Středověké myšlení Maďarska a Slovenska? Politické špičky vidí za slintavkou a kulhavkou biologický útok

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 16. dubna 2025 21:46
Sdílej:

Střední Evropa čelí znepokojivému výskytu vysoce nakažlivé slintavky a kulhavky (SLAK), která zasáhla hospodářská zvířata v Maďarsku a na Slovensku. Obě země již musely kvůli zabránění šíření nemoci utratit přes 10 tisíc zvířat. Politické špičky v Budapešti i Bratislavě nyní podle webu Politico nadhodily kontroverzní možnost: za šířením viru by mohl stát biologický útok. Tvrdí to však bez jakýchkoli potvrzených důkazů.

První ohnisko SLAK bylo v Maďarsku potvrzeno začátkem března na farmě s dobytkem v pohraničí se Slovenskem – šlo o první výskyt této nemoci v zemi po padesáti letech. Následně se virus rozšířil na další tři maďarské a šest slovenských farem. Slovensko vyhlásilo stav nouze, zavedlo hraniční omezení a zřídilo dočasné centrum monitoringu, kde operují policisté, hasiči i armáda.

Ačkoliv virologové vyzývají k vědeckému klidu, někteří politici již veřejně vyslovili možnost úmyslného zavlečení nákazy. „Podle současných poznatků neexistuje žádný důkaz, který by tuto hypotézu potvrzoval,“ uvedl virolog Jiří Černý z České zemědělské univerzity v Praze. Zároveň ale upozornil, že vyloučit alternativní vysvětlení není možné, byť by se s nimi mělo nakládat s maximální opatrností.

SLAK je považována za jednu z nejnebezpečnějších nemocí hospodářských zvířat na světě. Ačkoli málokdy zabíjí, její dopad je ekonomicky devastující – zvířata trpí horečkou, nechutenstvím a bolestivými puchýři, což nutí farmáře vybíjet celá stáda. Během známé britské epidemie v roce 2001 bylo vybito přes šest milionů kusů zvířat, škody se tehdy vyšplhaly na více než 15 miliard eur.

Podle Černého je mnohem pravděpodobnější, že se virus do regionu dostal neúmyslně. Mohl být přenesen kontaminovanou obuví, oblečením, nářadím, nebo dokonce peřím migrujících ptáků. Takové případy byly v minulosti již zdokumentovány.

Napětí však zvýšil výrok šéfa kabinetu maďarského premiéra Viktora Orbána, Gergelyho Gulyáse, který minulý týden veřejně prohlásil, že původ viru „nemusí být přirozený“ a „může jít o uměle vytvořený virus“. Odkazoval se přitom na údajné ústní informace ze zahraniční laboratoře, jejichž věrohodnost zatím nebyla nijak doložena.

Na toto tvrzení navázal i slovenský ministr zemědělství Richard Takáč, který v rozhovoru na YouTube uvedl, že podobné spekulace zaznívají i na evropské úrovni. „Existují různé spekulace, otázky, které si klademe zde na Slovensku i na úrovni Evropské komise,“ prohlásil.

Evropská komise se však od podobných výroků distancovala a odmítla je komentovat. Potvrdila ale, že s členskými státy úzce spolupracuje na zjištění původu viru. Probíhá izolace viru a sekvenování genomu v referenční laboratoři EU, což by mohlo pomoci objasnit jeho původ.

V důsledku šíření nákazy zavádějí některé evropské státy preventivní opatření. Rakousko a Česká republika zpřísňují hraniční kontroly, zatímco Spojené království zakázalo osobní dovoz masa a mléčných výrobků z EU.

Zatímco politici upozorňují na možnost bioterorismu, odborníci vyzývají k trpělivosti a vědecké odpovědnosti. Až virologická analýza ukáže, zda se skutečně jedná o výjimečný bezpečnostní incident, nebo o další případ neúmyslného zavlečení viru z okolního prostředí. 

Stalo se