Ruský prezident Vladimir Putin při plenárním zasedání Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (PMEF) otevřeně přiznal, že ho znepokojuje možnost vypuknutí třetí světové války.
Uvedl to ve čtvrtek v reakci na otázku moderátora, který připomněl nedávné 80. výročí konce druhé světové války a otázal se, zda prezidenta znepokojuje, že svět opět směřuje k celosvětovému konfliktu.
„Bojím se toho,“ odpověděl Putin bez zaváhání. „Říkám to bez jakékoli ironie a bez žertů. Skutečně, konfliktní potenciál je obrovský a neustále roste.“ Jeho slova pronesená před mezinárodním publikem tak vyzněla jako varování i apel.
Podle Putina svět čelí nejen četným lokálním krizím, ale i globálnímu napětí, které může přerůst v rozsáhlejší konflikt. „Máme to pod nosem, přímo se nás to dotýká,“ zmínil prezident s odkazem na válku na Ukrajině. „A samozřejmě mě znepokojuje i to, co se děje na Blízkém východě.“
Tato slova zazněla v době, kdy se situace na Ukrajině stále více vyhrocuje a do konfliktu se nepřímo zapojují západní státy, což Moskva opakovaně kritizuje. Kromě toho i události na Blízkém východě, zejména eskalace mezi Izraelem a Íránem, zvyšují obavy z rozšíření válečných střetů mimo regionální rámec.
Putin přitom dlouhodobě tvrdí, že ruská bezpečnostní strategie je defenzivní a že Rusko nemá zájem na rozšíření konfliktů. Přesto z jeho vyjádření vyplývá, že globální situaci vnímá jako mimořádně napjatou a nebezpečnou.
Petrohradské ekonomické fórum bývá obvykle zaměřeno na otázky růstu a mezinárodní spolupráce. Letos se však geopolitika dostala do popředí více než kdy dřív. Právě v tomto kontextu Putinovo prohlášení vyvolalo mezi účastníky i pozorovateli znepokojení.
„Znepokojení je na místě,“ řekl ruský prezident a znovu poukázal na roztříštěný stav světa. „Každý má své zájmy, aliance se rozvolňují, jiné se naopak upevňují, ale bez skutečné rovnováhy a dialogu to povede k novým střetům.“
V závěru svého vystoupení vyzval k větší odpovědnosti a posilování mezinárodní bezpečnosti. Svět podle něj balancuje na tenké hraně – a každá chyba může vést k nevratným důsledkům.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
