Ukrajinské dronové útoky hluboko na ruském území zasáhly nejen letecké základny, ale i samotné sebevědomí Kremlu. Zatímco ruské úřady zůstávají oficiálně zdrženlivé a vyčkávají na výsledky vyšetřování, atmosféra v ruských médiích připomíná výbuch vzteku a výzev k odvetě, včetně jaderné reakce. Výbušná rétorika zní především z úst prokremelských komentátorů a blogerů, kteří žádají tvrdou reakci, a to i za cenu světového odsouzení, píše CNN.
Oblíbený proruský telegramový kanál „Dva majory“ například prohlásil, že útoky představují důvod pro jaderné zničení Ukrajiny. „Až se nad Ukrajinou zvedne atomový hřib, pak můžete hledat viníky,“ napsali s narážkou na možné hledání odpovědných uvnitř ruského velení. Jiný známý bloger, Alexandr Koc, vyzývá k „úderu veškerou silou, bez ohledu na následky“.
Mezitím se ozývají i varovné hlasy, jako například politický analytik Sergej Markov, který upozornil, že použití jaderných zbraní by vedlo k „skutečné mezinárodní izolaci“ Ruska. Přesto se myšlenka jaderné odvety opět dostává na stůl – a tentokrát s o něco vážnějším podtextem než v minulosti.
Znepokojení vyvolává fakt, že ukrajinské útoky zasáhly strategické základny s letouny určenými pro jaderné údery, čímž mohly podle některých ruských komentátorů naplnit podmínky pro aktivaci jaderné doktríny. Ta byla nedávno aktualizována a stanovuje, že útok na klíčovou vojenskou infrastrukturu, který naruší schopnost jaderné reakce, může ospravedlnit použití jaderných zbraní.
Vladimir Solovjov, prominentní propagandista státní televize, označil ukrajinskou operaci za „důvod k jadernému útoku“ a vyzval k úderům na sídlo ukrajinského prezidenta v Kyjevě. Jakkoli tyto výzvy mohou znít jako známé propagandistické fráze, nelze je zcela podceňovat. Rétorika přitvrzuje a tlak na odvetu sílí.
Ukrajina přitom pokračuje ve svých razantních operacích. Kromě útoků na základny v Irkutské oblasti udeřila i na strategický Kerčský most spojující Rusko s Krymem. Ten se stal terčem útoku už potřetí. Ukrajinské jednotky navíc loni krátce ovládly část Kurské oblasti v západním Rusku, což pro Kreml znamenalo další bolestivou potupu.
Ruské vedení zároveň čelí novým výzvám ze strany Západu. Spojenci Ukrajiny postupně ruší omezení na použití dodaných zbraní proti cílům na ruském území. Americká a evropská podpora tak přestává respektovat dříve stanovené „červené linie“ Moskvy.
Zatímco svět sleduje vývoj s obavami, samotní Rusové spekulují, jaká bude odpověď Kremlu. Podle bývalého ruského ministra energetiky Vladimira Milova Rusko sice hovoří o jaderné odvetě, ale skutečně pravděpodobná je spíše další vlna brutálních raketových a dronových útoků na ukrajinská města.
„Rusko nemá dostatek sil pro velkou ofenzivu. Nezbylo mu než sáhnout po barbarských metodách odvety,“ uvedl Milov s tím, že Putin opakovaně ukázal, že se neštítí ničivých kroků z čiré pomsty.
Ačkoli použití jaderných zbraní zůstává krajně nepravděpodobné, nelze jej zcela vyloučit. Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už několikrát ukázala, že dokáže nečekaně eskalovat. Poslední ukrajinské úspěchy na ruském území sice povzbuzují morálku Kyjeva a jeho spojenců, ale zároveň zvyšují riziko nebezpečné a nevyzpytatelné reakce z Kremlu.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
