Ruský prezident Vladimir Putin dlouhé čtyři roky úspěšně chránil domácí obyvatelstvo před ekonomickými dopady konfliktu na Ukrajině. Tato situace se však nyní zásadně mění. Nedávné ukrajinské útoky pomocí bezpilotních letounů a balistických raket, které cílily na klíčovou energetickou infrastrukturu, vyvolaly v Rusku bezprostřední a čím dál ostřejší palivovou krizi. Z minoritní nepříjemnosti se tak stal problém, který již většina Rusů nemůže ignorovat.
Potíže se zásobováním pohonnými hmotami v současné době hlásí dvě třetiny z 83 ruských regionů. Tato situace komplikuje každodenní život milionům občanů a bezprostředně ohrožuje fungování mnoha tamních podniků. Zvláště kritický stav nastal na Krymu, kde místní úřady vyhlásily nouzový stav a zavedly úplný zákaz prodeje paliv. V důsledku toho na poloostrově zcela zkolaboval cestovní ruch, který přitom za normálních okolností tvoří pilíř tamního hospodářství.
Ruský prezident byl nucen potíže veřejně přiznat a svolal do Moskvy své nejvyšší představitele k nalezení řešení. Před státními médii se však snažil situaci zlehčovat a tvrdil, že vzniklý deficit pohonných hmot není kritický, přičemž okamžitě převedl téma na to, že ruské údery způsobují Ukrajině mnohem větší škody. Skutečný rozsah škod navíc Kreml maskuje tím, že domácí ceny paliv zařadil na seznam ekonomických dat, která již oficiálně nepublikuje.
Obyvatelé Ruska se přesto o vážnosti situace přesvědčují sami, což dokazují i sociální sítě plné záběrů řidičů bojujících u čerpacích stanic. Nedostatek benzinu zašel tak daleko, že země dříve označovaná za pouhou benzínku převlečenou za stát musí palivo dovážet. Podle agentury Reuters bude Indie, která je největším zahraničním kupcem ruské ropy, vyvážet část svých rafinovaných produktů zpět do Ruska. Ukrajina se totiž záměrně zaměřila na technologicky náročné rafinérské jednotky, jako jsou katalytické krakovací kolony, které Rusko nedokáže samo opravit ani nahradit.
Jedinou útěchou pro Moskvu zůstává skutečnost, že země má stále dostatek nafty nezbytné pro nákladní dopravu a zemědělství. Vládní představitelé nicméně po víkendovém jednání připustili, že by koncem léta mohl vstoupit v platnost zákaz jejího exportu, aby se zajistily dodávky pro období sklizně. Vývoz leteckého paliva a benzinu už úřady zakázaly dříve. Vedle samotné dostupnosti paliv představuje velký problém také jejich stoupající cena, která tlačí nahoru celkovou inflaci. Ruská centrální banka varovala před dalšími inflačními riziky, což vedlo k tomu, že v červnu snížila základní úrokovou sazbu pouze o čtvrt procentního bodu na 14,25 procenta.
Opatrný přístup guvernérky centrální banky Elviry Nabiullinové, která dříve v reakci na přehřívání ekonomiky zvýšila sazby až na 23 procent, však naráží na silnou kritiku. Šéf největší ruské retailové banky Sberbank German Gref prohlásil, že ekonomika již vychladla dostatečně a úrokové sazby by měly klesat rychleji. Nabiullinová ale na ekonomickém fóru v Petrohradě razantně odmítla rychlejší uvolňování měnové politiky s tím, že takový experiment na vlastní zemi by mohl vyústit v prudký růst inflace či stagflaci.
Gref i Nabiullinová v minulosti působili na ministerstvu hospodářství jako protiváha radikálnějších členů vlády a oba nyní projevili odvahu spojit ekonomické potíže přímo s probíhající válkou. Šéf Sberbank veřejně prohlásil, že v zemi neexistuje člověk, který by měl jiné starosti než rychlé ukončení bojů. Guvernérka centrální banky zase již několik týdnů po invazi nabízela svou rezignaci, kterou ale Putin odmítl. V poslední době stále důrazněji varuje před riziky státního rozpočtu a rostoucí propastí mezi výdaji a daňovými příjmy.
Vojenské a utajované výdaje po obrovském nárůstu v první polovině roku 2026 tvoří téměř polovinu všech vládních výdajů. Rusko kvůli financování konfliktu masivně vyčerpává své rezervy a stále více spoléhá na půjčky. Likvidní aktiva v Národním fondu blahobytu, jenž byl původně zřízen ke zmírnění dopadů kolísání cen ropy, klesla z přibližně 7 procent hrubého domácího produktu na začátku roku 2022 na pouhých 1,7 procenta HDP zaznamenaných v dubnu. Vladimiru Putinovi tak nedocházejí pouze zásoby pohonných hmot, ale i finanční prostředky.
Ruský prezident Vladimir Putin dlouhé čtyři roky úspěšně chránil domácí obyvatelstvo před ekonomickými dopady konfliktu na Ukrajině. Tato situace se však nyní zásadně mění. Nedávné ukrajinské útoky pomocí bezpilotních letounů a balistických raket, které cílily na klíčovou energetickou infrastrukturu, vyvolaly v Rusku bezprostřední a čím dál ostřejší palivovou krizi. Z minoritní nepříjemnosti se tak stal problém, který již většina Rusů nemůže ignorovat.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.