První mezinárodní klimatická konference bez účasti Spojených států skončila ve čtvrtek v německém Bonnu bez jasného výsledku. Ačkoliv mnoho diplomatů postrádalo zkušené americké vyjednavače, reakce na nepřítomnost USA byla převážně úlevná – zvláště vzhledem k postoji současné administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Zatímco světové státy připravují půdu pro klíčový listopadový summit COP30 v Brazílii, absence USA zanechala v jednáních mocenské vakuum, které se snaží zaplnit jiní hráči – zejména Čína, Indie nebo Saúdská Arábie. Někteří diplomaté připustili, že s USA jako spojencem by bylo vyjednávání jednodušší. Jiní ale varovali, že současný Washington už není ten, který dříve podporoval globální klimatická opatření.
Trumpův návrat do Bílého domu v lednu znamenal okamžité rozebrání americké klimatické politiky. USA opět odstoupily od Pařížské dohody a prezident slíbil zvýšit využívání fosilních paliv. Na rozdíl od jeho prvního mandátu se ale USA tentokrát snaží ovlivňovat i mezinárodní procesy – brzdí dohodu o snižování emisí z lodní dopravy, vystupují z vědeckých klimatických iniciativ a tlačí na mezinárodní instituce, aby ustoupily od svých zelených závazků.
„Tentokrát se neomezují jen na ignorování Paříže, ale zpochybňují vše, co souvisí s klimatem,“ varovala Sue Biniazová, bývalá zástupkyně amerického klimatického zmocněnce.
Ironií je, že mnozí diplomaté si oddechli, když USA v polovině června potvrdily, že se letošní bonnské schůzky nezúčastní. „Obávali jsme se, že přijdou a budou to sabotovat,“ přiznal jeden z vyjednavačů z Latinské Ameriky. „Z hlediska snižování emisí je to samozřejmě špatně. Ale pro samotná jednání je jejich absence jednodušší.“
Tato konference byla vůbec první za více než 30 let, kdy se Spojené státy nepodílely na klimatických vyjednáváních. Podle úředníků Evropské komise dokonce i za Trumpova prvního období byla jejich přítomnost přínosná. USA měly v minulosti špičkový tým právníků a vyjednavačů, kteří často vyvažovali tlak Číny. Dnes Evropská unie tuto podporu postrádá, obzvlášť v debatách o snižování emisí a financování zelených opatření v rozvojových zemích.
„Nepřítomnost USA mění rovnováhu sil,“ uvedl zástupce Komise. „Vyjednávání jsou obtížnější, protože rozvíjející se země, na které se nyní klade větší důraz, se začínají bránit.“
Evropští vyjednavači poukazují na to, že Čína, Indie a Saúdská Arábie nabývají na vlivu. Některé z těchto států se snaží převzít kontrolu nad procesem, čímž se oslabuje pozice vyspělých států.
„Z historického pohledu je to velká ztráta. USA jsou největším emitentem skleníkových plynů,“ uvedl Jalcyn Rafiyev, hlavní vyjednavač Ázerbájdžánu, země, která do listopadu formálně předsedá klimatickým rozhovorům.
Podle Rafiyeva se sice jiné země, včetně Číny nebo Spojeného království, snaží zaplnit americké vakuum, ale žádná z nich zatím nedokázala převzít vedoucí roli. Ani Evropská unie, která čelí vnitropolitickému tlaku v otázkách migrace a energetiky, se do čela klimatických snah nehrne.
Zůstává otázkou, zda se Spojené státy zúčastní listopadového summitu COP30 v brazilském Belému. Prezident Trump mezitím ruší celé útvary na ministerstvu zahraničí, které dříve zajišťovaly klimatickou diplomacii. Oproti prvnímu období, kdy byl vyjednáváním pověřen kariérní personál, tentokrát Bílý dům aktivně likviduje kapacity pro účast na summitech.
Ředitelka brazilské klimatické kanceláře Ana Toni přesto uvedla, že USA mají právo se do jednání zapojit, protože jejich vystoupení z Pařížské dohody bude účinné až v příštím roce. „Zatím se rozhodli nebýt v Bonnu, ale stále se mohou rozhodnout být v Belému,“ uvedla.
Mezitím se v Bonnu šíří obavy, že USA, ať už na COP30 přijedou nebo ne, mohou spojit síly se státy jako Saúdská Arábie a pokusit se výsledky konference zvrátit.
