Ruský prezident Vladimir Putin při plenárním zasedání Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (PMEF) otevřeně přiznal, že ho znepokojuje možnost vypuknutí třetí světové války.
Uvedl to ve čtvrtek v reakci na otázku moderátora, který připomněl nedávné 80. výročí konce druhé světové války a otázal se, zda prezidenta znepokojuje, že svět opět směřuje k celosvětovému konfliktu.
„Bojím se toho,“ odpověděl Putin bez zaváhání. „Říkám to bez jakékoli ironie a bez žertů. Skutečně, konfliktní potenciál je obrovský a neustále roste.“ Jeho slova pronesená před mezinárodním publikem tak vyzněla jako varování i apel.
Podle Putina svět čelí nejen četným lokálním krizím, ale i globálnímu napětí, které může přerůst v rozsáhlejší konflikt. „Máme to pod nosem, přímo se nás to dotýká,“ zmínil prezident s odkazem na válku na Ukrajině. „A samozřejmě mě znepokojuje i to, co se děje na Blízkém východě.“
Tato slova zazněla v době, kdy se situace na Ukrajině stále více vyhrocuje a do konfliktu se nepřímo zapojují západní státy, což Moskva opakovaně kritizuje. Kromě toho i události na Blízkém východě, zejména eskalace mezi Izraelem a Íránem, zvyšují obavy z rozšíření válečných střetů mimo regionální rámec.
Putin přitom dlouhodobě tvrdí, že ruská bezpečnostní strategie je defenzivní a že Rusko nemá zájem na rozšíření konfliktů. Přesto z jeho vyjádření vyplývá, že globální situaci vnímá jako mimořádně napjatou a nebezpečnou.
Petrohradské ekonomické fórum bývá obvykle zaměřeno na otázky růstu a mezinárodní spolupráce. Letos se však geopolitika dostala do popředí více než kdy dřív. Právě v tomto kontextu Putinovo prohlášení vyvolalo mezi účastníky i pozorovateli znepokojení.
„Znepokojení je na místě,“ řekl ruský prezident a znovu poukázal na roztříštěný stav světa. „Každý má své zájmy, aliance se rozvolňují, jiné se naopak upevňují, ale bez skutečné rovnováhy a dialogu to povede k novým střetům.“
V závěru svého vystoupení vyzval k větší odpovědnosti a posilování mezinárodní bezpečnosti. Svět podle něj balancuje na tenké hraně – a každá chyba může vést k nevratným důsledkům.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.
