Ukrajinské dronové útoky hluboko na ruském území zasáhly nejen letecké základny, ale i samotné sebevědomí Kremlu. Zatímco ruské úřady zůstávají oficiálně zdrženlivé a vyčkávají na výsledky vyšetřování, atmosféra v ruských médiích připomíná výbuch vzteku a výzev k odvetě, včetně jaderné reakce. Výbušná rétorika zní především z úst prokremelských komentátorů a blogerů, kteří žádají tvrdou reakci, a to i za cenu světového odsouzení, píše CNN.
Oblíbený proruský telegramový kanál „Dva majory“ například prohlásil, že útoky představují důvod pro jaderné zničení Ukrajiny. „Až se nad Ukrajinou zvedne atomový hřib, pak můžete hledat viníky,“ napsali s narážkou na možné hledání odpovědných uvnitř ruského velení. Jiný známý bloger, Alexandr Koc, vyzývá k „úderu veškerou silou, bez ohledu na následky“.
Mezitím se ozývají i varovné hlasy, jako například politický analytik Sergej Markov, který upozornil, že použití jaderných zbraní by vedlo k „skutečné mezinárodní izolaci“ Ruska. Přesto se myšlenka jaderné odvety opět dostává na stůl – a tentokrát s o něco vážnějším podtextem než v minulosti.
Znepokojení vyvolává fakt, že ukrajinské útoky zasáhly strategické základny s letouny určenými pro jaderné údery, čímž mohly podle některých ruských komentátorů naplnit podmínky pro aktivaci jaderné doktríny. Ta byla nedávno aktualizována a stanovuje, že útok na klíčovou vojenskou infrastrukturu, který naruší schopnost jaderné reakce, může ospravedlnit použití jaderných zbraní.
Vladimir Solovjov, prominentní propagandista státní televize, označil ukrajinskou operaci za „důvod k jadernému útoku“ a vyzval k úderům na sídlo ukrajinského prezidenta v Kyjevě. Jakkoli tyto výzvy mohou znít jako známé propagandistické fráze, nelze je zcela podceňovat. Rétorika přitvrzuje a tlak na odvetu sílí.
Ukrajina přitom pokračuje ve svých razantních operacích. Kromě útoků na základny v Irkutské oblasti udeřila i na strategický Kerčský most spojující Rusko s Krymem. Ten se stal terčem útoku už potřetí. Ukrajinské jednotky navíc loni krátce ovládly část Kurské oblasti v západním Rusku, což pro Kreml znamenalo další bolestivou potupu.
Ruské vedení zároveň čelí novým výzvám ze strany Západu. Spojenci Ukrajiny postupně ruší omezení na použití dodaných zbraní proti cílům na ruském území. Americká a evropská podpora tak přestává respektovat dříve stanovené „červené linie“ Moskvy.
Zatímco svět sleduje vývoj s obavami, samotní Rusové spekulují, jaká bude odpověď Kremlu. Podle bývalého ruského ministra energetiky Vladimira Milova Rusko sice hovoří o jaderné odvetě, ale skutečně pravděpodobná je spíše další vlna brutálních raketových a dronových útoků na ukrajinská města.
„Rusko nemá dostatek sil pro velkou ofenzivu. Nezbylo mu než sáhnout po barbarských metodách odvety,“ uvedl Milov s tím, že Putin opakovaně ukázal, že se neštítí ničivých kroků z čiré pomsty.
Ačkoli použití jaderných zbraní zůstává krajně nepravděpodobné, nelze jej zcela vyloučit. Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už několikrát ukázala, že dokáže nečekaně eskalovat. Poslední ukrajinské úspěchy na ruském území sice povzbuzují morálku Kyjeva a jeho spojenců, ale zároveň zvyšují riziko nebezpečné a nevyzpytatelné reakce z Kremlu.
I měsíc po tragické havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 lidí, je pro jediného přeživšího, čtyřicetiletého Vishwashe Kumara Rameshe, zážitek stále živý. Podle jeho příbuzného Krunala Keshaveho muž trpí nočními můrami a stále znovu prožívá okamžiky hrůzy z osudného dne.
Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.
