Střední Evropa čelí znepokojivému výskytu vysoce nakažlivé slintavky a kulhavky (SLAK), která zasáhla hospodářská zvířata v Maďarsku a na Slovensku. Obě země již musely kvůli zabránění šíření nemoci utratit přes 10 tisíc zvířat. Politické špičky v Budapešti i Bratislavě nyní podle webu Politico nadhodily kontroverzní možnost: za šířením viru by mohl stát biologický útok. Tvrdí to však bez jakýchkoli potvrzených důkazů.
První ohnisko SLAK bylo v Maďarsku potvrzeno začátkem března na farmě s dobytkem v pohraničí se Slovenskem – šlo o první výskyt této nemoci v zemi po padesáti letech. Následně se virus rozšířil na další tři maďarské a šest slovenských farem. Slovensko vyhlásilo stav nouze, zavedlo hraniční omezení a zřídilo dočasné centrum monitoringu, kde operují policisté, hasiči i armáda.
Ačkoliv virologové vyzývají k vědeckému klidu, někteří politici již veřejně vyslovili možnost úmyslného zavlečení nákazy. „Podle současných poznatků neexistuje žádný důkaz, který by tuto hypotézu potvrzoval,“ uvedl virolog Jiří Černý z České zemědělské univerzity v Praze. Zároveň ale upozornil, že vyloučit alternativní vysvětlení není možné, byť by se s nimi mělo nakládat s maximální opatrností.
SLAK je považována za jednu z nejnebezpečnějších nemocí hospodářských zvířat na světě. Ačkoli málokdy zabíjí, její dopad je ekonomicky devastující – zvířata trpí horečkou, nechutenstvím a bolestivými puchýři, což nutí farmáře vybíjet celá stáda. Během známé britské epidemie v roce 2001 bylo vybito přes šest milionů kusů zvířat, škody se tehdy vyšplhaly na více než 15 miliard eur.
Podle Černého je mnohem pravděpodobnější, že se virus do regionu dostal neúmyslně. Mohl být přenesen kontaminovanou obuví, oblečením, nářadím, nebo dokonce peřím migrujících ptáků. Takové případy byly v minulosti již zdokumentovány.
Napětí však zvýšil výrok šéfa kabinetu maďarského premiéra Viktora Orbána, Gergelyho Gulyáse, který minulý týden veřejně prohlásil, že původ viru „nemusí být přirozený“ a „může jít o uměle vytvořený virus“. Odkazoval se přitom na údajné ústní informace ze zahraniční laboratoře, jejichž věrohodnost zatím nebyla nijak doložena.
Na toto tvrzení navázal i slovenský ministr zemědělství Richard Takáč, který v rozhovoru na YouTube uvedl, že podobné spekulace zaznívají i na evropské úrovni. „Existují různé spekulace, otázky, které si klademe zde na Slovensku i na úrovni Evropské komise,“ prohlásil.
Evropská komise se však od podobných výroků distancovala a odmítla je komentovat. Potvrdila ale, že s členskými státy úzce spolupracuje na zjištění původu viru. Probíhá izolace viru a sekvenování genomu v referenční laboratoři EU, což by mohlo pomoci objasnit jeho původ.
V důsledku šíření nákazy zavádějí některé evropské státy preventivní opatření. Rakousko a Česká republika zpřísňují hraniční kontroly, zatímco Spojené království zakázalo osobní dovoz masa a mléčných výrobků z EU.
Zatímco politici upozorňují na možnost bioterorismu, odborníci vyzývají k trpělivosti a vědecké odpovědnosti. Až virologická analýza ukáže, zda se skutečně jedná o výjimečný bezpečnostní incident, nebo o další případ neúmyslného zavlečení viru z okolního prostředí.
Pro britského premiéra sira Keira Starmera nastal okamžik pravdy. Vše, co předseda vlády v posledních hodinách udělal nebo řekl, naznačuje, že on i jeho tým si plně uvědomují závažnost situace, ve které se ocitli. Původně plánovaný projev v Hastingsu, který se měl věnovat obnově místních komunit, by v současné atmosféře působil nepatřičně, a proto se premiér rozhodl pro radikální změnu kurzu.
