V pátek 13. června 2025 provedl Izrael rozsáhlý letecký útok na Írán bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN, čímž odstartoval prudkou eskalaci konfliktu mezi oběma státy. Reakce Teheránu přišla okamžitě a během několika dnů si vzájemné útoky vyžádaly více než 200 mrtvých na íránské straně a 14 obětí na straně izraelské. Události posledních dní však mají hlubší dopad, než by se mohlo zdát – možná totiž znamenají konec mezinárodního právního řádu, jak jsme ho znali od roku 1945.
Podle Briana Brivatiho, profesora soudobých dějin a lidských práv na Kingston University, čelíme zásadnímu přelomu v dějinách globální politiky. Instituce jako OSN, Mezinárodní trestní soud (ICC) či Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) se ocitají na okraji zájmu a ztrácejí autoritu. Jejich bezmocnost je stále patrnější s tím, jak Izrael bezprecedentním způsobem porušuje mezinárodní normy, zatímco druhá vláda Donalda Trumpa aktivně oslabuje samotné instituce, které měly právo vynucovat.
Zatímco Rusko a Čína využívají příležitosti k opuštění západního „pravidly řízeného“ systému, Izrael svou politikou nastoluje nový precedens – moc bez odpovědnosti. Tato kombinace – stát jednající s naprostou beztrestností a supervelmoc, která záměrně podkopává globální právní rámec – představuje bod zlomu, píše The Conversation.
Izraelská vláda kromě bombardování íránského jaderného programu zintenzivňuje ofenzivu v Gaze a připravuje se na možnou trvalou okupaci tohoto území. Zároveň pokračuje v anexi Západního břehu, kde v květnu oznámila vznik 22 nových osad, včetně legalizace těch, které byly dosud neautorizované. Přibývají i legislativní kroky, které mají potlačit nezávislost justice a ztížit činnost zahraničních nevládních organizací.
Tvrdé křídlo izraelské vlády vedené Benjaminem Netanjahuem zároveň hrozí rozpadem koalice, pokud by premiér ustoupil mezinárodnímu tlaku. To jen podtrhuje vnitropolitickou dynamiku, jež posiluje jednostranné kroky Izraele.
Mezinárodní soudní dvůr se snažil reagovat – v lednu 2024 konstatoval, že palestinské obyvatelstvo v Gaze je ohroženo genocidou, a nařídil Izraeli přijetí provizorních opatření. V květnu 2024 přikázal ukončení ofenzivy v Rafahu a zajištění humanitárního přístupu. V červenci pak vydal historické stanovisko označující izraelskou okupaci palestinských území za nezákonnou.
ICC dokonce vydal zatykače na premiéra Netanjahua, bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a představitele Hamásu. Tyto kroky však selhaly. Izrael přistoupil k příměří v Gaze v lednu 2025 pouze pod tlakem Spojených států – a i ten byl dočasný.
Trumpova administrativa přitom nehraje roli zprostředkovatele. Naopak – prezident USA v lednu vydal dekret, jímž uvalil sankce na ICC kvůli „nelegitimním krokům“ vůči USA a Izraeli. Krátce poté USA opustily Radu OSN pro lidská práva a obnovily zákaz financování agentury UNRWA. V únoru pak Trump nařídil ministerstvu zahraničí zadržet část příspěvků do rozpočtu OSN a spustil revizi amerického zapojení do všech mezinárodních organizací.
V květnu Spojené státy a Izrael zavedly nový mechanismus poskytování pomoci Gaze – formou soukromých bezpečnostních firem operujících v „bezpečných zónách“, schválených Izraelem. Přístup k pomoci je však podmíněn přesunem obyvatelstva, což odporuje humanitárním principům nestrannosti a neutrality.
V důsledku toho dochází k paradoxní situaci: zakládající člen OSN nyní záměrně oslabuje tuto instituci zevnitř, blokuje její kroky vetem v Radě bezpečnosti a současně ji finančně vysouší. Poslední příklad: 4. června USA vetovaly rezoluci požadující příměří v Gaze.
Dopady tohoto zvratu v globálním pořádku se již projevují i jinde. Rusko pokračuje ve válce na Ukrajině navzdory rozhodnutí ICJ a množství důkazů o válečných zločinech – Moskva ví, že nástroje vymáhání práva jsou slabé a že „Trumpovský“ přístup k diplomacii jí nabízí alternativní cesty.
Čína mezitím stupňuje tlak na Tchaj-wan pomocí tzv. šedých zón – taktik na hraně války, jako jsou kybernetické útoky či dezinformační kampaně – a rovněž se nenechává odradit právními závazky.
Dnešní situace tak ukazuje, že politika síly znovu přebírá hlavní slovo. Izraelské akce v Gaze i útoky na Írán nejsou výjimkou, ale zrychlením procesu, který podkopává poválečný řád. Jsou výstrahou, že právo přestalo omezovat moc, instituce lze obejít a humanitární principy se mohou stát nástrojem politické manipulace. Rok 2025 se tak stává zlomovým bodem pro světový řád, který vznikl po roce 1945 – a jeho budoucnost je nejistější než kdy dřív.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.