Izrael se ocitá v rostoucí mezinárodní izolaci v důsledku pokračující války a humanitární krize v Gaze. Tato vlna nevole se již přelévá do ekonomické, kulturní a sportovní sféry. Mezinárodní odsouzení prudce vzrostlo poté, co Izrael oznámil pozemní útok na město Gaza a provedl bezprecedentní úder proti vedení Hamásu na katarském území. Situaci dále zhoršuje závěr nezávislého šetření OSN, že Izrael se dopustil genocidy vůči Palestincům v Gaze, což je zjištění, které izraelská vláda důrazně odmítá.
Kvůli zhoršující se situaci v Gaze zvažuje Evropská unie, největší obchodní partner Izraele, sankce, které by částečně pozastavily dohodu o volném obchodu. Několik západních zemí již zavedlo cílené sankce proti konkrétním izraelským jednotlivcům, osadám a organizacím podporujícím násilí na okupovaném Západním břehu.
Globální nevole dopadá i na izraelskou ekonomiku. Norský suverénní fond, největší na světě, oznámil odprodej části svého portfolia v Izraeli. Izrael navíc čelí částečným nebo úplným zbrojním embargům ze strany Francie, Itálie, Nizozemska, Španělska, Spojeného království a dalších zemí kvůli svému chování v Gaze.
Rozsah odporu je tak výrazný, že jej dříve v tomto měsíci uznal i premiér Benjamin Netanjahu, který varoval, že Izrael čelí „druhu izolace“, která může trvat roky. Dodal, že země nemá jinou možnost, než se postavit na vlastní nohy. Netanjahu prohlásil, že Izrael bude muset dále rozvíjet svůj zbrojní průmysl a přizpůsobit ekonomiku tak, aby byla méně závislá na zahraničním obchodu. Později svá slova zmírnil s tím, že mluvil pouze o obranném průmyslu.
Rostoucí konflikt ovlivňuje také oblast zábavy a kultury. Vysílací společnosti v několika evropských zemích, včetně Irska, Nizozemska a Španělska, oznámily, že budou bojkotovat oblíbenou Eurovision Song Contest, pokud se Izrael bude moci zúčastnit v roce 2026. Izraelský vysílatel KAN 11 sice tlačí na výběr svého soutěžícího pro rok 2026 a argumentuje, že hudební oslava by neměla být politizována, o účasti Izraele však budou členské země hlasovat v listopadu.
Základní umělecká sféra není výjimkou. Hudební festival v belgickém Gentu nedávno zrušil koncert Mnichovské filharmonie s izraelským dirigentem Lahavem Shani. Ve filmovém průmyslu se tisíce filmařů, herců a dalších pracovníků Hollywoodu zavázaly, že nebudou spolupracovat s izraelskými filmovými institucemi, „které jsou zapleteny do genocidy a apartheidu proti palestinskému lidu“.
Sportovní arény se rovněž nevyhnuly protestům. Finálová etapa významného cyklistického závodu byla dříve v tomto měsíci zrušena poté, co velké propalestinské demonstrace narušily akci na protest proti účasti týmu Israel-Premier Tech. Ve Španělsku navíc organizátoři šachového turnaje sdělili izraelským hráčům, že nesmí soutěžit pod svou národní vlajkou, což vedlo k jejich odstoupení ze soutěže.
Ekonomická a kulturní reakce vyvolala srovnání s tlakem, kterému čelila Jihoafrická republika během éry rasového útlaku apartheidu. Mezi padesátými a devadesátými lety čelila JAR silnému bojkotovému hnutí, které ji postupně proměnilo ve vyvrhele, a byla vyloučena z mezinárodních sportovních soutěží. Ilan Baruch, bývalý izraelský velvyslanec v Jihoafrické republice, se domnívá, že symbolické kroky mají větší váhu.
„Eurovize je velmi populární a fotbalové turnaje jsou velmi, velmi populární. A pokud se jen zmíní souvislost mezi tlakem na Izrael v otázkách politiky a kulturou a sportem, bude to mít dopad,“ řekl Baruch s odkazem na JAR. Uvedl, že je nutný asertivní tlak na Izrael, který by neměl mít možnost si ponechat „takové privilegium v obchodních vztazích s EU“ a zároveň „podkopávat palestinská lidská práva a budoucnost“.
Izraelská vláda čelí také silnému domácímu odporu s pravidelnými protesty proti válce. Mezitím hnutí Bojkot, Odprodej, Sankce (BDS), vedené Palestinci, zaznamenalo od začátku války v Gaze větší pozornost a podporu po letech okrajových úspěchů. Nejnovější Valné shromáždění OSN přineslo další izolaci, když několik západních zemí, včetně Francie, Kanady a Spojeného království, formálně uznalo palestinský stát.
Analýza klíčových hlasování OSN ukázala, že někteří dlouholetí obránci Izraele se „odklánějí“. Klesá počet států, které se formálně zdržely hlasování o rezolucích souvisejících s Izraelem, což bylo dříve považováno za tichou podporu. Velkou otázkou je, zda je prohlubující se diplomatická izolace Izraele napravitelná. Zpráva komise OSN o genocidě v Gaze navíc upoutala novou pozornost na vyšetřování Mezinárodního trestního soudu, který loni vydal zatykač na Netanjahua, což výrazně omezuje jeho cestování.
Netanjahuův let na setkání OSN v New Yorku tento týden vedl oklikou, vyhýbaje se francouzskému a španělskému vzdušnému prostoru, zjevně ve snaze vyhnout se zemím, které by mohly vynutit zatykač na jeho zadržení za údajné válečné zločiny. Navzdory zjevnému poklesu podpory ze strany ostatních národů, Spojené státy stále pevně hlasují s Izraelem. Ministr zahraničí USA Marco Rubio k izraelskému útoku na katarské půdě řekl, že „prezidentovy komentáře mluví samy za sebe“, a zdůraznil, že vztahy s Izraelem „zůstanou silné“.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.