Izrael se ocitá v rostoucí mezinárodní izolaci v důsledku pokračující války a humanitární krize v Gaze. Tato vlna nevole se již přelévá do ekonomické, kulturní a sportovní sféry. Mezinárodní odsouzení prudce vzrostlo poté, co Izrael oznámil pozemní útok na město Gaza a provedl bezprecedentní úder proti vedení Hamásu na katarském území. Situaci dále zhoršuje závěr nezávislého šetření OSN, že Izrael se dopustil genocidy vůči Palestincům v Gaze, což je zjištění, které izraelská vláda důrazně odmítá.
Kvůli zhoršující se situaci v Gaze zvažuje Evropská unie, největší obchodní partner Izraele, sankce, které by částečně pozastavily dohodu o volném obchodu. Několik západních zemí již zavedlo cílené sankce proti konkrétním izraelským jednotlivcům, osadám a organizacím podporujícím násilí na okupovaném Západním břehu.
Globální nevole dopadá i na izraelskou ekonomiku. Norský suverénní fond, největší na světě, oznámil odprodej části svého portfolia v Izraeli. Izrael navíc čelí částečným nebo úplným zbrojním embargům ze strany Francie, Itálie, Nizozemska, Španělska, Spojeného království a dalších zemí kvůli svému chování v Gaze.
Rozsah odporu je tak výrazný, že jej dříve v tomto měsíci uznal i premiér Benjamin Netanjahu, který varoval, že Izrael čelí „druhu izolace“, která může trvat roky. Dodal, že země nemá jinou možnost, než se postavit na vlastní nohy. Netanjahu prohlásil, že Izrael bude muset dále rozvíjet svůj zbrojní průmysl a přizpůsobit ekonomiku tak, aby byla méně závislá na zahraničním obchodu. Později svá slova zmírnil s tím, že mluvil pouze o obranném průmyslu.
Rostoucí konflikt ovlivňuje také oblast zábavy a kultury. Vysílací společnosti v několika evropských zemích, včetně Irska, Nizozemska a Španělska, oznámily, že budou bojkotovat oblíbenou Eurovision Song Contest, pokud se Izrael bude moci zúčastnit v roce 2026. Izraelský vysílatel KAN 11 sice tlačí na výběr svého soutěžícího pro rok 2026 a argumentuje, že hudební oslava by neměla být politizována, o účasti Izraele však budou členské země hlasovat v listopadu.
Základní umělecká sféra není výjimkou. Hudební festival v belgickém Gentu nedávno zrušil koncert Mnichovské filharmonie s izraelským dirigentem Lahavem Shani. Ve filmovém průmyslu se tisíce filmařů, herců a dalších pracovníků Hollywoodu zavázaly, že nebudou spolupracovat s izraelskými filmovými institucemi, „které jsou zapleteny do genocidy a apartheidu proti palestinskému lidu“.
Sportovní arény se rovněž nevyhnuly protestům. Finálová etapa významného cyklistického závodu byla dříve v tomto měsíci zrušena poté, co velké propalestinské demonstrace narušily akci na protest proti účasti týmu Israel-Premier Tech. Ve Španělsku navíc organizátoři šachového turnaje sdělili izraelským hráčům, že nesmí soutěžit pod svou národní vlajkou, což vedlo k jejich odstoupení ze soutěže.
Ekonomická a kulturní reakce vyvolala srovnání s tlakem, kterému čelila Jihoafrická republika během éry rasového útlaku apartheidu. Mezi padesátými a devadesátými lety čelila JAR silnému bojkotovému hnutí, které ji postupně proměnilo ve vyvrhele, a byla vyloučena z mezinárodních sportovních soutěží. Ilan Baruch, bývalý izraelský velvyslanec v Jihoafrické republice, se domnívá, že symbolické kroky mají větší váhu.
„Eurovize je velmi populární a fotbalové turnaje jsou velmi, velmi populární. A pokud se jen zmíní souvislost mezi tlakem na Izrael v otázkách politiky a kulturou a sportem, bude to mít dopad,“ řekl Baruch s odkazem na JAR. Uvedl, že je nutný asertivní tlak na Izrael, který by neměl mít možnost si ponechat „takové privilegium v obchodních vztazích s EU“ a zároveň „podkopávat palestinská lidská práva a budoucnost“.
Izraelská vláda čelí také silnému domácímu odporu s pravidelnými protesty proti válce. Mezitím hnutí Bojkot, Odprodej, Sankce (BDS), vedené Palestinci, zaznamenalo od začátku války v Gaze větší pozornost a podporu po letech okrajových úspěchů. Nejnovější Valné shromáždění OSN přineslo další izolaci, když několik západních zemí, včetně Francie, Kanady a Spojeného království, formálně uznalo palestinský stát.
Analýza klíčových hlasování OSN ukázala, že někteří dlouholetí obránci Izraele se „odklánějí“. Klesá počet států, které se formálně zdržely hlasování o rezolucích souvisejících s Izraelem, což bylo dříve považováno za tichou podporu. Velkou otázkou je, zda je prohlubující se diplomatická izolace Izraele napravitelná. Zpráva komise OSN o genocidě v Gaze navíc upoutala novou pozornost na vyšetřování Mezinárodního trestního soudu, který loni vydal zatykač na Netanjahua, což výrazně omezuje jeho cestování.
Netanjahuův let na setkání OSN v New Yorku tento týden vedl oklikou, vyhýbaje se francouzskému a španělskému vzdušnému prostoru, zjevně ve snaze vyhnout se zemím, které by mohly vynutit zatykač na jeho zadržení za údajné válečné zločiny. Navzdory zjevnému poklesu podpory ze strany ostatních národů, Spojené státy stále pevně hlasují s Izraelem. Ministr zahraničí USA Marco Rubio k izraelskému útoku na katarské půdě řekl, že „prezidentovy komentáře mluví samy za sebe“, a zdůraznil, že vztahy s Izraelem „zůstanou silné“.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.