Ruský prezident Vladimir Putin při plenárním zasedání Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (PMEF) otevřeně přiznal, že ho znepokojuje možnost vypuknutí třetí světové války.
Uvedl to ve čtvrtek v reakci na otázku moderátora, který připomněl nedávné 80. výročí konce druhé světové války a otázal se, zda prezidenta znepokojuje, že svět opět směřuje k celosvětovému konfliktu.
„Bojím se toho,“ odpověděl Putin bez zaváhání. „Říkám to bez jakékoli ironie a bez žertů. Skutečně, konfliktní potenciál je obrovský a neustále roste.“ Jeho slova pronesená před mezinárodním publikem tak vyzněla jako varování i apel.
Podle Putina svět čelí nejen četným lokálním krizím, ale i globálnímu napětí, které může přerůst v rozsáhlejší konflikt. „Máme to pod nosem, přímo se nás to dotýká,“ zmínil prezident s odkazem na válku na Ukrajině. „A samozřejmě mě znepokojuje i to, co se děje na Blízkém východě.“
Tato slova zazněla v době, kdy se situace na Ukrajině stále více vyhrocuje a do konfliktu se nepřímo zapojují západní státy, což Moskva opakovaně kritizuje. Kromě toho i události na Blízkém východě, zejména eskalace mezi Izraelem a Íránem, zvyšují obavy z rozšíření válečných střetů mimo regionální rámec.
Putin přitom dlouhodobě tvrdí, že ruská bezpečnostní strategie je defenzivní a že Rusko nemá zájem na rozšíření konfliktů. Přesto z jeho vyjádření vyplývá, že globální situaci vnímá jako mimořádně napjatou a nebezpečnou.
Petrohradské ekonomické fórum bývá obvykle zaměřeno na otázky růstu a mezinárodní spolupráce. Letos se však geopolitika dostala do popředí více než kdy dřív. Právě v tomto kontextu Putinovo prohlášení vyvolalo mezi účastníky i pozorovateli znepokojení.
„Znepokojení je na místě,“ řekl ruský prezident a znovu poukázal na roztříštěný stav světa. „Každý má své zájmy, aliance se rozvolňují, jiné se naopak upevňují, ale bez skutečné rovnováhy a dialogu to povede k novým střetům.“
V závěru svého vystoupení vyzval k větší odpovědnosti a posilování mezinárodní bezpečnosti. Svět podle něj balancuje na tenké hraně – a každá chyba může vést k nevratným důsledkům.
Americký prezident Donald Trump pohrozil žalobou komikovi Trevoru Noahovi, který moderoval nedělní předávání hudebních cen Grammy. Důvodem je vtip, ve kterém Noah naznačil, že Trump v minulosti navštěvoval soukromý ostrov usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Jedním z nejnovějších argumentů prezidenta Donalda Trumpa pro anexi Grónska je tvrzení, že toto území je nezbytné pro vybudování nepropustného systému protiraketové obrany s názvem Zlatá kopule (Golden Dome). Prezident prohlásil, že od Dánska požaduje tuto půdu k zajištění národní i mezinárodní bezpečnosti a k udržení nebezpečných nepřátel v šachu. Na tomto ostrově hodlá vybudovat největší obranný štít, jaký byl kdy sestrojen.
Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Tisíce Poláků, kteří se domnívali, že jsou již dávno rozvedeni, zjišťují znepokojivou skutečnost: z právního hlediska mohou být stále manželé. Tento chaos je nečekaným důsledkem snahy polské vlády premiéra Donalda Tuska o nápravu kontroverzních justičních reforem z éry předchozího kabinetu. Problém naplno vyvstal v lednu v severovýchodním městě Giżycko, kde soud odmítl rozdělit majetek rozvedeného páru.
Prezident Donald Trump zvažuje rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu poté, co diplomatické snahy o omezení íránského jaderného a raketového programu skončily bez výsledku. Teherán na tyto hrozby reagoval s rozhořčením a varoval, že v případě útoku okamžitě zasáhne cíle v Izraeli. Tato vyostřená rétorika následuje po krvavém potlačení vnitřních protestů v Íránu, které si vyžádalo stovky obětí.
Letiště v několika asijských zemích znovu zavádějí zdravotní kontroly a monitoring cestujících, což připomíná opatření z dob globální pandemie. Důvodem k ostražitosti je nové ohnisko viru nipah, které se objevilo v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří k prvním státům, které zpřísnily preventivní kroky, aby zabránily zavlečení této nebezpečné infekce na své území.
Bezpilotní letouny zcela ovládly ukrajinské bojiště a v současnosti způsobují drtivou většinu všech ztrát. Podle čerstvé analýzy lotyšského Úřadu pro ochranu ústavy (SAB) mají drony na svědomí 70 až 80 procent všech mrtvých a zraněných vojáků na obou stranách fronty. Tato technologie tak v účinnosti daleko předstihla klasické dělostřelectvo, tanky i pěchotní zbraně.
V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.
Sedmadvacet unijních států definitivně potvrdilo kompletní zákaz dovozu ruského plynu v kapalné i potrubní formě. Podle verdiktu Rady EU skončí import zkapalněného zemního plynu (LNG) k prvnímu lednu 2027. Dodávky skrze plynovody budou pak definitivně zastaveny k 30. září téhož roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že další kolo trilaterálních jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy se uskuteční ve dnech 4. a 5. února v Abú Zabí.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí varoval Spojené státy, že jakýkoli vojenský útok na jeho zemi by okamžitě rozpoutal rozsáhlý regionální konflikt. Toto prohlášení přichází v době, kdy USA v blízkosti íránských hranic posilují svou vojenskou přítomnost, včetně nasazení letadlové lodi USS Abraham Lincoln v Arabském moři. Chameneí vzkázal, že Američané si musí být vědomi následků zahájení války, a zdůraznil, že íránský národ se přítomnosti cizích plavidel nezalekne.
Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.