„Musíme na COP30 ukázat, že Pařížská dohoda funguje a že přechod od fosilních paliv už běží,“ varoval úředník Komise. „Zvlášť teď, když Trump prosazuje opačný narativ.“
Evropané tak čelí nové realitě. „Je to nová zkušenost – EU tu musí jednat bez Američanů,“ říká Alden Meyer z think-tanku E3G, který klimatické summity sleduje už desítky let. „Teď je na EU, aby vyvažovala Čínu a Indii.“
Jenže podle latinskoamerických zástupců zatím nikdo skutečně nepřevzal roli lídra. „EU bývala velmi aktivní, teď už jen plní své závazky, ale chybí jí tah na branku,“ řekl jeden z diplomatů.
„Ani Čína se do vedení nehrne. Nikdo se toho neujal. Vzniklo mocenské prázdno,“ dodal.
Ironicky právě v prostorách, které při minulých summitech obývala americká delegace s výhledem na Rýn, nyní sídlí vyjednavači ze Saúdské Arábie – příznačný symbol aktuálního stavu mezinárodních klimatických jednání.
Pamětníci si jistě vzpomenou na velké televizní Silvestry za účasti mnoha hvězd z řad herců a dalších umělců. Letos slibuje slavná jména na obrazovce i TV Barrandov. V jejím silvestrovském vysílání se objeví například Veronika Žilková nebo Martin Dejdar.
Poslanec Filip Turek, který je podle Motoristů i nadále kandidátem na ministra, se v pondělí, kdy budou jmenováni ostatní členové vlády premiéra Andreje Babiše (ANO), podrobí menšímu zákroku. V diskuzním pořadu Partie to uvedl jeho stranický kolega Matěj Gregor (Motoristé).
Ke konci se chýlí týden, který se nesl ve znamení loučení s moderátorem Patrikem Hezuckým. Poslední rozloučení proběhlo v pátek odpoledne a vdově Nikole na něm byli oporou členové rodiny. Jedna z jejích sester prozradila, že se dokonce dostali do křížku se zákonem.
Policie v neděli po šťastném konci pátrání po ztraceném dvanáctiletém chlapci odhalila, že případ prověřuje pro podezření z únosu. Podle policistů mu možná zachránili život lidé, kteří slyšeli volání o pomoc a vše nahlásili.
Blíží se Vánoce a fanoušci fotbalové reprezentace čekali, zdali se s předstihem dočkají nejlepšího možného dárku. Spekulovalo se totiž o možném angažmá trenéra Slavie Jindřicha Trpišovského na lavičku národního týmu. Sešívaní to ale zatrhli. Pavel Nedvěd tak zatím ve svém největším úkolu ve funkci reprezentačního manažera selhává.
Dobrá zpráva přišla během čtvrtého dne pátrání po dvanáctiletém chlapci ze Zlínska. Policie v neděli odpoledne bez dalších podrobností informovala, že školáka našla. Strážci zákona se ale budou případem zabývat i nadále.
Tři Američané zemřeli při přepadení bojovníkem Islámského státu v Sýrii, informovala americká armáda. Dalších pět lidí utrpělo zranění, o život přišel i útočník. Washington již ústy prezidenta Donalda Trumpa přislíbil odvetu.
Změny se chystají ve zpravodajství České televize. Nejprve unikly informace o konci jedné z moderátorek v hlavní zpravodajské relaci. Do Událostí má ale zamířit nová posila. Jde o novinářku, kterou diváci znají z jiných pořadů.
Australská policie zasahuje při útoku na populární pláži Bondi v Sydney ve státě Nový Jižní Wales. Potvrzeno je přes 10 obětí, zraněni byli i nejméně dva strážci zákona. Útočili dva lidé. Jeden z pachatelů má být po smrti, druhého se podařilo zadržet. Policie již potvrdila, že cílem útoku byla místní židovská komunita.
Čeští političtí konkurenti i zahraniční média už reagují na slova nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše (ANO), který dal najevo, že Česko pod jeho vedením nehodlá financovat Ukrajinu. Podle Martina Kupky (ODS) půjde o zjevný obrat v české zahraniční politice, který bude proti národním bezpečnostním zájmům.
Po výrazně mladších interpretech připravuje koncert na největším českém fotbalovém stadionu i Helena Vondráčková. Legenda československé popmusic má ještě spoustu měsíců příprav před sebou. Na velké show ale pracuje už nyní.
Česko se v pátek rozloučilo s Patrikem Hezuckým, ale lidé si oblíbeného moderátora připomenou i v lednu. Evropa 2 již oznámila benefiční koncert, na jehož organizaci se podílí především Leoš Mareš. Právě on prozradil detaily.