Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře odsoudil plány některých evropských zemí na uznání palestinského státu. Během tiskové konference nazval tuto myšlenku „podvodem“ a prohlásil, že by takový krok nevedl k míru, ale naopak k válce. Uvedl, že drtivá většina izraelské veřejnosti se staví proti vzniku palestinského státu, protože v něm vidí hrozbu pro svou bezpečnost.
Netanjahu ostře odsoudil plány několika evropských zemí na formální uznání státu Palestina. Během tiskové konference v Jeruzalémě označil tuto myšlenku za „podvod“ a „nesmysl“. Netanjahu prohlásil, že ačkoli jsou tyto diplomatické kroky pro něj zklamáním a považuje je za „hanebné“, nezmění to postoj Izraele. Důrazně dodal, že jeho země „nepřistoupí k národní sebevraždě“ jen proto, aby si vysloužila pochvalné komentáře v mezinárodním tisku.
Tato diplomatická ofenziva, která se setkala s tak ostrou reakcí, je vedena několika evropskými zeměmi. Nedávno oznámily záměr uznat Palestinu Francie a Velká Británie, čímž by se staly prvními členy skupiny G7, které by tak učinily. Podobné plány má také Kanada.
Jejich rozhodnutí následuje po loňském roce, kdy Palestinu formálně uznaly Norsko, Španělsko a Irsko. Desítky dalších zemí, především z východní Evropy a Švédsko, tak učinily již dříve. Premiér zdůraznil, že většina izraelské veřejnosti je proti vzniku palestinského státu, protože se obává, že by nepřinesl mír, ale další válku.
Mezinárodní společenství je stále více kritické vůči izraelské vojenské kampani v Gaze, která si vyžádala desítky tisíc životů. Rostoucí hladomor a humanitární krize, která je podle představitelů OSN „čistým a jednoduchým hladověním“, vedly k tomu, že například druhá nejvyšší úřednice Evropské komise, Teresa Ribera, naznačila, že situace „velmi připomíná“ genocidu.
V tomto kontextu se podle Netanjahua pokusy o uznání Palestiny rovnají odměňování těch, kteří usilují o zničení Izraele. Tvrdí, že by to pouze legitimizovalo teroristické skupiny a oslabilo by vyhlídky na skutečné a trvalé řešení.
Postoj Spojených států se v této situaci liší od většiny jejich evropských spojenců. Americký ministr zahraničí Marco Rubio kritizoval kroky Francie a uvedl, že její vměšování do této záležitosti narušilo jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem.
Spojené státy dlouhodobě podporují dvoustátní řešení, ale zastávají názor, že ke vzniku palestinského státu by mělo dojít až prostřednictvím přímých jednání mezi oběma stranami, nikoli jednostranným uznáním ze strany mezinárodního společenství.
Celý současný konflikt začal po brutálním překvapivém útoku Hamásu v říjnu 2023, při kterém bylo zabito více než tisíc lidí a unesena stovka rukojmích. Izraelská vláda proto odmítá jednat o jakýchkoli ústupcích, které by vnímala jako odměnu za terorismus.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
