První mezinárodní klimatická konference bez účasti Spojených států skončila ve čtvrtek v německém Bonnu bez jasného výsledku. Ačkoliv mnoho diplomatů postrádalo zkušené americké vyjednavače, reakce na nepřítomnost USA byla převážně úlevná – zvláště vzhledem k postoji současné administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Zatímco světové státy připravují půdu pro klíčový listopadový summit COP30 v Brazílii, absence USA zanechala v jednáních mocenské vakuum, které se snaží zaplnit jiní hráči – zejména Čína, Indie nebo Saúdská Arábie. Někteří diplomaté připustili, že s USA jako spojencem by bylo vyjednávání jednodušší. Jiní ale varovali, že současný Washington už není ten, který dříve podporoval globální klimatická opatření.
Trumpův návrat do Bílého domu v lednu znamenal okamžité rozebrání americké klimatické politiky. USA opět odstoupily od Pařížské dohody a prezident slíbil zvýšit využívání fosilních paliv. Na rozdíl od jeho prvního mandátu se ale USA tentokrát snaží ovlivňovat i mezinárodní procesy – brzdí dohodu o snižování emisí z lodní dopravy, vystupují z vědeckých klimatických iniciativ a tlačí na mezinárodní instituce, aby ustoupily od svých zelených závazků.
„Tentokrát se neomezují jen na ignorování Paříže, ale zpochybňují vše, co souvisí s klimatem,“ varovala Sue Biniazová, bývalá zástupkyně amerického klimatického zmocněnce.
Ironií je, že mnozí diplomaté si oddechli, když USA v polovině června potvrdily, že se letošní bonnské schůzky nezúčastní. „Obávali jsme se, že přijdou a budou to sabotovat,“ přiznal jeden z vyjednavačů z Latinské Ameriky. „Z hlediska snižování emisí je to samozřejmě špatně. Ale pro samotná jednání je jejich absence jednodušší.“
Tato konference byla vůbec první za více než 30 let, kdy se Spojené státy nepodílely na klimatických vyjednáváních. Podle úředníků Evropské komise dokonce i za Trumpova prvního období byla jejich přítomnost přínosná. USA měly v minulosti špičkový tým právníků a vyjednavačů, kteří často vyvažovali tlak Číny. Dnes Evropská unie tuto podporu postrádá, obzvlášť v debatách o snižování emisí a financování zelených opatření v rozvojových zemích.
„Nepřítomnost USA mění rovnováhu sil,“ uvedl zástupce Komise. „Vyjednávání jsou obtížnější, protože rozvíjející se země, na které se nyní klade větší důraz, se začínají bránit.“
Evropští vyjednavači poukazují na to, že Čína, Indie a Saúdská Arábie nabývají na vlivu. Některé z těchto států se snaží převzít kontrolu nad procesem, čímž se oslabuje pozice vyspělých států.
„Z historického pohledu je to velká ztráta. USA jsou největším emitentem skleníkových plynů,“ uvedl Jalcyn Rafiyev, hlavní vyjednavač Ázerbájdžánu, země, která do listopadu formálně předsedá klimatickým rozhovorům.
Podle Rafiyeva se sice jiné země, včetně Číny nebo Spojeného království, snaží zaplnit americké vakuum, ale žádná z nich zatím nedokázala převzít vedoucí roli. Ani Evropská unie, která čelí vnitropolitickému tlaku v otázkách migrace a energetiky, se do čela klimatických snah nehrne.
Zůstává otázkou, zda se Spojené státy zúčastní listopadového summitu COP30 v brazilském Belému. Prezident Trump mezitím ruší celé útvary na ministerstvu zahraničí, které dříve zajišťovaly klimatickou diplomacii. Oproti prvnímu období, kdy byl vyjednáváním pověřen kariérní personál, tentokrát Bílý dům aktivně likviduje kapacity pro účast na summitech.
Ředitelka brazilské klimatické kanceláře Ana Toni přesto uvedla, že USA mají právo se do jednání zapojit, protože jejich vystoupení z Pařížské dohody bude účinné až v příštím roce. „Zatím se rozhodli nebýt v Bonnu, ale stále se mohou rozhodnout být v Belému,“ uvedla.
Mezitím se v Bonnu šíří obavy, že USA, ať už na COP30 přijedou nebo ne, mohou spojit síly se státy jako Saúdská Arábie a pokusit se výsledky konference zvrátit.
„Musíme na COP30 ukázat, že Pařížská dohoda funguje a že přechod od fosilních paliv už běží,“ varoval úředník Komise. „Zvlášť teď, když Trump prosazuje opačný narativ.“
Evropané tak čelí nové realitě. „Je to nová zkušenost – EU tu musí jednat bez Američanů,“ říká Alden Meyer z think-tanku E3G, který klimatické summity sleduje už desítky let. „Teď je na EU, aby vyvažovala Čínu a Indii.“
Jenže podle latinskoamerických zástupců zatím nikdo skutečně nepřevzal roli lídra. „EU bývala velmi aktivní, teď už jen plní své závazky, ale chybí jí tah na branku,“ řekl jeden z diplomatů.
„Ani Čína se do vedení nehrne. Nikdo se toho neujal. Vzniklo mocenské prázdno,“ dodal.
Ironicky právě v prostorách, které při minulých summitech obývala americká delegace s výhledem na Rýn, nyní sídlí vyjednavači ze Saúdské Arábie – příznačný symbol aktuálního stavu mezinárodních klimatických jednání.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.