Ukrajina je připravena pokračovat v boji, i když bude muset použít pouze holé ruce, pokud nebudou splněny podmínky pro trvalý mír. Tento postoj vyjádřil ředitel CIA John Ratcliffe během slyšení v americkém Senátu. Podle něj je prezident Donald Trump odhodlaný ukončit konflikt na Ukrajině za podmínek, které zaručí trvalý mír.
„Pokud jde o ukrajinský odboj, ukrajinský lid a armáda byly několik let podceňovány,“ poznamenal ředitel CIA John Ratcliffe během úterního slyšení před americkým Senátem.
Podle něj je Ukrajina připravena pokračovat v boji za svou svobodu, a to i za cenu použití těch nejzákladnějších prostředků. „Na základě svých úvah a pozorování z hlediska zpravodajských služeb jsem přesvědčen, že budou bojovat holýma rukama, pokud budou muset, pokud nebudou mít přijatelné podmínky pro trvalý mír,“ dodal Ratcliffe, jak informuje CNN.
Ratcliffe také zdůraznil odhodlání amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit konflikt na Ukrajině za podmínek, které povedou k trvalému míru. „Prezident Trump je odhodlán ukončit válku za podmínek, které povedou k trvalému míru,“ řekl Ratcliffe, který dále ujistil americké senátory, že Trump chápe závažnost situace. „V případě úspěšných jednání nebude ani jedna strana schopna dosáhnout svých maximalistických cílů,“ doplnil šéf CIA.
Prezident Trump, který se snaží ukončit konflikt na Ukrajině již od svého nástupu do úřadu 20. ledna, jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem i ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tato setkání vedla k několika jednáním mezi delegacemi všech tří států, která se konala v Saúdské Arábii.
V úterý, během významného diplomatického kroku, Ukrajina a Rusko uzavřely se Spojenými státy dvě samostatné dohody o příměří v Černém moři. Moskva však podmínila platnost dohody o bezpečnosti plavby v Černém moři zrušením sankcí na některé banky a další společnosti, které byly sankcionovány Západem v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Obě země souhlasily se zákazem útoků na energetickou infrastrukturu, což prezident Trump označil za „velký pokrok v otázce Ukrajiny.“
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Před dvěma týdny se v Bílém domě odehrála scéna, která by mohla být začátkem nové kapitoly americké politiky. Prezident Donald Trump se při zasedání kabinetu rozhlédl po místnosti a pronesl předpověď: „Příští republikánský kandidát na prezidenta pravděpodobně sedí u tohoto stolu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.
Evropští lídři vyjádřili připravenost postavit se do čela „mnohonárodních sil“, které by v rámci nového amerického mírového plánu operovaly přímo na území Ukrajiny. Tento návrh, podporovaný Bílým domem, představuje zásadní průlom v diplomatickém úsilí o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
