Rozhodnutí Moskvy oficiálně uznat vládu Talibanu v Afghánistánu, oznámené počátkem července, nepřišlo náhodou. Nešlo o ideologické gesto, ale o promyšlený geopolitický tah, jehož cílem je posílit ruský vliv ve střední a jižní Asii, oslabit postavení Západu a přispět ke stabilizaci regionu ohrožovaného extremismem, míní expert na zahraniční politiku Eldar Mamedov.
Po stažení amerických jednotek z Afghánistánu v roce 2021 začalo Rusko hledat příležitost, jak se v této oblasti prosadit. Už v roce 2016 navázala Moskva s Talibanem první kontakty. Letos v dubnu Rusko zrušilo jeho označení za teroristickou organizaci, čímž otevřelo cestu k diplomatickému uznání. Nyní tak nad afghánskou ambasádou v Moskvě vlaje černo-bílá vlajka Islámského emirátu.
Uznání Talibanu jako legitimní vlády Afghánistánu posouvá dosavadní neformální kontakty na oficiální úroveň a přináší řadu strategických výhod. Hlavním motivem je bezpečnost. Taliban na rozdíl od ISIS nebo Al-Káidy nikdy neútočil na ruské zájmy, a tak ho Moskva vnímá jako možného partnera. Obavy však přetrvávají – především ze šíření radikalismu do bývalých sovětských republik, jako je Tádžikistán a Uzbekistán, kde působí odnož ISIS známá jako Islámský stát provincie Chorásán (ISIS-K).
Tato hrozba se netýká jen Střední Asie. ISIS-K má podle ruských úřadů stále větší vliv mezi pracovníky z regionu, kteří dnes tvoří významnou část migrantů v Rusku. Jen Tádžiků je v zemi asi 1,3 milionu a někteří z nich podle vyšetřovatelů stáli za teroristickým útokem na moskevskou koncertní síň Crocus City Hall v roce 2024.
Taliban vnímá ISIS-K jako vážného soupeře ohrožujícího jeho vládu a snaží se mu bránit v získání územní kontroly – což se částečně daří. Přesto zůstává hrozba velká, protože ISIS-K se mění v globální teroristickou síť, jak ukázaly útoky nejen v Moskvě, ale i íránském Kermánu.
Taliban, který usiluje o mezinárodní uznání, by mohl být ochoten spolupracovat na protiteroristických opatřeních. Formální diplomatické vztahy by tak mohly přinést i koordinaci v oblasti bezpečnosti. Rusko v této souvislosti uvažuje o širších regionálních iniciativách, kde by Afghánistán hrál klíčovou roli. I když většina středoasijských zemí Taliban formálně neuznala, s výjimkou Tádžikistánu většina z nich s Kábulem prakticky spolupracuje.
Vedle bezpečnosti hraje roli i ekonomika. Afghánistán leží na křižovatce obchodních cest mezi Střední a Jižní Asií. Rusko spolu s Čínou vidí příležitosti v dopravní infrastruktuře, energetice, zemědělství, těžbě i logistice – například v železnicích spojujících Rusko s Pákistánem a Indickým oceánem přes Afghánistán. Moskva doufá, že díky včasnému uznání získá konkurenční výhodu, pokud Taliban zajistí dostatečnou bezpečnost.
Kritici na Západě vnímají krok Ruska jako cynickou snahu upevnit autoritářský blok a ignorovat lidská práva, zejména postavení žen. Z ruského pohledu však jde o realistickou zahraniční politiku, nikoli o podporu ideologie. Uznání Talibanu je způsobem, jak ukázat, že svět nemusí být závislý na americkém vedení a že existují alternativní mezinárodní rámce. Pro Rusko je to další krok ke světu, kde bude mít větší slovo a Západ menší vliv.
Moskva tento přístup staví do kontrastu s postojem Západu vůči Sýrii, kde se podle ní rychle normalizovaly vztahy s režimem vedeným bývalým velitelem Al-Káidy Ahmadem al-Šaráem. Ten se setkal i s prezidenty Trumpem a Macronem, ačkoliv jeho režim čelí vážným obviněním z násilí vůči menšinám. Taliban, přestože je znám tvrdým přístupem vůči ženám, podle Moskvy aspoň obnovil základní pořádek.
Tento dvojí metr Západu posiluje obraz Ruska jako pragmatického hráče, který jedná na základě faktů, nikoli pokryteckých principů. Přesto ale vztahy s Talibanem nesou i rizika. Hnutí je nacionalistické, vychází z paštúnské identity a odmítá se komukoliv podřizovat. Rusko tak bude jen jedním z více partnerů – vedle Číny, Íránu, států Perského zálivu a případně i USA či EU, pokud by se vztahy zlepšily.
