Ruský prezident Vladimir Putin dlouhé čtyři roky úspěšně chránil domácí obyvatelstvo před ekonomickými dopady konfliktu na Ukrajině. Tato situace se však nyní zásadně mění. Nedávné ukrajinské útoky pomocí bezpilotních letounů a balistických raket, které cílily na klíčovou energetickou infrastrukturu, vyvolaly v Rusku bezprostřední a čím dál ostřejší palivovou krizi. Z minoritní nepříjemnosti se tak stal problém, který již většina Rusů nemůže ignorovat.
Potíže se zásobováním pohonnými hmotami v současné době hlásí dvě třetiny z 83 ruských regionů. Tato situace komplikuje každodenní život milionům občanů a bezprostředně ohrožuje fungování mnoha tamních podniků. Zvláště kritický stav nastal na Krymu, kde místní úřady vyhlásily nouzový stav a zavedly úplný zákaz prodeje paliv. V důsledku toho na poloostrově zcela zkolaboval cestovní ruch, který přitom za normálních okolností tvoří pilíř tamního hospodářství.
Ruský prezident byl nucen potíže veřejně přiznat a svolal do Moskvy své nejvyšší představitele k nalezení řešení. Před státními médii se však snažil situaci zlehčovat a tvrdil, že vzniklý deficit pohonných hmot není kritický, přičemž okamžitě převedl téma na to, že ruské údery způsobují Ukrajině mnohem větší škody. Skutečný rozsah škod navíc Kreml maskuje tím, že domácí ceny paliv zařadil na seznam ekonomických dat, která již oficiálně nepublikuje.
Obyvatelé Ruska se přesto o vážnosti situace přesvědčují sami, což dokazují i sociální sítě plné záběrů řidičů bojujících u čerpacích stanic. Nedostatek benzinu zašel tak daleko, že země dříve označovaná za pouhou benzínku převlečenou za stát musí palivo dovážet. Podle agentury Reuters bude Indie, která je největším zahraničním kupcem ruské ropy, vyvážet část svých rafinovaných produktů zpět do Ruska. Ukrajina se totiž záměrně zaměřila na technologicky náročné rafinérské jednotky, jako jsou katalytické krakovací kolony, které Rusko nedokáže samo opravit ani nahradit.
Jedinou útěchou pro Moskvu zůstává skutečnost, že země má stále dostatek nafty nezbytné pro nákladní dopravu a zemědělství. Vládní představitelé nicméně po víkendovém jednání připustili, že by koncem léta mohl vstoupit v platnost zákaz jejího exportu, aby se zajistily dodávky pro období sklizně. Vývoz leteckého paliva a benzinu už úřady zakázaly dříve. Vedle samotné dostupnosti paliv představuje velký problém také jejich stoupající cena, která tlačí nahoru celkovou inflaci. Ruská centrální banka varovala před dalšími inflačními riziky, což vedlo k tomu, že v červnu snížila základní úrokovou sazbu pouze o čtvrt procentního bodu na 14,25 procenta.
Opatrný přístup guvernérky centrální banky Elviry Nabiullinové, která dříve v reakci na přehřívání ekonomiky zvýšila sazby až na 23 procent, však naráží na silnou kritiku. Šéf největší ruské retailové banky Sberbank German Gref prohlásil, že ekonomika již vychladla dostatečně a úrokové sazby by měly klesat rychleji. Nabiullinová ale na ekonomickém fóru v Petrohradě razantně odmítla rychlejší uvolňování měnové politiky s tím, že takový experiment na vlastní zemi by mohl vyústit v prudký růst inflace či stagflaci.
Gref i Nabiullinová v minulosti působili na ministerstvu hospodářství jako protiváha radikálnějších členů vlády a oba nyní projevili odvahu spojit ekonomické potíže přímo s probíhající válkou. Šéf Sberbank veřejně prohlásil, že v zemi neexistuje člověk, který by měl jiné starosti než rychlé ukončení bojů. Guvernérka centrální banky zase již několik týdnů po invazi nabízela svou rezignaci, kterou ale Putin odmítl. V poslední době stále důrazněji varuje před riziky státního rozpočtu a rostoucí propastí mezi výdaji a daňovými příjmy.
Vojenské a utajované výdaje po obrovském nárůstu v první polovině roku 2026 tvoří téměř polovinu všech vládních výdajů. Rusko kvůli financování konfliktu masivně vyčerpává své rezervy a stále více spoléhá na půjčky. Likvidní aktiva v Národním fondu blahobytu, jenž byl původně zřízen ke zmírnění dopadů kolísání cen ropy, klesla z přibližně 7 procent hrubého domácího produktu na začátku roku 2022 na pouhých 1,7 procenta HDP zaznamenaných v dubnu. Vladimiru Putinovi tak nedocházejí pouze zásoby pohonných hmot, ale i finanční prostředky.
