Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
O úspěchu filmu Pan Nikdo proti Putinovi v kategorii nejlepší celovečerní dokumentární film informovala Česká televize. "Český tým se výrazně zapsal do výsledné podoby snímku – českým producentem je společnost Pink a film vznikl ve spolupráci s Českou televizí," uvedla televize na sociální síti X.
ČT zároveň pogratulovala režisérům filmu, kterými jsou David Borenstein a Pavel 'Paša' Talankin. "Snímek uvidíte v úterý 5. května na obrazovkách České televize," sdělila divákům.
Jádrem filmu je příběh Paši Talankina – obyčejného učitele z malého ruského města Karabaš. "Každý den jsem musel natáčet, jak děti recitují slogany a učitelé opakují lži. A jednoho dne jsem si položil otázku, jestli mám morální právo ty záznamy smazat. Rozhodl jsem se, že ne. Propaganda se valí ruskou společností a drtí vše živé. Jednou se lidé budou muset podívat zpět a pochopit, jak se to všechno stalo," řekl Pavel Talankin, který snímek Pan Nikdo proti Putinovi nejen natočil a spolurežíroval, ale i osobně prožil.
Film vznikl v koprodukci dánské společnosti Made in Copenhagen a české produkční společnosti PINK. "Před několika lety nás oslovila dánská producentka Helle Faber, že potřebuje pomoct. Byla velmi tajemná, nechtěla uvádět žádné konkrétní údaje. Sešli jsme se v Polsku a tam začala vyprávět o jakémsi tajemné člověku v Rusku, který natáčí vojenskou propagandu ve školách. Bylo jasný, že pokud má film vzniknout, tak ten člověk v Rusku nesmí zůstat," řekl producent filmu Radovan Síbrt.
"Dnes sledujeme, jak film úspěšně putuje po světových festivalech a sbírá jedno ocenění za druhým – a máme radost, že na té cestě může být Paša osobně přítomen. Pro nás to není jen profesionální, ale i hluboce lidská zkušenost," dodal Síbrt.
"Paša dnes žije v Evropské unii, odkud může bezpečně doprovázet film po světových festivalech. Jeho osobní přítomnost při projekcích dává filmu další rozměr – připomíná, že to není jen dokument o propagandě, ale i o odvaze a potřebě mluvit pravdu. Jsem hrdá, že český tým mohl být součástí projektu, který nejen filmově rezonuje, ale má i skutečný lidský dopad. Oscarové klání je pro nás symbolickým završením téhle mimořádné cesty," uvedla producentka Alžběta Karásková.
Dokument Pan Nikdo proti Putinovi už absolvoval mimořádně úspěšnou cestu po světových festivalech – byl uveden na více než sto mezinárodních přehlídkách, z toho na 21 absolvoval v USA a 80 v dalších zemích celého světa. Ze soutěžních festivalů dosud získal 14 hlavních ocenění a 3 zvláštní uznání. Vedle Zvláštní ceny poroty ze Sundance si odnesl i ocenění z festivalů Cinetopia (USA), Biografilm (Itálie), Docs Barcelona (Španělsko) či ZagrebDox (Chorvatsko).
Silné zázemí filmu stojí v České republice. Koproducentem snímku je společnost PINK (Radovan Síbrt, Alžběta Karásková, Petra Dobešová), hudbu k filmu složil Michal Rataj, postprodukci zajistila společnost UPP vedená Ivem Marákem a vizuální identitu snímku doplnily fotografie Františka Svatoše. Na výrobě se podílel také Státní fond audiovize (Helena Bezděk Fraňková), České filmové centrum (Markéta Šantrochová) a Česká televize (Tereza Polachová, Ivana Pauerová). Jedním z výkonných producentů projektu je Serge Borenstein, belgický producent a developer dlouhodobě působící v Praze.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.