El Niño, přezdívaný "klimatický potížista", patří mezi nejsilnější hybatele globálního klimatu. Tento klimatický jev, který vzniká v tropické části východního Tichého oceánu, se střídá s opačnou fází zvanou La Niña a má dopad na počasí po celém světě – způsobuje záplavy, sucho, bouře, ničí úrodu, rybolov, korálové útesy a ohrožuje lidské zdraví.
Zatímco dříve tyto jevy přicházely jednou za několik let a trvaly většinou jen rok, nyní se situace mění. Nový výzkum ukazuje, že El Niño i La Niña dnes trvají déle a objevují se častěji než kdykoliv předtím, což výrazně zvyšuje jejich ničivý potenciál.
Například události El Niño v letech 1997–98 a 2015–16 způsobily ničivé záplavy v Jižní Americe a současně vedly k extrémnímu suchu v Africe, Austrálii a jihovýchodní Asii. Roky 2020–2023 přinesly extrémně vzácnou „trojitou“ La Niñu, která trvala tři roky v kuse a znemožnila zotavení postižených oblastí.
Výzkumníci v nové studii publikované v prestižním časopise Nature analyzovali fosilizované korály z centrálního Pacifiku. Tyto „časové kapsle“ uchovávají stopu oceánských teplot a klimatu až 7 000 let zpátky. Analýza izotopů kyslíku v korálech ukazuje, že dříve byly víceleté epizody vzácné. Dnes jsou pětkrát častější.
Tuto teorii podpořily i pokročilé klimatické modely, které simulují vývoj klimatu včetně změn oceánské cirkulace, vegetace, slunečního záření a atmosférických podmínek. Výsledky potvrzují rostoucí výskyt víceletých fází El Niño a La Niña.
Dlouhodobé změny souvisejí mimo jiné s vývojem zemské oběžné dráhy, která ovlivňuje množství slunečního záření dopadajícího na tropický Pacifik. To vedlo ke ztenčení oceánské vrstvy zvané termoklina, což podporuje delší trvání klimatických výkyvů. Avšak zatímco tento proces probíhal po tisíce let přirozeně, nyní jej prudce urychluje lidská činnost – především emise skleníkových plynů.
„To, co dříve trvalo tisíce let, dnes vidíme během jediného života,“ varují vědci. Prodloužené epizody El Niño a La Niña znamenají větší riziko dlouhodobých veder, sucha, požárů, záplav i hurikánů.
Dopady se dotknou nejen zemědělství, rybolovu a zásobování vodou, ale i měst na pobřeží, která už dnes čelí stoupající hladině moří. „Nejde o vědeckou hádanku, ale o rostoucí krizi,“ uvádí studie. Jediné, co můžeme změnit, je množství emisí a připravenost čelit extrémnímu počasí. Věda mluví jasně – klimatické jevy jako El Niño a La Niña se mění, a s nimi i svět kolem nás.
Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
Elon Musk, šéf firem Tesla a SpaceX, nedávno stáhl několik výrazných příspěvků z platformy X (dříve Twitter), které byly součástí jeho veřejné výměny názorů s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle informací televize CNN šlo mimo jiné o tvrzení, že Trump figuruje v „Epsteinových spisech“, o výzvu k jeho odvolání a nahrazení viceprezidentem JD Vancem či o hrozbu, že bude pozastaven provoz kosmické lodi Dragon.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.