazoval se přitom na údajné ústní informace ze zahraniční laboratoře, jejichž věrohodnost zatím nebyla nijak doložena.
Na toto tvrzení navázal i slovenský ministr zemědělství Richard Takáč, který v rozhovoru na YouTube uvedl, že podobné spekulace zaznívají i na evropské úrovni. „Existují různé spekulace, otázky, které si klademe zde na Slovensku i na úrovni Evropské komise,“ prohlásil.
Evropská komise se však od podobných výroků distancovala a odmítla je komentovat. Potvrdila ale, že s členskými státy úzce spolupracuje na zjištění původu viru. Probíhá izolace viru a sekvenování genomu v referenční laboratoři EU, což by mohlo pomoci objasnit jeho původ.
V důsledku šíření nákazy zavádějí některé evropské státy preventivní opatření. Rakousko a Česká republika zpřísňují hraniční kontroly, zatímco Spojené království zakázalo osobní dovoz masa a mléčných výrobků z EU.
Zatímco politici upozorňují na možnost bioterorismu, odborníci vyzývají k trpělivosti a vědecké odpovědnosti. Až virologická analýza ukáže, zda se skutečně jedná o výjimečný bezpečnostní incident, nebo o další případ neúmyslného zavlečení viru z okolního prostředí.
Dnes nás čeká převážně zatažená obloha s přeháňkami a místy i bouřkami, zejména v Čechách. Na východě území budou srážky spíše slabší a rovnoměrné, zatímco v Čechách se už od dopoledne objeví četnější přeháňky, které budou odpoledne doprovázet i bouřky.
Boxerský galavečer organizace Clash nabídl atraktivní souboj dvou výrazně odlišných postav – mediálního podnikatele Jaromíra Soukupa (56) a o 29 let mladšího influencera Marka Valáška (27), známého pod přezdívkou Datel. Zápas, který se konal v sobotu 7. června, skončil už ve třetím kole technickým knokautem. Soukup nedokázal čelit tlaku mladého soupeře a po tvrdém úderu padl na zem, což rozhodčí vyhodnotil jako důvod k okamžnému ukončení zápasu.
Americký prezident Donald Trump ostře vzkázal Elonu Muskovi, že ho čekají „velmi vážné důsledky“, pokud by se rozhodl finančně podpořit demokratické kandidáty. Učinil tak v rozhovoru pro stanici NBC News, který má být odvysílán v neděli. Jde o vyvrcholení bouřlivého týdne, během něhož mezi oběma muži došlo k veřejné roztržce poté, co Musk ostře kritizoval republikánský návrh rozpočtu.
Prezident Spojených států Donald Trump nařídil v sobotu večer nasazení dvou tisíc příslušníků národní gardy do Los Angeles. Důvodem jsou rozsáhlé demonstrace, které vypukly v reakci na imigrační zásahy ve městě a které během víkendu přerostly v ostré střety s policií. Ta proti protestujícím použila slzný plyn a zadržela několik osob.
Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
Elon Musk, šéf firem Tesla a SpaceX, nedávno stáhl několik výrazných příspěvků z platformy X (dříve Twitter), které byly součástí jeho veřejné výměny názorů s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle informací televize CNN šlo mimo jiné o tvrzení, že Trump figuruje v „Epsteinových spisech“, o výzvu k jeho odvolání a nahrazení viceprezidentem JD Vancem či o hrozbu, že bude pozastaven provoz kosmické lodi Dragon.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
