Ruský prezident Vladimir Putin při plenárním zasedání Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (PMEF) otevřeně přiznal, že ho znepokojuje možnost vypuknutí třetí světové války.
Uvedl to ve čtvrtek v reakci na otázku moderátora, který připomněl nedávné 80. výročí konce druhé světové války a otázal se, zda prezidenta znepokojuje, že svět opět směřuje k celosvětovému konfliktu.
„Bojím se toho,“ odpověděl Putin bez zaváhání. „Říkám to bez jakékoli ironie a bez žertů. Skutečně, konfliktní potenciál je obrovský a neustále roste.“ Jeho slova pronesená před mezinárodním publikem tak vyzněla jako varování i apel.
Podle Putina svět čelí nejen četným lokálním krizím, ale i globálnímu napětí, které může přerůst v rozsáhlejší konflikt. „Máme to pod nosem, přímo se nás to dotýká,“ zmínil prezident s odkazem na válku na Ukrajině. „A samozřejmě mě znepokojuje i to, co se děje na Blízkém východě.“
Tato slova zazněla v době, kdy se situace na Ukrajině stále více vyhrocuje a do konfliktu se nepřímo zapojují západní státy, což Moskva opakovaně kritizuje. Kromě toho i události na Blízkém východě, zejména eskalace mezi Izraelem a Íránem, zvyšují obavy z rozšíření válečných střetů mimo regionální rámec.
Putin přitom dlouhodobě tvrdí, že ruská bezpečnostní strategie je defenzivní a že Rusko nemá zájem na rozšíření konfliktů. Přesto z jeho vyjádření vyplývá, že globální situaci vnímá jako mimořádně napjatou a nebezpečnou.
Petrohradské ekonomické fórum bývá obvykle zaměřeno na otázky růstu a mezinárodní spolupráce. Letos se však geopolitika dostala do popředí více než kdy dřív. Právě v tomto kontextu Putinovo prohlášení vyvolalo mezi účastníky i pozorovateli znepokojení.
„Znepokojení je na místě,“ řekl ruský prezident a znovu poukázal na roztříštěný stav světa. „Každý má své zájmy, aliance se rozvolňují, jiné se naopak upevňují, ale bez skutečné rovnováhy a dialogu to povede k novým střetům.“
V závěru svého vystoupení vyzval k větší odpovědnosti a posilování mezinárodní bezpečnosti. Svět podle něj balancuje na tenké hraně – a každá chyba může vést k nevratným důsledkům.
I měsíc po tragické havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 lidí, je pro jediného přeživšího, čtyřicetiletého Vishwashe Kumara Rameshe, zážitek stále živý. Podle jeho příbuzného Krunala Keshaveho muž trpí nočními můrami a stále znovu prožívá okamžiky hrůzy z osudného dne.
Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.
Vztah mediálního magnáta Ruperta Murdocha a prezidenta Donalda Trumpa zažil během let mnohé zvraty. Nyní se však ocitá v nebezpečném bodě zlomu. Murdochův Wall Street Journal totiž nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že Trump v roce 2003 údajně zaslal sexuálně explicitní přání Jeffrey Epsteinovi. Trump reagoval okamžitě – podal žalobu a veřejně obvinil Murdocha, že slíbil článek stáhnout, ale „zjevně už nemá žádnou moc“.
V noci na úterý došlo v Roztokách u Prahy k mimořádnému zásahu všech složek integrovaného záchranného systému. Důvodem bylo podezření na výskyt nebezpečné meningokokové infekce typu B mezi zahraničními studenty, kteří se účastní letního programu v areálu studentského ubytování na Tyršově náměstí.
Nedávné rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa umožnit evropským spojencům nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, včetně tolik potřebných systémů Patriot, přináší Kyjevu dočasnou, ale životně důležitou pomoc. Zároveň však znovu odhaluje hlubší slabiny americké politiky vůči Rusku, které se vyhýbá razantnějším krokům a nadále spoléhá na naději, že Moskva bude ochotna ustoupit.
Evropské země zvyšují svou podporu Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany, aby čelila pokračujícím ruským útokům. Německo a Velká Británie se staly hlavními tahouny nové iniciativy, která následuje po 50denním ultimátu, jež americký prezident Donald Trump adresoval Vladimiru Putinovi.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal počátkem července historické zatykače na vůdce Tálibánu, které obviňuje z zločinů proti lidskosti na základě genderového pronásledování. Tento právní krok je považován za průlomové uznání utrpení žen a dívek v Afghánistánu a zároveň první případ, kdy se takový čin kvalifikuje jako zločin proti lidskosti před mezinárodním tribunálem.
Kanada čelí největší epidemii spalniček za poslední desetiletí a stala se jedinou západní zemí v první desítce světových ohnisek této vysoce nakažlivé nemoci. Jen letos onemocnělo více než 3 800 lidí, převážně dětí a kojenců, což je téměř trojnásobek oproti Spojeným státům, a to i přesto, že Kanada má výrazně menší populaci. Největší počet případů byl zaznamenán v provinciích Alberta a Ontario, které se staly hlavními epicentry nákazy.
Nadcházející summit OSN o potravinových systémech se ponese v naléhavém duchu. Nová mezinárodní zpráva totiž varuje, že prudké nárůsty cen základních potravin způsobené klimatickou krizí vedou nejen k malnutrici, ale hrozí i politickými otřesy a sociálními nepokoji. Zasaženy jsou především ty nejchudší vrstvy obyvatel, které si potraviny často nemohou dovolit.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil politické vody, když sdílel uměle generované video zachycující zatčení bývalého prezidenta Baracka Obamy přímo v Oválné pracovně. V klipu, který byl původně zveřejněn na TikToku a později se objevil na prezidentově účtu na Truth Social, je vidět, jak agenti FBI táhnou Obamu v poutech na kolenou, zatímco se Trump spokojeně usmívá. Video doprovází hudba v podobě písně „YMCA“ od skupiny Village People a nese nápis: „Nikdo nestojí nad zákonem!“
Navzdory dalším ukrajinským výzvám k jednání Rusko o skutečný mír neusiluje. Kreml nadále předkládá návrhy, které připomínají spíše diktát a kapitulaci než kompromis. Zatímco se navenek hovoří o urovnání, ve skutečnosti Moskva sleduje imperiální cíl, kterým je obnova sféry vlivu a podmanění Ukrajiny. Válka proto neskončí, dokud bude Vladimir Putin věřit, že vítězství (nikoli dohoda) je jedinou přijatelnou možností.
Slavná americká komička a moderátorka Ellen DeGeneres (*67) se poprvé veřejně vyjádřila k důvodu, proč se loni s manželkou Portiou de Rossi usadila v Británii. Na setkání s fanoušky v Cheltenhamu přiznala, že definitivní rozhodnutí padlo den po opětovném zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. „Prostě jsme se rozhodli zůstat. Všechno je tady lepší,“ řekla otevřeně.
