Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře odsoudil plány některých evropských zemí na uznání palestinského státu. Během tiskové konference nazval tuto myšlenku „podvodem“ a prohlásil, že by takový krok nevedl k míru, ale naopak k válce. Uvedl, že drtivá většina izraelské veřejnosti se staví proti vzniku palestinského státu, protože v něm vidí hrozbu pro svou bezpečnost.
Netanjahu ostře odsoudil plány několika evropských zemí na formální uznání státu Palestina. Během tiskové konference v Jeruzalémě označil tuto myšlenku za „podvod“ a „nesmysl“. Netanjahu prohlásil, že ačkoli jsou tyto diplomatické kroky pro něj zklamáním a považuje je za „hanebné“, nezmění to postoj Izraele. Důrazně dodal, že jeho země „nepřistoupí k národní sebevraždě“ jen proto, aby si vysloužila pochvalné komentáře v mezinárodním tisku.
Tato diplomatická ofenziva, která se setkala s tak ostrou reakcí, je vedena několika evropskými zeměmi. Nedávno oznámily záměr uznat Palestinu Francie a Velká Británie, čímž by se staly prvními členy skupiny G7, které by tak učinily. Podobné plány má také Kanada.
Jejich rozhodnutí následuje po loňském roce, kdy Palestinu formálně uznaly Norsko, Španělsko a Irsko. Desítky dalších zemí, především z východní Evropy a Švédsko, tak učinily již dříve. Premiér zdůraznil, že většina izraelské veřejnosti je proti vzniku palestinského státu, protože se obává, že by nepřinesl mír, ale další válku.
Mezinárodní společenství je stále více kritické vůči izraelské vojenské kampani v Gaze, která si vyžádala desítky tisíc životů. Rostoucí hladomor a humanitární krize, která je podle představitelů OSN „čistým a jednoduchým hladověním“, vedly k tomu, že například druhá nejvyšší úřednice Evropské komise, Teresa Ribera, naznačila, že situace „velmi připomíná“ genocidu.
V tomto kontextu se podle Netanjahua pokusy o uznání Palestiny rovnají odměňování těch, kteří usilují o zničení Izraele. Tvrdí, že by to pouze legitimizovalo teroristické skupiny a oslabilo by vyhlídky na skutečné a trvalé řešení.
Postoj Spojených států se v této situaci liší od většiny jejich evropských spojenců. Americký ministr zahraničí Marco Rubio kritizoval kroky Francie a uvedl, že její vměšování do této záležitosti narušilo jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem.
Spojené státy dlouhodobě podporují dvoustátní řešení, ale zastávají názor, že ke vzniku palestinského státu by mělo dojít až prostřednictvím přímých jednání mezi oběma stranami, nikoli jednostranným uznáním ze strany mezinárodního společenství.
Celý současný konflikt začal po brutálním překvapivém útoku Hamásu v říjnu 2023, při kterém bylo zabito více než tisíc lidí a unesena stovka rukojmích. Izraelská vláda proto odmítá jednat o jakýchkoli ústupcích, které by vnímala jako odměnu za terorismus.
Evropské státy se v závěru letošního roku potýkají s mimořádně silnou vlnou chřipky, kterou pohání nová, vysoce nakažlivá varianta viru. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) čelí řada nemocnic extrémnímu náporu, který komplikuje fakt, že epidemie vypukla o měsíc dříve, než bývá zvykem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.