Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Starmer v Dolní sněmovně zdůraznil, že tyto finance musí sloužit výhradně humanitárním účelům přímo na území zasaženém válkou. Vláda již vydala nezbytnou licenci, která převod umožňuje, a nyní je rozhodnutí na straně ruského oligarchy. Podle premiéra je nepřijatelné, aby takto obrovská částka ležela ladem, zatímco lidé na Ukrajině trpí následky agrese. Starmer věří, že každá pence musí skončit u těch, kterým Putinova válka zničila životy.
Celá situace se vyostřuje v předvečer důležitého summitu Evropské unie, kde budou lídři jednat o využití dalších zmrazených ruských aktiv. Plánuje se například poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur právě z těchto zdrojů. Britský tlak na Abramoviče je tak součástí širší snahy přimět bohaté Rusy k odpovědnosti. Abramovič však dlouhodobě trvá na tom, aby z peněz profitovaly „všechny oběti“, což by zahrnovalo i ruské občany.
Spor o určení peněz trvá už měsíce a vyjednávání s Abramovičovou společností Fordstam uvízla na mrtvém bodě. Zatímco vláda trvá na přímé humanitární pomoci Ukrajině, miliardář požaduje mnohem širší definici příjemců. Právě tento ideový rozpor dosud bránil zřízení nadace, která by měla s prostředky hospodařit. Ministři zdůrazňují, že se snažili o dohodu po dobrém řadu let, ale jejich trpělivost nyní definitivně vypršela.
Ministryně financí Rachel Reevesová označila současný stav za skandální a vyzvala oligarchu, aby konečně zaplatil. Pokud Abramovič nepodnikne nezbytné kroky k založení nadace, Británie využije veškerou svou právní moc. Podle ní neexistuje žádný rozumný důvod, proč by miliardy liber měly nadále zůstávat na účtech britských bank. Vláda je připravena prosadit převod soudní cestou bez ohledu na majitelovy námitky.
Opozice, zejména Liberální demokraté, dokonce požaduje ještě kratší lhůtu a chce, aby peníze změnily majitele už do konce měsíce. Vládní mluvčí však upřesnil, že tříměsíční lhůta je nezbytná pro složité administrativní kroky spojené s novou licencí. Je potřeba vyřešit řadu technických detailů, než bude nadace plně funkční a schopná přijmout tak masivní vklad. Toto ultimátum je tedy vnímáno jako poslední šance pro dobrovolnou spolupráci.
Aktuální britský krok přichází ve chvíli, kdy ukrajinský prezident Zelenskyj naznačuje možný posun v mírových jednáních. Američtí vyjednavači v Berlíně prohlásili, že se podařilo vyřešit většinu sporných bodů mezi Moskvou a Kyjevem. Navzdory těmto diplomatickým signálům však zůstává otázka reparací a finanční pomoci naprosto klíčová. Právě Abramovičovy miliardy by mohly tvořit podstatnou část okamžité humanitární podpory.
Paralelně s tím Evropa řeší osud ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která jsou uložena v Bruselu u společnosti Euroclear. Belgie se však obává právní odpovědnosti a požaduje od ostatních zemí záruky za případné žaloby. Moskva mezitím varuje, že jakékoli sáhnutí na tyto peníze bude považovat za krádež. V odvetě otevřeně hrozí zabavením majetku evropských soukromých investorů, který se stále nachází na ruském území.
Londýn svou strategií dává jasně najevo, že nehodlá ustupovat tlaku ze strany sankcionovaných jednotlivců. Vláda je přesvědčena, že právní argumenty jsou na její straně a případný soudní proces by pravděpodobně vyhrála. Abramovič se prodejem Chelsea v roce 2022 zavázal k podpoře obětí, a britská justice nyní hodlá tento slib vynutit. Je to jasný signál pro ostatní oligarchy, že jejich zmrazený majetek nemusí zůstat nedotknutelný navždy.
Pokud Abramovič na výzvu nezareaguje, mohl by se stát prvním velkým případem nucené konfiskace ve prospěch ukrajinské obnovy. Celý svět bude v následujících třech měsících sledovat, zda miliardář ustoupí, nebo zda dojde k bezprecedentnímu právnímu střetu. Výsledek tohoto sporu určí, jakým směrem se bude v budoucnu ubírat nakládání s ruským bohatstvím v zahraničí. Británie je každopádně odhodlána dovést tuto věc do úspěšného konce.
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.