Narychlo ukončená válka na Ukrajině nebude koncem konfliktu, ale začátkem širší destabilizace Evropy. Pokud Západ přistoupí na mírové podmínky diktované Kremlem, vyšle tím jasný signál, že se agrese vyplácí. Následovat mohou další cíle, jako Moldavsko, Pobaltí, Rumunsko a Polsko. Pak už nebude o čem vyjednávat.
Válku na Ukrajině nelze ukončit jednoduchou dohodou, jak si ji představuje americký prezident. Donald Trump v posledních měsících jedná s řadou světových lídrů a snaží se prosazovat své charakteristické „dealy“, jak o nich opakovaně hovořil během své předvolební kampaně.
Vnímá sám sebe jako pragmatika a úspěšného byznysmena, který věří, že každá krize je v jádru jen nevyřešenou obchodní příležitostí. Tato mentalita mu možná přinesla úspěch ve světě nemovitostí a televizního marketingu, avšak v geopolitice selhává právě proto, že odmítá vidět, že stát není firma a válka není obchodní spor.
Trumpova logika je přímočará: „sedneme si ke stolu, uděláme obchod, obě strany něco dostanou a všichni budou spokojení.“ Jenže právě v tom je jádro problému. Válka na Ukrajině není konfliktem, který lze uzavřít oboustranně výhodnou dohodou. Je to válka existenčního charakteru. A čím dříve to západní lídři pochopí, tím lépe.
Ruský prezident Vladimir Putin nezahájil invazi kvůli byznysu, ale kvůli expanzi; teritoriální, ideologické i historické. V ekonomickém slova smyslu může být Ukrajina atraktivní. Východní regiony disponují bohatstvím přírodních zdrojů, především uhlím, železnou rudou a dalšími surovinami, které by mohly posílit ruskou ekonomiku.
To je však jen vedlejší produkt, nikoli hnací motor. Putin neusiluje o zisk ve smyslu peněz. Usiluje o návrat imperiální velikosti, o přepis poválečného uspořádání, o zničení západního modelu v jeho bezprostředním sousedství.
Získání kontroly nad Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblastí je pro Moskvu výhodné, nikoliv však zásadní. Tyto regiony mají strategický význam, ať už z hlediska logistiky, přístupu k Černému moři či kontroly nad energetickou infrastrukturou.
Ale i kdyby je Putin získal, nepředstavují konečný cíl. Jsou prostředkem, nikoli cílem. V jádru jde Kremlu o delegitimizaci Ukrajiny jako samostatného, suverénního a demokratického státu. O to, aby Kyjev ztratil své politické vedení, mezinárodní podporu a důvěru vlastního obyvatelstva.
Putin nevnímá Volodymyra Zelenského a jeho vládu jako legitimní partnery. Tento postoj je hluboce zakořeněn v ruském narativu, který cíleně předkládá vlastním občanům jako výmluvu i jako ideologii. Demokracie je v tomto schématu vykreslována jako chaos, nacionalismus jako extremismus a ukrajinská samostatnost jako výplod Západu. Cílem invaze tedy není jen územní zisk, ale zničení konkrétního modelu moci; modelu, který je volen, nikoli dosazován.
Teprve ve chvíli, kdy bude Kyjev zbaven demokraticky zvoleného vedení, může Kreml zvažovat jakýkoli „kompromis“. A i to pouze v případě, že výsledkem bude formální uznání ruské nadvlády nad částí Ukrajiny. V takovém scénáři už nebude ukrajinský odpor artikulován z pozice legitimního státu, ale z pozice podmaněného území. A právě tehdy by Trumpův „deal“ mohl přijít na řadu – jako jakási „mírová smlouva“ nad troskami svrchovanosti.
Trump tak stojí před jednoduchou, avšak zásadní volbou. Buď rozumí ruské imperiální logice a jeho cílem je skutečně odstranit Zelenského, nebo této logice nerozumí a jeho diplomatické snahy jsou pouhým divadlem pro oči amerických voličů. V obou případech je výsledek znepokojivý. Buď se Spojené státy pod jeho vedením stanou aktivním činitelem při demontáži Ukrajiny, nebo pasivním svědkem její destrukce.
A pokud by došlo k tomu, že Rusko v rámci mírového vyjednávání získá, byť jen části ukrajinského území, znamenalo by to otevření Pandořiny skříňky. Nejen pro Ukrajinu, ale pro celý evropský kontinent. Moskva by tím získala potvrzení, že politika síly je funkční model. Že překreslování hranic je opět možné. A že slabost Západu je vyčíslitelná, predikovatelná a využitelná.
Případná agrese vůči Moldavsku, pobaltským státům, Rumunsku, Finsku či dokonce Polsku by v takovém kontextu nepředstavovala exces, naopak by byla logickým a očekávatelným pokračováním strategického záměru. Jednalo by se o systematický návrat k logice sféry vlivu, jak ji známe z éry bipolárního světa. K opětovnému nastolení pořádku, v němž ruské, respektive sovětské impérium suverénně přetváří mapu Evropy podle vlastních ambicí a historických resentimentů.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.