V pátek 13. června 2025 provedl Izrael rozsáhlý letecký útok na Írán bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN, čímž odstartoval prudkou eskalaci konfliktu mezi oběma státy. Reakce Teheránu přišla okamžitě a během několika dnů si vzájemné útoky vyžádaly více než 200 mrtvých na íránské straně a 14 obětí na straně izraelské. Události posledních dní však mají hlubší dopad, než by se mohlo zdát – možná totiž znamenají konec mezinárodního právního řádu, jak jsme ho znali od roku 1945.
Podle Briana Brivatiho, profesora soudobých dějin a lidských práv na Kingston University, čelíme zásadnímu přelomu v dějinách globální politiky. Instituce jako OSN, Mezinárodní trestní soud (ICC) či Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) se ocitají na okraji zájmu a ztrácejí autoritu. Jejich bezmocnost je stále patrnější s tím, jak Izrael bezprecedentním způsobem porušuje mezinárodní normy, zatímco druhá vláda Donalda Trumpa aktivně oslabuje samotné instituce, které měly právo vynucovat.
Zatímco Rusko a Čína využívají příležitosti k opuštění západního „pravidly řízeného“ systému, Izrael svou politikou nastoluje nový precedens – moc bez odpovědnosti. Tato kombinace – stát jednající s naprostou beztrestností a supervelmoc, která záměrně podkopává globální právní rámec – představuje bod zlomu, píše The Conversation.
Izraelská vláda kromě bombardování íránského jaderného programu zintenzivňuje ofenzivu v Gaze a připravuje se na možnou trvalou okupaci tohoto území. Zároveň pokračuje v anexi Západního břehu, kde v květnu oznámila vznik 22 nových osad, včetně legalizace těch, které byly dosud neautorizované. Přibývají i legislativní kroky, které mají potlačit nezávislost justice a ztížit činnost zahraničních nevládních organizací.
Tvrdé křídlo izraelské vlády vedené Benjaminem Netanjahuem zároveň hrozí rozpadem koalice, pokud by premiér ustoupil mezinárodnímu tlaku. To jen podtrhuje vnitropolitickou dynamiku, jež posiluje jednostranné kroky Izraele.
Mezinárodní soudní dvůr se snažil reagovat – v lednu 2024 konstatoval, že palestinské obyvatelstvo v Gaze je ohroženo genocidou, a nařídil Izraeli přijetí provizorních opatření. V květnu 2024 přikázal ukončení ofenzivy v Rafahu a zajištění humanitárního přístupu. V červenci pak vydal historické stanovisko označující izraelskou okupaci palestinských území za nezákonnou.
ICC dokonce vydal zatykače na premiéra Netanjahua, bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a představitele Hamásu. Tyto kroky však selhaly. Izrael přistoupil k příměří v Gaze v lednu 2025 pouze pod tlakem Spojených států – a i ten byl dočasný.
Trumpova administrativa přitom nehraje roli zprostředkovatele. Naopak – prezident USA v lednu vydal dekret, jímž uvalil sankce na ICC kvůli „nelegitimním krokům“ vůči USA a Izraeli. Krátce poté USA opustily Radu OSN pro lidská práva a obnovily zákaz financování agentury UNRWA. V únoru pak Trump nařídil ministerstvu zahraničí zadržet část příspěvků do rozpočtu OSN a spustil revizi amerického zapojení do všech mezinárodních organizací.
V květnu Spojené státy a Izrael zavedly nový mechanismus poskytování pomoci Gaze – formou soukromých bezpečnostních firem operujících v „bezpečných zónách“, schválených Izraelem. Přístup k pomoci je však podmíněn přesunem obyvatelstva, což odporuje humanitárním principům nestrannosti a neutrality.
V důsledku toho dochází k paradoxní situaci: zakládající člen OSN nyní záměrně oslabuje tuto instituci zevnitř, blokuje její kroky vetem v Radě bezpečnosti a současně ji finančně vysouší. Poslední příklad: 4. června USA vetovaly rezoluci požadující příměří v Gaze.
Dopady tohoto zvratu v globálním pořádku se již projevují i jinde. Rusko pokračuje ve válce na Ukrajině navzdory rozhodnutí ICJ a množství důkazů o válečných zločinech – Moskva ví, že nástroje vymáhání práva jsou slabé a že „Trumpovský“ přístup k diplomacii jí nabízí alternativní cesty.
Čína mezitím stupňuje tlak na Tchaj-wan pomocí tzv. šedých zón – taktik na hraně války, jako jsou kybernetické útoky či dezinformační kampaně – a rovněž se nenechává odradit právními závazky.
Dnešní situace tak ukazuje, že politika síly znovu přebírá hlavní slovo. Izraelské akce v Gaze i útoky na Írán nejsou výjimkou, ale zrychlením procesu, který podkopává poválečný řád. Jsou výstrahou, že právo přestalo omezovat moc, instituce lze obejít a humanitární principy se mohou stát nástrojem politické manipulace. Rok 2025 se tak stává zlomovým bodem pro světový řád, který vznikl po roce 1945 – a jeho budoucnost je nejistější než kdy dřív.
Princ z Walesu, William, otevřeně promluvil o tom, jak s Princeznou z Walesu, Catherine, řešili sdílení složitých rodinných událostí se svými dětmi. Konkrétně se jednalo o oznámení diagnózy rakoviny u Catherine a také u Krále Karla III.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.