El Niño, přezdívaný "klimatický potížista", patří mezi nejsilnější hybatele globálního klimatu. Tento klimatický jev, který vzniká v tropické části východního Tichého oceánu, se střídá s opačnou fází zvanou La Niña a má dopad na počasí po celém světě – způsobuje záplavy, sucho, bouře, ničí úrodu, rybolov, korálové útesy a ohrožuje lidské zdraví.
Zatímco dříve tyto jevy přicházely jednou za několik let a trvaly většinou jen rok, nyní se situace mění. Nový výzkum ukazuje, že El Niño i La Niña dnes trvají déle a objevují se častěji než kdykoliv předtím, což výrazně zvyšuje jejich ničivý potenciál.
Například události El Niño v letech 1997–98 a 2015–16 způsobily ničivé záplavy v Jižní Americe a současně vedly k extrémnímu suchu v Africe, Austrálii a jihovýchodní Asii. Roky 2020–2023 přinesly extrémně vzácnou „trojitou“ La Niñu, která trvala tři roky v kuse a znemožnila zotavení postižených oblastí.
Výzkumníci v nové studii publikované v prestižním časopise Nature analyzovali fosilizované korály z centrálního Pacifiku. Tyto „časové kapsle“ uchovávají stopu oceánských teplot a klimatu až 7 000 let zpátky. Analýza izotopů kyslíku v korálech ukazuje, že dříve byly víceleté epizody vzácné. Dnes jsou pětkrát častější.
Tuto teorii podpořily i pokročilé klimatické modely, které simulují vývoj klimatu včetně změn oceánské cirkulace, vegetace, slunečního záření a atmosférických podmínek. Výsledky potvrzují rostoucí výskyt víceletých fází El Niño a La Niña.
Dlouhodobé změny souvisejí mimo jiné s vývojem zemské oběžné dráhy, která ovlivňuje množství slunečního záření dopadajícího na tropický Pacifik. To vedlo ke ztenčení oceánské vrstvy zvané termoklina, což podporuje delší trvání klimatických výkyvů. Avšak zatímco tento proces probíhal po tisíce let přirozeně, nyní jej prudce urychluje lidská činnost – především emise skleníkových plynů.
„To, co dříve trvalo tisíce let, dnes vidíme během jediného života,“ varují vědci. Prodloužené epizody El Niño a La Niña znamenají větší riziko dlouhodobých veder, sucha, požárů, záplav i hurikánů.
Dopady se dotknou nejen zemědělství, rybolovu a zásobování vodou, ale i měst na pobřeží, která už dnes čelí stoupající hladině moří. „Nejde o vědeckou hádanku, ale o rostoucí krizi,“ uvádí studie. Jediné, co můžeme změnit, je množství emisí a připravenost čelit extrémnímu počasí. Věda mluví jasně – klimatické jevy jako El Niño a La Niña se mění, a s nimi i svět kolem nás.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.