Rozhodnutí Izraele uzavřít jediný pozemní přechod, který spojuje Západní břeh Jordánu s okolním světem, vyvolalo u Palestinců obavy z dalších opatření. Uzavření přechodu s názvem Allenby (nebo také Most krále Husajna) je vnímáno jako odveta za nedávné uznání palestinského státu několika západními zeměmi. Kvůli tomuto náhlému kroku zůstali Palestinci v zahraničí, rodiny se rozdělily a tisíce lidí čekají v nejistotě.
Mezi nimi je například Ismail Tamimi, otec z Jordánska. Řekl, že uzavření hranice ho oddělilo od jeho dcer, které byly na návštěvě u rodiny v Hebronu. Jedna z dcer je diabetička a zmeškala lékařskou kontrolu v Jordánsku. Rami Al Quwasmi, další Palestinec z Hebronu, si v Jordánsku pronajal dům, kde čeká na opětovné otevření hranice.
Izraelská vláda, která přechod kontroluje, zatím neposkytla žádné vysvětlení. Mluvčí úřadu pro letiště uvedl, že se jedná o politické rozhodnutí. Uzavření přechodu nastalo jen několik dní poté, co jordánský řidič humanitárního konvoje střílel na vojáky, dva z nich zabil a sám byl usmrcen. Palestinci jsou přesvědčeni, že uzavření přechodu je kolektivním trestem, který má potrestat rozhodnutí Velké Británie, Francie, Kanady, Austrálie a dalších zemí, které formálně uznaly palestinský stát.
Tharwat Shaqra, palestinský novinář žijící na Západním břehu, řekl, že lidé mají pocit, že žijí ve velkém vězení. Premiér Izraele Benjamin Netanjahu označil uznání palestinského státu za „obrovskou odměnu teroru“. Po desetiletí je pro Palestince most Allenby jedinou možností, jak opustit Západní břeh, aniž by museli projít přes Izrael. Přechod využívají cestovatelé, aby se dostali na mezinárodní letiště v Jordánsku, navštívili rodinu nebo získali lékařskou péči.
Most byl v minulosti několikrát zničen, mimo jiné zemětřesením, útokem židovských polovojenských jednotek a v šestidenní válce v roce 1967. Izrael ho od této války kontroluje a uzavírá ho kvůli náboženským svátkům, nebo z bezpečnostních důvodů. Minulý týden byl přechod uzavřen kvůli útoku, při kterém zemřeli dva izraelští vojáci, ale po několika dnech byl opět otevřen. Podobný útok, ke kterému došlo v loňském roce, vedl také k dočasnému uzavření hranice.
Mustafa Barghouti, významný palestinský politik, uvedl, že kvůli uzavření nemohou studenti na univerzity a pacienti, kteří potřebují péči v Jordánsku, se nemohou dostat k léčbě. Izraelská vláda nedávno jednala o možnosti anexe části, nebo celého Západního břehu. Vláda již dříve umístila desítky zátaras a železných bran, které omezují pohyb uvnitř území. Podle Barghoutiho se tak malá města a vesnice mění v malá vězení a ghetta, což je součástí izraelského plánu, který má obyvatele přimět k odchodu z Palestiny.
Most Allenby je pro palestinská území také ekonomickou záchranou, protože tudy proudí důležité zboží. V poslední době se tudy přepravuje i humanitární pomoc z Jordánska do Gazy. Ahmad Tibi, arabský člen Knesetu, prohlásil, že uzavření hranice je kolektivní trest a zároveň pomýlené opatření ze strany Netanjahua, který vede Izrael k mezinárodní izolaci.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.