Rozhodnutí Izraele uzavřít jediný pozemní přechod, který spojuje Západní břeh Jordánu s okolním světem, vyvolalo u Palestinců obavy z dalších opatření. Uzavření přechodu s názvem Allenby (nebo také Most krále Husajna) je vnímáno jako odveta za nedávné uznání palestinského státu několika západními zeměmi. Kvůli tomuto náhlému kroku zůstali Palestinci v zahraničí, rodiny se rozdělily a tisíce lidí čekají v nejistotě.
Mezi nimi je například Ismail Tamimi, otec z Jordánska. Řekl, že uzavření hranice ho oddělilo od jeho dcer, které byly na návštěvě u rodiny v Hebronu. Jedna z dcer je diabetička a zmeškala lékařskou kontrolu v Jordánsku. Rami Al Quwasmi, další Palestinec z Hebronu, si v Jordánsku pronajal dům, kde čeká na opětovné otevření hranice.
Izraelská vláda, která přechod kontroluje, zatím neposkytla žádné vysvětlení. Mluvčí úřadu pro letiště uvedl, že se jedná o politické rozhodnutí. Uzavření přechodu nastalo jen několik dní poté, co jordánský řidič humanitárního konvoje střílel na vojáky, dva z nich zabil a sám byl usmrcen. Palestinci jsou přesvědčeni, že uzavření přechodu je kolektivním trestem, který má potrestat rozhodnutí Velké Británie, Francie, Kanady, Austrálie a dalších zemí, které formálně uznaly palestinský stát.
Tharwat Shaqra, palestinský novinář žijící na Západním břehu, řekl, že lidé mají pocit, že žijí ve velkém vězení. Premiér Izraele Benjamin Netanjahu označil uznání palestinského státu za „obrovskou odměnu teroru“. Po desetiletí je pro Palestince most Allenby jedinou možností, jak opustit Západní břeh, aniž by museli projít přes Izrael. Přechod využívají cestovatelé, aby se dostali na mezinárodní letiště v Jordánsku, navštívili rodinu nebo získali lékařskou péči.
Most byl v minulosti několikrát zničen, mimo jiné zemětřesením, útokem židovských polovojenských jednotek a v šestidenní válce v roce 1967. Izrael ho od této války kontroluje a uzavírá ho kvůli náboženským svátkům, nebo z bezpečnostních důvodů. Minulý týden byl přechod uzavřen kvůli útoku, při kterém zemřeli dva izraelští vojáci, ale po několika dnech byl opět otevřen. Podobný útok, ke kterému došlo v loňském roce, vedl také k dočasnému uzavření hranice.
Mustafa Barghouti, významný palestinský politik, uvedl, že kvůli uzavření nemohou studenti na univerzity a pacienti, kteří potřebují péči v Jordánsku, se nemohou dostat k léčbě. Izraelská vláda nedávno jednala o možnosti anexe části, nebo celého Západního břehu. Vláda již dříve umístila desítky zátaras a železných bran, které omezují pohyb uvnitř území. Podle Barghoutiho se tak malá města a vesnice mění v malá vězení a ghetta, což je součástí izraelského plánu, který má obyvatele přimět k odchodu z Palestiny.
Most Allenby je pro palestinská území také ekonomickou záchranou, protože tudy proudí důležité zboží. V poslední době se tudy přepravuje i humanitární pomoc z Jordánska do Gazy. Ahmad Tibi, arabský člen Knesetu, prohlásil, že uzavření hranice je kolektivní trest a zároveň pomýlené opatření ze strany Netanjahua, který vede Izrael k mezinárodní izolaci.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyvrátila tvrzení Trumpovy administrativy, podle nichž může užívání paracetamolu během těhotenství vést k autismu. Podle prohlášení WHO rozsáhlý výzkum nezjistil žádnou konzistentní souvislost mezi užíváním léku a autismem. Organizace proto apeluje na všechny těhotné ženy, aby se i nadále řídily radami svých lékařů, kteří jim pomohou posoudit jejich individuální situaci a doporučí jim vhodnou léčbu.
Zatímco se velká část světa soustředí na řešení izraelsko-palestinského konfliktu v podobě dvou států, premiér Benjamin Netanjahu se podle všeho snaží uskutečnit svou vizi „Velkého Izraele“. I přes mezinárodní odsouzení válečných operací v Gaze a rostoucí izolaci Izraele se zdá, že je na půli cesty ke svému cíli, uvedl server The Conversation.
Rozhodnutí Izraele uzavřít jediný pozemní přechod, který spojuje Západní břeh Jordánu s okolním světem, vyvolalo u Palestinců obavy z dalších opatření. Uzavření přechodu s názvem Allenby (nebo také Most krále Husajna) je vnímáno jako odveta za nedávné uznání palestinského státu několika západními zeměmi. Kvůli tomuto náhlému kroku zůstali Palestinci v zahraničí, rodiny se rozdělily a tisíce lidí čekají v nejistotě.
Již příští týden to bude šest let, co Karel Gott odešel na věčnost. Zanechal po sobě manželku Ivanu a čtyři dcery. Starší z těch manželských v poslední době dělá radost fanouškům svého zesnulého otce. Na začátku týdne se opět podělila o nové fotografie.
Vyšetřování útoku na expremiéra a volebního lídra favorizovaného hnutí ANO Andreje Babiše se posunulo do další fáze. Policie sdělila třiašedesátiletému muži, který udeřil politika berlí, podezření ze dvou přečinů. Útočníkovi hrozí až tři roky za mřížemi.
V Česku začal v probíhajícím týdnu naplno úřadovat podzim, teploty po víkendu významně poklesly. Nově se přidává také silný vítr. Meteorologové varují, že může dosáhnout rychlosti přes 90 kilometrů za hodinu.
Důchody v příštím roce byly ústředním bodem středečního jednání vlády. Její členové schválili lednovou valorizaci důchodů, průměrná penze se od Nového roku zvýší o 668 korun. Uvedl to Úřad vlády na webových stránkách.
Světovou kinematografii zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 87 let zemřela legendární italská herečka Claudia Cardinalová, jejíž kariéra trvala přes šest dekád. Největší slávu zažila Cardinalová během zlatého věku italského filmu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na Valném shromáždění OSN ostře vyjádřil k aktuální mezinárodní situaci. Ve svém projevu kritizoval nedostatečnou sílu mezinárodního práva a institucí, které podle něj samy o sobě nedokážou zaručit bezpečnost.
Andrej Babiš ve svých výpadech proti vládě Petra Fialy často ignoruje vlastní roli v rozhodnutích, která dnes kritizuje – včetně podpory Green Dealu. Z klimatické politiky se stal terč domácích sporů, zatímco hlasy odborníků zůstávají upozaděny. Místo věcné debaty dominuje zjednodušování, které ohrožuje schopnost čelit reálným dopadům klimatických změn.
Ve válce na Ukrajině se postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa neustále mění. Pokaždé je to nečekaný obrat. V úterý řekl, že Ukrajina může získat zpět všechna okupovaná území. Uvedl, že důvody jsou podpora NATO, odhodlání bojovat a také ruská ekonomická křehkost. To je obrat o 180 stupňů od dřívějších prohlášení, kdy Trump navrhoval, aby Ukrajina Rusku území postoupila.
Ve svém příspěvku na sociální síti Donald Trump prohlásil, že Ukrajina může „vyhrát zpět celou Ukrajinu v její původní podobě“. Podle obránců Ukrajiny je to sice významný posun v Trumpově rétorice, nicméně k reálnému vítězství je potřeba mnohem víc než pouhá slova.