Nejvyšší soud USA dnes rozhodl poměrem 6:3, že federální soudy nižších instancí již nemají pravomoc vydávat celonárodní zákazy prezidentských nařízení. Jedná se o významné posílení výkonné moci, které otevírá cestu k částečnému uplatnění dekretu prezidenta Donalda Trumpa o omezení práva na automatické občanství pro děti nelegálních přistěhovalců narozené na území Spojených států.
Tento výkonný příkaz, namířený proti principu „birthright citizenship“ zakotvenému ve 14. dodatku ústavy, se stal předmětem sporu ihned po svém vydání. Soudy v několika státech jej pozastavily, čímž prezidentovi zabránily v jeho uplatnění. Bílý dům se poté obrátil na Nejvyšší soud s tvrzením, že taková rozhodnutí přesahují pravomoci okresních soudců. Dnešní verdikt mu dal za pravdu.
„Federální soudy nemohou vydávat tzv. univerzální předběžná opatření,“ uvedl ve svém stanovisku soudce Clarence Thomas. Znamená to, že rozhodnutí okresního soudu již nebude platit pro celé USA, ale pouze pro konkrétní jurisdikci.
Rozhodnutí otevírá cestu k tomu, aby Trumpův dekret omezující občanství nabyl částečné účinnosti už za 30 dní. Detaily ohledně jeho aplikace zatím nejsou jasné – 119stránkové odůvodnění rozsudku se nezabývá věcnou stránkou příkazu, ale spíše rozsahem soudních pravomocí.
Rozhodnutí přichází v době, kdy má Nejvyšší soud konzervativní většinu, a tři z jeho devíti členů jmenoval sám Trump. Podle kritiků se tím narušuje křehká rovnováha moci mezi výkonnou a soudní větví.
Komentátor BBC Anthony Zurcher upozorňuje, že verdikt bude mít okamžité důsledky. V minulosti využívali tuto pravomoc jak liberální soudci k blokaci Trumpových politik, tak konzervativci k zastavení klíčových iniciativ prezidenta Bidena – například v oblasti životního prostředí nebo odpuštění studentských půjček.
Nový stav umožní prezidentovi rychleji prosazovat opatření, která budou soudy moci případně zrušit až v pokročilejších fázích řízení. Tím se značně rozšiřuje prostor exekutivy a oslabuje dosavadní soudní kontrola.
Podle zpravodaje Bernda Debusmanna Jr. z Bílého domu představuje rozhodnutí významné politické vítězství pro současnou administrativu. Prezident Trump v posledních měsících čelil sérii právních blokací ohledně imigračních změn či škrtů v rozpočtu.
Generální prokurátorka Pam Bondi rozsudek přivítala s tím, že ukončí „nekonečnou palbu“ federálních zásahů, které podle ní zdržovaly legitimní rozhodování prezidenta.
Prezident Trump se k rozhodnutí zatím veřejně nevyjádřil, očekává se však jeho reakce buď na sociální síti Truth Social, nebo během plánovaného setkání s ministry zahraničí Rwandy a Demokratické republiky Kongo dnes odpoledne.
Babyboom v českém šoubyznyse pokračoval i o letních prázdninách. Prvního potomka v srpnu přivedla na svět sympatická herečka Veronika Khek Kubařová. Od radostného oznámení se její fanoušci těšili na další zprávy. Dočkali se až o uplynulém víkendu.
Do předvolební atmosféry se chystá vstoupit i prezident Petr Pavel. Hlava státu má vystoupit s televizním projevem a ujistit občany, že není důvod se obávat manipulace sněmovních voleb, které vyvrcholí během prvního říjnového víkendu.
Britská královna Camilla se nezúčastní úterního pohřbu vévodkyně z Kentu Katharine, uvedl Buckinghamský palác. Informovala o tom BBC. Vévodkyně zemřela minulý týden ve čtvrtek ve věku 92 let.
Světovou kinematografii v úterý zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 89 let zemřel slavný americký herec a režisér Robert Redford. Informoval o tom americký deník New York Times.
Pokud má Donald Trump uvalit sankce na Rusko, má několik požadavků na své evropské spojence. V příspěvku na sociální síti uvedl, že je připraven "jít na to", až když všechny státy NATO přestanou kupovat ropu z Ruska. Kromě toho požaduje, aby spojenci uvalili na Čínu cla ve výši 50 až 100 procent, a to až do konce války.
Strana evropských socialistů (PES) jednomyslně odhlasovala vyloučení slovenské strany Smer, kterou vede premiér Robert Fico. Uvedl to server Politico.
Během nadcházející návštěvy Donalda Trumpa ve Spojeném království se očekává, že král Karel III. se s ním pokusí mluvit o klimatických změnách, což je téma, kterému se věnuje celý život. Jejich setkání se uskuteční na hradě Windsor ve středu a jde již o druhé setkání mezi oběma muži.
Americký prezident Donald Trump výrazně změnil světovou scénu a místo Ameriky na ní. Na rozdíl od Ronalda Reagana, který byl kritizován za tvrdý postoj vůči Sovětskému svazu, je Trump obviňován z neustálého ústupků vůči Rusku. Tento kontrast je obzvláště patrný v jeho politice ohledně války na Ukrajině, píše CNN.
Podle palestinského ministerstva zahraničí se Gaza kvůli plánům Izraele na okupaci proměňuje v „masový hřbitov“. Ministerstvo ostře odsoudilo "záměrné cílení na civilisty" a varovalo, že invaze ohrožuje životy stovek tisíců Palestinců. Podle ministerstva je selhání mezinárodní diplomacie, která by měla válku zastavit, "podezřelé a neopodstatněné".
Izraelský velvyslanec při OSN Daniel Meron reagoval na zprávu komise OSN a popsal ji jako "zaujatou analýzu". Uvedl, že zpráva obsahuje "vybraná data", a "propaguje narativ sloužící Hamásu a jeho stoupencům". Izrael "kategoricky odmítá pomlouvačnou tirádu", dodal. Již dříve izraelské ministerstvo zahraničí označilo zprávu za "zkomolenou a falešnou".
Evropská unie si musí uvědomit, že pro přežití je třeba udělat, co dosud neudělala. Tyto kroky by měly vést k rychlejší, agilnější a účinnější reakci na měnící se svět, ve kterém se Evropa potýká s rostoucími problémy. Ve svém projevu to naznačil bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Podle zdravotnických úřadů a humanitárních pracovníků jsou zdravotnické služby v severní části Gazy na pokraji kolapsu. K tomuto zhoršení došlo po pozemní invazi, kterou Izrael zahájil, aby obsadil největší město v Gaze. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze proto naléhavě žádá o dodávky základních zdravotnických potřeb a léků do nemocnic, jelikož jejich zásoby jsou již kriticky vyčerpané.