Zavádění umělé inteligence ve světě může podle čerstvé zprávy Organizace spojených národů prohloubit globální nerovnost. Nezávislý mezinárodní vědecký panel pro AI, který loni zřídilo Valné shromáždění OSN jako vůbec první globální vědecký orgán v této oblasti, proto navrhuje společný rámec pro odpovědný vývoj technologií.
Odborníci upozorňují, že pouhý přístup k nástrojům AI nezaručuje rovnoměrný přínos. Státy odkázané na zahraniční modely, cloudovou infrastrukturu a datové toky sice mohou technologii využívat, ztrácejí však praktickou kontrolu nad jejími standardy, bezpečnostními pojistkami a přizpůsobením lokálním potřebám.
Zatímco ve světě využívá umělou inteligenci na týdenní bázi již více než miliarda lidí, míra jejího zavádění na globálním Jihu výrazně zaostává za globálním Severem. Vývoj předních modelů i investice do výpočetní infrastruktury, zahrnující hardware, paměti či síťová úložiště, jsou dominantou Spojených států a Číny.
Podle zprávy by koncentrace těchto schopností v rukou malého počtu firem a států mohla usnadnit autoritářské snahy a oslabit demokratickou odpovědnost. Panel proto zemím s pomalejším vývojem doporučuje investovat do výpočetních středisek a datové infrastruktury, což si ovšem žádá zajištění spolehlivých dodávek energie. Autoři v této souvislosti zmiňují i ekologické dopady datových center, včetně vysoké spotřeby vody, elektřiny a produkce skleníkových plynů.
Rozsáhlá analýza slouží zároveň jako metodická příručka pro členské státy OSN, jak využít potenciál AI a zároveň minimalizovat její hrozby. Ty sahají od podvodů a ovlivňování voleb až po rizika spojená s nedostatkem technických expertů, kteří by dokázali pokročilé modely kontrolovat a spravovat. Mezi doporučená opatření patří rozvoj místní infrastruktury, zvyšování digitální gramotnosti ve školách i zaměstnání, podpora vývojářů, zakládání institutů pro bezpečnost AI, boj proti dezinformacím a průběžné testování systémů v reálném prostředí se skutečnými uživateli.
Problémem zůstává také prohlubování digitální propasti kvůli jazykovým bariérám a nedostatečnému přístupu k internetu, přičemž podle Mezinárodní telekomunikační unie je stále téměř třetina světové populace zcela offline. Zatímco v angličtině a dalších rozšířených jazycích fungují generativní nástroje dobře, většina ostatních jazyků vykazuje nízký výkon nebo je zcela opomenuta.
Zpráva dokumentuje závažné dopady těchto chyb na příkladu strojového překladu do tigrinijštiny v lékařském kontextu, kde systém zaměnil pravé neštovice za příjici, kapavku za cukrovku a větu o podání vnitrozemních antibiotik přeložil jako aplikaci vnitrozemních insekticidů, což může přímo ohrozit lidské životy.
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Napětí v Hormuzském průlivu opět vyostřil další útok na komerční plavidlo a ostrá slovní přestřelka mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené arabské emiráty obvinily Írán, že jeho Islámské revoluční gardy v průlivu zasáhly loď spojenou se státní ropnou společností ADNOC.
Hospodářské dopady zablokování Hormuzského průlivu jsou předmětem častých debat, avšak riziko ekologických škod způsobených dlouhodobým odstavením lodí zůstávalo dosud opomíjeno. Nedávný výzkum ukazuje, že více než 1 500 obchodních plavidel, která od února uvízla v Perském zálivu, představuje značnou hrozbu pro životní prostředí. Na jejich trupech se totiž ve zvýšené míře usazují mořské organismy.
Při izraelském leteckém úderu na jiholibanonskou obec Ansár v okrese Nabatíja zahynulo sedm lidí. Podle libanonských úřadů a státní tiskové agentury zasáhla střela v brzkých ranních hodinách domov, v němž pobývaly vysídlené rodiny. Mezi oběťmi jsou tři děti a dvě ženy. Jde o jeden z nejkrvavějších útoků od chvíle, kdy byla v červnu oznámena dohoda zaměřená na omezení bojových operací v oblasti.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.