Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
O úspěchu filmu Pan Nikdo proti Putinovi v kategorii nejlepší celovečerní dokumentární film informovala Česká televize. "Český tým se výrazně zapsal do výsledné podoby snímku – českým producentem je společnost Pink a film vznikl ve spolupráci s Českou televizí," uvedla televize na sociální síti X.
ČT zároveň pogratulovala režisérům filmu, kterými jsou David Borenstein a Pavel 'Paša' Talankin. "Snímek uvidíte v úterý 5. května na obrazovkách České televize," sdělila divákům.
Jádrem filmu je příběh Paši Talankina – obyčejného učitele z malého ruského města Karabaš. "Každý den jsem musel natáčet, jak děti recitují slogany a učitelé opakují lži. A jednoho dne jsem si položil otázku, jestli mám morální právo ty záznamy smazat. Rozhodl jsem se, že ne. Propaganda se valí ruskou společností a drtí vše živé. Jednou se lidé budou muset podívat zpět a pochopit, jak se to všechno stalo," řekl Pavel Talankin, který snímek Pan Nikdo proti Putinovi nejen natočil a spolurežíroval, ale i osobně prožil.
Film vznikl v koprodukci dánské společnosti Made in Copenhagen a české produkční společnosti PINK. "Před několika lety nás oslovila dánská producentka Helle Faber, že potřebuje pomoct. Byla velmi tajemná, nechtěla uvádět žádné konkrétní údaje. Sešli jsme se v Polsku a tam začala vyprávět o jakémsi tajemné člověku v Rusku, který natáčí vojenskou propagandu ve školách. Bylo jasný, že pokud má film vzniknout, tak ten člověk v Rusku nesmí zůstat," řekl producent filmu Radovan Síbrt.
"Dnes sledujeme, jak film úspěšně putuje po světových festivalech a sbírá jedno ocenění za druhým – a máme radost, že na té cestě může být Paša osobně přítomen. Pro nás to není jen profesionální, ale i hluboce lidská zkušenost," dodal Síbrt.
"Paša dnes žije v Evropské unii, odkud může bezpečně doprovázet film po světových festivalech. Jeho osobní přítomnost při projekcích dává filmu další rozměr – připomíná, že to není jen dokument o propagandě, ale i o odvaze a potřebě mluvit pravdu. Jsem hrdá, že český tým mohl být součástí projektu, který nejen filmově rezonuje, ale má i skutečný lidský dopad. Oscarové klání je pro nás symbolickým završením téhle mimořádné cesty," uvedla producentka Alžběta Karásková.
Dokument Pan Nikdo proti Putinovi už absolvoval mimořádně úspěšnou cestu po světových festivalech – byl uveden na více než sto mezinárodních přehlídkách, z toho na 21 absolvoval v USA a 80 v dalších zemích celého světa. Ze soutěžních festivalů dosud získal 14 hlavních ocenění a 3 zvláštní uznání. Vedle Zvláštní ceny poroty ze Sundance si odnesl i ocenění z festivalů Cinetopia (USA), Biografilm (Itálie), Docs Barcelona (Španělsko) či ZagrebDox (Chorvatsko).
Silné zázemí filmu stojí v České republice. Koproducentem snímku je společnost PINK (Radovan Síbrt, Alžběta Karásková, Petra Dobešová), hudbu k filmu složil Michal Rataj, postprodukci zajistila společnost UPP vedená Ivem Marákem a vizuální identitu snímku doplnily fotografie Františka Svatoše. Na výrobě se podílel také Státní fond audiovize (Helena Bezděk Fraňková), České filmové centrum (Markéta Šantrochová) a Česká televize (Tereza Polachová, Ivana Pauerová). Jedním z výkonných producentů projektu je Serge Borenstein, belgický producent a developer dlouhodobě působící v Praze.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na evropské spojence a další světové mocnosti, aby se zapojili do ochrany Hormuzského průlivu. Varoval, že pokud Washingtonu nepomohou s odblokováním této klíčové vodní cesty, může to mít velmi negativní dopad na budoucnost Severoatlantické aliance. Průliv je v současnosti fakticky uzavřen v důsledku odvety Teheránu za americké a izraelské nálety, což způsobilo historicky největší narušení dodávek ropy a drastický nárůst jejích cen.
Co mají Agáta Hanychová a Veronika Žilková společného? Obě členky slavné rodiny mají děti se třemi různými partnery. Hanychová je nejstarším potomkem populární herečky, která se rozhodla prozradit, proč se rozpadl její vztah s Agátiným otcem.