Situace na ukrajinském bojišti se v posledním týdnu opět vyostřila, k čemuž přispělo i přívětivější jarní počasí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ruská armáda pokouší zintenzivnit své ofenzivní operace a využít lepších podmínek v terénu. Výsledkem těchto snah je však podle Kyjeva především drastický nárůst ruských ztrát, které za pouhých sedm dní přesáhly 8 000 mrtvých a vážně zraněných vojáků.
Kromě přímých bojů na frontě vyvolává v ukrajinském vedení značné obavy probíhající konflikt na Blízkém východě. Zelenskyj varoval, že vleklá válka v Íránu hraje do karet Vladimiru Putinovi, protože odčerpává klíčové zdroje západních spojenců. Největší riziko vidí v nedostatku protiletadlových střel systému Patriot, které jsou pro obranu Ukrajiny před ruskými nálety naprosto zásadní.
Prezident v této souvislosti poukázal na nepoměr mezi výrobními kapacitami a spotřebou munice. Spojené státy vyprodukují měsíčně přibližně 60 až 65 raket Patriot, což ročně činí zhruba 600 až 700 kusů. Jen během prvního dne války v Íránu jich však bylo vypáleno 103. Podle Zelenského je tak nevyhnutelné, že zásoby na Blízkém východě budou dříve či později vyčerpány, což oslabí obranyschopnost ostatních partnerů.
Ukrajinská delegace proto 21. března zamířila do Spojených států, aby o těchto hrozbách jednala. Hlavním cílem návštěvy je vyjasnění termínů budoucích mírových rozhovorů a příprava trojstranného setkání, které již bylo jednou odloženo právě kvůli eskalaci situace v Íránu. Kyjev požaduje v této věci větší čitelnost a konkrétní časový harmonogram.
Dalším kritickým tématem jednání je otázka sankcí. Zelenskyj vyjádřil znepokojení nad tím, že Spojené státy některé sankce vůči Rusku dočasně pozastavily. Pro Ukrajinu to představuje přímé ohrožení, neboť to Moskvě přináší další finanční prostředky, které může okamžitě investovat do posílení svých jednotek v první linii.
Práce pokračují také na přípravě dvoustranných dokumentů, které se týkají budoucích bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a poválečné obnovy země. Členové delegace v USA ladí detaily těchto dohod, které mají zajistit stabilitu i po skončení aktivních bojů. Zelenskyj zdůraznil, že je nutné ukončit pauzu v jednáních a dát jim věcný obsah.
Na politické úrovni se ukrajinská strana snaží prosadit pokračování programu PURL, který slouží k nákupu zbraní, a jedná o specifické dohodě mezi Ukrajinou a USA ohledně dodávek dronů. Tyto technologické prostředky hrají v současné fázi války klíčovou roli při eliminaci ruských útoků.
Samotné vyjednávání o míru však naráží na nedostatek politické vůle na ruské straně. Přestože v minulosti došlo k určitému pokroku v technických aspektech, jako je monitorování příměří, bez ochoty Moskvy skutečně ukončit agresi zůstávají tyto dohody pouze teoretické. Proto do USA odjela pouze politická delegace, nikoliv vojenská skupina.
Situaci komplikuje také měnící se pozornost Bílého domu. Objevují se zprávy, že prezident Donald Trump ztrácí zájem o vyjednávání ohledně ruské války na Ukrajině, protože jeho hlavní prioritou se stal konflikt s Íránem. Zelenskyj proto trvá na osobním setkání s Trumpem, aby vyřešil otázky, které uvízly na mrtvém bodě.
Ukrajinský prezident věří, že je čas obnovit dynamiku rozhovorů a zabránit tomu, aby se pozornost světa zcela odklonila od Ukrajiny. Každé oslabení zájmu či dodávek materiálu totiž dává Rusku příležitost k další agresi a prodlužování konfliktu, který už stál tisíce životů.
Od našich východních sousedů míří do světa slova, která se spojencům Bratislavy nemohou líbit. Slovensko se podle premiéra Roberta Fica nenechá vtáhnout do případné války s Ruskem. Fico prohlásil, že zodpovědnost za eskalaci s Moskvou musí případně převzít ten, kdo ji způsobí.
Německo se chystá zavést cenový strop na pohonné hmoty, který může být svým principem překvapivě podobný regulaci, již letos na jaře uplatňovalo Česko. Nešlo by tedy o „maďarský“ model, kdy stát politicky určí pevnou cenu litru benzínu či nafty bez ohledu na aktuální náklady.
Kam na houby? To už není tak zapeklitá otázka jako před několika týdny, protože podmínky se konečně zlepšily a rovnou výrazně. Přibývá nicméně i případů, kdy policisté musí pátrat v lesích po ztracených lidech. Policie se tak rozhodla připomenout několik základních pravidel a zásad.
Z Ruska přicházejí první ostré reakce na nové americké sankce. Velmi ostrý slovník použil exprezident Dmitrij Medveděv. Americké politiky po podpisu zákona prezidentem Donaldem Trumpem nařkl z rusofobie.
Předpověď na příští víkend může lidi mimořádně zajímat. Nejen, že půjde o první víkend astronomického podzimu, ale všichni se ho prodloužíme o den díky pondělnímu státnímu svátku. Jak bude podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)?
Umělá inteligence sice lidem v mnoha lidech pomáhá, ale už se postarala i o velmi nebezpečnou situaci. Podle zjištění americké stanice CNN málem letos způsobila konflikt mezi USA a Čínou, když pro analytika velitelství speciálních operací špatně vyhodnotila, jaký náklad se nachází na čínské lodi.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Česko bude v úvodu přespříštího roku opět volit prezidenta. Za favorita je považován úřadující prezident Petr Pavel, ačkoliv ještě nepotvrdil, že bude znovu kandidovat. Do této pozice ho staví i nový výzkum agentury STEM/MARK. Ukazuje se však, že by lidi dokázal oslovit i jeden člověk ze šoubyznysu, o kterém se v posledních dnech hodně píše.
Česká republika bude v roce 2027 poprvé ve své historii předsedat ministerskému zasedání OECD. Rozhodla o tom 16. září organizace sdružující 38 nejvyspělejších ekonomik světa. Země tak dostane příležitost prosazovat vlastní priority a posílit svůj hlas mezi vyspělými státy.
Hollywood v srpnu rozesmutnila zpráva o smrti herečky Hayden Panettiere, které bylo pouhých 36 let. Dlouho se nevědělo, proč bývalá partnerka boxera Vladimira Klička zemřela tak mladá. Nyní se v amerických médiích objevila informace, že roli sehrály návykové látky.
Evropa se v reakci na nový ropný šok začíná znovu vracet k opatřením, která ještě před několika měsíci působila jako mimořádná a dočasná. Německo, Chorvatsko či Slovinsko nyní různými způsoby tlumí ceny pohonných hmot a další země podobný zásah připravují nebo zvažují. Do této skupiny se může v příštím týdnu znovu zařadit také Česko. Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda rozhodne, zda obnoví regulaci, kterou letos používala od dubna do července.
Česko vnímá současné napětí v Evropě, kde rostou obavy z ruských hybridních útoků. Policie tak v poslední době posílila hlídky na vybraných exponovaných místech. Veřejnost byla nicméně ujištěna, že nejsou informace o možném přímém ohrožení bezpečnosti.