Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Starmer v Dolní sněmovně zdůraznil, že tyto finance musí sloužit výhradně humanitárním účelům přímo na území zasaženém válkou. Vláda již vydala nezbytnou licenci, která převod umožňuje, a nyní je rozhodnutí na straně ruského oligarchy. Podle premiéra je nepřijatelné, aby takto obrovská částka ležela ladem, zatímco lidé na Ukrajině trpí následky agrese. Starmer věří, že každá pence musí skončit u těch, kterým Putinova válka zničila životy.
Celá situace se vyostřuje v předvečer důležitého summitu Evropské unie, kde budou lídři jednat o využití dalších zmrazených ruských aktiv. Plánuje se například poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur právě z těchto zdrojů. Britský tlak na Abramoviče je tak součástí širší snahy přimět bohaté Rusy k odpovědnosti. Abramovič však dlouhodobě trvá na tom, aby z peněz profitovaly „všechny oběti“, což by zahrnovalo i ruské občany.
Spor o určení peněz trvá už měsíce a vyjednávání s Abramovičovou společností Fordstam uvízla na mrtvém bodě. Zatímco vláda trvá na přímé humanitární pomoci Ukrajině, miliardář požaduje mnohem širší definici příjemců. Právě tento ideový rozpor dosud bránil zřízení nadace, která by měla s prostředky hospodařit. Ministři zdůrazňují, že se snažili o dohodu po dobrém řadu let, ale jejich trpělivost nyní definitivně vypršela.
Ministryně financí Rachel Reevesová označila současný stav za skandální a vyzvala oligarchu, aby konečně zaplatil. Pokud Abramovič nepodnikne nezbytné kroky k založení nadace, Británie využije veškerou svou právní moc. Podle ní neexistuje žádný rozumný důvod, proč by miliardy liber měly nadále zůstávat na účtech britských bank. Vláda je připravena prosadit převod soudní cestou bez ohledu na majitelovy námitky.
Opozice, zejména Liberální demokraté, dokonce požaduje ještě kratší lhůtu a chce, aby peníze změnily majitele už do konce měsíce. Vládní mluvčí však upřesnil, že tříměsíční lhůta je nezbytná pro složité administrativní kroky spojené s novou licencí. Je potřeba vyřešit řadu technických detailů, než bude nadace plně funkční a schopná přijmout tak masivní vklad. Toto ultimátum je tedy vnímáno jako poslední šance pro dobrovolnou spolupráci.
Aktuální britský krok přichází ve chvíli, kdy ukrajinský prezident Zelenskyj naznačuje možný posun v mírových jednáních. Američtí vyjednavači v Berlíně prohlásili, že se podařilo vyřešit většinu sporných bodů mezi Moskvou a Kyjevem. Navzdory těmto diplomatickým signálům však zůstává otázka reparací a finanční pomoci naprosto klíčová. Právě Abramovičovy miliardy by mohly tvořit podstatnou část okamžité humanitární podpory.
Paralelně s tím Evropa řeší osud ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která jsou uložena v Bruselu u společnosti Euroclear. Belgie se však obává právní odpovědnosti a požaduje od ostatních zemí záruky za případné žaloby. Moskva mezitím varuje, že jakékoli sáhnutí na tyto peníze bude považovat za krádež. V odvetě otevřeně hrozí zabavením majetku evropských soukromých investorů, který se stále nachází na ruském území.
Londýn svou strategií dává jasně najevo, že nehodlá ustupovat tlaku ze strany sankcionovaných jednotlivců. Vláda je přesvědčena, že právní argumenty jsou na její straně a případný soudní proces by pravděpodobně vyhrála. Abramovič se prodejem Chelsea v roce 2022 zavázal k podpoře obětí, a britská justice nyní hodlá tento slib vynutit. Je to jasný signál pro ostatní oligarchy, že jejich zmrazený majetek nemusí zůstat nedotknutelný navždy.
Pokud Abramovič na výzvu nezareaguje, mohl by se stát prvním velkým případem nucené konfiskace ve prospěch ukrajinské obnovy. Celý svět bude v následujících třech měsících sledovat, zda miliardář ustoupí, nebo zda dojde k bezprecedentnímu právnímu střetu. Výsledek tohoto sporu určí, jakým směrem se bude v budoucnu ubírat nakládání s ruským bohatstvím v zahraničí. Británie je každopádně odhodlána dovést tuto věc do úspěšného konce.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