Spojené státy a Rusko se podle informací serveru Axios blíží k dohodě, která by měla zajistit pokračování pravidel plynoucích z jaderné smlouvy Nový START i po jejím čtvrtečním vypršení. Tři zdroje obeznámené s průběhem jednání potvrdily, že obě velmoci mají v úmyslu dodržovat omezení plynoucí z tohoto paktu, přestože jeho formální platnost končí. Tato dohoda představuje zásadní moment pro globální bezpečnost, neboť zmíněná smlouva je poslední velkou brzdou jaderného zbrojení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nejnovějším rozhovoru pro francouzskou televizi France 2 zveřejnil bilanci ztrát, které ukrajinská armáda utrpěla během čtyř let trvající války s Ruskem. Podle jeho prohlášení padlo na bojišti celkem 55 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo zahrnuje jak profesionální vojáky, tak ty, kteří byli do armády odvedeni v rámci mobilizace.
Nezávislé kino v Oregonu přišlo o možnost promítat dokumentární snímek o Melanii Trumpové poté, co společnost Amazon zrušila plánovaná představení. Rozhodnutí padlo v reakci na marketingovou strategii kina Lake Theater & Cafe. Vedoucí provozu Jordan Perry uvedl, že vedení Amazonu pobouřily nápisy na vývěsním štítu, jako například: „Abyste porazili svého nepřítele, musíte ho znát. Melania“ nebo „Nosí Melania Pradu? Zjistěte v pátek!“.
Mezinárodní olympijský výbor se rozhodl začlenit umělou inteligenci do procesu rozhodování sportovních výkonů, což má přinést vyšší konzistenci a transparentnost. Tento krok vychází z koncepce Olympic AI Agenda z roku 2024, která AI označila za klíčový pilíř budoucích her.
Spojené státy oznámily, že se dohodly na obnovení vojenské komunikace na vysoké úrovni s Ruskem. K tomuto kroku dochází téměř pět let poté, co bylo přímé spojení mezi armádami obou velmocí pozastaveno. Podle vyjádření Evropského velitelství USA (EUCOM) je udržování dialogu mezi armádami důležitým faktorem pro globální stabilitu a mír, kterého lze dosáhnout pouze skrze sílu.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v bezprostředním ohrožení ztráty své funkce, a to kvůli skandálu spojenému se jménem zesnulého finančníka Jeffreyho Epsteina. Přestože Starmer sám s Epsteinem nikdy nebyl v kontaktu, čelí dnes vážné krizi kvůli svému politickému úsudku. Naproti tomu americký prezident Donald Trump, jehož jméno se v souvislosti s Epsteinem v minulosti objevovalo, podobné obavy o svůj úřad nemá a situaci v USA zvládá s mnohem větší politickou jistotou.
Grónsko, autonomní území Dánského království s populací necelých 60 000 obyvatel, se ocitlo v centru nové formy hybridní konfrontace. Ačkoliv americký prezident Donald Trump prozatím ustoupil od svých hrozeb o silovém obsazení ostrova, dánští a evropští představitelé varují, že boj se přesunul do online prostoru. Právě digitální zranitelnost malé komunity se stává klíčovým tématem v souvislosti s dezinformacemi šířenými z nejvyšších pater americké administrativy.
Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová odhaduje, že by se nové demokratické volby ve Venezuele mohly uskutečnit za méně než rok. V rozhovoru pro server Politico uvedla, že proces předání moci a uspořádání voleb s manuálním sčítáním hlasů by mohl trvat zhruba devět až deset měsíců. Zdůraznila však, že tento časový rámec závisí především na tom, kdy se s celým procesem fakticky začne.
Americký prezident Donald Trump vyslal jasné varování íránskému nejvyššímu duchovnímu vůdci, ajatolláhu Alímu Chameneímu. Podle šéfa Bílého domu by měl mít Chameneí „velké obavy“, zatímco se obě strany připravují na svá první formální vyjednávání od loňského amerického bombardování íránských jaderných zařízení. Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje vrcholu v souvislosti s masivním vojenským posilováním USA v regionu.
Vědci a ekonomičtí experti varují, že chybně nastavené ekonomické modely přehlížejí zrychlující se dopady klimatické krize, což může vést k totálnímu globálnímu finančnímu kolapsu. Podle nové zprávy by byla obnova po takovém nárazu mnohem náročnější než po krizi v roce 2008. Hlavním důvodem je prostý fakt, že planetu Zemi nelze sanovat finančními injekcemi tak, jak se to dělalo v případě krachujících bank.
Čínský vůdce Si Ťin-pching označil v telefonickém rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem otázku Tchaj-wanu za nejdůležitější téma ve vzájemných vztazích obou velmocí. Během středečního hovoru Si vyzval Washington k „obezřetnosti“ při dodávkách zbraní na tento samosprávný ostrov. Čínská státní média uvedla, že Peking přikládá vztahům s USA velký význam a doufá v nalezení společné cesty k vyřešení vzájemných rozporů.
