Střední Evropa čelí znepokojivému výskytu vysoce nakažlivé slintavky a kulhavky (SLAK), která zasáhla hospodářská zvířata v Maďarsku a na Slovensku. Obě země již musely kvůli zabránění šíření nemoci utratit přes 10 tisíc zvířat. Politické špičky v Budapešti i Bratislavě nyní podle webu Politico nadhodily kontroverzní možnost: za šířením viru by mohl stát biologický útok. Tvrdí to však bez jakýchkoli potvrzených důkazů.
První ohnisko SLAK bylo v Maďarsku potvrzeno začátkem března na farmě s dobytkem v pohraničí se Slovenskem – šlo o první výskyt této nemoci v zemi po padesáti letech. Následně se virus rozšířil na další tři maďarské a šest slovenských farem. Slovensko vyhlásilo stav nouze, zavedlo hraniční omezení a zřídilo dočasné centrum monitoringu, kde operují policisté, hasiči i armáda.
Ačkoliv virologové vyzývají k vědeckému klidu, někteří politici již veřejně vyslovili možnost úmyslného zavlečení nákazy. „Podle současných poznatků neexistuje žádný důkaz, který by tuto hypotézu potvrzoval,“ uvedl virolog Jiří Černý z České zemědělské univerzity v Praze. Zároveň ale upozornil, že vyloučit alternativní vysvětlení není možné, byť by se s nimi mělo nakládat s maximální opatrností.
SLAK je považována za jednu z nejnebezpečnějších nemocí hospodářských zvířat na světě. Ačkoli málokdy zabíjí, její dopad je ekonomicky devastující – zvířata trpí horečkou, nechutenstvím a bolestivými puchýři, což nutí farmáře vybíjet celá stáda. Během známé britské epidemie v roce 2001 bylo vybito přes šest milionů kusů zvířat, škody se tehdy vyšplhaly na více než 15 miliard eur.
Podle Černého je mnohem pravděpodobnější, že se virus do regionu dostal neúmyslně. Mohl být přenesen kontaminovanou obuví, oblečením, nářadím, nebo dokonce peřím migrujících ptáků. Takové případy byly v minulosti již zdokumentovány.
Napětí však zvýšil výrok šéfa kabinetu maďarského premiéra Viktora Orbána, Gergelyho Gulyáse, který minulý týden veřejně prohlásil, že původ viru „nemusí být přirozený“ a „může jít o uměle vytvořený virus“. Odkazoval se přitom na údajné ústní informace ze zahraniční laboratoře, jejichž věrohodnost zatím nebyla nijak doložena.
Na toto tvrzení navázal i slovenský ministr zemědělství Richard Takáč, který v rozhovoru na YouTube uvedl, že podobné spekulace zaznívají i na evropské úrovni. „Existují různé spekulace, otázky, které si klademe zde na Slovensku i na úrovni Evropské komise,“ prohlásil.
Evropská komise se však od podobných výroků distancovala a odmítla je komentovat. Potvrdila ale, že s členskými státy úzce spolupracuje na zjištění původu viru. Probíhá izolace viru a sekvenování genomu v referenční laboratoři EU, což by mohlo pomoci objasnit jeho původ.
V důsledku šíření nákazy zavádějí některé evropské státy preventivní opatření. Rakousko a Česká republika zpřísňují hraniční kontroly, zatímco Spojené království zakázalo osobní dovoz masa a mléčných výrobků z EU.
Zatímco politici upozorňují na možnost bioterorismu, odborníci vyzývají k trpělivosti a vědecké odpovědnosti. Až virologická analýza ukáže, zda se skutečně jedná o výjimečný bezpečnostní incident, nebo o další případ neúmyslného zavlečení viru z okolního prostředí.
Prezident Donald Trump v sobotu odpoledne pohrozil, že pokud nebude do 60 dnů dokončena dohoda s Teheránem, Spojené státy začnou v Hormuzském průlivu vybírat mýtné. Toto varování přichází v době, kdy američtí a íránští představitelé nabízejí odlišné verze toho, kdo vlastně tento strategický ropný koridor kontroluje. Trump ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social tvrdil, že během období příměří ani po něm v této vodní cestě žádné poplatky nebudou, ovšem s výjimkou případu, kdy by se oběma stranám nepodařilo do stanovené lhůty dospět ke konečné dohodě.
Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj vrátil nejvyšší polské státní vyznamenání poté, co ho polský prezident tohoto ocenění zbavil. Tímto krokem se znovu rozhořel politicky vyhrocený spor o historii z období druhé světové války. Zelenskyj ve svém příspěvku na sociální síti X vysvětlil, že Ukrajinci věřili, že tento řád patřil ukrajinskému lidu a armádě. Dodal, že ocenění poslal polskému prezidentovi zpět a vyjádřil přesvědčení, že budoucnost potvrdí respekt, který si Ukrajinci zaslouží. Svůj vzkaz doprovodil fotografiemi polského řádu a poštovní stvrzenky potvrzující odeslání zásilky do polské prezidentské kanceláře.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.