Americký viceprezident JD Vance se odmítl nechat zatáhnout do politického konfliktu s nově zvoleným papežem Leo XIV., dříve kardinálem Robertem Prevostem, navzdory tomu, že se na sociálních sítích začaly objevovat ostře kritické příspěvky podepsané jeho jménem, které přímo útočily na imigrační politiku administrativy Donalda Trumpa.
„Nechci hrát hru politizace papeže,“ řekl Vance v pátek v rozhovoru s konzervativním moderátorem Hughem Hewittem. „Jsem si jistý, že řekne spoustu věcí, které budu milovat, a některé, se kterými nebudu souhlasit. Ale budu se za něj i za církev nadále modlit, navzdory všemu.“
Papež Leo XIV., který byl zvolen teprve ve čtvrtek, se podle neověřeného účtu na sociálních sítích ostře ohradil vůči Trumpově tvrdému přístupu k imigrantům a zejména vůči deportacím. Některé příspěvky sdílely i komentáře jako „JD Vance se mýlí: Ježíš nás nežádá, abychom svou lásku k druhým třídili podle pořadí“, a zpochybňovaly Vanceovu obranu imigračních opatření, která opírá o teologický koncept ordo amoris, tedy „řád lásky“.
Ačkoliv se k pravosti účtu nevyjádřil Vatikán, jeho ambasáda v USA ani augustiniánské řády, ze kterých papež pochází, komentáře přilákaly pozornost veřejnosti. Mnozí zastánci hnutí MAGA, včetně Steva Bannona, papeže označili za „nejhorší volbu pro katolíky podporující Trumpa“.
Vance, sám katolík, přesto odmítl reagovat útočně. „Církev je větší než politika,“ uvedl. „Jde o spásu duší a hlásání evangelia. A ano, občas se to dotkne veřejné politiky, ale to není její hlavní účel.“
V minulosti se Vance již střetl s předchozím papežem Františkem, který kritizoval deportační opatření jako nehumánní. Vance tehdy tvrdil, že americká imigrační politika musí především chránit vlastní občany.
Nový papež podle všeho pokračuje v proimigrantské linii, když jeho údajný účet sdílel i články o utrpení deportovaných venezuelských uprchlíků a podporu otevřenější imigrační politiky.
Navzdory sporům Vance apeloval na to, aby se lidé na papežství nedívali prizmatem americké stranické politiky. „Většina lidí neřeší, jestli je papež republikán, nebo demokrat, konzervativec, nebo liberál,“ zdůraznil.
A i když našli neshodu v otázkách víry a politiky, v jedné věci se nový papež s viceprezidentem rozešli i s úsměvem – ve své sportovní věrnosti. Zatímco Vance fandí Cincinnati Reds, papež Leo má slabost pro Chicago White Sox. Vance to ale obrátil v žert: „Jestli opravdu fandí White Sox, tak už několikrát zakusil, co znamená mučednictví – možná je to opravdu ten pravý člověk pro tuto roli.“
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.