Prezident republiky Petr Pavel se rozhodl zastavit trestní stíhání čtyř českých vojáků, kteří čelili obvinění v souvislosti s událostmi na vojenské základně v Afghánistánu z roku 2018. K incidentu tehdy došlo poté, co příslušník afghánské armády zastřelil jednoho českého vojáka a další dva vážně zranil. V návaznosti na tuto tragédii byli čtyři čeští vojáci obviněni a jejich případ se vlekl téměř sedm let.
Prezident při svém rozhodnutí zohlednil mimořádné okolnosti celého případu. Upozornil především na specifika válečného prostředí, v němž se událost odehrála, a na to, že jednání obviněných nebylo motivováno úmyslným násilím. Vojáci podle něj jednali v extrémně složité situaci, která si vyžadovala okamžité reakce a mimořádná rozhodnutí.
Pavel zároveň poukázal na délku trestního řízení, které se táhlo téměř sedm let, a na jeho negativní dopady na osobní i profesní život obviněných. Tento aspekt měl při udělení milosti velkou váhu. Prezident také zdůraznil, že rozsah obvinění a charakter skutků, které byly vojákům kladeny za vinu, neodpovídají běžné trestné činnosti, ale spíše složitému morálnímu a operačnímu dilematu, jemuž museli v dané chvíli čelit.
Rozhodnutí o zastavení stíhání bylo učiněno podle pravomocí prezidenta a potvrdil jej podpis předsedy vlády. Tím byl proces milosti formálně dokončen a trestní řízení proti vojákům ukončeno.
Prezident Pavel, jenž má s vojenskou službou osobní zkušenosti z vrcholných mezinárodních funkcí, zdůraznil, že si váží nasazení českých vojáků v zahraničních misích a chápe tíhu rozhodování v bojových podmínkách. Podle něj je nezbytné hodnotit takové situace s ohledem na komplexnost konfliktu, v němž se odehrály.
Ohlasy na prezidentovo rozhodnutí jsou rozdělené. Část veřejnosti i odborníků jej vítá jako akt lidskosti a pochopení pro náročnost vojenské profese, jiní varují před tím, že může být vnímáno jako narušení důvěry v právní systém. Prezident však opakovaně uvedl, že milost je mimořádný nástroj, který má být využíván jen ve výjimečných případech – a tento mezi ně podle něj bezpochyby patří.
Milost pro čtveřici českých vojáků tak ukončila dlouholetý právní spor, který měl i mezinárodní rozměr a vyvolával značnou pozornost nejen v České republice, ale i mezi spojenci na zahraničních misích. Prezidentovo rozhodnutí tak uzavírá jednu z nejvýraznějších a nejcitlivějších kapitol působení české armády v Afghánistánu.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.