Německo se chystá zavést cenový strop na pohonné hmoty, který může být svým principem překvapivě podobný regulaci, již letos na jaře uplatňovalo Česko. Nešlo by tedy o „maďarský“ model, kdy stát politicky určí pevnou cenu litru benzínu či nafty bez ohledu na aktuální náklady.
Německo se také chce inspirovat Belgií nebo Lucemburskem, tedy systémem pohyblivé maximální ceny, která se přepočítává podle vývoje cen paliv na trhu, nákladů distribuce a povolené marže. Přesnou podobu německého mechanismu ovšem vláda zatím nedokončila. Zavést jej chce nejpozději od 1. ledna 2027.
Právě v tomto ohledu by německý systém mohl připomínat letošní český. Česká vláda na jaře a v první části léta vyhlašovala na každý následující den maximální cenu benzínu a nafty. Do jejího výpočtu vstupovaly velkoobchodní ceny, referenční kotace z Rotterdamu, daně a státem omezená maximální marže. Od května byla maximální marže stanovena na tři koruny za litr. Nešlo tedy o zmrazení ceny: při poklesu velkoobchodních cen měl klesat také cenový strop.
Tento systém čelil v Česku četné kritice. Měl prý vést k naopak k nemístnému zdražování paliv, případně jejich fatálnímu nedostatku na pumpách nebo k plošnějšímu ukončování provozu čerpacích stanic. Tato zhusta politicky motivovaná proroctví, ignorující poznatky empirické ekonomie, se však vesměs nenaplnila. Zajímavé už tehdy bylo, proč kritici nezatracovali podobně fungující systém belgický, existující již přes padesát let. Nyní bude zajímavé sledovat, zda podrobí stejné kritice také vládu německou…
Vskutku, třeba právě Belgie používá regulaci cen, po níž na jaře sáhlo Česko, už dlouhá desetiletí, přičemž stát tam každý pracovní den vypočítává maximální přípustné ceny benzínu, nafty a dalších ropných produktů. Základem jsou kotace hotových paliv na rotterdamském trhu, k nimž se přičítají náklady na dopravu, pojištění a skladování, maximální distribuční marže, zákonné příspěvky a daně. Čerpací stanice může prodávat levněji, ale stanovené maximum překročit nesmí.
Pozoruhodná je životnost belgického systému. První programová dohoda tohoto typu vznikla už v roce 1974 jako reakce na ropný šok roku 1973. Původní administrativní systém nedokázal dostatečně rychle reagovat na změny světových cen a začal ohrožovat zásobování země. Belgie proto vytvořila automatický mechanismus, který změny mezinárodních kotací převádí do maximální ceny na pumpách. V zásadě tak činí dodnes – více než půl století.
To může být Německu ponaučením. Berlín dnes zdůrazňuje, že plánované cenové stropování nemá být trvalé. Zatím však není známo, na jak dlouhou dobu bude zavedeno ani podle jakého konkrétního vzorce se bude počítat. Belgický precedent přitom ukazuje, že z krizové cenové regulace se může postupně stát standardní součást fungování trhu. Nakonec nejen v Německu, ale třeba i v Česku, pokud tuzemská vláda k obnovení regulace cen pohonných hmot třeba už v nadcházejícím týdnu přistoupí.
Belgická programová dohoda je uzavírána na tři roky a automaticky se může obnovovat na další tříletá období. Vypovědět ji lze s dvanáctiměsíční výpovědní lhůtou. Systém, který vznikl jako reakce na mimořádnou energetickou situaci sedmdesátých let, tak přežil ropné šoky, období extrémně laciné ropy, finanční krizi, pandemii i energetický šok po ruském útoku na Ukrajinu.
Německo navíc nejprve od října do konce letošního roku sníží energetickou daň z benzínu a nafty o 14 centů na litr, což včetně efektu DPH představuje úlevu kolem 17 centů. Teprve následně má nastoupit cenový strop.
