Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře odsoudil plány některých evropských zemí na uznání palestinského státu. Během tiskové konference nazval tuto myšlenku „podvodem“ a prohlásil, že by takový krok nevedl k míru, ale naopak k válce. Uvedl, že drtivá většina izraelské veřejnosti se staví proti vzniku palestinského státu, protože v něm vidí hrozbu pro svou bezpečnost.
Netanjahu ostře odsoudil plány několika evropských zemí na formální uznání státu Palestina. Během tiskové konference v Jeruzalémě označil tuto myšlenku za „podvod“ a „nesmysl“. Netanjahu prohlásil, že ačkoli jsou tyto diplomatické kroky pro něj zklamáním a považuje je za „hanebné“, nezmění to postoj Izraele. Důrazně dodal, že jeho země „nepřistoupí k národní sebevraždě“ jen proto, aby si vysloužila pochvalné komentáře v mezinárodním tisku.
Tato diplomatická ofenziva, která se setkala s tak ostrou reakcí, je vedena několika evropskými zeměmi. Nedávno oznámily záměr uznat Palestinu Francie a Velká Británie, čímž by se staly prvními členy skupiny G7, které by tak učinily. Podobné plány má také Kanada.
Jejich rozhodnutí následuje po loňském roce, kdy Palestinu formálně uznaly Norsko, Španělsko a Irsko. Desítky dalších zemí, především z východní Evropy a Švédsko, tak učinily již dříve. Premiér zdůraznil, že většina izraelské veřejnosti je proti vzniku palestinského státu, protože se obává, že by nepřinesl mír, ale další válku.
Mezinárodní společenství je stále více kritické vůči izraelské vojenské kampani v Gaze, která si vyžádala desítky tisíc životů. Rostoucí hladomor a humanitární krize, která je podle představitelů OSN „čistým a jednoduchým hladověním“, vedly k tomu, že například druhá nejvyšší úřednice Evropské komise, Teresa Ribera, naznačila, že situace „velmi připomíná“ genocidu.
V tomto kontextu se podle Netanjahua pokusy o uznání Palestiny rovnají odměňování těch, kteří usilují o zničení Izraele. Tvrdí, že by to pouze legitimizovalo teroristické skupiny a oslabilo by vyhlídky na skutečné a trvalé řešení.
Postoj Spojených států se v této situaci liší od většiny jejich evropských spojenců. Americký ministr zahraničí Marco Rubio kritizoval kroky Francie a uvedl, že její vměšování do této záležitosti narušilo jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem.
Spojené státy dlouhodobě podporují dvoustátní řešení, ale zastávají názor, že ke vzniku palestinského státu by mělo dojít až prostřednictvím přímých jednání mezi oběma stranami, nikoli jednostranným uznáním ze strany mezinárodního společenství.
Celý současný konflikt začal po brutálním překvapivém útoku Hamásu v říjnu 2023, při kterém bylo zabito více než tisíc lidí a unesena stovka rukojmích. Izraelská vláda proto odmítá jednat o jakýchkoli ústupcích, které by vnímala jako odměnu za terorismus.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
Americký ministr obrany Pete Hegseth bojuje o své politické přežití v době, kdy v Kongresu začínají oficiální procedury směřující k jeho ústavní obžalobě. Šéf Pentagonu vystoupil na úterní tiskové konferenci, kde ostře odmítl snahy o své odvolání. Svým vystoupením vyslal jasný signál veřejnosti i politickým špičkám.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.