První mezinárodní klimatická konference bez účasti Spojených států skončila ve čtvrtek v německém Bonnu bez jasného výsledku. Ačkoliv mnoho diplomatů postrádalo zkušené americké vyjednavače, reakce na nepřítomnost USA byla převážně úlevná – zvláště vzhledem k postoji současné administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Zatímco světové státy připravují půdu pro klíčový listopadový summit COP30 v Brazílii, absence USA zanechala v jednáních mocenské vakuum, které se snaží zaplnit jiní hráči – zejména Čína, Indie nebo Saúdská Arábie. Někteří diplomaté připustili, že s USA jako spojencem by bylo vyjednávání jednodušší. Jiní ale varovali, že současný Washington už není ten, který dříve podporoval globální klimatická opatření.
Trumpův návrat do Bílého domu v lednu znamenal okamžité rozebrání americké klimatické politiky. USA opět odstoupily od Pařížské dohody a prezident slíbil zvýšit využívání fosilních paliv. Na rozdíl od jeho prvního mandátu se ale USA tentokrát snaží ovlivňovat i mezinárodní procesy – brzdí dohodu o snižování emisí z lodní dopravy, vystupují z vědeckých klimatických iniciativ a tlačí na mezinárodní instituce, aby ustoupily od svých zelených závazků.
„Tentokrát se neomezují jen na ignorování Paříže, ale zpochybňují vše, co souvisí s klimatem,“ varovala Sue Biniazová, bývalá zástupkyně amerického klimatického zmocněnce.
Ironií je, že mnozí diplomaté si oddechli, když USA v polovině června potvrdily, že se letošní bonnské schůzky nezúčastní. „Obávali jsme se, že přijdou a budou to sabotovat,“ přiznal jeden z vyjednavačů z Latinské Ameriky. „Z hlediska snižování emisí je to samozřejmě špatně. Ale pro samotná jednání je jejich absence jednodušší.“
Tato konference byla vůbec první za více než 30 let, kdy se Spojené státy nepodílely na klimatických vyjednáváních. Podle úředníků Evropské komise dokonce i za Trumpova prvního období byla jejich přítomnost přínosná. USA měly v minulosti špičkový tým právníků a vyjednavačů, kteří často vyvažovali tlak Číny. Dnes Evropská unie tuto podporu postrádá, obzvlášť v debatách o snižování emisí a financování zelených opatření v rozvojových zemích.
„Nepřítomnost USA mění rovnováhu sil,“ uvedl zástupce Komise. „Vyjednávání jsou obtížnější, protože rozvíjející se země, na které se nyní klade větší důraz, se začínají bránit.“
Evropští vyjednavači poukazují na to, že Čína, Indie a Saúdská Arábie nabývají na vlivu. Některé z těchto států se snaží převzít kontrolu nad procesem, čímž se oslabuje pozice vyspělých států.
„Z historického pohledu je to velká ztráta. USA jsou největším emitentem skleníkových plynů,“ uvedl Jalcyn Rafiyev, hlavní vyjednavač Ázerbájdžánu, země, která do listopadu formálně předsedá klimatickým rozhovorům.
Podle Rafiyeva se sice jiné země, včetně Číny nebo Spojeného království, snaží zaplnit americké vakuum, ale žádná z nich zatím nedokázala převzít vedoucí roli. Ani Evropská unie, která čelí vnitropolitickému tlaku v otázkách migrace a energetiky, se do čela klimatických snah nehrne.
Zůstává otázkou, zda se Spojené státy zúčastní listopadového summitu COP30 v brazilském Belému. Prezident Trump mezitím ruší celé útvary na ministerstvu zahraničí, které dříve zajišťovaly klimatickou diplomacii. Oproti prvnímu období, kdy byl vyjednáváním pověřen kariérní personál, tentokrát Bílý dům aktivně likviduje kapacity pro účast na summitech.
Ředitelka brazilské klimatické kanceláře Ana Toni přesto uvedla, že USA mají právo se do jednání zapojit, protože jejich vystoupení z Pařížské dohody bude účinné až v příštím roce. „Zatím se rozhodli nebýt v Bonnu, ale stále se mohou rozhodnout být v Belému,“ uvedla.
Mezitím se v Bonnu šíří obavy, že USA, ať už na COP30 přijedou nebo ne, mohou spojit síly se státy jako Saúdská Arábie a pokusit se výsledky konference zvrátit.
„Musíme na COP30 ukázat, že Pařížská dohoda funguje a že přechod od fosilních paliv už běží,“ varoval úředník Komise. „Zvlášť teď, když Trump prosazuje opačný narativ.“
Evropané tak čelí nové realitě. „Je to nová zkušenost – EU tu musí jednat bez Američanů,“ říká Alden Meyer z think-tanku E3G, který klimatické summity sleduje už desítky let. „Teď je na EU, aby vyvažovala Čínu a Indii.“
Jenže podle latinskoamerických zástupců zatím nikdo skutečně nepřevzal roli lídra. „EU bývala velmi aktivní, teď už jen plní své závazky, ale chybí jí tah na branku,“ řekl jeden z diplomatů.
„Ani Čína se do vedení nehrne. Nikdo se toho neujal. Vzniklo mocenské prázdno,“ dodal.
Ironicky právě v prostorách, které při minulých summitech obývala americká delegace s výhledem na Rýn, nyní sídlí vyjednavači ze Saúdské Arábie – příznačný symbol aktuálního stavu mezinárodních klimatických jednání.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.