První mezinárodní klimatická konference bez účasti Spojených států skončila ve čtvrtek v německém Bonnu bez jasného výsledku. Ačkoliv mnoho diplomatů postrádalo zkušené americké vyjednavače, reakce na nepřítomnost USA byla převážně úlevná – zvláště vzhledem k postoji současné administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Zatímco světové státy připravují půdu pro klíčový listopadový summit COP30 v Brazílii, absence USA zanechala v jednáních mocenské vakuum, které se snaží zaplnit jiní hráči – zejména Čína, Indie nebo Saúdská Arábie. Někteří diplomaté připustili, že s USA jako spojencem by bylo vyjednávání jednodušší. Jiní ale varovali, že současný Washington už není ten, který dříve podporoval globální klimatická opatření.
Trumpův návrat do Bílého domu v lednu znamenal okamžité rozebrání americké klimatické politiky. USA opět odstoupily od Pařížské dohody a prezident slíbil zvýšit využívání fosilních paliv. Na rozdíl od jeho prvního mandátu se ale USA tentokrát snaží ovlivňovat i mezinárodní procesy – brzdí dohodu o snižování emisí z lodní dopravy, vystupují z vědeckých klimatických iniciativ a tlačí na mezinárodní instituce, aby ustoupily od svých zelených závazků.
„Tentokrát se neomezují jen na ignorování Paříže, ale zpochybňují vše, co souvisí s klimatem,“ varovala Sue Biniazová, bývalá zástupkyně amerického klimatického zmocněnce.
Ironií je, že mnozí diplomaté si oddechli, když USA v polovině června potvrdily, že se letošní bonnské schůzky nezúčastní. „Obávali jsme se, že přijdou a budou to sabotovat,“ přiznal jeden z vyjednavačů z Latinské Ameriky. „Z hlediska snižování emisí je to samozřejmě špatně. Ale pro samotná jednání je jejich absence jednodušší.“
Tato konference byla vůbec první za více než 30 let, kdy se Spojené státy nepodílely na klimatických vyjednáváních. Podle úředníků Evropské komise dokonce i za Trumpova prvního období byla jejich přítomnost přínosná. USA měly v minulosti špičkový tým právníků a vyjednavačů, kteří často vyvažovali tlak Číny. Dnes Evropská unie tuto podporu postrádá, obzvlášť v debatách o snižování emisí a financování zelených opatření v rozvojových zemích.
„Nepřítomnost USA mění rovnováhu sil,“ uvedl zástupce Komise. „Vyjednávání jsou obtížnější, protože rozvíjející se země, na které se nyní klade větší důraz, se začínají bránit.“
Evropští vyjednavači poukazují na to, že Čína, Indie a Saúdská Arábie nabývají na vlivu. Některé z těchto států se snaží převzít kontrolu nad procesem, čímž se oslabuje pozice vyspělých států.
„Z historického pohledu je to velká ztráta. USA jsou největším emitentem skleníkových plynů,“ uvedl Jalcyn Rafiyev, hlavní vyjednavač Ázerbájdžánu, země, která do listopadu formálně předsedá klimatickým rozhovorům.
Podle Rafiyeva se sice jiné země, včetně Číny nebo Spojeného království, snaží zaplnit americké vakuum, ale žádná z nich zatím nedokázala převzít vedoucí roli. Ani Evropská unie, která čelí vnitropolitickému tlaku v otázkách migrace a energetiky, se do čela klimatických snah nehrne.
Zůstává otázkou, zda se Spojené státy zúčastní listopadového summitu COP30 v brazilském Belému. Prezident Trump mezitím ruší celé útvary na ministerstvu zahraničí, které dříve zajišťovaly klimatickou diplomacii. Oproti prvnímu období, kdy byl vyjednáváním pověřen kariérní personál, tentokrát Bílý dům aktivně likviduje kapacity pro účast na summitech.
Ředitelka brazilské klimatické kanceláře Ana Toni přesto uvedla, že USA mají právo se do jednání zapojit, protože jejich vystoupení z Pařížské dohody bude účinné až v příštím roce. „Zatím se rozhodli nebýt v Bonnu, ale stále se mohou rozhodnout být v Belému,“ uvedla.
Mezitím se v Bonnu šíří obavy, že USA, ať už na COP30 přijedou nebo ne, mohou spojit síly se státy jako Saúdská Arábie a pokusit se výsledky konference zvrátit.
