První mezinárodní klimatická konference bez účasti Spojených států skončila ve čtvrtek v německém Bonnu bez jasného výsledku. Ačkoliv mnoho diplomatů postrádalo zkušené americké vyjednavače, reakce na nepřítomnost USA byla převážně úlevná – zvláště vzhledem k postoji současné administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Zatímco světové státy připravují půdu pro klíčový listopadový summit COP30 v Brazílii, absence USA zanechala v jednáních mocenské vakuum, které se snaží zaplnit jiní hráči – zejména Čína, Indie nebo Saúdská Arábie. Někteří diplomaté připustili, že s USA jako spojencem by bylo vyjednávání jednodušší. Jiní ale varovali, že současný Washington už není ten, který dříve podporoval globální klimatická opatření.
Trumpův návrat do Bílého domu v lednu znamenal okamžité rozebrání americké klimatické politiky. USA opět odstoupily od Pařížské dohody a prezident slíbil zvýšit využívání fosilních paliv. Na rozdíl od jeho prvního mandátu se ale USA tentokrát snaží ovlivňovat i mezinárodní procesy – brzdí dohodu o snižování emisí z lodní dopravy, vystupují z vědeckých klimatických iniciativ a tlačí na mezinárodní instituce, aby ustoupily od svých zelených závazků.
„Tentokrát se neomezují jen na ignorování Paříže, ale zpochybňují vše, co souvisí s klimatem,“ varovala Sue Biniazová, bývalá zástupkyně amerického klimatického zmocněnce.
Ironií je, že mnozí diplomaté si oddechli, když USA v polovině června potvrdily, že se letošní bonnské schůzky nezúčastní. „Obávali jsme se, že přijdou a budou to sabotovat,“ přiznal jeden z vyjednavačů z Latinské Ameriky. „Z hlediska snižování emisí je to samozřejmě špatně. Ale pro samotná jednání je jejich absence jednodušší.“
Tato konference byla vůbec první za více než 30 let, kdy se Spojené státy nepodílely na klimatických vyjednáváních. Podle úředníků Evropské komise dokonce i za Trumpova prvního období byla jejich přítomnost přínosná. USA měly v minulosti špičkový tým právníků a vyjednavačů, kteří často vyvažovali tlak Číny. Dnes Evropská unie tuto podporu postrádá, obzvlášť v debatách o snižování emisí a financování zelených opatření v rozvojových zemích.
„Nepřítomnost USA mění rovnováhu sil,“ uvedl zástupce Komise. „Vyjednávání jsou obtížnější, protože rozvíjející se země, na které se nyní klade větší důraz, se začínají bránit.“
Evropští vyjednavači poukazují na to, že Čína, Indie a Saúdská Arábie nabývají na vlivu. Některé z těchto států se snaží převzít kontrolu nad procesem, čímž se oslabuje pozice vyspělých států.
„Z historického pohledu je to velká ztráta. USA jsou největším emitentem skleníkových plynů,“ uvedl Jalcyn Rafiyev, hlavní vyjednavač Ázerbájdžánu, země, která do listopadu formálně předsedá klimatickým rozhovorům.
Podle Rafiyeva se sice jiné země, včetně Číny nebo Spojeného království, snaží zaplnit americké vakuum, ale žádná z nich zatím nedokázala převzít vedoucí roli. Ani Evropská unie, která čelí vnitropolitickému tlaku v otázkách migrace a energetiky, se do čela klimatických snah nehrne.
Zůstává otázkou, zda se Spojené státy zúčastní listopadového summitu COP30 v brazilském Belému. Prezident Trump mezitím ruší celé útvary na ministerstvu zahraničí, které dříve zajišťovaly klimatickou diplomacii. Oproti prvnímu období, kdy byl vyjednáváním pověřen kariérní personál, tentokrát Bílý dům aktivně likviduje kapacity pro účast na summitech.
Ředitelka brazilské klimatické kanceláře Ana Toni přesto uvedla, že USA mají právo se do jednání zapojit, protože jejich vystoupení z Pařížské dohody bude účinné až v příštím roce. „Zatím se rozhodli nebýt v Bonnu, ale stále se mohou rozhodnout být v Belému,“ uvedla.
Mezitím se v Bonnu šíří obavy, že USA, ať už na COP30 přijedou nebo ne, mohou spojit síly se státy jako Saúdská Arábie a pokusit se výsledky konference zvrátit.
„Musíme na COP30 ukázat, že Pařížská dohoda funguje a že přechod od fosilních paliv už běží,“ varoval úředník Komise. „Zvlášť teď, když Trump prosazuje opačný narativ.“
Evropané tak čelí nové realitě. „Je to nová zkušenost – EU tu musí jednat bez Američanů,“ říká Alden Meyer z think-tanku E3G, který klimatické summity sleduje už desítky let. „Teď je na EU, aby vyvažovala Čínu a Indii.“
Jenže podle latinskoamerických zástupců zatím nikdo skutečně nepřevzal roli lídra. „EU bývala velmi aktivní, teď už jen plní své závazky, ale chybí jí tah na branku,“ řekl jeden z diplomatů.
„Ani Čína se do vedení nehrne. Nikdo se toho neujal. Vzniklo mocenské prázdno,“ dodal.
Ironicky právě v prostorách, které při minulých summitech obývala americká delegace s výhledem na Rýn, nyní sídlí vyjednavači ze Saúdské Arábie – příznačný symbol aktuálního stavu mezinárodních klimatických jednání.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.