El Niño, přezdívaný "klimatický potížista", patří mezi nejsilnější hybatele globálního klimatu. Tento klimatický jev, který vzniká v tropické části východního Tichého oceánu, se střídá s opačnou fází zvanou La Niña a má dopad na počasí po celém světě – způsobuje záplavy, sucho, bouře, ničí úrodu, rybolov, korálové útesy a ohrožuje lidské zdraví.
Zatímco dříve tyto jevy přicházely jednou za několik let a trvaly většinou jen rok, nyní se situace mění. Nový výzkum ukazuje, že El Niño i La Niña dnes trvají déle a objevují se častěji než kdykoliv předtím, což výrazně zvyšuje jejich ničivý potenciál.
Například události El Niño v letech 1997–98 a 2015–16 způsobily ničivé záplavy v Jižní Americe a současně vedly k extrémnímu suchu v Africe, Austrálii a jihovýchodní Asii. Roky 2020–2023 přinesly extrémně vzácnou „trojitou“ La Niñu, která trvala tři roky v kuse a znemožnila zotavení postižených oblastí.
Výzkumníci v nové studii publikované v prestižním časopise Nature analyzovali fosilizované korály z centrálního Pacifiku. Tyto „časové kapsle“ uchovávají stopu oceánských teplot a klimatu až 7 000 let zpátky. Analýza izotopů kyslíku v korálech ukazuje, že dříve byly víceleté epizody vzácné. Dnes jsou pětkrát častější.
Tuto teorii podpořily i pokročilé klimatické modely, které simulují vývoj klimatu včetně změn oceánské cirkulace, vegetace, slunečního záření a atmosférických podmínek. Výsledky potvrzují rostoucí výskyt víceletých fází El Niño a La Niña.
Dlouhodobé změny souvisejí mimo jiné s vývojem zemské oběžné dráhy, která ovlivňuje množství slunečního záření dopadajícího na tropický Pacifik. To vedlo ke ztenčení oceánské vrstvy zvané termoklina, což podporuje delší trvání klimatických výkyvů. Avšak zatímco tento proces probíhal po tisíce let přirozeně, nyní jej prudce urychluje lidská činnost – především emise skleníkových plynů.
„To, co dříve trvalo tisíce let, dnes vidíme během jediného života,“ varují vědci. Prodloužené epizody El Niño a La Niña znamenají větší riziko dlouhodobých veder, sucha, požárů, záplav i hurikánů.
Dopady se dotknou nejen zemědělství, rybolovu a zásobování vodou, ale i měst na pobřeží, která už dnes čelí stoupající hladině moří. „Nejde o vědeckou hádanku, ale o rostoucí krizi,“ uvádí studie. Jediné, co můžeme změnit, je množství emisí a připravenost čelit extrémnímu počasí. Věda mluví jasně – klimatické jevy jako El Niño a La Niña se mění, a s nimi i svět kolem nás.
Tragický teroristický útok na pláži Bondi otřásl celou Austrálií a vyvolal bouřlivou debatu o tamních zbraňových zákonech. Veřejnost se ptá, jak je možné, že padesátiletý Sajid Akram a jeho syn mohli legálně vlastnit hned šest střelných zbraní. Přestože se Austrálie dlouhodobě pyšní jednou z nejpřísnějších regulací na světě, tento případ ukázal na trhliny v systému, které se nyní vláda snaží narychlo zaplatit novou legislativou. Mezi hlavními návrhy figuruje zavedení národního registru zbraní a stanovení horního limitu na počet kusů, které smí jeden člověk vlastnit.
Turecko intenzivně hledá cestu, jak urovnat své napjaté vztahy se Spojenými státy a získat zpět přístup k programu nejmodernějších stíhaček F-35. Podle informací agentury Bloomberg Ankara vážně zvažuje, že se zbaví ruských systémů protivzdušné obrany S-400, jejichž nákup v roce 2019 vedl k jejímu vyloučení z tohoto prestižního amerického zbrojního projektu.
Peking ve čtvrtek ostře vyzval Spojené státy, aby „okamžitě přestaly“ s vyzbrojováním Tchaj-wanu. Reakce čínské diplomacie přišla poté, co Washington schválil rekordní prodej zbraní na ostrov v hodnotě 11 miliard dolarů (přes 250 miliard korun).
V Bruselu vrcholí dramatický summit Evropské unie, na kterém se rozhoduje o finančním přežití Ukrajiny v příštích dvou letech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příjezdu varoval, že pokud lídři neschválí využití zmrazených ruských aktiv k financování obrany jeho země, bude to pro Kyjev znamenat „obrovský problém“. Zelenskyj hodlá osobně přesvědčovat unijní lídry, že bez těchto prostředků nebude Ukrajina schopna čelit ruské agresi v letech 2026 a 2027.
Marka Ebena si podle průzkumů umí někteří lidé představit jako prezidenta, i když on sám o to nestojí. Raději si zaperlí na účet současné hlavy státu, jak to udělal během sobotního adventního koncertu. Lidé se náramně bavili.
Americký prezident Donald Trump v televizním projevu k národu oznámil, že téměř jeden a půl milionu vojáků se může těšit na "válečnickou dividendu" ve výši 1 776 dolarů (přes 36 800 korun). Šeky jsou již na cestě a k vojákům mají dorazit do Vánoc, uvedla BBC.
Americké soudy vynesly verdikt nad druhým z lékařů v případu tragické smrti slavného herce Matthewa Perryho. Mark Chavez nebude muset přímo za mříže, déle než půl roku ale stráví v domácím vězení. Informovala o tom britská stanice BBC.
I ve středu nastal další vývoj v případu únosu chlapce ze Zlínska, ke kterému došlo v minulém týdnu. Soud vyslyšel žádost policistů a poslal pětadvacetiletého muže do vazby. Obviněný je podezřelý z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Hrozí mu až 20 let za mřížemi, případně výjimečný trest.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.