„Musíme na COP30 ukázat, že Pařížská dohoda funguje a že přechod od fosilních paliv už běží,“ varoval úředník Komise. „Zvlášť teď, když Trump prosazuje opačný narativ.“
Evropané tak čelí nové realitě. „Je to nová zkušenost – EU tu musí jednat bez Američanů,“ říká Alden Meyer z think-tanku E3G, který klimatické summity sleduje už desítky let. „Teď je na EU, aby vyvažovala Čínu a Indii.“
Jenže podle latinskoamerických zástupců zatím nikdo skutečně nepřevzal roli lídra. „EU bývala velmi aktivní, teď už jen plní své závazky, ale chybí jí tah na branku,“ řekl jeden z diplomatů.
„Ani Čína se do vedení nehrne. Nikdo se toho neujal. Vzniklo mocenské prázdno,“ dodal.
Ironicky právě v prostorách, které při minulých summitech obývala americká delegace s výhledem na Rýn, nyní sídlí vyjednavači ze Saúdské Arábie – příznačný symbol aktuálního stavu mezinárodních klimatických jednání.
Policie v pondělí prozradila, jak pokročila s vyšetřováním sobotního ostudného incidentu na fotbalovém derby pražských "S". Policisté v několika případech zahájili úkony trestního řízení. Řeší se i napadení sparťanského brankáře Jakuba Surovčíka.
Čeští hokejisté už v pátek vstoupí do letošního mistrovství světa ve švýcarských městech Curych a Fribourg. Fanoušci se včera večer po posledním přípravném duelu dozvěděli, kdo se pokusí rozšířit sbírku medailí.
Podle Edenred Restaurant Indexu činí průměrná útrata zaměstnanců za polední menu 200 Kč a 70 haléřů. Jde o zatím vůbec nejvyšší zaznamenanou hodnotu. Hranici dvou set korun za oběd překračují Praha, Brno, Plzeň, České Budějovice i Liberec. Blíží se k ní také Pardubice (196,80 Kč) a Ostrava (198,80 Kč). Nejlevnější obědy jsou stále ve Zlíně a v Olomouci. Ceny letos konstantně rostou – na mnoha místech až o korunu za měsíc. Meziročně stouply o 3,1 %, což je přibližně o 1,2 p.b. větší nárůst než inflace. Náklady na stravování proto představují čím dál silnější faktor při výběru restaurace, ale například i při hledání nového zaměstnání.
Francie je další zemí, která potvrdila první případ hantavirové infekce. Nemoc se projevila u ženy, která cestovala na lodi, kde nákaza dokonce několik lidí připravila o život. O případu informovala stanice France24.
Nový hollywoodský film Michael o králi popu Michaelu Jacksonovi nemohl být nekonečný, takže se do scénáře mnohé události jeho života nedostaly. Co například víme o posledním vystoupení legendárního zpěváka?
Babišova vláda v příštím roce poruší své programové prohlášení, když deficit přesáhne 3 % HDP, domnívá se Česká národní banka. ANO, SPD a Motoristé se tak mohou připravit na kritiku ze strany opozice.
Česko v pondělí místy zasáhnou silné bouřky, které bude doprovázet zejména silný déšť. Může spadnout až 50 milimetrů srážek. Vyplývá to z dnes vydané výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Exprezident Miloš Zeman a herečka Jiřina Bohdalová si navzájem pravidelně přejí k narozeninám, protože jsou dobří přátelé. V uplynulých dnech byl na řadě Zeman, který opět prokázal, jak dobře se umí vyjadřovat.
Sobotní večer v pražském Edenu měl být oslavou fotbalu a dost možná i definitivním potvrzením slávistické cesty za mistrovským titulem. Místo toho se však 9. květen 2026 zapíše do historie české kopané temným písmem. Pro vršovický klub může mít i fatální ekonomické následky.
Válka na Blízkém východě se zřejmě neblíží ke konci, ačkoliv se to americký prezident Donald Trump v posledních dnech snažil lidem namluvit. Vyplývá to z jeho ostré reakce na návrh, který Írán odeslal prostřednictvím Pákistánu.
Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe v neděli oficiálně zahájil svou kampaň pro nadcházející prezidentské volby. Na shromáždění v severovýchodním městě Remeš se představil jako hlavní postava schopná zastavit vzestup krajní pravice. Podle aktuálních průzkumů je právě on nejlépe postaveným kandidátem středu, který by mohl v souboji o Elysejský palác porazit favority z Národního sdružení, Marine Le Penovou a Jordana Bardellu.
Napětí na Blízkém východě neustává ani měsíc po vyhlášení příměří. Írán v neděli oznámil, že doručil svou odpověď na americký mírový návrh, zatímco v Perském zálivu došlo k nové vlně dronových útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc varoval, že válka zdaleka nekončí, dokud bude mít Teherán k dispozici zásoby vysoce obohaceného uranu.