Z ruského pohledu ale převládají výhody. Uzavřením této diplomatické dohody získává Moskva silnější postavení ve střední a jižní Asii, zpochybňuje monopol Západu na legitimitu a upevňuje svou roli jako mocnost, která vyplnila prostor po odchodu USA.
Do vrcholící předvolební vřavy se chystá vstoupit i Ústavní soud. Podle předsedy Josefa Baxy se bude zabývat dvěma stížnostmi na skryté koalice, které se týkají kandidátek hnutí SPD a Stačilo. Obě uskupení mají podle průzkumů šanci se dostat do Poslanecké sněmovny.
I do Česka v úterý doputovala velmi smutná zpráva z Hollywoodu. Ve věku 89 let zemřel slavný americký herec Robert Redford. Letos to bylo rovných dvacet let od jeho návštěvy filmového festivalu v Karlových Varech. Tehdy se na herce těšil i moderátor Marek Eben.
Smysly, jako je čich a chuť, jsou spolu velmi silně propojené. I když se chuť jídla odvozuje od chuťových pohárků, velkou roli v ní hraje právě čich. Například, když máme ucpaný nos, vnímáme jídlo jako bez chuti. Vědci se ale snažili pochopit, proč se tak děje. V nejnovější studii zjistili, že mozek reaguje na vůni stejně jako na chuť, a to i v případě, že jídlo vůbec neochutnáme.
Evropská komise jako výkonný orgán Evropské unie navrhuje zmrazit dohodu o volném obchodu s Izraelem a uvalit sankce na dva ministry. Tyto kroky mají být reakcí na humanitární krizi v Gaze. Opatření představila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar návrhy označil za "morálně a politicky zkreslené" a doufá, že nebudou přijaty.
Tým mezinárodních vědců se vydal na tříměsíční expedici, aby prozkoumal obrovskou podmořskou zásobárnu sladké vody u pobřeží severovýchodních Spojených států. Vzorky, které odebrali z hlubin Atlantiku, by mohly mít globální význam, jelikož svět se potýká se stále závažnější vodní krizí.
Americký prezident Donald Trump a první dáma Melania Trumpová jsou na historické druhé státní návštěvě ve Spojeném království. Král Karel III. a královna Camilla je přivítali na hradě Windsor. Jejich příjezd doprovázel průvod kočárů a čestná stráž, která se uskutečnila na jejich počest.
Ve exkluzivním rozhovoru pro stanici Sky News ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj volá po jasném postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se týká sankčního balíčku pro Rusko a bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, jež by měly ukončit válku. V prezidentském paláci v Kyjevě Zelenskyj řekl, že jediným způsobem, jak zastavit boje, je nejprve zavést pevné bezpečnostní záruky. Ty mohou přijít jen tehdy, pokud bude Trump odvážný.
Léto s extrémním počasím způsobilo v Evropě krátkodobé ekonomické ztráty ve výši nejméně 43 miliard eur. To odpovídá 0,26 % celkového ekonomického výkonu EU za rok 2024. Odborníci očekávají, že do roku 2029 se tyto náklady zvýší na 126 miliard eur.
Hlavní podezřelý v případu zmizení Madeleine McCannové, Christian Brückner, byl propuštěn z německého vězení, kde si odpykával trest za nesouvisející trestný čin. Brückner byl převezen v černém autě se svým právníkem a policejním doprovodem. U vchodu do věznice Sehnde nedaleko Hannoveru čekaly na propuštění vozidla média. Brückner sice nebyl ve voze vidět, ale policie potvrdila, že věznici opustil. .
Izraelští lékaři se ocitli v morální dilematu, když se dobrovolně rozhodli pracovat v dočasném zdravotnickém zařízení v táboře Sde Teiman, nechvalně proslulém „černém středisku“ v Negevské poušti. Tento tábor byl zřízen pro palestinské zadržené z Gazy po útoku Hamásu 7. října 2023. Zatímco někteří lékaři vidí v táboře ztělesnění válečných zločinů, jiní jej považují za projev pomoci.
Severní Korea má tajnou raketovou základnu, která je schovaná poblíž hranic s Čínou. Tento objev, který odhalila zpráva Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), naznačuje, že KLDR nemá v úmyslu se zapojit do seriózních jednání o kontrole zbrojení.
Donald Trump čelil protestům, které na něj křičely "Svobodu pro DC! Svobodu pro Palestinu! Trump je Hitler naší doby!". K protestu došlo ve washingtonské restauraci, kde prezident večeřel. Záběry zveřejněné online ukazují, že se prezident k protestujícím přiblížil, usmíval se a pokyvoval hlavou, aniž by cokoli řekl. Následně ale vyzval, aby byl prostor vyklizen.