Prezidenti Vladimir Putin a Donald Trump spolu vedli téměř hodinový telefonát, během kterého dominovala otázka ukončení války na Ukrajině. Jak uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov, obě strany vyjádřily ochotu hledat vyjednané řešení, nicméně ruský prezident znovu potvrdil, že Moskva se svých původních cílů nevzdá.
„Trump opět vznesl požadavek na co nejrychlejší ukončení bojů na Ukrajině,“ uvedl Ušakov. „Putin naopak zdůraznil, že Rusko nadále usiluje o diplomatické řešení, ale zároveň musí dosáhnout svých strategických cílů – tedy odstranění příčin, které vedly ke konfliktu,“ dodal.
Součástí rozhovoru bylo také informování o nedávné dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou o výměně zajatců a padlých vojáků. Putin podle Ušakova Trumpa ujistil, že Moskva je připravena v přímých jednáních s Kyjevem pokračovat. Zároveň však odmítl možnost trilaterálních jednání, do nichž by byly přímo zapojeny Spojené státy.
To podle některých ukrajinských zdrojů potvrzuje i situace z počátku června, kdy během schůzky v Istanbulu ruští představitelé údajně požádali americké diplomaty, aby opustili místnost, čímž dali najevo, že o trojstranný formát nestojí.
Během hovoru se prezident Putin a Trump nedotkli otázky amerických dodávek zbraní Ukrajině, ani neřešili možnost osobního setkání. Naopak měli podrobně diskutovat o situaci na Blízkém východě, včetně Íránu. Oba státníci se podle Kremlu dohodli, že v jednáních budou dále pokračovat.
Z Moskvy opět zaznělo, že mírové rozhovory se musí odehrávat pouze mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin znovu použil výraz „kořenové příčiny“ konfliktu – podle ruské interpretace tím míní snahu Ukrajiny vstoupit do NATO a obavy Kremlu z rozšiřování vlivu Západu na jeho hranicích.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
V Česku dnes vyšplhaly teploty až nad 33 stupňů, konkrétně na několika místech ve středních Čechách a na jižní Moravě. Nejtepleji bylo v Dyjákovicích, kde bylo 33,6 °C. Teplotní rekordy ale nepadaly, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko se již v minulém týdnu dozvědělo, že Monika Babišová se - možná i po vzoru manžela - chystá podnikat. Neuniklo to samozřejmě ani samotnému Andreji Babišovi, ačkoliv dvojice už netvoří pár. Co tomu říká bývalý premiér?
Karel Šíp oslavil v červnu kulaté osmdesáté narozeniny, ale do důchodu v tom pravém slova smyslu stále neodešel. Občas se sice objeví jeho kritici, zároveň má populární moderátor nadále věrnou fanouškovskou základnu. Tito lidé se na něj mohou těšit i v následujících měsících.
Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina klimatologů World Weather Attribution, zvýšila klimatická změna pravděpodobnost vzniku lesních požárů v jihovýchodní Evropě desetinásobně. Požáry, které v letošním roce spálily přes jeden milion hektarů půdy, byly o 22 % intenzivnější kvůli globálnímu oteplování. Tento rok se tak stal nejhorší zaznamenanou sezónou lesních požárů v Evropě.