Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Trumpovo varování, že neschopnost zajistit tuto strategickou vodní cestu by mohla fatálně poškodit budoucnost celé Aliance, vyvolalo v evropských metropolích vlnu nevole. Evropští lídři dávají jasně najevo, že nechtějí být zataženi do konfliktu, který vnímají jako důsledek jednostranných amerických rozhodnutí.
Bývalý náčelník britského obranného štábu, generál Sir Nick Carter, pro BBC zdůraznil, že NATO je primárně obrannou aliancí. Podle něj neexistuje mechanismus, který by ostatní členy nutil k účasti v útočné válce vedené jedním ze spojenců. Tento postoj rezonuje především v Berlíně, kde jsou reakce nezvykle ostré. Německý ministr obrany Boris Pistorius se otevřeně dotázal, jaký smysl by mělo nasazení několika evropských fregat, když situaci v průlivu nedokáže stabilizovat ani masivní přítomnost amerického námořnictva.
Situace v regionu je přitom alarmující. Írán efektivně zablokoval průliv pro téměř veškerou mezinárodní dopravu a umožňuje průjezd pouze dodávkám pro své spojence. I když si evropští partneři uvědomují drtivé dopady na světovou ekonomiku, odmítají se vojensky angažovat v konfliktu, který sami nezačali. Britský premiér Sir Keir Starmer sice potvrdil, že probíhají jednání o životaschopném plánu, ale přiznal, že shoda je zatím v nedohlednu.
Jedním z hlavních technologických úskalí je kritický nedostatek kapacit pro odminování. Většina moderních námořnictev tuto oblast v posledních desetiletích zanedbávala. Británie například poprvé po deseti letech nemá v oblasti žádnou specializovanou loď pro lov min a spoléhá na nově vyvinuté námořní drony. Tyto systémy však dosud neprošly skutečným bojovým křtem a odborníci, jako bývalý velitel Tom Sharpe, varují, že až příští týdny ukážou jejich skutečnou efektivitu v ostrém nasazení.
Íránská hrozba navíc zdaleka nezahrnuje pouze miny. Revoluční gardy jsou připraveny nasadit roje ozbrojených rychlých člunů, sebevražedné drony a rakety odpalované z pobřeží. Zveřejněné záběry z íránských podzemních tunelů plných útočných prostředků naznačují, že Teherán se na totální blokádu průlivu připravoval velmi systematicky. Zatímco Trump mluví o likvidaci „špatných aktérů“ na pobřeží, spojenci se k jakýmkoliv pozemním či útočným operacím staví více než zdrženlivě.
Evropská unie ústy šéfky diplomacie Kaji Kallasové rovněž odmítla rozšíření svých stávajících námořních misí. Operace Aspides v Rudém moři, která disponuje pouze třemi plavidly, je navržena pro zcela jiný typ hrozeb. Zatímco v Rudém moři jde především o obranu proti vzdušným útokům jemenských Húsíů, v Hormuzském průlivu představuje Írán komplexní hrozbu útočící současně ze vzduchu, z hladiny i zpod hladiny.
Určitou snahu o sestavení koalice pro doprovod obchodních lodí projevil francouzský prezident Emmanuel Macron. I on však zdůraznil, že takový krok je představitelný až po skončení nejintenzivnější fáze bojů. Německo a další země navíc požadují od USA a Izraele jasný harmonogram jejich vojenských cílů dříve, než vůbec začnou uvažovat o jakékoliv nové bezpečnostní architektuře v regionu.
Evropští spojenci se nacházejí v patové situaci. Jsou si vědomi, že dlouhodobá nečinnost je neudržitelná, ale odmítají se nechat vmanipulovat do války bez jasného právního základu a promyšlené strategie. Premiér Starmer v této souvislosti připomněl, že britští vojáci mají právo vědět, že jsou nasazováni na základě legitimních rozhodnutí. V tuto chvíli však žádný plán, který by měl, jak se říká, hlavu a patu, na stole neleží.
Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi.
Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF.
Česko v tomto týdnu zažilo výjimečný večer, který si nenechala ujít řada známých osobností. Gérard Depardieu vystoupil na pražském koncertu, na němž se organizačně podílel hitmaker Michal David. Kdo se dostal nejen do hlediště, ale i do zákulisí za hvězdou světové kinematografie?
Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.
Největší kryptoměnová burza Binance tvrdí, že se jí už podařilo pokrýt většinu ztrát z útoku, z něhož jsou podezřelí hackeři napojení na severokorejský režim. Do vyšetřování jsou zapojeny i americké státní složky.
Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat?
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.