Zavádění umělé inteligence ve světě může podle čerstvé zprávy Organizace spojených národů prohloubit globální nerovnost. Nezávislý mezinárodní vědecký panel pro AI, který loni zřídilo Valné shromáždění OSN jako vůbec první globální vědecký orgán v této oblasti, proto navrhuje společný rámec pro odpovědný vývoj technologií.
Odborníci upozorňují, že pouhý přístup k nástrojům AI nezaručuje rovnoměrný přínos. Státy odkázané na zahraniční modely, cloudovou infrastrukturu a datové toky sice mohou technologii využívat, ztrácejí však praktickou kontrolu nad jejími standardy, bezpečnostními pojistkami a přizpůsobením lokálním potřebám.
Zatímco ve světě využívá umělou inteligenci na týdenní bázi již více než miliarda lidí, míra jejího zavádění na globálním Jihu výrazně zaostává za globálním Severem. Vývoj předních modelů i investice do výpočetní infrastruktury, zahrnující hardware, paměti či síťová úložiště, jsou dominantou Spojených států a Číny.
Podle zprávy by koncentrace těchto schopností v rukou malého počtu firem a států mohla usnadnit autoritářské snahy a oslabit demokratickou odpovědnost. Panel proto zemím s pomalejším vývojem doporučuje investovat do výpočetních středisek a datové infrastruktury, což si ovšem žádá zajištění spolehlivých dodávek energie. Autoři v této souvislosti zmiňují i ekologické dopady datových center, včetně vysoké spotřeby vody, elektřiny a produkce skleníkových plynů.
Rozsáhlá analýza slouží zároveň jako metodická příručka pro členské státy OSN, jak využít potenciál AI a zároveň minimalizovat její hrozby. Ty sahají od podvodů a ovlivňování voleb až po rizika spojená s nedostatkem technických expertů, kteří by dokázali pokročilé modely kontrolovat a spravovat. Mezi doporučená opatření patří rozvoj místní infrastruktury, zvyšování digitální gramotnosti ve školách i zaměstnání, podpora vývojářů, zakládání institutů pro bezpečnost AI, boj proti dezinformacím a průběžné testování systémů v reálném prostředí se skutečnými uživateli.
Problémem zůstává také prohlubování digitální propasti kvůli jazykovým bariérám a nedostatečnému přístupu k internetu, přičemž podle Mezinárodní telekomunikační unie je stále téměř třetina světové populace zcela offline. Zatímco v angličtině a dalších rozšířených jazycích fungují generativní nástroje dobře, většina ostatních jazyků vykazuje nízký výkon nebo je zcela opomenuta.
Zpráva dokumentuje závažné dopady těchto chyb na příkladu strojového překladu do tigrinijštiny v lékařském kontextu, kde systém zaměnil pravé neštovice za příjici, kapavku za cukrovku a větu o podání vnitrozemních antibiotik přeložil jako aplikaci vnitrozemních insekticidů, což může přímo ohrozit lidské životy.
Víkend už doslova klepe na dveře, přičemž lidé si ho klidně mohou prodloužit až do úterního státního svátku. A třeba vyrazit na hory. Zájemci o takový výlet jistě chtějí vědět, jak tam podle meteorologů bude.
Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.
Jednání na konferenci OSN o změně klimatu COP31 v turecké Antalyi pokračují. Česká delegace se zapojuje do odborných jednání a představila také pokrok při plnění svých klimatických a energetických opatření, redukčního příspěvku a dalších povinností, které vyplývají z Pařížské dohody. Česká republika všechny své závazky plní, uvedlo ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě.
Akcie české zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada vykazují podle konsensu analytiků nejvyšší potenciál zhodnocení ze zhruba 400 největších evropských akciových titulů. Z údajů agentury Bloomberg k 11. listopadu 2026 vyplývá, že analytici u akcií CSG předpokládají v horizontu dalších dvanácti měsíců zhodnocení o 132,8 procenta. Pokud by se jejich očekávání naplnilo, hodnota investice do akcií společnosti by se více než zdvojnásobila.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang nedávno odstoupil z funkce po vlně spekulací a událostí spojených s podezřením na špionáž. Důvodem jeho odchodu se staly zprávy o údajném poměru se ženou, kterou americké úřady podezřívají z předávání informací čínské vládě. Peking toto obvinění označil za nepodložené spekulace, avšak případ již nyní vyvolává vážné mezinárodní obavy.
Evropské ozbrojené síly by mohly v případě budoucího rozsáhlého konfliktu čelit vážnému nedostatku leteckého paliva. Vyplývá to z nové studie podpořené Severoatlantickou aliancí, podle níž k tomuto riziku přispívá probíhající odklon Evropy od fosilních paliv a postupný pokles kapacity ropných rafinerií na kontinentu.
Senátor za stát Maryland Chris Van Hollen oznámil, že se hodlá utkat se současným lídrem demokratické větve v americkém Senátu Chuckem Schumerem o pozici vůdce demokratické většiny. Toto klání, které proběhne v rámci tajné volby počátkem prosince, přichází po úspěšných volbách a podle CNN odráží hlubší ideologické a generační pnutí uvnitř Demokratické strany.
Bývalý americký prezident Joe Biden odhaluje ve své nadcházející knize obsah dosud nezveřejněného dopisu, který mu v lednu 2021 při odchodu z Bílého domu zanechal Donald Trump. Tento dokument přináší nečekaný pohled na vztahy mezi oběma politickými rivaly v době, kdy se jejich cesty v nejvyšších patrech americké moci protly.
Indonésie čelí nejintenzivnějším lesním požárům za poslední desetiletí, které letos spálily téměř tři miliony hektarů půdy a zanechaly za sebou toxický smog sužující velkou část jihovýchodní Asie. Podle vědců byly ničivé požáry v období od srpna do října vyvolány kombinací silného jevu El Niño a globálního oteplování způsobeného spalováním fosilních paliv, píše The Guardian.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval v rozhovoru pro dánskou vysílací společnost DR Nyheder, že případné vzdání se Donbasu ve prospěch Ruské federace by nepřineslo trvalý mír. Podle jeho slov by ruský prezident Vladimir Putin získal pouze čas k přeskupení sil před dalším útokem, který by mohl přijít v horizontu jednoho až pěti let. Nikdo podle něj nevěří tomu, že by se Moskva po takovém ústupku zastavila.
Světová ekonomika definitivně opustila éru uhlí, ropy a zemního plynu a vstoupila do nového věku elektřiny. Na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi to prohlásil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol. Podle jeho slov se elektřina stává hlavním a dominantním zdrojem energie pro budoucí generace.
Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.