Ve čtvrtek americký ministr zahraničí Marco Rubio upozornil, že je stále příliš brzy na to, aby se očekávaly rozhovory na nejvyšší úrovni s Ruskem. Informovala agentura AFP.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že Spojené státy pečlivě vyhodnocují reakci Moskvy na jejich snahy ukončit válku na Ukrajině.
Když se reportér zeptal, zda je už čas na rozhovory na vyšší úrovni po dřívějších jednáních v Saúdské Arábii, Rubio odpověděl: "Myslím, že musíme dosáhnout většího pokroku po technické stránce."
Rubio, který hovořil se zástupci médií během letu do Miami po třídenní oficiální návštěvě Karibiku, dodal: "Máme hodně práce s oběma stranami, zejména s ruskou stranou, se kterou jsme roky nemluvili."
Když byl dotázán, jak dlouho by mohl tento pokrok trvat, Rubio uvedl: "Nemohu pro to dát časový rámec, protože to není na nás."
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek navrhl zavedení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN, která by umožnila konání "demokratických" prezidentských voleb a následné vyjednávání mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Tento návrh předložil během své návštěvy Murmansku, kde o něm diskutoval s novináři. Uvedl to server France24.
"Mohli bychom samozřejmě diskutovat se Spojenými státy, dokonce i s evropskými zeměmi, a samozřejmě s našimi partnery a přáteli, pod záštitou OSN, o možnosti zřízení přechodné správy na Ukrajině," prohlásil Putin, který už dříve vyjádřil názor, že současná ukrajinská vláda nemá legitimitu.
Putin opětovně zdůraznil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, stejně jako další ukrajinské orgány, jsou nelegitimní. Tento postoj ruského prezidenta není nový; již dříve požadoval konání prezidentských voleb na Ukrajině, což je v rozporu s ukrajinskou ústavou, která volby během válečného stavu neumožňuje.
Na Putinovy návrhy reagoval mluvčí Rady národní bezpečnosti Bílého domu, který uvedl: "Vláda na Ukrajině je určena její ústavou a občany země," čímž dal najevo, že Spojené státy podporují suverenitu Ukrajiny a její právo rozhodovat o vlastním vedení bez vnějšího zasahování.
Strategická role Spojených států v oblasti Perského zálivu prochází zásadní proměnou. Prezident Donald Trump ve svém projevu z 1. dubna 2026 potvrdil, že Washington se již nehodlá ujímat hlavní role při znovuotevření Hormuzského průlivu. Namísto toho hodlá přenést odpovědnost na bedra Evropy a arabských států Perského zálivu, přestože strukturální rizika v regionu zůstávají i nadále extrémně vysoká.
Současná krize identity, kterou prochází Severoatlantická aliance, vyvolává v Evropě značné obavy, avšak Kyjev se na situaci dívá s překvapivou dávkou optimismu. Zatímco americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje stažení Spojených států z organizace, ukrajinská velvyslankyně při NATO Aljona Getmančuková věří, že tento rozkol může být paradoxně impulsem k nezbytné transformaci. Místo o kolapsu raději hovoří o „znovuzrození“ aliance.
Americký prezident Donald Trump dnes prostřednictvím sociálních sítí adresoval íránským představitelům ostrou varovnou zprávu, v níž zdůraznil, že čas na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu se neúprosně krátí. Podle jeho slov zbývají Íránu poslední hodiny na to, aby ukončil blokádu této klíčové námořní cesty.
Americký prezident Donald Trump přišel s kontroverzním plánem na obnovu jedné z nejslavnějších věznic světa. Ve svém novém návrhu rozpočtu žádá o 152 milionů dolarů, které by měly pokrýt náklady na první rok prací spojených s přestavbou a znovuotevřením Alcatrazu. Cílem je přeměnit tuto historickou památku zpět na přísně střežené nápravné zařízení pro ty nejnebezpečnější zločince.
Pobřežní stanice provozované Scrippsovým oceánografickým institutem, které měří teplotu vody podél kalifornského pobřeží již více než století, vysílají v posledních měsících varovné signály. Naměřené hodnoty u jižní Kalifornie dosahují rekordních maxim, což mezi vědci vyvolává vážné obavy z příchodu dlouhodobé mořské vlny veder.
Francie se připravuje na zásadní posílení své obranyschopnosti. Podle návrhu nového zákona o vojenském plánování, který má k dispozici redakce Politico, hodlá Paříž do roku 2030 navýšit své zásoby raket a bezpilotních letounů až o 400 procent. Tento ambiciózní krok je přímou reakcí na zkušenosti z probíhajících konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě, které ukázaly, jak extrémně rychle se moderní munice v intenzivní válce spotřebovává.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla k razantnímu kroku na podporu svého klíčového evropského spojence. Americký viceprezident JD Vance má v úterý přistát v Budapešti, aby přímo zasáhl do vrcholící maďarské volební kampaně. Tato mise podtrhuje, jak daleko je Bílý dům ochoten zajít, aby udržel u moci premiéra Viktora Orbána před osudovým hlasováním, které zemi čeká 12. dubna.
Měsíc trvající válečný konflikt v Íránu začíná mít na světové hospodářství mnohem hlubší dopad než jen v podobě drahého benzinu. Omezení dodávek ropy a zemního plynu přes strategický Hormuzský průliv, kudy protéká pětina světové produkce, odstartovalo řetězovou reakci. Nedostatek ropy se totiž rychle mění v kritický nedostatek téměř všeho – od obalů na potraviny přes oblečení až po zdravotnický materiál.
Nápad obejít strategicky citlivý Hormuzský průliv pomocí nové vodní cesty vyhloubené jadernými náložemi může znít jako ztřeštěný scénář ze sci-fi filmu, ale v historii americké vědy a politiky má reálné základy. Nedávno tuto kontroverzní myšlenku oživil bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, čímž vyvolal vlnu údivu i posměchu. Historie nám však podle expertů ukazuje, že v 60. letech minulého století brala americká vláda takové projekty naprosto vážně.
Tchaj-wan v reakci na rostoucí vojenskou agresi ze strany Číny výrazně posiluje svou obranu. Ostrovní stát navýšil výdaje na armádu, prodloužil povinnou vojenskou službu a zmodernizoval bojová cvičení, čímž dává jasně najevo odhodlání čelit případné invazi. Navzdory těmto oficiálním přípravám však část obyvatel volí jinou strategii a v tichosti připravuje únikové plány pro případ nejhoršího scénáře.
Analýza dat z Institutu pro studium války, kterou provedla agentura AFP, ukazuje, že ruská armáda zaznamenala v březnu na ukrajinské frontě téměř nulové územní zisky. K takové situaci došlo poprvé za poslední dva a půl roku. Postup ruských vojsk se zpomaluje již od konce roku 2025, což je dáváno do souvislosti s lokálními ukrajinskými průlomy v jihovýchodní části země.
Máte ve zvyku naslouchat meteorologům, nebo jim spíš nevěříte? Ať to máte jakkoliv, experti přicházejí před nadcházející velikonoční nedělí s vážně míněným doporučením. Existuje totiž důvod, proč byste si ji měli užít.
