Nejvyšší soud USA dnes rozhodl poměrem 6:3, že federální soudy nižších instancí již nemají pravomoc vydávat celonárodní zákazy prezidentských nařízení. Jedná se o významné posílení výkonné moci, které otevírá cestu k částečnému uplatnění dekretu prezidenta Donalda Trumpa o omezení práva na automatické občanství pro děti nelegálních přistěhovalců narozené na území Spojených států.
Tento výkonný příkaz, namířený proti principu „birthright citizenship“ zakotvenému ve 14. dodatku ústavy, se stal předmětem sporu ihned po svém vydání. Soudy v několika státech jej pozastavily, čímž prezidentovi zabránily v jeho uplatnění. Bílý dům se poté obrátil na Nejvyšší soud s tvrzením, že taková rozhodnutí přesahují pravomoci okresních soudců. Dnešní verdikt mu dal za pravdu.
„Federální soudy nemohou vydávat tzv. univerzální předběžná opatření,“ uvedl ve svém stanovisku soudce Clarence Thomas. Znamená to, že rozhodnutí okresního soudu již nebude platit pro celé USA, ale pouze pro konkrétní jurisdikci.
Rozhodnutí otevírá cestu k tomu, aby Trumpův dekret omezující občanství nabyl částečné účinnosti už za 30 dní. Detaily ohledně jeho aplikace zatím nejsou jasné – 119stránkové odůvodnění rozsudku se nezabývá věcnou stránkou příkazu, ale spíše rozsahem soudních pravomocí.
Rozhodnutí přichází v době, kdy má Nejvyšší soud konzervativní většinu, a tři z jeho devíti členů jmenoval sám Trump. Podle kritiků se tím narušuje křehká rovnováha moci mezi výkonnou a soudní větví.
Komentátor BBC Anthony Zurcher upozorňuje, že verdikt bude mít okamžité důsledky. V minulosti využívali tuto pravomoc jak liberální soudci k blokaci Trumpových politik, tak konzervativci k zastavení klíčových iniciativ prezidenta Bidena – například v oblasti životního prostředí nebo odpuštění studentských půjček.
Nový stav umožní prezidentovi rychleji prosazovat opatření, která budou soudy moci případně zrušit až v pokročilejších fázích řízení. Tím se značně rozšiřuje prostor exekutivy a oslabuje dosavadní soudní kontrola.
Podle zpravodaje Bernda Debusmanna Jr. z Bílého domu představuje rozhodnutí významné politické vítězství pro současnou administrativu. Prezident Trump v posledních měsících čelil sérii právních blokací ohledně imigračních změn či škrtů v rozpočtu.
Generální prokurátorka Pam Bondi rozsudek přivítala s tím, že ukončí „nekonečnou palbu“ federálních zásahů, které podle ní zdržovaly legitimní rozhodování prezidenta.
Prezident Trump se k rozhodnutí zatím veřejně nevyjádřil, očekává se však jeho reakce buď na sociální síti Truth Social, nebo během plánovaného setkání s ministry zahraničí Rwandy a Demokratické republiky Kongo dnes odpoledne.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
