Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře odsoudil plány některých evropských zemí na uznání palestinského státu. Během tiskové konference nazval tuto myšlenku „podvodem“ a prohlásil, že by takový krok nevedl k míru, ale naopak k válce. Uvedl, že drtivá většina izraelské veřejnosti se staví proti vzniku palestinského státu, protože v něm vidí hrozbu pro svou bezpečnost.
Netanjahu ostře odsoudil plány několika evropských zemí na formální uznání státu Palestina. Během tiskové konference v Jeruzalémě označil tuto myšlenku za „podvod“ a „nesmysl“. Netanjahu prohlásil, že ačkoli jsou tyto diplomatické kroky pro něj zklamáním a považuje je za „hanebné“, nezmění to postoj Izraele. Důrazně dodal, že jeho země „nepřistoupí k národní sebevraždě“ jen proto, aby si vysloužila pochvalné komentáře v mezinárodním tisku.
Tato diplomatická ofenziva, která se setkala s tak ostrou reakcí, je vedena několika evropskými zeměmi. Nedávno oznámily záměr uznat Palestinu Francie a Velká Británie, čímž by se staly prvními členy skupiny G7, které by tak učinily. Podobné plány má také Kanada.
Jejich rozhodnutí následuje po loňském roce, kdy Palestinu formálně uznaly Norsko, Španělsko a Irsko. Desítky dalších zemí, především z východní Evropy a Švédsko, tak učinily již dříve. Premiér zdůraznil, že většina izraelské veřejnosti je proti vzniku palestinského státu, protože se obává, že by nepřinesl mír, ale další válku.
Mezinárodní společenství je stále více kritické vůči izraelské vojenské kampani v Gaze, která si vyžádala desítky tisíc životů. Rostoucí hladomor a humanitární krize, která je podle představitelů OSN „čistým a jednoduchým hladověním“, vedly k tomu, že například druhá nejvyšší úřednice Evropské komise, Teresa Ribera, naznačila, že situace „velmi připomíná“ genocidu.
V tomto kontextu se podle Netanjahua pokusy o uznání Palestiny rovnají odměňování těch, kteří usilují o zničení Izraele. Tvrdí, že by to pouze legitimizovalo teroristické skupiny a oslabilo by vyhlídky na skutečné a trvalé řešení.
Postoj Spojených států se v této situaci liší od většiny jejich evropských spojenců. Americký ministr zahraničí Marco Rubio kritizoval kroky Francie a uvedl, že její vměšování do této záležitosti narušilo jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem.
Spojené státy dlouhodobě podporují dvoustátní řešení, ale zastávají názor, že ke vzniku palestinského státu by mělo dojít až prostřednictvím přímých jednání mezi oběma stranami, nikoli jednostranným uznáním ze strany mezinárodního společenství.
Celý současný konflikt začal po brutálním překvapivém útoku Hamásu v říjnu 2023, při kterém bylo zabito více než tisíc lidí a unesena stovka rukojmích. Izraelská vláda proto odmítá jednat o jakýchkoli ústupcích, které by vnímala jako odměnu za terorismus.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Během oslav 34. výročí získání nezávislosti Ukrajiny poslal americký prezident Donald Trump dopis na podporu ukrajinského lidu. V dopise vyjádřil obdiv k jejich odvaze a víru v jejich budoucnost jako nezávislého státu. Uvedl, že Spojené státy podporují dohodu, která povede k trvalému míru, ukončení krveprolití a ochraně suverenity Ukrajiny.
Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
I přesto, že ve světě roste počet konfliktů, některé země si dlouhodobě udržují pozici těch nejmírumilovnějších. Globální index míru (GPI) každoročně posuzuje 23 ukazatelů, od probíhajících konfliktů přes vojenské výdaje až po bezpečnost. Do pětice nejbezpečnějších zemí v roce 2025 se zařadily Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Singapur.
Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.