El Niño, přezdívaný "klimatický potížista", patří mezi nejsilnější hybatele globálního klimatu. Tento klimatický jev, který vzniká v tropické části východního Tichého oceánu, se střídá s opačnou fází zvanou La Niña a má dopad na počasí po celém světě – způsobuje záplavy, sucho, bouře, ničí úrodu, rybolov, korálové útesy a ohrožuje lidské zdraví.
Zatímco dříve tyto jevy přicházely jednou za několik let a trvaly většinou jen rok, nyní se situace mění. Nový výzkum ukazuje, že El Niño i La Niña dnes trvají déle a objevují se častěji než kdykoliv předtím, což výrazně zvyšuje jejich ničivý potenciál.
Například události El Niño v letech 1997–98 a 2015–16 způsobily ničivé záplavy v Jižní Americe a současně vedly k extrémnímu suchu v Africe, Austrálii a jihovýchodní Asii. Roky 2020–2023 přinesly extrémně vzácnou „trojitou“ La Niñu, která trvala tři roky v kuse a znemožnila zotavení postižených oblastí.
Výzkumníci v nové studii publikované v prestižním časopise Nature analyzovali fosilizované korály z centrálního Pacifiku. Tyto „časové kapsle“ uchovávají stopu oceánských teplot a klimatu až 7 000 let zpátky. Analýza izotopů kyslíku v korálech ukazuje, že dříve byly víceleté epizody vzácné. Dnes jsou pětkrát častější.
Tuto teorii podpořily i pokročilé klimatické modely, které simulují vývoj klimatu včetně změn oceánské cirkulace, vegetace, slunečního záření a atmosférických podmínek. Výsledky potvrzují rostoucí výskyt víceletých fází El Niño a La Niña.
Dlouhodobé změny souvisejí mimo jiné s vývojem zemské oběžné dráhy, která ovlivňuje množství slunečního záření dopadajícího na tropický Pacifik. To vedlo ke ztenčení oceánské vrstvy zvané termoklina, což podporuje delší trvání klimatických výkyvů. Avšak zatímco tento proces probíhal po tisíce let přirozeně, nyní jej prudce urychluje lidská činnost – především emise skleníkových plynů.
„To, co dříve trvalo tisíce let, dnes vidíme během jediného života,“ varují vědci. Prodloužené epizody El Niño a La Niña znamenají větší riziko dlouhodobých veder, sucha, požárů, záplav i hurikánů.
Dopady se dotknou nejen zemědělství, rybolovu a zásobování vodou, ale i měst na pobřeží, která už dnes čelí stoupající hladině moří. „Nejde o vědeckou hádanku, ale o rostoucí krizi,“ uvádí studie. Jediné, co můžeme změnit, je množství emisí a připravenost čelit extrémnímu počasí. Věda mluví jasně – klimatické jevy jako El Niño a La Niña se mění, a s nimi i svět kolem nás.
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
Zákulisní dohody, kontakty na ambasádách a hnědý alkohol vybudovaly vzkvétající exportní obchod. Nyní ale lobbista, který tento proces sledoval, varuje, že flirtování prezidenta USA Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem představuje „asteroid“, který ohrožuje celý průmysl.
Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.