Ruský prezident Vladimir Putin při plenárním zasedání Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (PMEF) otevřeně přiznal, že ho znepokojuje možnost vypuknutí třetí světové války.
Uvedl to ve čtvrtek v reakci na otázku moderátora, který připomněl nedávné 80. výročí konce druhé světové války a otázal se, zda prezidenta znepokojuje, že svět opět směřuje k celosvětovému konfliktu.
„Bojím se toho,“ odpověděl Putin bez zaváhání. „Říkám to bez jakékoli ironie a bez žertů. Skutečně, konfliktní potenciál je obrovský a neustále roste.“ Jeho slova pronesená před mezinárodním publikem tak vyzněla jako varování i apel.
Podle Putina svět čelí nejen četným lokálním krizím, ale i globálnímu napětí, které může přerůst v rozsáhlejší konflikt. „Máme to pod nosem, přímo se nás to dotýká,“ zmínil prezident s odkazem na válku na Ukrajině. „A samozřejmě mě znepokojuje i to, co se děje na Blízkém východě.“
Tato slova zazněla v době, kdy se situace na Ukrajině stále více vyhrocuje a do konfliktu se nepřímo zapojují západní státy, což Moskva opakovaně kritizuje. Kromě toho i události na Blízkém východě, zejména eskalace mezi Izraelem a Íránem, zvyšují obavy z rozšíření válečných střetů mimo regionální rámec.
Putin přitom dlouhodobě tvrdí, že ruská bezpečnostní strategie je defenzivní a že Rusko nemá zájem na rozšíření konfliktů. Přesto z jeho vyjádření vyplývá, že globální situaci vnímá jako mimořádně napjatou a nebezpečnou.
Petrohradské ekonomické fórum bývá obvykle zaměřeno na otázky růstu a mezinárodní spolupráce. Letos se však geopolitika dostala do popředí více než kdy dřív. Právě v tomto kontextu Putinovo prohlášení vyvolalo mezi účastníky i pozorovateli znepokojení.
„Znepokojení je na místě,“ řekl ruský prezident a znovu poukázal na roztříštěný stav světa. „Každý má své zájmy, aliance se rozvolňují, jiné se naopak upevňují, ale bez skutečné rovnováhy a dialogu to povede k novým střetům.“
V závěru svého vystoupení vyzval k větší odpovědnosti a posilování mezinárodní bezpečnosti. Svět podle něj balancuje na tenké hraně – a každá chyba může vést k nevratným důsledkům.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.
