Narychlo ukončená válka na Ukrajině nebude koncem konfliktu, ale začátkem širší destabilizace Evropy. Pokud Západ přistoupí na mírové podmínky diktované Kremlem, vyšle tím jasný signál, že se agrese vyplácí. Následovat mohou další cíle, jako Moldavsko, Pobaltí, Rumunsko a Polsko. Pak už nebude o čem vyjednávat.
Válku na Ukrajině nelze ukončit jednoduchou dohodou, jak si ji představuje americký prezident. Donald Trump v posledních měsících jedná s řadou světových lídrů a snaží se prosazovat své charakteristické „dealy“, jak o nich opakovaně hovořil během své předvolební kampaně.
Vnímá sám sebe jako pragmatika a úspěšného byznysmena, který věří, že každá krize je v jádru jen nevyřešenou obchodní příležitostí. Tato mentalita mu možná přinesla úspěch ve světě nemovitostí a televizního marketingu, avšak v geopolitice selhává právě proto, že odmítá vidět, že stát není firma a válka není obchodní spor.
Trumpova logika je přímočará: „sedneme si ke stolu, uděláme obchod, obě strany něco dostanou a všichni budou spokojení.“ Jenže právě v tom je jádro problému. Válka na Ukrajině není konfliktem, který lze uzavřít oboustranně výhodnou dohodou. Je to válka existenčního charakteru. A čím dříve to západní lídři pochopí, tím lépe.
Ruský prezident Vladimir Putin nezahájil invazi kvůli byznysu, ale kvůli expanzi; teritoriální, ideologické i historické. V ekonomickém slova smyslu může být Ukrajina atraktivní. Východní regiony disponují bohatstvím přírodních zdrojů, především uhlím, železnou rudou a dalšími surovinami, které by mohly posílit ruskou ekonomiku.
To je však jen vedlejší produkt, nikoli hnací motor. Putin neusiluje o zisk ve smyslu peněz. Usiluje o návrat imperiální velikosti, o přepis poválečného uspořádání, o zničení západního modelu v jeho bezprostředním sousedství.
Získání kontroly nad Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblastí je pro Moskvu výhodné, nikoliv však zásadní. Tyto regiony mají strategický význam, ať už z hlediska logistiky, přístupu k Černému moři či kontroly nad energetickou infrastrukturou.
Ale i kdyby je Putin získal, nepředstavují konečný cíl. Jsou prostředkem, nikoli cílem. V jádru jde Kremlu o delegitimizaci Ukrajiny jako samostatného, suverénního a demokratického státu. O to, aby Kyjev ztratil své politické vedení, mezinárodní podporu a důvěru vlastního obyvatelstva.
Putin nevnímá Volodymyra Zelenského a jeho vládu jako legitimní partnery. Tento postoj je hluboce zakořeněn v ruském narativu, který cíleně předkládá vlastním občanům jako výmluvu i jako ideologii. Demokracie je v tomto schématu vykreslována jako chaos, nacionalismus jako extremismus a ukrajinská samostatnost jako výplod Západu. Cílem invaze tedy není jen územní zisk, ale zničení konkrétního modelu moci; modelu, který je volen, nikoli dosazován.
Teprve ve chvíli, kdy bude Kyjev zbaven demokraticky zvoleného vedení, může Kreml zvažovat jakýkoli „kompromis“. A i to pouze v případě, že výsledkem bude formální uznání ruské nadvlády nad částí Ukrajiny. V takovém scénáři už nebude ukrajinský odpor artikulován z pozice legitimního státu, ale z pozice podmaněného území. A právě tehdy by Trumpův „deal“ mohl přijít na řadu – jako jakási „mírová smlouva“ nad troskami svrchovanosti.
Trump tak stojí před jednoduchou, avšak zásadní volbou. Buď rozumí ruské imperiální logice a jeho cílem je skutečně odstranit Zelenského, nebo této logice nerozumí a jeho diplomatické snahy jsou pouhým divadlem pro oči amerických voličů. V obou případech je výsledek znepokojivý. Buď se Spojené státy pod jeho vedením stanou aktivním činitelem při demontáži Ukrajiny, nebo pasivním svědkem její destrukce.
