Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
V rozhovoru pro televizní stanici Polsat se Nawrocki označil za velkého příznivce zapojení Polska do jaderného projektu. Podle jeho názoru by Varšava měla svou budoucí bezpečnostní strategii založit právě na jaderném potenciálu. Tato cesta je podle něj nezbytná pro zachování suverenity země v neklidném regionu.
Prezident zdůraznil, že veškeré kroky v této oblasti by měly probíhat s plným respektem ke všem platným mezinárodním regulacím. Polsko si podle něj musí vytyčit tento cíl a začít na něm systematicky pracovat. Agresivní a imperiální postoj Ruska vůči Polsku je podle Nawrockého všeobecně známým faktem.
Tato vyjádření přicházejí v době, kdy se v několika evropských zemích rozhořela debata o budování vlastních jaderných zbraní. Důvodem je nejen hrozba z Kremlu, ale také postupně klesající důvěra ve stabilitu bezpečnostních záruk ze strany Spojených států. Evropa tak hledá způsoby, jak posílit svou soběstačnost.
K tématu se na bezpečnostní konferenci v Mnichově vyjádřila také lotyšská premiérka Evika Siliņa. Ta uvedla, že jaderné odstrašování může regionu přinést zcela nové možnosti v oblasti bezpečnosti. Podle ní je nutné zvažovat všechny dostupné prostředky k ochraně hranic před případnou agresí.
Podobné úvahy nejsou cizí ani Německu. Kancléř Friedrich Merz potvrdil, že aktuálně probíhají rozhovory s Francií o možnostech vytvoření společného evropského odstrašujícího systému. Tato spolupráce by mohla být klíčem k zajištění stability na kontinentu bez absolutní závislosti na vnějších mocnostech.
Když byl prezident Nawrocki dotázán, jaká by mohla být reakce Moskvy na polský jaderný program, reagoval velmi odmítavě. Podle něj Rusko dokáže reagovat agresivně prakticky na cokoliv, co sousední státy udělají pro svou ochranu. Polsko by se proto nemělo nechat odradit potenciálním nátlakem.
Debata o jaderném potenciálu Polska je úzce spjata s širší evropskou obrannou politikou a probíhající válkou na Ukrajině. Polsko jako země sousedící s válečnou zónou vnímá potřebu posílení svých obranných kapacit mnohem naléhavěji než státy v západní části Evropy. Agresivní rétorika Moskvy tento pocit ohrožení jen umocňuje.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.