Politický osud vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penové se rozhodne v úterý, kdy pařížský odvolací soud vynese verdikt ohledně její způsobilosti kandidovat v prezidentských volbách v roce 2027.
Le Penová se odvolává proti rozsudku z roku 2025, v němž byla uznána vinnou ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu, které měly sloužit k placení zaměstnanců její strany Národní sdružení (RN). Původní verdikt jí uložil pětiletý zákaz kandidatury ve veřejných volbách. Osvobození se sice považuje za nepravděpodobné, soud by však mohl trest snížit, což by jí kandidovat umožnilo. Pokud naopak potvrdí požadavky obžaloby, naděje na prezidentský úřad pro ni definitivně skončí.
Le Penová, která je podle průzkumů veřejného mínění jasnou favoritkou obou kol nadcházejících voleb, už dříve uvedla, že v případě potvrzení trestu nebude moci kandidovat a nebude situaci zbytečně natahovat, protože chce vidět myšlenky své strany u moci. Právní experti se domnívají, že její vina byla během odvolacího řízení prokázána, a soudci by tak mohli následovat doporučení prokuratury. Ta požaduje čtyřletý trest odnětí svobody s tím, že jeden rok by si měla odpykat ve vazbě (s možností elektronického monitoringu), pokutu 100 000 eur a zmíněný pětiletý zákaz činnosti, přičemž rozsudek by nebyl vykonatelný okamžitě.
Někteří politologové však upozorňují, že soudci čelí intenzivnímu tlaku i kvůli nedávné kauze Lyhanna, která v zemi vyvolala ostrou kritiku politického a justičního systému po brutální vraždě jedenáctileté dívky. Krajně pravicové frakce kvůli tomu dlouhodobě vedou kampaň proti údajné politizaci justice, a magistráty by tak mohly váhat s rozhodnutím, které by přímo ovlivnilo seznam kandidátů pro rok 2027. Sama Le Penová během odvolacího řízení žertovala, že věří v zázraky, avšak řada lidí uvnitř strany už se smířila s možností, že kandidátem bude její třicetiletý chráněnec Jordan Bardella. Ten stranu vede od roku 2022 a v popularitě svou mentorku v některých průzkumech dokonce mírně předstihl.
Bardella v posledních týdnech dává jasně najevo své prezidentské ambice. Na začátku dubna upoutal pozornost nafocením snímků na Korsice pro týdeník Paris-Match po boku italské dědičky, princezny Marie Caroliny Bourbonsko-Obojí Sicílie, což je ve Francii považováno za tradiční krok před zahájením kampaně. V květnu pak v německém tisku otevřel téma důchodů, když naznačil možnost zvýšení věku odchodu do důchodu, což je v přímém rozporu s linií Le Penové, která slibuje Macronovu důchodovou reformu zrušit a věkovou hranici zachovat.
Své mezinárodní postavení se Bardella pokusil posílit také červnovou cestou do Polska, kde se sešel s tamními konzervativními a euroskeptickými lídry. Tento krok ho opět odlišil od Le Penové, jejíž vazby na Rusko soupeři dlouhodobě kritizují. Podle odborníků Bardella na nic nečekal a svými kroky se již jasně pasoval do role kandidáta. Pokud soud Le Penovou zablokuje, vedení strany je připraveno sjednotit se a reagovat kritikou justice, kterou již dříve označilo za politický proces.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.