Pokud Berlín skutečně převezme belgickou logiku, nebude hlavním smyslem regulace držet benzín uměle levný bez ohledu na cenu ropy. Stát spíše stanoví, jaká cena odpovídající nákladům a přiměřené marži smí maximálně doputovat až na cenový totem čerpací stanice. Ceny tedy budou moci růst, pokud porostou světové ceny paliv, ovšem regulatorně omezený bude prostor pro jejich další navyšování. A čerpací stanice budou muset pokles cen ropy ve světě a velkoobchodních paliv v Rotterdamu promítat do koncových cen mnohem rychleji, věrněji a pružněji – stát jim tak omezí prostor k přechodnému navyšování marží při poklesu cen ropy či velkoobchodu, které je empiricky vysledováno také v ČR.
Otázkou proto není jen to, jak vysoký německý strop od ledna bude. Možná důležitější bude, jak snadné jej jednou bude zase zrušit. Belgická zkušenost totiž ukazuje, že cenová regulace zaváděná během jedné energetické krize může přežít i dalších padesát let.
Německo se chystá zavést cenový strop na pohonné hmoty, který může být svým principem překvapivě podobný regulaci, již letos na jaře uplatňovalo Česko. Nešlo by tedy o „maďarský“ model, kdy stát politicky určí pevnou cenu litru benzínu či nafty bez ohledu na aktuální náklady.
Kam na houby? To už není tak zapeklitá otázka jako před několika týdny, protože podmínky se konečně zlepšily a rovnou výrazně. Přibývá nicméně i případů, kdy policisté musí pátrat v lesích po ztracených lidech. Policie se tak rozhodla připomenout několik základních pravidel a zásad.
Z Ruska přicházejí první ostré reakce na nové americké sankce. Velmi ostrý slovník použil exprezident Dmitrij Medveděv. Americké politiky po podpisu zákona prezidentem Donaldem Trumpem nařkl z rusofobie.
Předpověď na příští víkend může lidi mimořádně zajímat. Nejen, že půjde o první víkend astronomického podzimu, ale všichni se ho prodloužíme o den díky pondělnímu státnímu svátku. Jak bude podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)?
Umělá inteligence sice lidem v mnoha lidech pomáhá, ale už se postarala i o velmi nebezpečnou situaci. Podle zjištění americké stanice CNN málem letos způsobila konflikt mezi USA a Čínou, když pro analytika velitelství speciálních operací špatně vyhodnotila, jaký náklad se nachází na čínské lodi.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Česko bude v úvodu přespříštího roku opět volit prezidenta. Za favorita je považován úřadující prezident Petr Pavel, ačkoliv ještě nepotvrdil, že bude znovu kandidovat. Do této pozice ho staví i nový výzkum agentury STEM/MARK. Ukazuje se však, že by lidi dokázal oslovit i jeden člověk ze šoubyznysu, o kterém se v posledních dnech hodně píše.
Česká republika bude v roce 2027 poprvé ve své historii předsedat ministerskému zasedání OECD. Rozhodla o tom 16. září organizace sdružující 38 nejvyspělejších ekonomik světa. Země tak dostane příležitost prosazovat vlastní priority a posílit svůj hlas mezi vyspělými státy.
Hollywood v srpnu rozesmutnila zpráva o smrti herečky Hayden Panettiere, které bylo pouhých 36 let. Dlouho se nevědělo, proč bývalá partnerka boxera Vladimira Klička zemřela tak mladá. Nyní se v amerických médiích objevila informace, že roli sehrály návykové látky.
Evropa se v reakci na nový ropný šok začíná znovu vracet k opatřením, která ještě před několika měsíci působila jako mimořádná a dočasná. Německo, Chorvatsko či Slovinsko nyní různými způsoby tlumí ceny pohonných hmot a další země podobný zásah připravují nebo zvažují. Do této skupiny se může v příštím týdnu znovu zařadit také Česko. Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda rozhodne, zda obnoví regulaci, kterou letos používala od dubna do července.
Česko vnímá současné napětí v Evropě, kde rostou obavy z ruských hybridních útoků. Policie tak v poslední době posílila hlídky na vybraných exponovaných místech. Veřejnost byla nicméně ujištěna, že nejsou informace o možném přímém ohrožení bezpečnosti.
Na Rusko mohou napadnout nové protiruské sankce, které uvalí Spojené státy. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom britská stanice BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu.