Putin držel čtyři roky válku stranu od běžných Rusů. Teď je ale vše jinak

Potíže se zásobováním pohonnými hmotami v současné době hlásí dvě třetiny z 83 ruských regionů. Tato situace komplikuje každodenní život milionům občanů a bezprostředně ohrožuje fungování mnoha tamních podniků. Zvláště kritický stav nastal na Krymu, kde místní úřady vyhlásily nouzový stav a zavedly úplný zákaz prodeje paliv. V důsledku toho na poloostrově zcela zkolaboval cestovní ruch, který přitom za normálních okolností tvoří pilíř tamního hospodářství.

Ruský prezident byl nucen potíže veřejně přiznat a svolal do Moskvy své nejvyšší představitele k nalezení řešení. Před státními médii se však snažil situaci zlehčovat a tvrdil, že vzniklý deficit pohonných hmot není kritický, přičemž okamžitě převedl téma na to, že ruské údery způsobují Ukrajině mnohem větší škody. Skutečný rozsah škod navíc Kreml maskuje tím, že domácí ceny paliv zařadil na seznam ekonomických dat, která již oficiálně nepublikuje.

Obyvatelé Ruska se přesto o vážnosti situace přesvědčují sami, což dokazují i sociální sítě plné záběrů řidičů bojujících u čerpacích stanic. Nedostatek benzinu zašel tak daleko, že země dříve označovaná za pouhou benzínku převlečenou za stát musí palivo dovážet. Podle agentury Reuters bude Indie, která je největším zahraničním kupcem ruské ropy, vyvážet část svých rafinovaných produktů zpět do Ruska. Ukrajina se totiž záměrně zaměřila na technologicky náročné rafinérské jednotky, jako jsou katalytické krakovací kolony, které Rusko nedokáže samo opravit ani nahradit.

Jedinou útěchou pro Moskvu zůstává skutečnost, že země má stále dostatek nafty nezbytné pro nákladní dopravu a zemědělství. Vládní představitelé nicméně po víkendovém jednání připustili, že by koncem léta mohl vstoupit v platnost zákaz jejího exportu, aby se zajistily dodávky pro období sklizně. Vývoz leteckého paliva a benzinu už úřady zakázaly dříve. Vedle samotné dostupnosti paliv představuje velký problém také jejich stoupající cena, která tlačí nahoru celkovou inflaci. Ruská centrální banka varovala před dalšími inflačními riziky, což vedlo k tomu, že v červnu snížila základní úrokovou sazbu pouze o čtvrt procentního bodu na 14,25 procenta.

Opatrný přístup guvernérky centrální banky Elviry Nabiullinové, která dříve v reakci na přehřívání ekonomiky zvýšila sazby až na 23 procent, však naráží na silnou kritiku. Šéf největší ruské retailové banky Sberbank German Gref prohlásil, že ekonomika již vychladla dostatečně a úrokové sazby by měly klesat rychleji. Nabiullinová ale na ekonomickém fóru v Petrohradě razantně odmítla rychlejší uvolňování měnové politiky s tím, že takový experiment na vlastní zemi by mohl vyústit v prudký růst inflace či stagflaci.

Gref i Nabiullinová v minulosti působili na ministerstvu hospodářství jako protiváha radikálnějších členů vlády a oba nyní projevili odvahu spojit ekonomické potíže přímo s probíhající válkou. Šéf Sberbank veřejně prohlásil, že v zemi neexistuje člověk, který by měl jiné starosti než rychlé ukončení bojů. Guvernérka centrální banky zase již několik týdnů po invazi nabízela svou rezignaci, kterou ale Putin odmítl. V poslední době stále důrazněji varuje před riziky státního rozpočtu a rostoucí propastí mezi výdaji a daňovými příjmy.

Vojenské a utajované výdaje po obrovském nárůstu v první polovině roku 2026 tvoří téměř polovinu všech vládních výdajů. Rusko kvůli financování konfliktu masivně vyčerpává své rezervy a stále více spoléhá na půjčky. Likvidní aktiva v Národním fondu blahobytu, jenž byl původně zřízen ke zmírnění dopadů kolísání cen ropy, klesla z přibližně 7 procent hrubého domácího produktu na začátku roku 2022 na pouhých 1,7 procenta HDP zaznamenaných v dubnu. Vladimiru Putinovi tak nedocházejí pouze zásoby pohonných hmot, ale i finanční prostředky.