V pátek 13. června 2025 provedl Izrael rozsáhlý letecký útok na Írán bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN, čímž odstartoval prudkou eskalaci konfliktu mezi oběma státy. Reakce Teheránu přišla okamžitě a během několika dnů si vzájemné útoky vyžádaly více než 200 mrtvých na íránské straně a 14 obětí na straně izraelské. Události posledních dní však mají hlubší dopad, než by se mohlo zdát – možná totiž znamenají konec mezinárodního právního řádu, jak jsme ho znali od roku 1945.
Podle Briana Brivatiho, profesora soudobých dějin a lidských práv na Kingston University, čelíme zásadnímu přelomu v dějinách globální politiky. Instituce jako OSN, Mezinárodní trestní soud (ICC) či Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) se ocitají na okraji zájmu a ztrácejí autoritu. Jejich bezmocnost je stále patrnější s tím, jak Izrael bezprecedentním způsobem porušuje mezinárodní normy, zatímco druhá vláda Donalda Trumpa aktivně oslabuje samotné instituce, které měly právo vynucovat.
Zatímco Rusko a Čína využívají příležitosti k opuštění západního „pravidly řízeného“ systému, Izrael svou politikou nastoluje nový precedens – moc bez odpovědnosti. Tato kombinace – stát jednající s naprostou beztrestností a supervelmoc, která záměrně podkopává globální právní rámec – představuje bod zlomu, píše The Conversation.
Izraelská vláda kromě bombardování íránského jaderného programu zintenzivňuje ofenzivu v Gaze a připravuje se na možnou trvalou okupaci tohoto území. Zároveň pokračuje v anexi Západního břehu, kde v květnu oznámila vznik 22 nových osad, včetně legalizace těch, které byly dosud neautorizované. Přibývají i legislativní kroky, které mají potlačit nezávislost justice a ztížit činnost zahraničních nevládních organizací.
Tvrdé křídlo izraelské vlády vedené Benjaminem Netanjahuem zároveň hrozí rozpadem koalice, pokud by premiér ustoupil mezinárodnímu tlaku. To jen podtrhuje vnitropolitickou dynamiku, jež posiluje jednostranné kroky Izraele.
Mezinárodní soudní dvůr se snažil reagovat – v lednu 2024 konstatoval, že palestinské obyvatelstvo v Gaze je ohroženo genocidou, a nařídil Izraeli přijetí provizorních opatření. V květnu 2024 přikázal ukončení ofenzivy v Rafahu a zajištění humanitárního přístupu. V červenci pak vydal historické stanovisko označující izraelskou okupaci palestinských území za nezákonnou.
ICC dokonce vydal zatykače na premiéra Netanjahua, bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a představitele Hamásu. Tyto kroky však selhaly. Izrael přistoupil k příměří v Gaze v lednu 2025 pouze pod tlakem Spojených států – a i ten byl dočasný.
Trumpova administrativa přitom nehraje roli zprostředkovatele. Naopak – prezident USA v lednu vydal dekret, jímž uvalil sankce na ICC kvůli „nelegitimním krokům“ vůči USA a Izraeli. Krátce poté USA opustily Radu OSN pro lidská práva a obnovily zákaz financování agentury UNRWA. V únoru pak Trump nařídil ministerstvu zahraničí zadržet část příspěvků do rozpočtu OSN a spustil revizi amerického zapojení do všech mezinárodních organizací.
V květnu Spojené státy a Izrael zavedly nový mechanismus poskytování pomoci Gaze – formou soukromých bezpečnostních firem operujících v „bezpečných zónách“, schválených Izraelem. Přístup k pomoci je však podmíněn přesunem obyvatelstva, což odporuje humanitárním principům nestrannosti a neutrality.
V důsledku toho dochází k paradoxní situaci: zakládající člen OSN nyní záměrně oslabuje tuto instituci zevnitř, blokuje její kroky vetem v Radě bezpečnosti a současně ji finančně vysouší. Poslední příklad: 4. června USA vetovaly rezoluci požadující příměří v Gaze.
Dopady tohoto zvratu v globálním pořádku se již projevují i jinde. Rusko pokračuje ve válce na Ukrajině navzdory rozhodnutí ICJ a množství důkazů o válečných zločinech – Moskva ví, že nástroje vymáhání práva jsou slabé a že „Trumpovský“ přístup k diplomacii jí nabízí alternativní cesty.
