Počáteční reakce Polska na narušení vzdušného prostoru nejméně devatenácti ruskými drony ukázala nečekanou jednotu tamní rozdělené politické scény. Pravicový prezident Karol Nawrocki a centristický premiér Donald Tusk, kteří spolu vedou vyhrocený politický boj, vystupovali na veřejnosti s harmonickým a vlasteneckým tónem. Oba se sešli ve vojenském velitelství, kde byli informováni o situaci, píše Politico.
Prezident Nawrocki potvrdil na ranní tiskové konferenci, že se s premiérem dohodli na aktivaci článku 4 smlouvy NATO, který umožňuje konzultace mezi členy v případě ohrožení jejich územní celistvosti. Donald Tusk o několik hodin později zdůraznil, že mezi prezidentskou kanceláří a vládou probíhá "plná spolupráce."
Šlo o výraznou změnu v rétorice. Od nástupu Nawrockého do úřadu na počátku srpna se oba politici dostávali do sporu téměř denně. Prezident například vetoval některé klíčové zákony a premiér ho obvinil, že se snaží sabotovat reformy vlády, aby si jeho strana Právo a spravedlnost (PiS) polepšila před volbami v roce 2027. Neshody se objevily i v zahraniční politice, například po Nawrockého nedávné návštěvě Bílého domu.
Jakmile se ale objevily první náznaky přímého ohrožení země, nálada se proměnila. Bývalý premiér Mateusz Morawiecki, který je obvykle Tuskův ostrý kritik, napsal, že "v takových chvílích zkoušek je nejdůležitější loajalita, solidarita a zodpovědnost." Podtrhl, že existuje jen "jeden nepřítel, a ten je vnější."
Ani tato shoda však nevydržela dlouho. Již po několika hodinách se objevily trhliny. Bývalý ministr obrany Mariusz Błaszczak si stěžoval, že Tuskova vláda omezuje kontrakty, které byly dohodnuty v éře PiS. Předseda strany PiS Jarosław Kaczyński sice varoval, že Polsko čelí "útoku," ale zároveň ostře kritizoval vládu za zpomalování reforem v armádě.
Znovu se také objevil jeho spor s Tuskem. Sławomir Mentzen z opoziční krajně pravicové Konfederace dokonce obvinil obě předchozí vlády z toho, že zaspaly dobu a nebyly připravené na válku s drony, která se ukázala být klíčová v konfliktu na Ukrajině.
Podle dokumentů, které má k dispozici redakce Politico, a výpovědí dvou datových anotátorů, změnila společnost Apple svůj přístup k trénování umělé inteligence. Nové směrnice, které obdrželi zaměstnanci subdodavatelské společnosti v Barceloně, naznačují posun v přístupu k politicky citlivým tématům, jako jsou diverzita a inkluze, po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
Když byl konzervativní aktivista Charlie Kirk zastřelen v areálu Utah Valley University, událost vyvolala mezi třemi tisíci přítomnými lidmi masovou paniku. Podle očitých svědků se v panice snažili co nejrychleji dostat do bezpečí. Jedna ze svědkyň, Danielle, která stála pouhých pět metrů od Kirka, popsala událost jako "hroznou". Všude slyšela křik a viděla, jak lidé běží, a v duchu se modlila, aby nezemřela.
Západní vnímání Vladimira Putina jako „monstra“ brání mírovému řešení konfliktu na Ukrajině. Válka se západním spojencům a Ukrajině nevyvíjí příznivě a hrozí, že by mohla skončit ruským vítězstvím, po němž by následovaly roky vyčerpávajícího konfliktu s nízkou intenzitou. Proto je pro všechny strany nutné najít diplomatické řešení. Nedávné setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s Putinem na Aljašce tuto možnost znovu otevřelo. Mnozí na Západě však zůstávají skeptičtí.
Polsko oznámilo, že na jeho žádost se mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN, aby projednala narušení polského vzdušného prostoru. Polský vicepremiér a ministr zahraničí Radosław Sikorski pro rozhlasovou stanici RMF FM uvedl, že cílem je upozornit svět na bezprecedentní ruský útok drony proti členské zemi OSN, EU a NATO. V minulosti už ministr před Radou bezpečnosti vystoupil a podle něj argumenty Polska rezonovaly. Kdo bude mluvit tentokrát, ještě nebylo rozhodnuto.
Vzorek odebraný roverem Perseverance z horniny Cheyava Falls na Marsu obsahuje „nejjasnější známky“ dávného života, jaké kdy byly na rudé planetě nalezeny. Vědci z NASA objevili na hornině „leopardí skvrny,“ o nichž se domnívají, že mohly vzniknout díky mikrobiálnímu životu před miliardami let. Své poznatky publikovali ve vědeckém časopise Nature. Ačkoli je třeba provést další analýzy, podle úřadujícího ředitele NASA Seana Duffyho nemají pro tento nález jiné vysvětlení.
Počáteční reakce Polska na narušení vzdušného prostoru nejméně devatenácti ruskými drony ukázala nečekanou jednotu tamní rozdělené politické scény. Pravicový prezident Karol Nawrocki a centristický premiér Donald Tusk, kteří spolu vedou vyhrocený politický boj, vystupovali na veřejnosti s harmonickým a vlasteneckým tónem. Oba se sešli ve vojenském velitelství, kde byli informováni o situaci, píše Politico.
Smrt konzervativního aktivisty Charlieho Kirka je dalším tragickým příkladem narůstajícího politického násilí ve Spojených státech. Střelba na univerzitě v Utahu se stala součástí znepokojivého rituálu, kdy po násilném činu následuje odsouzení, výzvy k zamyšlení a sliby, že se to už nikdy nebude opakovat, ale násilí stále pokračuje.
Katarský premiér odsoudil Izrael za útok na Hamás v Dauhá a nazval ho barbarským činem. Řekl, že Izrael tímto činem zničil veškerou naději pro izraelské rukojmí, kteří stále zůstávají v Gaze. Premiér šejk Muhammad bin Abdulrahmán bin Džásim Ál Thání v rozhovoru pro CNN řekl, že měli pocit, že jednali s civilizovanými lidmi. Dodal, že Izrael svým útokem spáchal "státní terorismus".
Policie ve Spojených státech potvrdila, že po střelbě na univerzitě v Utahu, při které zahynul aktivista Charlie Kirk, není zadržen žádný podezřelý. Úřady tak reagovaly na předchozí rozporuplná prohlášení ze strany policie, FBI a dalších složek. Případ je i nadále aktivně vyšetřován, na objasnění incidentu spolupracuje utažské oddělení veřejné bezpečnosti s FBI a místními policejními odděleními.
Vztah Charlieho Kirka a Donalda Trumpa byl podle CNN mimořádně silný, což dokládá i fakt, že se Kirk jako jeden z mála nebál otevřeně vyjádřit svůj názor, i když byl v rozporu s prezidentovým. Jedním z takových případů bylo Trumpovo rozhodnutí zaútočit na íránské jaderné základny v červnu 2025.
Ve Spojených státech stále probíhá pátrání po pachateli střelby, při které byl usmrcen aktivista Charlie Kirk. K incidentu došlo na půdě utažské univerzity, kde byl Kirk zastřelen, když hovořil k zhruba třem tisícům lidí.
Evropská unie se v reakci na nestabilní globální situaci obrací ke vesmírné těžbě. V nové zprávě, kterou zveřejnila Evropská komise, se uvádí, že EU by měla začít těžit suroviny na Měsíci kvůli své energetické bezpečnosti, uvedl server Politico.