Prezident republiky Petr Pavel se rozhodl zastavit trestní stíhání čtyř českých vojáků, kteří čelili obvinění v souvislosti s událostmi na vojenské základně v Afghánistánu z roku 2018. K incidentu tehdy došlo poté, co příslušník afghánské armády zastřelil jednoho českého vojáka a další dva vážně zranil. V návaznosti na tuto tragédii byli čtyři čeští vojáci obviněni a jejich případ se vlekl téměř sedm let.
Prezident při svém rozhodnutí zohlednil mimořádné okolnosti celého případu. Upozornil především na specifika válečného prostředí, v němž se událost odehrála, a na to, že jednání obviněných nebylo motivováno úmyslným násilím. Vojáci podle něj jednali v extrémně složité situaci, která si vyžadovala okamžité reakce a mimořádná rozhodnutí.
Pavel zároveň poukázal na délku trestního řízení, které se táhlo téměř sedm let, a na jeho negativní dopady na osobní i profesní život obviněných. Tento aspekt měl při udělení milosti velkou váhu. Prezident také zdůraznil, že rozsah obvinění a charakter skutků, které byly vojákům kladeny za vinu, neodpovídají běžné trestné činnosti, ale spíše složitému morálnímu a operačnímu dilematu, jemuž museli v dané chvíli čelit.
Rozhodnutí o zastavení stíhání bylo učiněno podle pravomocí prezidenta a potvrdil jej podpis předsedy vlády. Tím byl proces milosti formálně dokončen a trestní řízení proti vojákům ukončeno.
Prezident Pavel, jenž má s vojenskou službou osobní zkušenosti z vrcholných mezinárodních funkcí, zdůraznil, že si váží nasazení českých vojáků v zahraničních misích a chápe tíhu rozhodování v bojových podmínkách. Podle něj je nezbytné hodnotit takové situace s ohledem na komplexnost konfliktu, v němž se odehrály.
Ohlasy na prezidentovo rozhodnutí jsou rozdělené. Část veřejnosti i odborníků jej vítá jako akt lidskosti a pochopení pro náročnost vojenské profese, jiní varují před tím, že může být vnímáno jako narušení důvěry v právní systém. Prezident však opakovaně uvedl, že milost je mimořádný nástroj, který má být využíván jen ve výjimečných případech – a tento mezi ně podle něj bezpochyby patří.
Milost pro čtveřici českých vojáků tak ukončila dlouholetý právní spor, který měl i mezinárodní rozměr a vyvolával značnou pozornost nejen v České republice, ale i mezi spojenci na zahraničních misích. Prezidentovo rozhodnutí tak uzavírá jednu z nejvýraznějších a nejcitlivějších kapitol působení české armády v Afghánistánu.
Evropská unie v úterý uznala porážku v boji proti vydavatelům videoher, kteří své starší tituly záměrně znefunkčňují. Brusel oficiálně oznámil, že v současné době nemůže firmám legálně nařídit, aby udržovaly ukončené online hry při životě. Reagoval tím na evropskou občanskou iniciativu s názvem „Stop Destroying Videogames“ (Zastavte ničení videoher), kterou podpořil více než milion lidí z celé Evropy a která požadovala zavedení přísných pravidel pro ochranu digitálního vlastnictví hráčů.
Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uzavření dohody s Íránem a okamžitém otevření strategického Hormuzského průlivu doprovázela na sociálních sítích výzva, aby lodě celého světa nastartovaly motory a nechaly ropu opět proudit. Realita na vodě je však o poznání složitější. Analýza satelitních dat a sledování lodního provozu ukazují, že od nedělního prohlášení proplulo touto klíčovou tepnou pouhých sedm plavidel, zatímco stovky dalších dál vyčkávají.
Americký miliardář a majitel sociální sítě X Elon Musk donutil německou veřejnoprávní televizi ZDF stáhnout tvrzení, že pomáhal podněcovat protimigrantské násilí v severoirském Belfastu. Stanice ve svém vysílání původně uvedla, že Musk vyzýval k honu na migranty, což podnikatel označil za pobuřující lži a okamžitě proti médiu zahájil právní kroky.
Předseda výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu Bernd Lange se v posledních měsících stal hlavní interní překážkou pro schválení transatlantické obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tento sedmdesátiletý německý sociální demokrat, známý spíše svým metodickým a mírným vystupováním, dokázal na půdě parlamentu zformovat silnou koalici složenou ze středolevých, liberálních a zelených zákonodárců. Společně vyjádřili hlubokou nedůvěru vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a postavili se proti dohodě, kterou považovali za jednostrannou a pro Evropu nebezpečnou.
Nová vědecká studie publikovaná v časopise Current Biology potvrdila, že ničivý cyklon Senyar, který loni v listopadu zasáhl indonéský ostrov Sumatra, zlikvidoval více než sedm procent globální populace orangutana tapanulijského.
Globální nejistota se stala trvalým rysem současného světa, ve kterém selhávají tradiční ekonomické modely založené na minulých datech a předpokladech racionálního chování. Na rozdíl od běžného rizika, u něhož lze statisticky spočítat pravděpodobnost výsledku, představuje nejistota situace, kde šance a dopady nelze předem kvantifikovat. Současný stav trvalé nouze potvrzuje i Světový index nejistoty Mezinárodního měnového fondu, který se dlouhodobě drží na historických maximech.
Americký prezident Donald Trump během jednání se svým emirátským protějškem šejchem Muhammadem bin Zajdem na summitu G7 ve Francii prohlásil, že v otázce zabavení obohaceného uranu v Íránu není kam spěchat.
Americká příměřím zaštítěná dohoda s Íránem vystavila izraelského premiéra Benjamina Netanjahua hluboké politické krizi, která nabourává dlouhodobé pilíře jeho kariéry. Šéf Bílého domu Donald Trump navíc o víkendu Netanjahua ostře zkritizoval za schválení úderu v Bejrútu, přičemž prohlásil, že izraelský premiér při tomto rozhodování neprojevil žádný soudný úsudek. Šéf izraelské opozice Jair Lapid situaci v Knesetu popsal jako volbu mezi destruktivní konfrontací s nejbližším spojencem a kapitulací před izraelskými zájmy.
Americký prezident Donald Trump na summitu zemí G7 ve Francii oznámil posun mírové dohody mezi USA a Íránem do druhé fáze, přičemž potvrdil, že text memoranda o porozumění je již kompletně podepsán.
Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním zasedání kabinetu zhodnotil první půlrok činnosti vlády. Kabinet zároveň rozšířil seznamy návykových a psychoaktivních látek o dalších celkem 19 položek a podpořil návrh na zavedení nového trestného činu neoprávněného podání návykové látky jiné osobě bez jejího vědomí nebo proti její vůli.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Letní prázdniny pomalu klepou na dveře, vždyť se v dalších dnech očekává výrazné oteplení. Tropy ale nejspíš až do začátku července nevydrží. Podle meteorologů se má v úvodu prvního z prázdninových měsíců ochladit.