Rozhodnutí Moskvy oficiálně uznat vládu Talibanu v Afghánistánu, oznámené počátkem července, nepřišlo náhodou. Nešlo o ideologické gesto, ale o promyšlený geopolitický tah, jehož cílem je posílit ruský vliv ve střední a jižní Asii, oslabit postavení Západu a přispět ke stabilizaci regionu ohrožovaného extremismem, míní expert na zahraniční politiku Eldar Mamedov.
Po stažení amerických jednotek z Afghánistánu v roce 2021 začalo Rusko hledat příležitost, jak se v této oblasti prosadit. Už v roce 2016 navázala Moskva s Talibanem první kontakty. Letos v dubnu Rusko zrušilo jeho označení za teroristickou organizaci, čímž otevřelo cestu k diplomatickému uznání. Nyní tak nad afghánskou ambasádou v Moskvě vlaje černo-bílá vlajka Islámského emirátu.
Uznání Talibanu jako legitimní vlády Afghánistánu posouvá dosavadní neformální kontakty na oficiální úroveň a přináší řadu strategických výhod. Hlavním motivem je bezpečnost. Taliban na rozdíl od ISIS nebo Al-Káidy nikdy neútočil na ruské zájmy, a tak ho Moskva vnímá jako možného partnera. Obavy však přetrvávají – především ze šíření radikalismu do bývalých sovětských republik, jako je Tádžikistán a Uzbekistán, kde působí odnož ISIS známá jako Islámský stát provincie Chorásán (ISIS-K).
Tato hrozba se netýká jen Střední Asie. ISIS-K má podle ruských úřadů stále větší vliv mezi pracovníky z regionu, kteří dnes tvoří významnou část migrantů v Rusku. Jen Tádžiků je v zemi asi 1,3 milionu a někteří z nich podle vyšetřovatelů stáli za teroristickým útokem na moskevskou koncertní síň Crocus City Hall v roce 2024.
Taliban vnímá ISIS-K jako vážného soupeře ohrožujícího jeho vládu a snaží se mu bránit v získání územní kontroly – což se částečně daří. Přesto zůstává hrozba velká, protože ISIS-K se mění v globální teroristickou síť, jak ukázaly útoky nejen v Moskvě, ale i íránském Kermánu.
Taliban, který usiluje o mezinárodní uznání, by mohl být ochoten spolupracovat na protiteroristických opatřeních. Formální diplomatické vztahy by tak mohly přinést i koordinaci v oblasti bezpečnosti. Rusko v této souvislosti uvažuje o širších regionálních iniciativách, kde by Afghánistán hrál klíčovou roli. I když většina středoasijských zemí Taliban formálně neuznala, s výjimkou Tádžikistánu většina z nich s Kábulem prakticky spolupracuje.
Vedle bezpečnosti hraje roli i ekonomika. Afghánistán leží na křižovatce obchodních cest mezi Střední a Jižní Asií. Rusko spolu s Čínou vidí příležitosti v dopravní infrastruktuře, energetice, zemědělství, těžbě i logistice – například v železnicích spojujících Rusko s Pákistánem a Indickým oceánem přes Afghánistán. Moskva doufá, že díky včasnému uznání získá konkurenční výhodu, pokud Taliban zajistí dostatečnou bezpečnost.
Kritici na Západě vnímají krok Ruska jako cynickou snahu upevnit autoritářský blok a ignorovat lidská práva, zejména postavení žen. Z ruského pohledu však jde o realistickou zahraniční politiku, nikoli o podporu ideologie. Uznání Talibanu je způsobem, jak ukázat, že svět nemusí být závislý na americkém vedení a že existují alternativní mezinárodní rámce. Pro Rusko je to další krok ke světu, kde bude mít větší slovo a Západ menší vliv.
Moskva tento přístup staví do kontrastu s postojem Západu vůči Sýrii, kde se podle ní rychle normalizovaly vztahy s režimem vedeným bývalým velitelem Al-Káidy Ahmadem al-Šaráem. Ten se setkal i s prezidenty Trumpem a Macronem, ačkoliv jeho režim čelí vážným obviněním z násilí vůči menšinám. Taliban, přestože je znám tvrdým přístupem vůči ženám, podle Moskvy aspoň obnovil základní pořádek.
