Ukrajinské dronové útoky hluboko na ruském území zasáhly nejen letecké základny, ale i samotné sebevědomí Kremlu. Zatímco ruské úřady zůstávají oficiálně zdrženlivé a vyčkávají na výsledky vyšetřování, atmosféra v ruských médiích připomíná výbuch vzteku a výzev k odvetě, včetně jaderné reakce. Výbušná rétorika zní především z úst prokremelských komentátorů a blogerů, kteří žádají tvrdou reakci, a to i za cenu světového odsouzení, píše CNN.
Oblíbený proruský telegramový kanál „Dva majory“ například prohlásil, že útoky představují důvod pro jaderné zničení Ukrajiny. „Až se nad Ukrajinou zvedne atomový hřib, pak můžete hledat viníky,“ napsali s narážkou na možné hledání odpovědných uvnitř ruského velení. Jiný známý bloger, Alexandr Koc, vyzývá k „úderu veškerou silou, bez ohledu na následky“.
Mezitím se ozývají i varovné hlasy, jako například politický analytik Sergej Markov, který upozornil, že použití jaderných zbraní by vedlo k „skutečné mezinárodní izolaci“ Ruska. Přesto se myšlenka jaderné odvety opět dostává na stůl – a tentokrát s o něco vážnějším podtextem než v minulosti.
Znepokojení vyvolává fakt, že ukrajinské útoky zasáhly strategické základny s letouny určenými pro jaderné údery, čímž mohly podle některých ruských komentátorů naplnit podmínky pro aktivaci jaderné doktríny. Ta byla nedávno aktualizována a stanovuje, že útok na klíčovou vojenskou infrastrukturu, který naruší schopnost jaderné reakce, může ospravedlnit použití jaderných zbraní.
Vladimir Solovjov, prominentní propagandista státní televize, označil ukrajinskou operaci za „důvod k jadernému útoku“ a vyzval k úderům na sídlo ukrajinského prezidenta v Kyjevě. Jakkoli tyto výzvy mohou znít jako známé propagandistické fráze, nelze je zcela podceňovat. Rétorika přitvrzuje a tlak na odvetu sílí.
Ukrajina přitom pokračuje ve svých razantních operacích. Kromě útoků na základny v Irkutské oblasti udeřila i na strategický Kerčský most spojující Rusko s Krymem. Ten se stal terčem útoku už potřetí. Ukrajinské jednotky navíc loni krátce ovládly část Kurské oblasti v západním Rusku, což pro Kreml znamenalo další bolestivou potupu.
Ruské vedení zároveň čelí novým výzvám ze strany Západu. Spojenci Ukrajiny postupně ruší omezení na použití dodaných zbraní proti cílům na ruském území. Americká a evropská podpora tak přestává respektovat dříve stanovené „červené linie“ Moskvy.
Zatímco svět sleduje vývoj s obavami, samotní Rusové spekulují, jaká bude odpověď Kremlu. Podle bývalého ruského ministra energetiky Vladimira Milova Rusko sice hovoří o jaderné odvetě, ale skutečně pravděpodobná je spíše další vlna brutálních raketových a dronových útoků na ukrajinská města.
„Rusko nemá dostatek sil pro velkou ofenzivu. Nezbylo mu než sáhnout po barbarských metodách odvety,“ uvedl Milov s tím, že Putin opakovaně ukázal, že se neštítí ničivých kroků z čiré pomsty.
Ačkoli použití jaderných zbraní zůstává krajně nepravděpodobné, nelze jej zcela vyloučit. Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už několikrát ukázala, že dokáže nečekaně eskalovat. Poslední ukrajinské úspěchy na ruském území sice povzbuzují morálku Kyjeva a jeho spojenců, ale zároveň zvyšují riziko nebezpečné a nevyzpytatelné reakce z Kremlu.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Slovensko zažilo v nejnovějších datech Eurostatu, zveřejněných dnes, mimořádný příjmový skok. Medián ekvivalizovaného disponibilního příjmu vyskočil z 11 433 na 15 333 PPS (standard kupní síly) na osobu, tedy zhruba o 34 %. Ještě před rokem bylo Slovensko v tomto ukazateli úplně na chvostu EU. Teď se dramaticky přibližuje Česku
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