Vztah mediálního magnáta Ruperta Murdocha a prezidenta Donalda Trumpa zažil během let mnohé zvraty. Nyní se však ocitá v nebezpečném bodě zlomu. Murdochův Wall Street Journal totiž nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že Trump v roce 2003 údajně zaslal sexuálně explicitní přání Jeffrey Epsteinovi. Trump reagoval okamžitě – podal žalobu a veřejně obvinil Murdocha, že slíbil článek stáhnout, ale „zjevně už nemá žádnou moc“.
V noci na úterý došlo v Roztokách u Prahy k mimořádnému zásahu všech složek integrovaného záchranného systému. Důvodem bylo podezření na výskyt nebezpečné meningokokové infekce typu B mezi zahraničními studenty, kteří se účastní letního programu v areálu studentského ubytování na Tyršově náměstí.
Nedávné rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa umožnit evropským spojencům nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, včetně tolik potřebných systémů Patriot, přináší Kyjevu dočasnou, ale životně důležitou pomoc. Zároveň však znovu odhaluje hlubší slabiny americké politiky vůči Rusku, které se vyhýbá razantnějším krokům a nadále spoléhá na naději, že Moskva bude ochotna ustoupit.
Evropské země zvyšují svou podporu Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany, aby čelila pokračujícím ruským útokům. Německo a Velká Británie se staly hlavními tahouny nové iniciativy, která následuje po 50denním ultimátu, jež americký prezident Donald Trump adresoval Vladimiru Putinovi.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal počátkem července historické zatykače na vůdce Tálibánu, které obviňuje z zločinů proti lidskosti na základě genderového pronásledování. Tento právní krok je považován za průlomové uznání utrpení žen a dívek v Afghánistánu a zároveň první případ, kdy se takový čin kvalifikuje jako zločin proti lidskosti před mezinárodním tribunálem.
Kanada čelí největší epidemii spalniček za poslední desetiletí a stala se jedinou západní zemí v první desítce světových ohnisek této vysoce nakažlivé nemoci. Jen letos onemocnělo více než 3 800 lidí, převážně dětí a kojenců, což je téměř trojnásobek oproti Spojeným státům, a to i přesto, že Kanada má výrazně menší populaci. Největší počet případů byl zaznamenán v provinciích Alberta a Ontario, které se staly hlavními epicentry nákazy.
Nadcházející summit OSN o potravinových systémech se ponese v naléhavém duchu. Nová mezinárodní zpráva totiž varuje, že prudké nárůsty cen základních potravin způsobené klimatickou krizí vedou nejen k malnutrici, ale hrozí i politickými otřesy a sociálními nepokoji. Zasaženy jsou především ty nejchudší vrstvy obyvatel, které si potraviny často nemohou dovolit.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil politické vody, když sdílel uměle generované video zachycující zatčení bývalého prezidenta Baracka Obamy přímo v Oválné pracovně. V klipu, který byl původně zveřejněn na TikToku a později se objevil na prezidentově účtu na Truth Social, je vidět, jak agenti FBI táhnou Obamu v poutech na kolenou, zatímco se Trump spokojeně usmívá. Video doprovází hudba v podobě písně „YMCA“ od skupiny Village People a nese nápis: „Nikdo nestojí nad zákonem!“
Navzdory dalším ukrajinským výzvám k jednání Rusko o skutečný mír neusiluje. Kreml nadále předkládá návrhy, které připomínají spíše diktát a kapitulaci než kompromis. Zatímco se navenek hovoří o urovnání, ve skutečnosti Moskva sleduje imperiální cíl, kterým je obnova sféry vlivu a podmanění Ukrajiny. Válka proto neskončí, dokud bude Vladimir Putin věřit, že vítězství (nikoli dohoda) je jedinou přijatelnou možností.
Slavná americká komička a moderátorka Ellen DeGeneres (*67) se poprvé veřejně vyjádřila k důvodu, proč se loni s manželkou Portiou de Rossi usadila v Británii. Na setkání s fanoušky v Cheltenhamu přiznala, že definitivní rozhodnutí padlo den po opětovném zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. „Prostě jsme se rozhodli zůstat. Všechno je tady lepší,“ řekla otevřeně.