Kanadský premiér Mark Carney vyjádřil během probíhajícího summitu APEC v čínském Šen-čenu opatrnou podporu připravovanému trilaterálnímu setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf kanadské vlády přitom vyzdvihl zejména plánovanou agendu zaměřenou na kontrolu jaderných zbraní a odzbrojení. Toto diplomatické setkání třech velmocí se má uskutečnit ve čtvrtek na okraj probíhajícího mezinárodního summitu.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu čelí rostoucím obavám, že Spojené státy uvalí sankce na jeho soudce, a to v předvečer očekávaného rozhodnutí o obvinění Myanmaru z genocidy na menšině Rohingyů.
Francouzská politická scéna čelí novému diplomatickým patové situaci ohledně případné schůzky mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vůdkyní francouzské krajní pravice Marine Le Penovou. Přestože obě strany deklarují zájem o vzájemné setkání, nedaří se jim nalézt shodu na místě konání. Tento spor odráží širší neshody v pohledu na budoucí podporu Ukrajiny a priority zahraniční politiky.
Americký prezident Donald Trump přicestoval do čínského technologického centra v Šen-čenu na summit Asijsko-pacifické hospodářské spolupráci, kde ho bezprostředně po příletu na letištní ploše osobně přivítal čínský vůdce Si Ťin-pching v rámci vzácného a pečlivě připraveného diplomatického gesta.
Evropští diplomaté a představitelé vyjadřují podle webu Politico hluboké obavy z toho, že ruský prezident Vladimir Putin pouze předstírá ochotu vyjednávat o ukončení konfliktu na Ukrajině. Přestože americký prezident Donald Trump usralo usilovně tlačí na uzavření dohody, panují v evropských kruzích vážné pochybnosti o skutečných záměrech Moskvy. Tyto obavy zazněly v souvislosti s obnovením zprostředkovaných mírových rozhovorů, které proběhly v Abú Zabí za účasti amerických a ukrajinských zástupců.
Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval na zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, že ruský prezident Vladimir Putin nedosáhne vítězství nad Ukrajinou ani nezlomí západní podporu Kyjevu. Během 37. zasedání v takzvaném ramsteinském formátu šéf aliance prohlásil, že hlavním záměrem Moskvy je oslabit Evropu šířením nejistoty. Podle jeho slov se Kreml snaží vyvolávat neshody a destabilizovat situaci na celém kontinentu.
Ukrajina plánuje v roce 2027 více než ztrojnásobit své schopnosti pro dálkové údery hluboko v ruském vnitrozemí, přestože čelí výhradám ze strany Spojených států. Toto oznámení učinil ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara na závěr 37. zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, které proběhlo v takzvaném ramsteinském formátu za účasti ministrů obrany členských států NATO.
Izraelský parlament zvolil nového předsedu, čímž opozice udělala klíčový krok k odvrácení politik dosavadní vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Do čela Knesetu byl zvolen Matan Kahana, který je blízkým spojencem Gadiho Eisenkota. Právě Eisenkot nyní vede snahu o sestavení nové koalice a nahrazení současného kabinetu.
Britský premiér Andy Burnham míří na nadcházející summit s Evropskou unií v Bruselu, který se nese ve znamení odlišných podmínek od doby odchodu Británie z bloku. Domácí opozice v čele s konzervativci a hnutím Reform UK přitom vládní kroky ostře kritizuje a varuje před nekontrolovanou imigrací či zadními dvířky zpět do unie. Očekávání ohledně rozsahu blížících se dohod se přitom různí podle politických perspektiv obou stran.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio odmítl obavy veřejnosti a prohlásil, že neexistují žádné důkazy spojující nedávnou vlnu výpadků informačních technologií ve Spojených státech. Reagoval tak na sérii poruch, které v posledním týdnu postihly leteckou dopravu, bankovní sektor či vládní systémy. Podle jeho slov se země nenachází pod systémovým útokem a jednotlivé incidenty spolu vzájemně nesouvisí.
Nadcházející setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a čínského lídra Si Ťin-pchinga v Číně provází nečekaná komplikace v podobě špionážního skandálu kolem společnosti Nvidia. Bývalý výkonný ředitel firmy Jensen Huang odstoupil z funkce kvůli aféře spojené s čínskou podnikatelkou Alice Huangovou, kterou americké zpravodajské služby podezírají z vazeb na čínské zpravodajské struktury. Tato událost se rychle stává novým ohniskem napětí v již tak křehkých vztazích mezi Spojenými státy a Čínou.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Írán zaplatí obrovskou cenu, pokud by uskutečnil plán na použití špinavé bomby. Reagoval tak na zprávu stanice CNN, podle které americké zpravodajské služby evidují plány Teheránu na takový útok v hlavním městě USA. O těchto plánech informovalo sedm amerických představitelů.