A pokud by došlo k tomu, že Rusko v rámci mírového vyjednávání získá, byť jen části ukrajinského území, znamenalo by to otevření Pandořiny skříňky. Nejen pro Ukrajinu, ale pro celý evropský kontinent. Moskva by tím získala potvrzení, že politika síly je funkční model. Že překreslování hranic je opět možné. A že slabost Západu je vyčíslitelná, predikovatelná a využitelná.
Případná agrese vůči Moldavsku, pobaltským státům, Rumunsku, Finsku či dokonce Polsku by v takovém kontextu nepředstavovala exces, naopak by byla logickým a očekávatelným pokračováním strategického záměru. Jednalo by se o systematický návrat k logice sféry vlivu, jak ji známe z éry bipolárního světa. K opětovnému nastolení pořádku, v němž ruské, respektive sovětské impérium suverénně přetváří mapu Evropy podle vlastních ambicí a historických resentimentů.
Americký prezident Donald Trump pohrozil žalobou komikovi Trevoru Noahovi, který moderoval nedělní předávání hudebních cen Grammy. Důvodem je vtip, ve kterém Noah naznačil, že Trump v minulosti navštěvoval soukromý ostrov usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Jedním z nejnovějších argumentů prezidenta Donalda Trumpa pro anexi Grónska je tvrzení, že toto území je nezbytné pro vybudování nepropustného systému protiraketové obrany s názvem Zlatá kopule (Golden Dome). Prezident prohlásil, že od Dánska požaduje tuto půdu k zajištění národní i mezinárodní bezpečnosti a k udržení nebezpečných nepřátel v šachu. Na tomto ostrově hodlá vybudovat největší obranný štít, jaký byl kdy sestrojen.
Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Tisíce Poláků, kteří se domnívali, že jsou již dávno rozvedeni, zjišťují znepokojivou skutečnost: z právního hlediska mohou být stále manželé. Tento chaos je nečekaným důsledkem snahy polské vlády premiéra Donalda Tuska o nápravu kontroverzních justičních reforem z éry předchozího kabinetu. Problém naplno vyvstal v lednu v severovýchodním městě Giżycko, kde soud odmítl rozdělit majetek rozvedeného páru.
Prezident Donald Trump zvažuje rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu poté, co diplomatické snahy o omezení íránského jaderného a raketového programu skončily bez výsledku. Teherán na tyto hrozby reagoval s rozhořčením a varoval, že v případě útoku okamžitě zasáhne cíle v Izraeli. Tato vyostřená rétorika následuje po krvavém potlačení vnitřních protestů v Íránu, které si vyžádalo stovky obětí.
Letiště v několika asijských zemích znovu zavádějí zdravotní kontroly a monitoring cestujících, což připomíná opatření z dob globální pandemie. Důvodem k ostražitosti je nové ohnisko viru nipah, které se objevilo v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří k prvním státům, které zpřísnily preventivní kroky, aby zabránily zavlečení této nebezpečné infekce na své území.
Bezpilotní letouny zcela ovládly ukrajinské bojiště a v současnosti způsobují drtivou většinu všech ztrát. Podle čerstvé analýzy lotyšského Úřadu pro ochranu ústavy (SAB) mají drony na svědomí 70 až 80 procent všech mrtvých a zraněných vojáků na obou stranách fronty. Tato technologie tak v účinnosti daleko předstihla klasické dělostřelectvo, tanky i pěchotní zbraně.
V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.
Sedmadvacet unijních států definitivně potvrdilo kompletní zákaz dovozu ruského plynu v kapalné i potrubní formě. Podle verdiktu Rady EU skončí import zkapalněného zemního plynu (LNG) k prvnímu lednu 2027. Dodávky skrze plynovody budou pak definitivně zastaveny k 30. září téhož roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že další kolo trilaterálních jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy se uskuteční ve dnech 4. a 5. února v Abú Zabí.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí varoval Spojené státy, že jakýkoli vojenský útok na jeho zemi by okamžitě rozpoutal rozsáhlý regionální konflikt. Toto prohlášení přichází v době, kdy USA v blízkosti íránských hranic posilují svou vojenskou přítomnost, včetně nasazení letadlové lodi USS Abraham Lincoln v Arabském moři. Chameneí vzkázal, že Američané si musí být vědomi následků zahájení války, a zdůraznil, že íránský národ se přítomnosti cizích plavidel nezalekne.
Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.
