Izrael se ocitá v rostoucí mezinárodní izolaci v důsledku pokračující války a humanitární krize v Gaze. Tato vlna nevole se již přelévá do ekonomické, kulturní a sportovní sféry. Mezinárodní odsouzení prudce vzrostlo poté, co Izrael oznámil pozemní útok na město Gaza a provedl bezprecedentní úder proti vedení Hamásu na katarském území. Situaci dále zhoršuje závěr nezávislého šetření OSN, že Izrael se dopustil genocidy vůči Palestincům v Gaze, což je zjištění, které izraelská vláda důrazně odmítá.
Kvůli zhoršující se situaci v Gaze zvažuje Evropská unie, největší obchodní partner Izraele, sankce, které by částečně pozastavily dohodu o volném obchodu. Několik západních zemí již zavedlo cílené sankce proti konkrétním izraelským jednotlivcům, osadám a organizacím podporujícím násilí na okupovaném Západním břehu.
Globální nevole dopadá i na izraelskou ekonomiku. Norský suverénní fond, největší na světě, oznámil odprodej části svého portfolia v Izraeli. Izrael navíc čelí částečným nebo úplným zbrojním embargům ze strany Francie, Itálie, Nizozemska, Španělska, Spojeného království a dalších zemí kvůli svému chování v Gaze.
Rozsah odporu je tak výrazný, že jej dříve v tomto měsíci uznal i premiér Benjamin Netanjahu, který varoval, že Izrael čelí „druhu izolace“, která může trvat roky. Dodal, že země nemá jinou možnost, než se postavit na vlastní nohy. Netanjahu prohlásil, že Izrael bude muset dále rozvíjet svůj zbrojní průmysl a přizpůsobit ekonomiku tak, aby byla méně závislá na zahraničním obchodu. Později svá slova zmírnil s tím, že mluvil pouze o obranném průmyslu.
Rostoucí konflikt ovlivňuje také oblast zábavy a kultury. Vysílací společnosti v několika evropských zemích, včetně Irska, Nizozemska a Španělska, oznámily, že budou bojkotovat oblíbenou Eurovision Song Contest, pokud se Izrael bude moci zúčastnit v roce 2026. Izraelský vysílatel KAN 11 sice tlačí na výběr svého soutěžícího pro rok 2026 a argumentuje, že hudební oslava by neměla být politizována, o účasti Izraele však budou členské země hlasovat v listopadu.
Základní umělecká sféra není výjimkou. Hudební festival v belgickém Gentu nedávno zrušil koncert Mnichovské filharmonie s izraelským dirigentem Lahavem Shani. Ve filmovém průmyslu se tisíce filmařů, herců a dalších pracovníků Hollywoodu zavázaly, že nebudou spolupracovat s izraelskými filmovými institucemi, „které jsou zapleteny do genocidy a apartheidu proti palestinskému lidu“.
Sportovní arény se rovněž nevyhnuly protestům. Finálová etapa významného cyklistického závodu byla dříve v tomto měsíci zrušena poté, co velké propalestinské demonstrace narušily akci na protest proti účasti týmu Israel-Premier Tech. Ve Španělsku navíc organizátoři šachového turnaje sdělili izraelským hráčům, že nesmí soutěžit pod svou národní vlajkou, což vedlo k jejich odstoupení ze soutěže.
Ekonomická a kulturní reakce vyvolala srovnání s tlakem, kterému čelila Jihoafrická republika během éry rasového útlaku apartheidu. Mezi padesátými a devadesátými lety čelila JAR silnému bojkotovému hnutí, které ji postupně proměnilo ve vyvrhele, a byla vyloučena z mezinárodních sportovních soutěží. Ilan Baruch, bývalý izraelský velvyslanec v Jihoafrické republice, se domnívá, že symbolické kroky mají větší váhu.
„Eurovize je velmi populární a fotbalové turnaje jsou velmi, velmi populární. A pokud se jen zmíní souvislost mezi tlakem na Izrael v otázkách politiky a kulturou a sportem, bude to mít dopad,“ řekl Baruch s odkazem na JAR. Uvedl, že je nutný asertivní tlak na Izrael, který by neměl mít možnost si ponechat „takové privilegium v obchodních vztazích s EU“ a zároveň „podkopávat palestinská lidská práva a budoucnost“.
Izraelská vláda čelí také silnému domácímu odporu s pravidelnými protesty proti válce. Mezitím hnutí Bojkot, Odprodej, Sankce (BDS), vedené Palestinci, zaznamenalo od začátku války v Gaze větší pozornost a podporu po letech okrajových úspěchů. Nejnovější Valné shromáždění OSN přineslo další izolaci, když několik západních zemí, včetně Francie, Kanady a Spojeného království, formálně uznalo palestinský stát.
Analýza klíčových hlasování OSN ukázala, že někteří dlouholetí obránci Izraele se „odklánějí“. Klesá počet států, které se formálně zdržely hlasování o rezolucích souvisejících s Izraelem, což bylo dříve považováno za tichou podporu. Velkou otázkou je, zda je prohlubující se diplomatická izolace Izraele napravitelná. Zpráva komise OSN o genocidě v Gaze navíc upoutala novou pozornost na vyšetřování Mezinárodního trestního soudu, který loni vydal zatykač na Netanjahua, což výrazně omezuje jeho cestování.
Netanjahuův let na setkání OSN v New Yorku tento týden vedl oklikou, vyhýbaje se francouzskému a španělskému vzdušnému prostoru, zjevně ve snaze vyhnout se zemím, které by mohly vynutit zatykač na jeho zadržení za údajné válečné zločiny. Navzdory zjevnému poklesu podpory ze strany ostatních národů, Spojené státy stále pevně hlasují s Izraelem. Ministr zahraničí USA Marco Rubio k izraelskému útoku na katarské půdě řekl, že „prezidentovy komentáře mluví samy za sebe“, a zdůraznil, že vztahy s Izraelem „zůstanou silné“.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
