Prezidentské volby ve Francii se blíží. Voliči mají jasno, rozhodnutí ale tentokrát neleží na nich

Marine Le Pen
Marine Le Pen, foto: Facebook Marine Le Pen
Klára Marková 5. července 2026 21:07
Sdílej:

Politický osud vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penové se rozhodne v úterý, kdy pařížský odvolací soud vynese verdikt ohledně její způsobilosti kandidovat v prezidentských volbách v roce 2027.

Le Penová se odvolává proti rozsudku z roku 2025, v němž byla uznána vinnou ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu, které měly sloužit k placení zaměstnanců její strany Národní sdružení (RN). Původní verdikt jí uložil pětiletý zákaz kandidatury ve veřejných volbách. Osvobození se sice považuje za nepravděpodobné, soud by však mohl trest snížit, což by jí kandidovat umožnilo. Pokud naopak potvrdí požadavky obžaloby, naděje na prezidentský úřad pro ni definitivně skončí.

Le Penová, která je podle průzkumů veřejného mínění jasnou favoritkou obou kol nadcházejících voleb, už dříve uvedla, že v případě potvrzení trestu nebude moci kandidovat a nebude situaci zbytečně natahovat, protože chce vidět myšlenky své strany u moci. Právní experti se domnívají, že její vina byla během odvolacího řízení prokázána, a soudci by tak mohli následovat doporučení prokuratury. Ta požaduje čtyřletý trest odnětí svobody s tím, že jeden rok by si měla odpykat ve vazbě (s možností elektronického monitoringu), pokutu 100 000 eur a zmíněný pětiletý zákaz činnosti, přičemž rozsudek by nebyl vykonatelný okamžitě.

Někteří politologové však upozorňují, že soudci čelí intenzivnímu tlaku i kvůli nedávné kauze Lyhanna, která v zemi vyvolala ostrou kritiku politického a justičního systému po brutální vraždě jedenáctileté dívky. Krajně pravicové frakce kvůli tomu dlouhodobě vedou kampaň proti údajné politizaci justice, a magistráty by tak mohly váhat s rozhodnutím, které by přímo ovlivnilo seznam kandidátů pro rok 2027. Sama Le Penová během odvolacího řízení žertovala, že věří v zázraky, avšak řada lidí uvnitř strany už se smířila s možností, že kandidátem bude její třicetiletý chráněnec Jordan Bardella. Ten stranu vede od roku 2022 a v popularitě svou mentorku v některých průzkumech dokonce mírně předstihl.

Bardella v posledních týdnech dává jasně najevo své prezidentské ambice. Na začátku dubna upoutal pozornost nafocením snímků na Korsice pro týdeník Paris-Match po boku italské dědičky, princezny Marie Caroliny Bourbonsko-Obojí Sicílie, což je ve Francii považováno za tradiční krok před zahájením kampaně. V květnu pak v německém tisku otevřel téma důchodů, když naznačil možnost zvýšení věku odchodu do důchodu, což je v přímém rozporu s linií Le Penové, která slibuje Macronovu důchodovou reformu zrušit a věkovou hranici zachovat.

Své mezinárodní postavení se Bardella pokusil posílit také červnovou cestou do Polska, kde se sešel s tamními konzervativními a euroskeptickými lídry. Tento krok ho opět odlišil od Le Penové, jejíž vazby na Rusko soupeři dlouhodobě kritizují. Podle odborníků Bardella na nic nečekal a svými kroky se již jasně pasoval do role kandidáta. Pokud soud Le Penovou zablokuje, vedení strany je připraveno sjednotit se a reagovat kritikou justice, kterou již dříve označilo za politický proces.

Stalo se