Střední Evropa čelí znepokojivému výskytu vysoce nakažlivé slintavky a kulhavky (SLAK), která zasáhla hospodářská zvířata v Maďarsku a na Slovensku. Obě země již musely kvůli zabránění šíření nemoci utratit přes 10 tisíc zvířat. Politické špičky v Budapešti i Bratislavě nyní podle webu Politico nadhodily kontroverzní možnost: za šířením viru by mohl stát biologický útok. Tvrdí to však bez jakýchkoli potvrzených důkazů.
První ohnisko SLAK bylo v Maďarsku potvrzeno začátkem března na farmě s dobytkem v pohraničí se Slovenskem – šlo o první výskyt této nemoci v zemi po padesáti letech. Následně se virus rozšířil na další tři maďarské a šest slovenských farem. Slovensko vyhlásilo stav nouze, zavedlo hraniční omezení a zřídilo dočasné centrum monitoringu, kde operují policisté, hasiči i armáda.
Ačkoliv virologové vyzývají k vědeckému klidu, někteří politici již veřejně vyslovili možnost úmyslného zavlečení nákazy. „Podle současných poznatků neexistuje žádný důkaz, který by tuto hypotézu potvrzoval,“ uvedl virolog Jiří Černý z České zemědělské univerzity v Praze. Zároveň ale upozornil, že vyloučit alternativní vysvětlení není možné, byť by se s nimi mělo nakládat s maximální opatrností.
SLAK je považována za jednu z nejnebezpečnějších nemocí hospodářských zvířat na světě. Ačkoli málokdy zabíjí, její dopad je ekonomicky devastující – zvířata trpí horečkou, nechutenstvím a bolestivými puchýři, což nutí farmáře vybíjet celá stáda. Během známé britské epidemie v roce 2001 bylo vybito přes šest milionů kusů zvířat, škody se tehdy vyšplhaly na více než 15 miliard eur.
Podle Černého je mnohem pravděpodobnější, že se virus do regionu dostal neúmyslně. Mohl být přenesen kontaminovanou obuví, oblečením, nářadím, nebo dokonce peřím migrujících ptáků. Takové případy byly v minulosti již zdokumentovány.
Napětí však zvýšil výrok šéfa kabinetu maďarského premiéra Viktora Orbána, Gergelyho Gulyáse, který minulý týden veřejně prohlásil, že původ viru „nemusí být přirozený“ a „může jít o uměle vytvořený virus“. Odkazoval se přitom na údajné ústní informace ze zahraniční laboratoře, jejichž věrohodnost zatím nebyla nijak doložena.
Na toto tvrzení navázal i slovenský ministr zemědělství Richard Takáč, který v rozhovoru na YouTube uvedl, že podobné spekulace zaznívají i na evropské úrovni. „Existují různé spekulace, otázky, které si klademe zde na Slovensku i na úrovni Evropské komise,“ prohlásil.
Evropská komise se však od podobných výroků distancovala a odmítla je komentovat. Potvrdila ale, že s členskými státy úzce spolupracuje na zjištění původu viru. Probíhá izolace viru a sekvenování genomu v referenční laboratoři EU, což by mohlo pomoci objasnit jeho původ.
V důsledku šíření nákazy zavádějí některé evropské státy preventivní opatření. Rakousko a Česká republika zpřísňují hraniční kontroly, zatímco Spojené království zakázalo osobní dovoz masa a mléčných výrobků z EU.
Zatímco politici upozorňují na možnost bioterorismu, odborníci vyzývají k trpělivosti a vědecké odpovědnosti. Až virologická analýza ukáže, zda se skutečně jedná o výjimečný bezpečnostní incident, nebo o další případ neúmyslného zavlečení viru z okolního prostředí.
Hollywood v srpnu rozesmutnila zpráva o smrti herečky Hayden Panettiere, které bylo pouhých 36 let. Dlouho se nevědělo, proč bývalá partnerka boxera Vladimira Klička zemřela tak mladá. Nyní se v amerických médiích objevila informace, že roli sehrály návykové látky.
Evropa se v reakci na nový ropný šok začíná znovu vracet k opatřením, která ještě před několika měsíci působila jako mimořádná a dočasná. Německo, Chorvatsko či Slovinsko nyní různými způsoby tlumí ceny pohonných hmot a další země podobný zásah připravují nebo zvažují. Do této skupiny se může v příštím týdnu znovu zařadit také Česko. Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda rozhodne, zda obnoví regulaci, kterou letos používala od dubna do července.
Česko vnímá současné napětí v Evropě, kde rostou obavy z ruských hybridních útoků. Policie tak v poslední době posílila hlídky na vybraných exponovaných místech. Veřejnost byla nicméně ujištěna, že nejsou informace o možném přímém ohrožení bezpečnosti.
Na Rusko mohou napadnout nové protiruské sankce, které uvalí Spojené státy. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom britská stanice BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu.
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. K incidentu došlo v katastru obce Blatnica v okrese Martin. Zranění utrpěla seniorka, kterou museli lékaři ošetřit v nemocnici. V posledních dnech se potvrdil výskyt obávaného zvířete i v Česku.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.
V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
