Ukrajinské dronové útoky hluboko na ruském území zasáhly nejen letecké základny, ale i samotné sebevědomí Kremlu. Zatímco ruské úřady zůstávají oficiálně zdrženlivé a vyčkávají na výsledky vyšetřování, atmosféra v ruských médiích připomíná výbuch vzteku a výzev k odvetě, včetně jaderné reakce. Výbušná rétorika zní především z úst prokremelských komentátorů a blogerů, kteří žádají tvrdou reakci, a to i za cenu světového odsouzení, píše CNN.
Oblíbený proruský telegramový kanál „Dva majory“ například prohlásil, že útoky představují důvod pro jaderné zničení Ukrajiny. „Až se nad Ukrajinou zvedne atomový hřib, pak můžete hledat viníky,“ napsali s narážkou na možné hledání odpovědných uvnitř ruského velení. Jiný známý bloger, Alexandr Koc, vyzývá k „úderu veškerou silou, bez ohledu na následky“.
Mezitím se ozývají i varovné hlasy, jako například politický analytik Sergej Markov, který upozornil, že použití jaderných zbraní by vedlo k „skutečné mezinárodní izolaci“ Ruska. Přesto se myšlenka jaderné odvety opět dostává na stůl – a tentokrát s o něco vážnějším podtextem než v minulosti.
Znepokojení vyvolává fakt, že ukrajinské útoky zasáhly strategické základny s letouny určenými pro jaderné údery, čímž mohly podle některých ruských komentátorů naplnit podmínky pro aktivaci jaderné doktríny. Ta byla nedávno aktualizována a stanovuje, že útok na klíčovou vojenskou infrastrukturu, který naruší schopnost jaderné reakce, může ospravedlnit použití jaderných zbraní.
Vladimir Solovjov, prominentní propagandista státní televize, označil ukrajinskou operaci za „důvod k jadernému útoku“ a vyzval k úderům na sídlo ukrajinského prezidenta v Kyjevě. Jakkoli tyto výzvy mohou znít jako známé propagandistické fráze, nelze je zcela podceňovat. Rétorika přitvrzuje a tlak na odvetu sílí.
Ukrajina přitom pokračuje ve svých razantních operacích. Kromě útoků na základny v Irkutské oblasti udeřila i na strategický Kerčský most spojující Rusko s Krymem. Ten se stal terčem útoku už potřetí. Ukrajinské jednotky navíc loni krátce ovládly část Kurské oblasti v západním Rusku, což pro Kreml znamenalo další bolestivou potupu.
Ruské vedení zároveň čelí novým výzvám ze strany Západu. Spojenci Ukrajiny postupně ruší omezení na použití dodaných zbraní proti cílům na ruském území. Americká a evropská podpora tak přestává respektovat dříve stanovené „červené linie“ Moskvy.
Zatímco svět sleduje vývoj s obavami, samotní Rusové spekulují, jaká bude odpověď Kremlu. Podle bývalého ruského ministra energetiky Vladimira Milova Rusko sice hovoří o jaderné odvetě, ale skutečně pravděpodobná je spíše další vlna brutálních raketových a dronových útoků na ukrajinská města.
„Rusko nemá dostatek sil pro velkou ofenzivu. Nezbylo mu než sáhnout po barbarských metodách odvety,“ uvedl Milov s tím, že Putin opakovaně ukázal, že se neštítí ničivých kroků z čiré pomsty.
Ačkoli použití jaderných zbraní zůstává krajně nepravděpodobné, nelze jej zcela vyloučit. Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už několikrát ukázala, že dokáže nečekaně eskalovat. Poslední ukrajinské úspěchy na ruském území sice povzbuzují morálku Kyjeva a jeho spojenců, ale zároveň zvyšují riziko nebezpečné a nevyzpytatelné reakce z Kremlu.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
