Nejvyšší soud USA dnes rozhodl poměrem 6:3, že federální soudy nižších instancí již nemají pravomoc vydávat celonárodní zákazy prezidentských nařízení. Jedná se o významné posílení výkonné moci, které otevírá cestu k částečnému uplatnění dekretu prezidenta Donalda Trumpa o omezení práva na automatické občanství pro děti nelegálních přistěhovalců narozené na území Spojených států.
Tento výkonný příkaz, namířený proti principu „birthright citizenship“ zakotvenému ve 14. dodatku ústavy, se stal předmětem sporu ihned po svém vydání. Soudy v několika státech jej pozastavily, čímž prezidentovi zabránily v jeho uplatnění. Bílý dům se poté obrátil na Nejvyšší soud s tvrzením, že taková rozhodnutí přesahují pravomoci okresních soudců. Dnešní verdikt mu dal za pravdu.
„Federální soudy nemohou vydávat tzv. univerzální předběžná opatření,“ uvedl ve svém stanovisku soudce Clarence Thomas. Znamená to, že rozhodnutí okresního soudu již nebude platit pro celé USA, ale pouze pro konkrétní jurisdikci.
Rozhodnutí otevírá cestu k tomu, aby Trumpův dekret omezující občanství nabyl částečné účinnosti už za 30 dní. Detaily ohledně jeho aplikace zatím nejsou jasné – 119stránkové odůvodnění rozsudku se nezabývá věcnou stránkou příkazu, ale spíše rozsahem soudních pravomocí.
Rozhodnutí přichází v době, kdy má Nejvyšší soud konzervativní většinu, a tři z jeho devíti členů jmenoval sám Trump. Podle kritiků se tím narušuje křehká rovnováha moci mezi výkonnou a soudní větví.
Komentátor BBC Anthony Zurcher upozorňuje, že verdikt bude mít okamžité důsledky. V minulosti využívali tuto pravomoc jak liberální soudci k blokaci Trumpových politik, tak konzervativci k zastavení klíčových iniciativ prezidenta Bidena – například v oblasti životního prostředí nebo odpuštění studentských půjček.
Nový stav umožní prezidentovi rychleji prosazovat opatření, která budou soudy moci případně zrušit až v pokročilejších fázích řízení. Tím se značně rozšiřuje prostor exekutivy a oslabuje dosavadní soudní kontrola.
Podle zpravodaje Bernda Debusmanna Jr. z Bílého domu představuje rozhodnutí významné politické vítězství pro současnou administrativu. Prezident Trump v posledních měsících čelil sérii právních blokací ohledně imigračních změn či škrtů v rozpočtu.
Generální prokurátorka Pam Bondi rozsudek přivítala s tím, že ukončí „nekonečnou palbu“ federálních zásahů, které podle ní zdržovaly legitimní rozhodování prezidenta.
Prezident Trump se k rozhodnutí zatím veřejně nevyjádřil, očekává se však jeho reakce buď na sociální síti Truth Social, nebo během plánovaného setkání s ministry zahraničí Rwandy a Demokratické republiky Kongo dnes odpoledne.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.