Ukrajinské dronové útoky hluboko na ruském území zasáhly nejen letecké základny, ale i samotné sebevědomí Kremlu. Zatímco ruské úřady zůstávají oficiálně zdrženlivé a vyčkávají na výsledky vyšetřování, atmosféra v ruských médiích připomíná výbuch vzteku a výzev k odvetě, včetně jaderné reakce. Výbušná rétorika zní především z úst prokremelských komentátorů a blogerů, kteří žádají tvrdou reakci, a to i za cenu světového odsouzení, píše CNN.
Oblíbený proruský telegramový kanál „Dva majory“ například prohlásil, že útoky představují důvod pro jaderné zničení Ukrajiny. „Až se nad Ukrajinou zvedne atomový hřib, pak můžete hledat viníky,“ napsali s narážkou na možné hledání odpovědných uvnitř ruského velení. Jiný známý bloger, Alexandr Koc, vyzývá k „úderu veškerou silou, bez ohledu na následky“.
Mezitím se ozývají i varovné hlasy, jako například politický analytik Sergej Markov, který upozornil, že použití jaderných zbraní by vedlo k „skutečné mezinárodní izolaci“ Ruska. Přesto se myšlenka jaderné odvety opět dostává na stůl – a tentokrát s o něco vážnějším podtextem než v minulosti.
Znepokojení vyvolává fakt, že ukrajinské útoky zasáhly strategické základny s letouny určenými pro jaderné údery, čímž mohly podle některých ruských komentátorů naplnit podmínky pro aktivaci jaderné doktríny. Ta byla nedávno aktualizována a stanovuje, že útok na klíčovou vojenskou infrastrukturu, který naruší schopnost jaderné reakce, může ospravedlnit použití jaderných zbraní.
Vladimir Solovjov, prominentní propagandista státní televize, označil ukrajinskou operaci za „důvod k jadernému útoku“ a vyzval k úderům na sídlo ukrajinského prezidenta v Kyjevě. Jakkoli tyto výzvy mohou znít jako známé propagandistické fráze, nelze je zcela podceňovat. Rétorika přitvrzuje a tlak na odvetu sílí.
Ukrajina přitom pokračuje ve svých razantních operacích. Kromě útoků na základny v Irkutské oblasti udeřila i na strategický Kerčský most spojující Rusko s Krymem. Ten se stal terčem útoku už potřetí. Ukrajinské jednotky navíc loni krátce ovládly část Kurské oblasti v západním Rusku, což pro Kreml znamenalo další bolestivou potupu.
Ruské vedení zároveň čelí novým výzvám ze strany Západu. Spojenci Ukrajiny postupně ruší omezení na použití dodaných zbraní proti cílům na ruském území. Americká a evropská podpora tak přestává respektovat dříve stanovené „červené linie“ Moskvy.
Zatímco svět sleduje vývoj s obavami, samotní Rusové spekulují, jaká bude odpověď Kremlu. Podle bývalého ruského ministra energetiky Vladimira Milova Rusko sice hovoří o jaderné odvetě, ale skutečně pravděpodobná je spíše další vlna brutálních raketových a dronových útoků na ukrajinská města.
„Rusko nemá dostatek sil pro velkou ofenzivu. Nezbylo mu než sáhnout po barbarských metodách odvety,“ uvedl Milov s tím, že Putin opakovaně ukázal, že se neštítí ničivých kroků z čiré pomsty.
Ačkoli použití jaderných zbraní zůstává krajně nepravděpodobné, nelze jej zcela vyloučit. Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už několikrát ukázala, že dokáže nečekaně eskalovat. Poslední ukrajinské úspěchy na ruském území sice povzbuzují morálku Kyjeva a jeho spojenců, ale zároveň zvyšují riziko nebezpečné a nevyzpytatelné reakce z Kremlu.
Ruské úřady zadržely mladistvého ruského občana, který údajně plánoval teroristický útok na významné moskevské muzeum. K tomuto zásahu došlo poté, co ruská Federální bezpečnostní služba obdržela varovné informace od amerických bezpečnostních složek. Samotná FSB následně veřejně vyjádřila americké straně poděkování za poskytnuté zpravodajské poznatky.