Tento dvojí metr Západu posiluje obraz Ruska jako pragmatického hráče, který jedná na základě faktů, nikoli pokryteckých principů. Přesto ale vztahy s Talibanem nesou i rizika. Hnutí je nacionalistické, vychází z paštúnské identity a odmítá se komukoliv podřizovat. Rusko tak bude jen jedním z více partnerů – vedle Číny, Íránu, států Perského zálivu a případně i USA či EU, pokud by se vztahy zlepšily.
Z ruského pohledu ale převládají výhody. Uzavřením této diplomatické dohody získává Moskva silnější postavení ve střední a jižní Asii, zpochybňuje monopol Západu na legitimitu a upevňuje svou roli jako mocnost, která vyplnila prostor po odchodu USA.
Poslední dny života strávil zesnulý kardinál Dominik Duka v Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích. Vrátil se tam po třech dnech, které po předchozí hospitalizaci strávil doma. Svědectví o posledních chvílích duchovního mezi námi poskytla jedna z dominikánských sester.
Policie obvinila jednoho z vězňů v případu vraždy, která se v minulém týdnu stala v plzeňské věznici. Potvrdila také informace, že pachatel oběť uškrtil. Vyšetřování případu pokračuje.
Už i fanouškům odhalila Kamila Nývltová, jaké překvapení před nimi skrývala. Je totiž těhotná a čeká rovnou dvojčata. Od lidí se zpěvačka pochopitelně dočkala velké podpory. Sama se svěřila, že se na maminky bude obracet se žádostí o rady.
Zesnulý kardinál Dominik Duka zanechal výraznou stopu v církvi i v české společnosti, prohlásil prezident Petr Pavel, který se s duchovním opakovaně setkal. Duka zemřel v noci z pondělí na úterý, bylo mu 82 let.
Několik let vězení hrozí trojici mužů, kteří zapříčinili výrazné omezení železničního provozu během neděle a pondělí. Problémy způsobili krádeží zabezpečovacích kabelů. Provoz se podařilo obnovit během včerejšího dne.
Desáté výročí soužití oslavili Lucie Bílá a Radek Filipi. Tolik společných let stačí většině párů k tomu, aby se vzali. Oblíbená zpěvačka, která se vdávala celkem dvakrát, ale současný vztah nehodlá povyšovat na vyšší úroveň.
Americkou politickou scénu zasáhla v úterý smutná zpráva. Ve věku 84 let zemřel známý republikánský politik Dick Cheney, který byl v letech 2001 až 2009 viceprezidentem za vlády George W. Bushe. Bylo mu 84 let. Cheney podlehl komplikacím spojeným se zápalem plic a kardiovaskulárními problémy.
Česko zasáhla smutná zpráva. V noci z pondělí na úterý zemřel kardinál Dominik Duka, bylo mu 82 let. Od rána na jeho odchod reagují politici. Premiér Petr Fiala (ODS) označil zesnulého za významnou osobnost. Podle Andreje Babiše byl Duka mužem pevné víry.
Listopad začal o víkendu, ale potrvá ještě dlouho. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) budou v dalších dnech a týdnech pozvolna klesat teploty. Probíhající měsíc má být teplotně i srážkově průměrný.
Sedm měsíců uplyne ve čtvrtek od smrti Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Fanoušci se v uplynulých dnech dočkali pietního místa a následně se dozvěděli další zajímavou věc. Vyřešila se totiž otázka dědictví po herečce a zpěvačce.
Česko v úterý zasáhla smutná zpráva. Ve věku 82 let zemřel kardinál a někdejší arcibiskup pražský Dominik Duka, který se v závěru života potýkal s vážnými zdravotními potížemi. Na jeho úmrtí už přicházejí první reakce. Ozval se například filmový režisér Jiří Strach.
Slavný hollywoodský herec George Clooney nelituje svého zásahu do kampaně před loňskými prezidentskými volbami v USA, kdy "hodil přes palubu" tehdejšího úřadujícího prezidenta Joea Bidena. Za chybu ale označil následnou nominaci viceprezidentky Kamaly Harrisové proti pozdějšímu vítězi Donaldu Trumpovi.