Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
V rozhovoru pro televizní stanici Polsat se Nawrocki označil za velkého příznivce zapojení Polska do jaderného projektu. Podle jeho názoru by Varšava měla svou budoucí bezpečnostní strategii založit právě na jaderném potenciálu. Tato cesta je podle něj nezbytná pro zachování suverenity země v neklidném regionu.
Prezident zdůraznil, že veškeré kroky v této oblasti by měly probíhat s plným respektem ke všem platným mezinárodním regulacím. Polsko si podle něj musí vytyčit tento cíl a začít na něm systematicky pracovat. Agresivní a imperiální postoj Ruska vůči Polsku je podle Nawrockého všeobecně známým faktem.
Tato vyjádření přicházejí v době, kdy se v několika evropských zemích rozhořela debata o budování vlastních jaderných zbraní. Důvodem je nejen hrozba z Kremlu, ale také postupně klesající důvěra ve stabilitu bezpečnostních záruk ze strany Spojených států. Evropa tak hledá způsoby, jak posílit svou soběstačnost.
K tématu se na bezpečnostní konferenci v Mnichově vyjádřila také lotyšská premiérka Evika Siliņa. Ta uvedla, že jaderné odstrašování může regionu přinést zcela nové možnosti v oblasti bezpečnosti. Podle ní je nutné zvažovat všechny dostupné prostředky k ochraně hranic před případnou agresí.
Podobné úvahy nejsou cizí ani Německu. Kancléř Friedrich Merz potvrdil, že aktuálně probíhají rozhovory s Francií o možnostech vytvoření společného evropského odstrašujícího systému. Tato spolupráce by mohla být klíčem k zajištění stability na kontinentu bez absolutní závislosti na vnějších mocnostech.
Když byl prezident Nawrocki dotázán, jaká by mohla být reakce Moskvy na polský jaderný program, reagoval velmi odmítavě. Podle něj Rusko dokáže reagovat agresivně prakticky na cokoliv, co sousední státy udělají pro svou ochranu. Polsko by se proto nemělo nechat odradit potenciálním nátlakem.
Debata o jaderném potenciálu Polska je úzce spjata s širší evropskou obrannou politikou a probíhající válkou na Ukrajině. Polsko jako země sousedící s válečnou zónou vnímá potřebu posílení svých obranných kapacit mnohem naléhavěji než státy v západní části Evropy. Agresivní rétorika Moskvy tento pocit ohrožení jen umocňuje.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.