Blízký východ se ocitá ve velkém napětí a v celém regionu rostou obavy, že by po nadcházejících amerických volbách v polovině mandátu mohla znovu vypuknout válka mezi Spojenými státy a Íránem. Nedostatek transparentnosti ze strany Washingtonu a ostrá rétorika z Teheránu zanechaly obyvatele v hluboké nejistotě a zmatku. Konflikt, který začal v únoru společnými útoky USA a Izraele na Írán, vstoupil do svého osmého měsíce a obě strany zůstávají v patové situaci bez zjevného diplomatického či vojenského posunu.
V Demokratické republice Kongo, která je epicentrem probíhající epidemie eboly v Africe, se již potvrdilo přes 10 tisíc případů onemocnění. Informovala o tom americká stanice NBC. Nákaza se nadále šíří nejrychleji v historii, přibývá také obětí.
Listopad se hlásí o slovo v celé své síle a první ryze listopadový týden přináší do našich životů podzimní zklidnění i nové příležitosti k růstu. Podívejte se, co si pro vás hvězdy připravily na nadcházejících sedm dní podle vašeho znamení zvěrokruhu.
Britská policejní inspekce bude vyšetřovat, jak Metropolitní policie nakládala s dopisem obsahujícím obvinění vůči Thomasi Markleovi, otci vévodkyně Meghan. Informovala o tom britská stanice BBC. Dopis se před lety dostal i přímo do rukou manželky prince Harryho.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce mít zakoupené rakety Patriot k dispozici již v zimě, aby zbraně pomohly ochránit zemi před ruskými útoky. Zelenskyj dokonce navrhl spojencům řešení. Podle jeho slov by měly uvolnit již vyrobené rakety ze svých skladů.
Až odzvoní probíhajícímu víkendu, začne první ryze listopadový týden. Bude tak dobré vědět, jaké počasí nabídnou následující dny. Připravte se na noční mrazy, mrznoucí mlhy či sněžení na horách. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Papež Lev XIV. je historicky prvním papežem, který hlasoval v amerických volbách, konkrétně v kongresových volbách uprostřed prezidentského mandátu. Oznámil to Vatikán, informovala americká zpravodajská stanice CBS News.
Bílý dům má připravovat obnovení útoků proti Íránu. Uvedla to americká zpravodajská stanice MSNOW, která se odvolává na zdroje z arabských zemí Perského zálivu. Washington už měl jejich představitele informovat o svých plánech.
Meteorologové nejsou překvapeni, protože to očekávali. Nejvyšší české hory se v posledních hodinách zbarvily doběla, protože je pokryl nový sníh. Na jednom z nejvyšších vrcholů u nás leží 15 centimetrů sněhu.
Premiér Andrej Babiš představil další možnou podobu financování České televize a Českého rozhlasu. Koncesionářské poplatky by podle něj mohly být dobrovolné, stát by však oběma institucím garantoval určitou částku. Peníze by přitom neměly pocházet přímo ze státního rozpočtu. Premiér současně hovoří o inspiraci skandinávským modelem. Z ekonomického hlediska však jeho návrh vyvolává zásadní otázku: pokud občané nebudou muset platit, a přesto má být financování garantované, odkud se chybějící miliardy vezmou?
Měl to být zpočátku nevinný mem. Pokud by však o něm francouzská fotbalová hvězda Kylian Mbappé nemluvila více. Když Mbappé dostal otázku, jaký internetový mem považuje za svůj nejvtipnější, poukázal na jeho spojení se zakladatelem čínské Komunistické strany Mao Ce-tungem. „Je na něm chlapík... myslím, že to byl čínský diktátor,“ řekl Mbappé, aniž by tušil, jakou reakci jeho slova vyvolají. Hned se totiž ozvala Čínská lidová republika, která Mbappého slova odsoudila. Hned tři čínští sponzoři pak s Mbappém okamžitě ukončili spolupráci. Francouz se za svá slova následně omluvil, stejně tak jako se za Mbappého omluvil Číně i klub Realu Madrid, za který francouzský fotbalista nastupuje.
