Narychlo ukončená válka na Ukrajině nebude koncem konfliktu, ale začátkem širší destabilizace Evropy. Pokud Západ přistoupí na mírové podmínky diktované Kremlem, vyšle tím jasný signál, že se agrese vyplácí. Následovat mohou další cíle, jako Moldavsko, Pobaltí, Rumunsko a Polsko. Pak už nebude o čem vyjednávat.
Válku na Ukrajině nelze ukončit jednoduchou dohodou, jak si ji představuje americký prezident. Donald Trump v posledních měsících jedná s řadou světových lídrů a snaží se prosazovat své charakteristické „dealy“, jak o nich opakovaně hovořil během své předvolební kampaně.
Vnímá sám sebe jako pragmatika a úspěšného byznysmena, který věří, že každá krize je v jádru jen nevyřešenou obchodní příležitostí. Tato mentalita mu možná přinesla úspěch ve světě nemovitostí a televizního marketingu, avšak v geopolitice selhává právě proto, že odmítá vidět, že stát není firma a válka není obchodní spor.
Trumpova logika je přímočará: „sedneme si ke stolu, uděláme obchod, obě strany něco dostanou a všichni budou spokojení.“ Jenže právě v tom je jádro problému. Válka na Ukrajině není konfliktem, který lze uzavřít oboustranně výhodnou dohodou. Je to válka existenčního charakteru. A čím dříve to západní lídři pochopí, tím lépe.
Ruský prezident Vladimir Putin nezahájil invazi kvůli byznysu, ale kvůli expanzi; teritoriální, ideologické i historické. V ekonomickém slova smyslu může být Ukrajina atraktivní. Východní regiony disponují bohatstvím přírodních zdrojů, především uhlím, železnou rudou a dalšími surovinami, které by mohly posílit ruskou ekonomiku.
To je však jen vedlejší produkt, nikoli hnací motor. Putin neusiluje o zisk ve smyslu peněz. Usiluje o návrat imperiální velikosti, o přepis poválečného uspořádání, o zničení západního modelu v jeho bezprostředním sousedství.
Získání kontroly nad Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblastí je pro Moskvu výhodné, nikoliv však zásadní. Tyto regiony mají strategický význam, ať už z hlediska logistiky, přístupu k Černému moři či kontroly nad energetickou infrastrukturou.
Ale i kdyby je Putin získal, nepředstavují konečný cíl. Jsou prostředkem, nikoli cílem. V jádru jde Kremlu o delegitimizaci Ukrajiny jako samostatného, suverénního a demokratického státu. O to, aby Kyjev ztratil své politické vedení, mezinárodní podporu a důvěru vlastního obyvatelstva.
Putin nevnímá Volodymyra Zelenského a jeho vládu jako legitimní partnery. Tento postoj je hluboce zakořeněn v ruském narativu, který cíleně předkládá vlastním občanům jako výmluvu i jako ideologii. Demokracie je v tomto schématu vykreslována jako chaos, nacionalismus jako extremismus a ukrajinská samostatnost jako výplod Západu. Cílem invaze tedy není jen územní zisk, ale zničení konkrétního modelu moci; modelu, který je volen, nikoli dosazován.
Teprve ve chvíli, kdy bude Kyjev zbaven demokraticky zvoleného vedení, může Kreml zvažovat jakýkoli „kompromis“. A i to pouze v případě, že výsledkem bude formální uznání ruské nadvlády nad částí Ukrajiny. V takovém scénáři už nebude ukrajinský odpor artikulován z pozice legitimního státu, ale z pozice podmaněného území. A právě tehdy by Trumpův „deal“ mohl přijít na řadu – jako jakási „mírová smlouva“ nad troskami svrchovanosti.
Trump tak stojí před jednoduchou, avšak zásadní volbou. Buď rozumí ruské imperiální logice a jeho cílem je skutečně odstranit Zelenského, nebo této logice nerozumí a jeho diplomatické snahy jsou pouhým divadlem pro oči amerických voličů. V obou případech je výsledek znepokojivý. Buď se Spojené státy pod jeho vedením stanou aktivním činitelem při demontáži Ukrajiny, nebo pasivním svědkem její destrukce.
