Ukrajina je připravena pokračovat v boji, i když bude muset použít pouze holé ruce, pokud nebudou splněny podmínky pro trvalý mír. Tento postoj vyjádřil ředitel CIA John Ratcliffe během slyšení v americkém Senátu. Podle něj je prezident Donald Trump odhodlaný ukončit konflikt na Ukrajině za podmínek, které zaručí trvalý mír.
„Pokud jde o ukrajinský odboj, ukrajinský lid a armáda byly několik let podceňovány,“ poznamenal ředitel CIA John Ratcliffe během úterního slyšení před americkým Senátem.
Podle něj je Ukrajina připravena pokračovat v boji za svou svobodu, a to i za cenu použití těch nejzákladnějších prostředků. „Na základě svých úvah a pozorování z hlediska zpravodajských služeb jsem přesvědčen, že budou bojovat holýma rukama, pokud budou muset, pokud nebudou mít přijatelné podmínky pro trvalý mír,“ dodal Ratcliffe, jak informuje CNN.
Ratcliffe také zdůraznil odhodlání amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit konflikt na Ukrajině za podmínek, které povedou k trvalému míru. „Prezident Trump je odhodlán ukončit válku za podmínek, které povedou k trvalému míru,“ řekl Ratcliffe, který dále ujistil americké senátory, že Trump chápe závažnost situace. „V případě úspěšných jednání nebude ani jedna strana schopna dosáhnout svých maximalistických cílů,“ doplnil šéf CIA.
Prezident Trump, který se snaží ukončit konflikt na Ukrajině již od svého nástupu do úřadu 20. ledna, jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem i ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tato setkání vedla k několika jednáním mezi delegacemi všech tří států, která se konala v Saúdské Arábii.
V úterý, během významného diplomatického kroku, Ukrajina a Rusko uzavřely se Spojenými státy dvě samostatné dohody o příměří v Černém moři. Moskva však podmínila platnost dohody o bezpečnosti plavby v Černém moři zrušením sankcí na některé banky a další společnosti, které byly sankcionovány Západem v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Obě země souhlasily se zákazem útoků na energetickou infrastrukturu, což prezident Trump označil za „velký pokrok v otázce Ukrajiny.“
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?
