První mezinárodní klimatická konference bez účasti Spojených států skončila ve čtvrtek v německém Bonnu bez jasného výsledku. Ačkoliv mnoho diplomatů postrádalo zkušené americké vyjednavače, reakce na nepřítomnost USA byla převážně úlevná – zvláště vzhledem k postoji současné administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Zatímco světové státy připravují půdu pro klíčový listopadový summit COP30 v Brazílii, absence USA zanechala v jednáních mocenské vakuum, které se snaží zaplnit jiní hráči – zejména Čína, Indie nebo Saúdská Arábie. Někteří diplomaté připustili, že s USA jako spojencem by bylo vyjednávání jednodušší. Jiní ale varovali, že současný Washington už není ten, který dříve podporoval globální klimatická opatření.
Trumpův návrat do Bílého domu v lednu znamenal okamžité rozebrání americké klimatické politiky. USA opět odstoupily od Pařížské dohody a prezident slíbil zvýšit využívání fosilních paliv. Na rozdíl od jeho prvního mandátu se ale USA tentokrát snaží ovlivňovat i mezinárodní procesy – brzdí dohodu o snižování emisí z lodní dopravy, vystupují z vědeckých klimatických iniciativ a tlačí na mezinárodní instituce, aby ustoupily od svých zelených závazků.
„Tentokrát se neomezují jen na ignorování Paříže, ale zpochybňují vše, co souvisí s klimatem,“ varovala Sue Biniazová, bývalá zástupkyně amerického klimatického zmocněnce.
Ironií je, že mnozí diplomaté si oddechli, když USA v polovině června potvrdily, že se letošní bonnské schůzky nezúčastní. „Obávali jsme se, že přijdou a budou to sabotovat,“ přiznal jeden z vyjednavačů z Latinské Ameriky. „Z hlediska snižování emisí je to samozřejmě špatně. Ale pro samotná jednání je jejich absence jednodušší.“
Tato konference byla vůbec první za více než 30 let, kdy se Spojené státy nepodílely na klimatických vyjednáváních. Podle úředníků Evropské komise dokonce i za Trumpova prvního období byla jejich přítomnost přínosná. USA měly v minulosti špičkový tým právníků a vyjednavačů, kteří často vyvažovali tlak Číny. Dnes Evropská unie tuto podporu postrádá, obzvlášť v debatách o snižování emisí a financování zelených opatření v rozvojových zemích.
„Nepřítomnost USA mění rovnováhu sil,“ uvedl zástupce Komise. „Vyjednávání jsou obtížnější, protože rozvíjející se země, na které se nyní klade větší důraz, se začínají bránit.“
Evropští vyjednavači poukazují na to, že Čína, Indie a Saúdská Arábie nabývají na vlivu. Některé z těchto států se snaží převzít kontrolu nad procesem, čímž se oslabuje pozice vyspělých států.
„Z historického pohledu je to velká ztráta. USA jsou největším emitentem skleníkových plynů,“ uvedl Jalcyn Rafiyev, hlavní vyjednavač Ázerbájdžánu, země, která do listopadu formálně předsedá klimatickým rozhovorům.
Podle Rafiyeva se sice jiné země, včetně Číny nebo Spojeného království, snaží zaplnit americké vakuum, ale žádná z nich zatím nedokázala převzít vedoucí roli. Ani Evropská unie, která čelí vnitropolitickému tlaku v otázkách migrace a energetiky, se do čela klimatických snah nehrne.
Zůstává otázkou, zda se Spojené státy zúčastní listopadového summitu COP30 v brazilském Belému. Prezident Trump mezitím ruší celé útvary na ministerstvu zahraničí, které dříve zajišťovaly klimatickou diplomacii. Oproti prvnímu období, kdy byl vyjednáváním pověřen kariérní personál, tentokrát Bílý dům aktivně likviduje kapacity pro účast na summitech.
Ředitelka brazilské klimatické kanceláře Ana Toni přesto uvedla, že USA mají právo se do jednání zapojit, protože jejich vystoupení z Pařížské dohody bude účinné až v příštím roce. „Zatím se rozhodli nebýt v Bonnu, ale stále se mohou rozhodnout být v Belému,“ uvedla.
Mezitím se v Bonnu šíří obavy, že USA, ať už na COP30 přijedou nebo ne, mohou spojit síly se státy jako Saúdská Arábie a pokusit se výsledky konference zvrátit.
„Musíme na COP30 ukázat, že Pařížská dohoda funguje a že přechod od fosilních paliv už běží,“ varoval úředník Komise. „Zvlášť teď, když Trump prosazuje opačný narativ.“
Evropané tak čelí nové realitě. „Je to nová zkušenost – EU tu musí jednat bez Američanů,“ říká Alden Meyer z think-tanku E3G, který klimatické summity sleduje už desítky let. „Teď je na EU, aby vyvažovala Čínu a Indii.“
Jenže podle latinskoamerických zástupců zatím nikdo skutečně nepřevzal roli lídra. „EU bývala velmi aktivní, teď už jen plní své závazky, ale chybí jí tah na branku,“ řekl jeden z diplomatů.
„Ani Čína se do vedení nehrne. Nikdo se toho neujal. Vzniklo mocenské prázdno,“ dodal.
Ironicky právě v prostorách, které při minulých summitech obývala americká delegace s výhledem na Rýn, nyní sídlí vyjednavači ze Saúdské Arábie – příznačný symbol aktuálního stavu mezinárodních klimatických jednání.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.