První reakce Ruska: Cílem nebyly žádné objekty na území Polska, prohlásila armáda

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Russian Ministry of Defence
Klára Marková 10. září 2025 15:07
Sdílej:

Ruská armáda ve středu oznámila, že neměla v úmyslu mířit na polské cíle během nočního útoku drony na Ukrajinu. Polsko přitom dříve informovalo, že sestřelilo několik ruských dronů, které vnikly do jeho vzdušného prostoru. 

Ruské ministerstvo obrany ve svém prohlášení, napsaném v angličtině, nepotvrdilo ani nevyvrátilo, že drony skutečně na polské území vletěly. Uvedlo pouze, že je připraveno vést konzultace s polským ministerstvem obrany.

V pravidelné aktualizaci zpráv o útocích na Ukrajinu ruské ministerstvo obrany sdělilo, že žádné objekty na území Polska nebyly cílem. Maximální dolet bezpilotních letounů použitých při útoku na Ukrajinu nepřesahuje 700 kilometrů. Přesto je ministerstvo připraveno o situaci s polskou stranou jednat.

Kreml se k vývoji událostí odmítl vyjádřit a odkázal na ruské ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotazy novinářů odpověděl, že se k věci nehodlá vyjadřovat a že to spadá do kompetence ministerstva obrany. Dodal, že představitelé EU a NATO obviňují Rusko z provokací denně, obvykle bez jakýchkoli důkazů.

Na žádost Polska, jehož vzdušný prostor v noci narušilo téměř dvacet dronů, aktivovalo NATO článek 4. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna ve středu odpoledne na sociální síti X napsal, že tento krok jasně ukazuje, že jakákoli hrozba pro členskou zemi povede ke kolektivním konzultacím a následné akci. Podle něj je aliance jednotná a připravená se bránit.

Polský premiér Donald Tusk ve středu v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu, informoval, že bylo zaznamenáno devatenáct narušení vzdušného prostoru, přičemž většina dronů přiletěla z Běloruska.

Tusk uvedl, že nejméně tři drony se podařilo sestřelit a sestřel čtvrtého je velmi pravděpodobný. To, že drony představující bezpečnostní hrozbu byly sestřeleny, podle premiéra zásadně mění politickou situaci. Z tohoto důvodu polská vláda formálně požádala o aktivaci článku 4.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Skepse z budoucnosti AI tvrdě dopadla na Čínu. Ekonomika přichází o biliony dolarů

Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.

Novinky
Palestina

Izraelské volby znamenají pro Palestince zásadní dilema

Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.

Novinky
Ilustrační foto

V Izraeli začaly jedny z nejdůležitějších voleb v historii

Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.

Novinky
Vláda, ilustrační fotografie.

Jak jsme připraveni na krize? V Praze proběhlo důležité jednání!

Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.