Nejvyšší soud USA dnes rozhodl poměrem 6:3, že federální soudy nižších instancí již nemají pravomoc vydávat celonárodní zákazy prezidentských nařízení. Jedná se o významné posílení výkonné moci, které otevírá cestu k částečnému uplatnění dekretu prezidenta Donalda Trumpa o omezení práva na automatické občanství pro děti nelegálních přistěhovalců narozené na území Spojených států.
Tento výkonný příkaz, namířený proti principu „birthright citizenship“ zakotvenému ve 14. dodatku ústavy, se stal předmětem sporu ihned po svém vydání. Soudy v několika státech jej pozastavily, čímž prezidentovi zabránily v jeho uplatnění. Bílý dům se poté obrátil na Nejvyšší soud s tvrzením, že taková rozhodnutí přesahují pravomoci okresních soudců. Dnešní verdikt mu dal za pravdu.
„Federální soudy nemohou vydávat tzv. univerzální předběžná opatření,“ uvedl ve svém stanovisku soudce Clarence Thomas. Znamená to, že rozhodnutí okresního soudu již nebude platit pro celé USA, ale pouze pro konkrétní jurisdikci.
Rozhodnutí otevírá cestu k tomu, aby Trumpův dekret omezující občanství nabyl částečné účinnosti už za 30 dní. Detaily ohledně jeho aplikace zatím nejsou jasné – 119stránkové odůvodnění rozsudku se nezabývá věcnou stránkou příkazu, ale spíše rozsahem soudních pravomocí.
Rozhodnutí přichází v době, kdy má Nejvyšší soud konzervativní většinu, a tři z jeho devíti členů jmenoval sám Trump. Podle kritiků se tím narušuje křehká rovnováha moci mezi výkonnou a soudní větví.
Komentátor BBC Anthony Zurcher upozorňuje, že verdikt bude mít okamžité důsledky. V minulosti využívali tuto pravomoc jak liberální soudci k blokaci Trumpových politik, tak konzervativci k zastavení klíčových iniciativ prezidenta Bidena – například v oblasti životního prostředí nebo odpuštění studentských půjček.
Nový stav umožní prezidentovi rychleji prosazovat opatření, která budou soudy moci případně zrušit až v pokročilejších fázích řízení. Tím se značně rozšiřuje prostor exekutivy a oslabuje dosavadní soudní kontrola.
Podle zpravodaje Bernda Debusmanna Jr. z Bílého domu představuje rozhodnutí významné politické vítězství pro současnou administrativu. Prezident Trump v posledních měsících čelil sérii právních blokací ohledně imigračních změn či škrtů v rozpočtu.
Generální prokurátorka Pam Bondi rozsudek přivítala s tím, že ukončí „nekonečnou palbu“ federálních zásahů, které podle ní zdržovaly legitimní rozhodování prezidenta.
Prezident Trump se k rozhodnutí zatím veřejně nevyjádřil, očekává se však jeho reakce buď na sociální síti Truth Social, nebo během plánovaného setkání s ministry zahraničí Rwandy a Demokratické republiky Kongo dnes odpoledne.
Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.
Prezident Donald Trump představil plány na uspořádání „Patriot Games“, atletické soutěže pro mládež, která se stane součástí velkolepých oslav 250. výročí vzniku Spojených států. Tato čtyřdenní akce se uskuteční příští podzim a zúčastní se jí nejlepší středoškolští sportovci z každého státu i amerického teritoria.
Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem v posledních dnech prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil úplnou blokádu ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní.
Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.
Blížící se Vánoce umí být i tíhou. Vyprávět o tom může Veronika Arichteva, která si krátce před svátky opět uvědomila, o co letos přišla. Sympatické herečce v letošním roce zemřel tatínek, následně s manželem Biserem přišli o miminko.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.