Rozhodnutí Izraele uzavřít jediný pozemní přechod, který spojuje Západní břeh Jordánu s okolním světem, vyvolalo u Palestinců obavy z dalších opatření. Uzavření přechodu s názvem Allenby (nebo také Most krále Husajna) je vnímáno jako odveta za nedávné uznání palestinského státu několika západními zeměmi. Kvůli tomuto náhlému kroku zůstali Palestinci v zahraničí, rodiny se rozdělily a tisíce lidí čekají v nejistotě.
Mezi nimi je například Ismail Tamimi, otec z Jordánska. Řekl, že uzavření hranice ho oddělilo od jeho dcer, které byly na návštěvě u rodiny v Hebronu. Jedna z dcer je diabetička a zmeškala lékařskou kontrolu v Jordánsku. Rami Al Quwasmi, další Palestinec z Hebronu, si v Jordánsku pronajal dům, kde čeká na opětovné otevření hranice.
Izraelská vláda, která přechod kontroluje, zatím neposkytla žádné vysvětlení. Mluvčí úřadu pro letiště uvedl, že se jedná o politické rozhodnutí. Uzavření přechodu nastalo jen několik dní poté, co jordánský řidič humanitárního konvoje střílel na vojáky, dva z nich zabil a sám byl usmrcen. Palestinci jsou přesvědčeni, že uzavření přechodu je kolektivním trestem, který má potrestat rozhodnutí Velké Británie, Francie, Kanady, Austrálie a dalších zemí, které formálně uznaly palestinský stát.
Tharwat Shaqra, palestinský novinář žijící na Západním břehu, řekl, že lidé mají pocit, že žijí ve velkém vězení. Premiér Izraele Benjamin Netanjahu označil uznání palestinského státu za „obrovskou odměnu teroru“. Po desetiletí je pro Palestince most Allenby jedinou možností, jak opustit Západní břeh, aniž by museli projít přes Izrael. Přechod využívají cestovatelé, aby se dostali na mezinárodní letiště v Jordánsku, navštívili rodinu nebo získali lékařskou péči.
Most byl v minulosti několikrát zničen, mimo jiné zemětřesením, útokem židovských polovojenských jednotek a v šestidenní válce v roce 1967. Izrael ho od této války kontroluje a uzavírá ho kvůli náboženským svátkům, nebo z bezpečnostních důvodů. Minulý týden byl přechod uzavřen kvůli útoku, při kterém zemřeli dva izraelští vojáci, ale po několika dnech byl opět otevřen. Podobný útok, ke kterému došlo v loňském roce, vedl také k dočasnému uzavření hranice.
Mustafa Barghouti, významný palestinský politik, uvedl, že kvůli uzavření nemohou studenti na univerzity a pacienti, kteří potřebují péči v Jordánsku, se nemohou dostat k léčbě. Izraelská vláda nedávno jednala o možnosti anexe části, nebo celého Západního břehu. Vláda již dříve umístila desítky zátaras a železných bran, které omezují pohyb uvnitř území. Podle Barghoutiho se tak malá města a vesnice mění v malá vězení a ghetta, což je součástí izraelského plánu, který má obyvatele přimět k odchodu z Palestiny.
Most Allenby je pro palestinská území také ekonomickou záchranou, protože tudy proudí důležité zboží. V poslední době se tudy přepravuje i humanitární pomoc z Jordánska do Gazy. Ahmad Tibi, arabský člen Knesetu, prohlásil, že uzavření hranice je kolektivní trest a zároveň pomýlené opatření ze strany Netanjahua, který vede Izrael k mezinárodní izolaci.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Laďka Něrgešová je už nějaký čas opět součástí týmu, který na Primě pro televizní diváky připravuje zprávy ze šoubyznysu. Snad každý v Česku ví, čím si moderátorka prochází, přesto se sama rozhodla vrátit na obrazovku. A nejen tam. Nemá totiž problém ani vyrazit mezi lidi.
Agáta Hanychová a Pavel Novotný si nedávno vyměnili vzkazy přes média, ale napětí mezi nimi tím ani zdaleka nepominulo. Důkazem jsou nejnovější slova influencerky, která dala jasně najevo, že si za tím, co řekla poprvé, stojí.