Skrytá hrozba umělé inteligence: Nemá k ní přístup ani zdaleka každý, OSN varuje před autoritářskými režimy

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková DNES 15:57
Sdílej:

Zavádění umělé inteligence ve světě může podle čerstvé zprávy Organizace spojených národů prohloubit globální nerovnost. Nezávislý mezinárodní vědecký panel pro AI, který loni zřídilo Valné shromáždění OSN jako vůbec první globální vědecký orgán v této oblasti, proto navrhuje společný rámec pro odpovědný vývoj technologií.

Odborníci upozorňují, že pouhý přístup k nástrojům AI nezaručuje rovnoměrný přínos. Státy odkázané na zahraniční modely, cloudovou infrastrukturu a datové toky sice mohou technologii využívat, ztrácejí však praktickou kontrolu nad jejími standardy, bezpečnostními pojistkami a přizpůsobením lokálním potřebám.

Zatímco ve světě využívá umělou inteligenci na týdenní bázi již více než miliarda lidí, míra jejího zavádění na globálním Jihu výrazně zaostává za globálním Severem. Vývoj předních modelů i investice do výpočetní infrastruktury, zahrnující hardware, paměti či síťová úložiště, jsou dominantou Spojených států a Číny.

Podle zprávy by koncentrace těchto schopností v rukou malého počtu firem a států mohla usnadnit autoritářské snahy a oslabit demokratickou odpovědnost. Panel proto zemím s pomalejším vývojem doporučuje investovat do výpočetních středisek a datové infrastruktury, což si ovšem žádá zajištění spolehlivých dodávek energie. Autoři v této souvislosti zmiňují i ekologické dopady datových center, včetně vysoké spotřeby vody, elektřiny a produkce skleníkových plynů.

Rozsáhlá analýza slouží zároveň jako metodická příručka pro členské státy OSN, jak využít potenciál AI a zároveň minimalizovat její hrozby. Ty sahají od podvodů a ovlivňování voleb až po rizika spojená s nedostatkem technických expertů, kteří by dokázali pokročilé modely kontrolovat a spravovat. Mezi doporučená opatření patří rozvoj místní infrastruktury, zvyšování digitální gramotnosti ve školách i zaměstnání, podpora vývojářů, zakládání institutů pro bezpečnost AI, boj proti dezinformacím a průběžné testování systémů v reálném prostředí se skutečnými uživateli.

Problémem zůstává také prohlubování digitální propasti kvůli jazykovým bariérám a nedostatečnému přístupu k internetu, přičemž podle Mezinárodní telekomunikační unie je stále téměř třetina světové populace zcela offline. Zatímco v angličtině a dalších rozšířených jazycích fungují generativní nástroje dobře, většina ostatních jazyků vykazuje nízký výkon nebo je zcela opomenuta.

Zpráva dokumentuje závažné dopady těchto chyb na příkladu strojového překladu do tigrinijštiny v lékařském kontextu, kde systém zaměnil pravé neštovice za příjici, kapavku za cukrovku a větu o podání vnitrozemních antibiotik přeložil jako aplikaci vnitrozemních insekticidů, což může přímo ohrozit lidské životy.

Stalo se
Novinky
Evropská unie

Maďarsko odmítlo návrh EU, aby ukrajinští muži neměli nárok na dočasnou ochranu

Maďarsko odmítlo návrh Evropské komise, podle kterého by nově příchozí ukrajinští muži v branném věku neměli mít nárok na dočasnou ochranu v Evropské unii. Budapešť se tak ocitla ve sporu s Bruselem, který aktuálně směřuje k prodloužení tohoto nouzového mechanismu pro ukrajinské uprchlíky až do 4. března 2028. 

Novinky
Íránská delegace v Pákistánu

Místo jednání fiasko? Diplomaté z USA a Íránu se vůbec nesetkali

Ve středu se v katarské metropoli Dauhá uskutečnila nepřímá technická jednání na nižší úrovni mezi představiteli Spojených států a Íránu, která zprostředkovali katarští a pákistánští diplomaté. Úterní schůzka amerického zvláštního vyslance Stevea Witkoffa a zetě prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera s katarským premiérem sloužila k přípravě těchto středečních rozhovorů. Zástupci obou zemí se však přímo nesetkali. 

Novinky
Kyjev

Miliony uprchlíků, statisíce roztrhaných rodin. Dopady války na Ukrajině jsou patrné i po čtyřech letech

Válka na Ukrajině vyvolala největší nucené vysídlení obyvatelstva v Evropě od konce druhé světové války. Aktuálně má přibližně 4,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny status dočasné ochrany v Evropské unii a dalších zhruba 4,6 milionu lidí je vysídleno vnitrostátně.

Novinky
Donald Trump

Trump loni jen na kryptoměnách vydělal miliardu dolarů

Vydání povinné finanční zprávy za rok 2025 ukázalo, že americký prezident Donald Trump vydělal v loňském roce díky obchodním aktivitám v oblasti kryptoměn přes jednu miliardu dolarů. Zveřejněný dokument o rozsahu 927 stran uvádí, že 635 milionů dolarů tvořily licenční poplatky z Trumpova meme coinu, jehož hodnota od spuštění těsně před prezidentovým nástupem do úřadu prudce klesla.