El Niño, přezdívaný "klimatický potížista", patří mezi nejsilnější hybatele globálního klimatu. Tento klimatický jev, který vzniká v tropické části východního Tichého oceánu, se střídá s opačnou fází zvanou La Niña a má dopad na počasí po celém světě – způsobuje záplavy, sucho, bouře, ničí úrodu, rybolov, korálové útesy a ohrožuje lidské zdraví.
Zatímco dříve tyto jevy přicházely jednou za několik let a trvaly většinou jen rok, nyní se situace mění. Nový výzkum ukazuje, že El Niño i La Niña dnes trvají déle a objevují se častěji než kdykoliv předtím, což výrazně zvyšuje jejich ničivý potenciál.
Například události El Niño v letech 1997–98 a 2015–16 způsobily ničivé záplavy v Jižní Americe a současně vedly k extrémnímu suchu v Africe, Austrálii a jihovýchodní Asii. Roky 2020–2023 přinesly extrémně vzácnou „trojitou“ La Niñu, která trvala tři roky v kuse a znemožnila zotavení postižených oblastí.
Výzkumníci v nové studii publikované v prestižním časopise Nature analyzovali fosilizované korály z centrálního Pacifiku. Tyto „časové kapsle“ uchovávají stopu oceánských teplot a klimatu až 7 000 let zpátky. Analýza izotopů kyslíku v korálech ukazuje, že dříve byly víceleté epizody vzácné. Dnes jsou pětkrát častější.
Tuto teorii podpořily i pokročilé klimatické modely, které simulují vývoj klimatu včetně změn oceánské cirkulace, vegetace, slunečního záření a atmosférických podmínek. Výsledky potvrzují rostoucí výskyt víceletých fází El Niño a La Niña.
Dlouhodobé změny souvisejí mimo jiné s vývojem zemské oběžné dráhy, která ovlivňuje množství slunečního záření dopadajícího na tropický Pacifik. To vedlo ke ztenčení oceánské vrstvy zvané termoklina, což podporuje delší trvání klimatických výkyvů. Avšak zatímco tento proces probíhal po tisíce let přirozeně, nyní jej prudce urychluje lidská činnost – především emise skleníkových plynů.
„To, co dříve trvalo tisíce let, dnes vidíme během jediného života,“ varují vědci. Prodloužené epizody El Niño a La Niña znamenají větší riziko dlouhodobých veder, sucha, požárů, záplav i hurikánů.
Dopady se dotknou nejen zemědělství, rybolovu a zásobování vodou, ale i měst na pobřeží, která už dnes čelí stoupající hladině moří. „Nejde o vědeckou hádanku, ale o rostoucí krizi,“ uvádí studie. Jediné, co můžeme změnit, je množství emisí a připravenost čelit extrémnímu počasí. Věda mluví jasně – klimatické jevy jako El Niño a La Niña se mění, a s nimi i svět kolem nás.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.