Čína mezitím stupňuje tlak na Tchaj-wan pomocí tzv. šedých zón – taktik na hraně války, jako jsou kybernetické útoky či dezinformační kampaně – a rovněž se nenechává odradit právními závazky.
Dnešní situace tak ukazuje, že politika síly znovu přebírá hlavní slovo. Izraelské akce v Gaze i útoky na Írán nejsou výjimkou, ale zrychlením procesu, který podkopává poválečný řád. Jsou výstrahou, že právo přestalo omezovat moc, instituce lze obejít a humanitární principy se mohou stát nástrojem politické manipulace. Rok 2025 se tak stává zlomovým bodem pro světový řád, který vznikl po roce 1945 – a jeho budoucnost je nejistější než kdy dřív.
Nesmírně smutná zpráva přišla v posledních hodinách od sousedů ze Slovenska. Ve věku pouhých 14 let zemřela nadaná dívka Kamila Tinková, která před časem zvítězila v jedné z tamních talentových show.
Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského chce mír, ale Ukrajinu nelze kvůli jeho dosažení vydírat. Šéf diplomacie tak reagoval na nejnovější události, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že se v pátek setká na Aljašce s ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Vévodkyně Meghan, manželka britského prince Harryho, v pondělí oslavila 44. narozeniny. Její fanoušci čekali, zdali se to nějak odrazí na jejím instagramovém profilu, který se v posledních měsících probudil k životu. Ve středu se konečně dočkali.
Dara Rolins se ještě nikdy v životě nevdávala, ale výhledově se to má změnit. S někdejším úspěšným fotbalistou Pavlem Nedvědem je zasnoubená, jenže ten hvězdné dvojici nedávno celkem zavařil. Nechal se totiž vyfotit s jinou. A na Slovensku už se dokonce spekuluje o krachu vztahu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nejnovější události kolem rozhovorů o míru na Ukrajině. Napadená země se podle jeho slov nevzdá jakéhokoliv území, které jí náleží. Podle mediálních informací se přitom s něčím takovým počítá v návrzích mírové dohody.
Na poslední rozloučení s Jiřím Krampolem se dostavila řada známých tváří ze šoubyznysu i jiných oblastí.Dopředu se však omluvil například exprezident Miloš Zeman. A nedorazila ani Jiřina Bohdalová.
Do Česka se vrátilo horké letní počasí. Již v pátek platila výstraha před vysokými teplotami a víkendové dny v tomto směru nebudou výjimkou. Nové znění výstrahy zmenšuje její územní platnost pro sobotu a přidává varování pro nedělní den. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Agáta Hanychová má poměrně početnou rodinu, jejíž nedílnou součástí je manžel influencerky Mirek Dopita. Z jejich syna Kryšpína je už dospívající chlapec, jako z vody rostou i další dvě děti Hanychové. Dočkají se ještě sourozence?
NASA v pátek oznámila úmrtí jedné z legendárních osobností vesmírných letů. Ve věku 97 let zemřel astronaut Jim Lovell, který se nejvíce proslavil jako velitel poškozeného Apolla 13. Lovell absolvoval celkem čtyři lety do vesmíru.
Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se sejdou příští týden na Aljašce, aby jednali o případném ukončení války na Ukrajině. Trump předtím naznačil, že Kyjev se asi bude muset vzdát některých území, pokud chce dosáhnout zastavení bojů.
V hvězdném systému, který je našemu Slunci nejblíže, objevili vědci důkazy o existenci obří plynné planety. Ve vesmírném měřítku je planeta vzdálená pouhých 4,5 světelných let, což je blízko, a obíhá hvězdu podobnou Slunci. I když se na ní nedá žít, je možné, že by život mohl existovat na jejích měsících.
Třicetiletý Pavlo, bývalý operátor dronů, se ve svém malém bytě v Kyjevě pokouší otestovat svůj stroj, ale dron nereaguje. S úsměvem říká, že dnes to nepůjde. Pavlo se zúčastnil jednoho z nejnovějších a nejničivějších způsobů vedení války, kde drony s kamerami a smrtícími náložemi pronásledují vojáky a vojenskou techniku.