A pokud by došlo k tomu, že Rusko v rámci mírového vyjednávání získá, byť jen části ukrajinského území, znamenalo by to otevření Pandořiny skříňky. Nejen pro Ukrajinu, ale pro celý evropský kontinent. Moskva by tím získala potvrzení, že politika síly je funkční model. Že překreslování hranic je opět možné. A že slabost Západu je vyčíslitelná, predikovatelná a využitelná.
Případná agrese vůči Moldavsku, pobaltským státům, Rumunsku, Finsku či dokonce Polsku by v takovém kontextu nepředstavovala exces, naopak by byla logickým a očekávatelným pokračováním strategického záměru. Jednalo by se o systematický návrat k logice sféry vlivu, jak ji známe z éry bipolárního světa. K opětovnému nastolení pořádku, v němž ruské, respektive sovětské impérium suverénně přetváří mapu Evropy podle vlastních ambicí a historických resentimentů.
Baby boom v českém šoubyznyse bude pokračovat i v příštím roce. Důkazem jsou nejnovější slova Vladimíra Polívky, který už před několika týdny oznámil, že se těší na miminko. A není sám. Těší se i jeho rodiče.
Počasí během příštího víkendu příjemně překvapí. Přestože bude začínat listopad, nejvyšší teploty mají dosahovat poměrně vysokých hodnot. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump se neplánuje osobně setkat s ruským protějškem Vladimirem Putinem, dokud Moskva nebude připravena uzavřít mírovou dohodu týkající se války na Ukrajině.
Jakub Prachař si neotřelým způsobem zase jednou řekl o pozornost. Možná byste ho teď ani nepoznali, ale herec udělal zásadní věc. Na chystanou změnu image předem upozornil svou partnerku.
Program nové vlády na půdorysu ANO, SPD a Motoristů, která by měla nahradit současný kabinet Petra Fialy (ODS), je v podstatě hotový. Uvedl to místopředseda vítězného hnutí Karel Havlíček, který se pravděpodobně stane jedním z ministrů.
Nevíte, co podniknout o víkendu? Můžete vyrazit na nový film Cukrkandl, který se je od čtvrtka v českých kinech. Hlavní roli v něm má Tereza Ramba, která tak nemohla v týdnu chybět na slavnostní premiéře. Neodešla z ní však po svých.
Americký prezident Donald Trump se nechal slyšet, že by se během nadcházející asijské cesty rád setkal se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Pokud by k setkání došlo, Trump by tak navázal na společné rozhovory, které uskutečnil během prvního mandátu v Bílém domě.
Jihočeští policisté vyšetřují napadení školačky ve Vimperku, které skončilo zraněním dívky. Podle oznámení na ni nedaleko základní školy zaútočila skupina dětí. Strážci zákona žádají případně svědky o pomoc s případem.
Babyboom nemáme jen v šoubyznyse či sportu, ale také v politice. Radostnou novinkou z osobního života se v soboty pochlubil poslanec a pravděpodobný příští ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Stal se totiž dvojnásobným tatínkem.
Veronika Žilková patří ke slavným říjnovým oslavencům. Čtyřiašedesáté narozeniny měla v minulém týdnu a došlo i na oslavu. Během party se odehrála zajímavá scéna. Zeť Mirek Dopita herečku příjemně překvapil s dárkem, který od ní dostal.
Ukrajina čelila v noci dalšímu masivnímu ruskému útoku, který si vyžádal oběti na životech a desítky zraněných. Informoval o tom ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Spojence Kyjeva vyzval k tomu, aby poskytli další systémy protivzdušné obrany.
Větrné počasí, které trápí Česko v posledních dnech, nepoleví ani během posledního říjnového víkendu. Naopak, pro neděli byla vydána výstraha před silným větrem v Čechách. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).