Americký viceprezident JD Vance se odmítl nechat zatáhnout do politického konfliktu s nově zvoleným papežem Leo XIV., dříve kardinálem Robertem Prevostem, navzdory tomu, že se na sociálních sítích začaly objevovat ostře kritické příspěvky podepsané jeho jménem, které přímo útočily na imigrační politiku administrativy Donalda Trumpa.
„Nechci hrát hru politizace papeže,“ řekl Vance v pátek v rozhovoru s konzervativním moderátorem Hughem Hewittem. „Jsem si jistý, že řekne spoustu věcí, které budu milovat, a některé, se kterými nebudu souhlasit. Ale budu se za něj i za církev nadále modlit, navzdory všemu.“
Papež Leo XIV., který byl zvolen teprve ve čtvrtek, se podle neověřeného účtu na sociálních sítích ostře ohradil vůči Trumpově tvrdému přístupu k imigrantům a zejména vůči deportacím. Některé příspěvky sdílely i komentáře jako „JD Vance se mýlí: Ježíš nás nežádá, abychom svou lásku k druhým třídili podle pořadí“, a zpochybňovaly Vanceovu obranu imigračních opatření, která opírá o teologický koncept ordo amoris, tedy „řád lásky“.
Ačkoliv se k pravosti účtu nevyjádřil Vatikán, jeho ambasáda v USA ani augustiniánské řády, ze kterých papež pochází, komentáře přilákaly pozornost veřejnosti. Mnozí zastánci hnutí MAGA, včetně Steva Bannona, papeže označili za „nejhorší volbu pro katolíky podporující Trumpa“.
Vance, sám katolík, přesto odmítl reagovat útočně. „Církev je větší než politika,“ uvedl. „Jde o spásu duší a hlásání evangelia. A ano, občas se to dotkne veřejné politiky, ale to není její hlavní účel.“
V minulosti se Vance již střetl s předchozím papežem Františkem, který kritizoval deportační opatření jako nehumánní. Vance tehdy tvrdil, že americká imigrační politika musí především chránit vlastní občany.
Nový papež podle všeho pokračuje v proimigrantské linii, když jeho údajný účet sdílel i články o utrpení deportovaných venezuelských uprchlíků a podporu otevřenější imigrační politiky.
Navzdory sporům Vance apeloval na to, aby se lidé na papežství nedívali prizmatem americké stranické politiky. „Většina lidí neřeší, jestli je papež republikán, nebo demokrat, konzervativec, nebo liberál,“ zdůraznil.
A i když našli neshodu v otázkách víry a politiky, v jedné věci se nový papež s viceprezidentem rozešli i s úsměvem – ve své sportovní věrnosti. Zatímco Vance fandí Cincinnati Reds, papež Leo má slabost pro Chicago White Sox. Vance to ale obrátil v žert: „Jestli opravdu fandí White Sox, tak už několikrát zakusil, co znamená mučednictví – možná je to opravdu ten pravý člověk pro tuto roli.“
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
V únoru 2022, když Rusové postupovali na Kyjev, si Oleksandr Dmitriev uvědomil, že ví, jak zastavit jejich postup. Navrhl vyhodit do povětří hráz, která zadržovala řeku Irpiň severovýchodně od hlavního města, a obnovit tak dávno vysušené záplavové území. Dmitriev, který se před válkou věnoval pořádání offroadových závodů v této oblasti, dobře znal místní terén. Byl si jistý, že zaplavení povodí řeky – rozlehlé oblasti močálů a rašelinišť, která byla odvodněna ještě za sovětských dob – by zcela znemožnilo pohyb ruské vojenské techniky.
Dne 25. srpna 2025 zasáhly izraelské bomby hlavní nemocnici na jihu Gazy. Podle zdravotnických úředníků zemřelo nejméně 20 lidí, včetně pěti novinářů, kteří přispěchali na pomoc zraněným po prvním útoku.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.