V pátek 13. června 2025 provedl Izrael rozsáhlý letecký útok na Írán bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN, čímž odstartoval prudkou eskalaci konfliktu mezi oběma státy. Reakce Teheránu přišla okamžitě a během několika dnů si vzájemné útoky vyžádaly více než 200 mrtvých na íránské straně a 14 obětí na straně izraelské. Události posledních dní však mají hlubší dopad, než by se mohlo zdát – možná totiž znamenají konec mezinárodního právního řádu, jak jsme ho znali od roku 1945.
Podle Briana Brivatiho, profesora soudobých dějin a lidských práv na Kingston University, čelíme zásadnímu přelomu v dějinách globální politiky. Instituce jako OSN, Mezinárodní trestní soud (ICC) či Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) se ocitají na okraji zájmu a ztrácejí autoritu. Jejich bezmocnost je stále patrnější s tím, jak Izrael bezprecedentním způsobem porušuje mezinárodní normy, zatímco druhá vláda Donalda Trumpa aktivně oslabuje samotné instituce, které měly právo vynucovat.
Zatímco Rusko a Čína využívají příležitosti k opuštění západního „pravidly řízeného“ systému, Izrael svou politikou nastoluje nový precedens – moc bez odpovědnosti. Tato kombinace – stát jednající s naprostou beztrestností a supervelmoc, která záměrně podkopává globální právní rámec – představuje bod zlomu, píše The Conversation.
Izraelská vláda kromě bombardování íránského jaderného programu zintenzivňuje ofenzivu v Gaze a připravuje se na možnou trvalou okupaci tohoto území. Zároveň pokračuje v anexi Západního břehu, kde v květnu oznámila vznik 22 nových osad, včetně legalizace těch, které byly dosud neautorizované. Přibývají i legislativní kroky, které mají potlačit nezávislost justice a ztížit činnost zahraničních nevládních organizací.
Tvrdé křídlo izraelské vlády vedené Benjaminem Netanjahuem zároveň hrozí rozpadem koalice, pokud by premiér ustoupil mezinárodnímu tlaku. To jen podtrhuje vnitropolitickou dynamiku, jež posiluje jednostranné kroky Izraele.
Mezinárodní soudní dvůr se snažil reagovat – v lednu 2024 konstatoval, že palestinské obyvatelstvo v Gaze je ohroženo genocidou, a nařídil Izraeli přijetí provizorních opatření. V květnu 2024 přikázal ukončení ofenzivy v Rafahu a zajištění humanitárního přístupu. V červenci pak vydal historické stanovisko označující izraelskou okupaci palestinských území za nezákonnou.
ICC dokonce vydal zatykače na premiéra Netanjahua, bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a představitele Hamásu. Tyto kroky však selhaly. Izrael přistoupil k příměří v Gaze v lednu 2025 pouze pod tlakem Spojených států – a i ten byl dočasný.
Trumpova administrativa přitom nehraje roli zprostředkovatele. Naopak – prezident USA v lednu vydal dekret, jímž uvalil sankce na ICC kvůli „nelegitimním krokům“ vůči USA a Izraeli. Krátce poté USA opustily Radu OSN pro lidská práva a obnovily zákaz financování agentury UNRWA. V únoru pak Trump nařídil ministerstvu zahraničí zadržet část příspěvků do rozpočtu OSN a spustil revizi amerického zapojení do všech mezinárodních organizací.
V květnu Spojené státy a Izrael zavedly nový mechanismus poskytování pomoci Gaze – formou soukromých bezpečnostních firem operujících v „bezpečných zónách“, schválených Izraelem. Přístup k pomoci je však podmíněn přesunem obyvatelstva, což odporuje humanitárním principům nestrannosti a neutrality.
V důsledku toho dochází k paradoxní situaci: zakládající člen OSN nyní záměrně oslabuje tuto instituci zevnitř, blokuje její kroky vetem v Radě bezpečnosti a současně ji finančně vysouší. Poslední příklad: 4. června USA vetovaly rezoluci požadující příměří v Gaze.
Dopady tohoto zvratu v globálním pořádku se již projevují i jinde. Rusko pokračuje ve válce na Ukrajině navzdory rozhodnutí ICJ a množství důkazů o válečných zločinech – Moskva ví, že nástroje vymáhání práva jsou slabé a že „Trumpovský“ přístup k diplomacii jí nabízí alternativní cesty.
Čína mezitím stupňuje tlak na Tchaj-wan pomocí tzv. šedých zón – taktik na hraně války, jako jsou kybernetické útoky či dezinformační kampaně – a rovněž se nenechává odradit právními závazky.
Dnešní situace tak ukazuje, že politika síly znovu přebírá hlavní slovo. Izraelské akce v Gaze i útoky na Írán nejsou výjimkou, ale zrychlením procesu, který podkopává poválečný řád. Jsou výstrahou, že právo přestalo omezovat moc, instituce lze obejít a humanitární principy se mohou stát nástrojem politické manipulace. Rok 2025 se tak stává zlomovým bodem pro světový řád, který vznikl po roce 1945 – a jeho budoucnost je nejistější než kdy dřív.
Evropské státy se v závěru letošního roku potýkají s mimořádně silnou vlnou chřipky, kterou pohání nová, vysoce nakažlivá varianta viru. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) čelí řada nemocnic extrémnímu náporu, který komplikuje fakt, že epidemie vypukla o měsíc dříve, než bývá zvykem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.