Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Starmer v Dolní sněmovně zdůraznil, že tyto finance musí sloužit výhradně humanitárním účelům přímo na území zasaženém válkou. Vláda již vydala nezbytnou licenci, která převod umožňuje, a nyní je rozhodnutí na straně ruského oligarchy. Podle premiéra je nepřijatelné, aby takto obrovská částka ležela ladem, zatímco lidé na Ukrajině trpí následky agrese. Starmer věří, že každá pence musí skončit u těch, kterým Putinova válka zničila životy.
Celá situace se vyostřuje v předvečer důležitého summitu Evropské unie, kde budou lídři jednat o využití dalších zmrazených ruských aktiv. Plánuje se například poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur právě z těchto zdrojů. Britský tlak na Abramoviče je tak součástí širší snahy přimět bohaté Rusy k odpovědnosti. Abramovič však dlouhodobě trvá na tom, aby z peněz profitovaly „všechny oběti“, což by zahrnovalo i ruské občany.
Spor o určení peněz trvá už měsíce a vyjednávání s Abramovičovou společností Fordstam uvízla na mrtvém bodě. Zatímco vláda trvá na přímé humanitární pomoci Ukrajině, miliardář požaduje mnohem širší definici příjemců. Právě tento ideový rozpor dosud bránil zřízení nadace, která by měla s prostředky hospodařit. Ministři zdůrazňují, že se snažili o dohodu po dobrém řadu let, ale jejich trpělivost nyní definitivně vypršela.
Ministryně financí Rachel Reevesová označila současný stav za skandální a vyzvala oligarchu, aby konečně zaplatil. Pokud Abramovič nepodnikne nezbytné kroky k založení nadace, Británie využije veškerou svou právní moc. Podle ní neexistuje žádný rozumný důvod, proč by miliardy liber měly nadále zůstávat na účtech britských bank. Vláda je připravena prosadit převod soudní cestou bez ohledu na majitelovy námitky.
Opozice, zejména Liberální demokraté, dokonce požaduje ještě kratší lhůtu a chce, aby peníze změnily majitele už do konce měsíce. Vládní mluvčí však upřesnil, že tříměsíční lhůta je nezbytná pro složité administrativní kroky spojené s novou licencí. Je potřeba vyřešit řadu technických detailů, než bude nadace plně funkční a schopná přijmout tak masivní vklad. Toto ultimátum je tedy vnímáno jako poslední šance pro dobrovolnou spolupráci.
Aktuální britský krok přichází ve chvíli, kdy ukrajinský prezident Zelenskyj naznačuje možný posun v mírových jednáních. Američtí vyjednavači v Berlíně prohlásili, že se podařilo vyřešit většinu sporných bodů mezi Moskvou a Kyjevem. Navzdory těmto diplomatickým signálům však zůstává otázka reparací a finanční pomoci naprosto klíčová. Právě Abramovičovy miliardy by mohly tvořit podstatnou část okamžité humanitární podpory.
Paralelně s tím Evropa řeší osud ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která jsou uložena v Bruselu u společnosti Euroclear. Belgie se však obává právní odpovědnosti a požaduje od ostatních zemí záruky za případné žaloby. Moskva mezitím varuje, že jakékoli sáhnutí na tyto peníze bude považovat za krádež. V odvetě otevřeně hrozí zabavením majetku evropských soukromých investorů, který se stále nachází na ruském území.
Londýn svou strategií dává jasně najevo, že nehodlá ustupovat tlaku ze strany sankcionovaných jednotlivců. Vláda je přesvědčena, že právní argumenty jsou na její straně a případný soudní proces by pravděpodobně vyhrála. Abramovič se prodejem Chelsea v roce 2022 zavázal k podpoře obětí, a britská justice nyní hodlá tento slib vynutit. Je to jasný signál pro ostatní oligarchy, že jejich zmrazený majetek nemusí zůstat nedotknutelný navždy.
Pokud Abramovič na výzvu nezareaguje, mohl by se stát prvním velkým případem nucené konfiskace ve prospěch ukrajinské obnovy. Celý svět bude v následujících třech měsících sledovat, zda miliardář ustoupí, nebo zda dojde k bezprecedentnímu právnímu střetu. Výsledek tohoto sporu určí, jakým směrem se bude v budoucnu ubírat nakládání s ruským bohatstvím v zahraničí. Británie je každopádně odhodlána dovést tuto věc do úspěšného konce.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.