Ruské úřady systematicky zapojují nezletilé do vývoje a testování vojenských dronů, které jsou následně nasazovány proti Ukrajině. Ukazuje to nová investigativní zpráva exilového ruského média The Insider. Celý systém podle odhalení začíná zdánlivě nevinnými soutěžemi založenými na počítačových hrách a končí náborem těch nejšikovnějších žáků do zbrojního průmyslu.
Vyšetřování dokládá, jak daleko sahá snaha Kremlu vtáhnout mládež do válečného úsilí. Patriotická a militarizovaná výchova se tak v některých případech mění v přímou účast dětí na vojenských projektech.
„Děti se aktivně podílejí na modelování částí bezpilotních systémů,“ řekl novinářům jeden z mladých účastníků programu. „Znám minimálně několik lidí, kteří navrhovali komponenty pro významné podniky.“
Prezident Vladimir Putin opakovaně vyzývá k urychlení výroby dronů, které se staly zásadní součástí války na obou stranách. Vzhledem k rychlému technologickému vývoji a nutnosti přizpůsobovat se novým podmínkám fronty hledá Moskva mladé technologické talenty už mezi školní mládeží.
Podle zjištění The Insider cesta do světa dronů začíná videohrou Berloga, která byla spuštěna v roce 2022. Hráč v ní ovládá „inteligentní medvědy“, kteří se brání útokům rojů včel – mimo jiné pomocí dronů. Úspěšní hráči získávají bonusové body do závěrečných školních zkoušek a jsou zváni do pokročilejších soutěží, jako je „Velká výzva“ (Bolšie vyzovy), kde jsou pak vybraní jedinci oslovováni firmami spolupracujícími s obranným sektorem.
Některé z těchto firem jsou pod mezinárodními sankcemi, ale přesto využívají nadané teenagery k navrhování bezpilotních technologií. Tři finalisté soutěže, se kterými novináři mluvili, potvrdili, že jim bylo doporučeno zamlčovat vojenský účel jejich práce.
„Bylo nám zakázáno mluvit o tom, že je to pro válku. Vždycky jsme museli uvádět civilní využití. To je takové nepsané pravidlo všech soutěží,“ popsal jeden z účastníků.
Rusko i Ukrajina pravidelně nasazují drony pro ničení cílů hluboko za frontou. Zatímco menší FPV drony ničí tanky nebo zákopy, větší kamikadze drony míří na strategické infrastruktury a města. Podle dokumentu odvysílaného ruskou armádní televizí Zvezda se i na těchto zbraních podílejí děti.
Záběry z víkendu ukázaly dospívající žáky v továrně v Alabuze v Tatarstánu, kde se vyrábí drony Geran-2 – ruská verze íránského dronu Shahed. Továrna, která je už na sankčních seznamech EU, podle televize pozvala čtrnáctileté a patnáctileté studenty na odborné studium konstrukce dronů s cílem je následně zaměstnat. Děti byly zachyceny, jak pracují u počítačů nebo sestavují jednotlivé části.
Zaměstnávání nezletilých v objektech vojenského významu, které jsou legitimním cílem během ozbrojeného konfliktu, porušuje několik mezinárodních úmluv.
Jeden z chlapců dokonce popsal, že už ve 13 letech školil vojáky v ovládání dronů ve státním zařízení.
Z důvodu represí vůči novinářům bylo šetření prováděno z exilu, a reportéři při kontaktu s respondenty vystupovali jako pracovníci státních médií, aby si získali jejich důvěru. Nezávislá žurnalistika je od zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022 v Rusku fakticky zakázaná a většina investigativních redakcí pracuje v zahraničí.
Tato odhalení přicházejí v době, kdy Kreml stále častěji využívá školní prostředí k ideologické indoktrinaci a přípravě dětí na „vlasteneckou službu“. Zahrnuje to nejen speciální výukové programy, ale také účast na vojenských přehlídkách, střeleckých kurzech nebo nyní i přímé zapojení do výroby zbraní.
Podle mezinárodního práva však zapojování dětí do vojenského průmyslu i bojové podpory představuje závažné porušení práv dítěte a může být kvalifikováno jako válečný zločin.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.