Izrael se ocitá v rostoucí mezinárodní izolaci v důsledku pokračující války a humanitární krize v Gaze. Tato vlna nevole se již přelévá do ekonomické, kulturní a sportovní sféry. Mezinárodní odsouzení prudce vzrostlo poté, co Izrael oznámil pozemní útok na město Gaza a provedl bezprecedentní úder proti vedení Hamásu na katarském území. Situaci dále zhoršuje závěr nezávislého šetření OSN, že Izrael se dopustil genocidy vůči Palestincům v Gaze, což je zjištění, které izraelská vláda důrazně odmítá.
Kvůli zhoršující se situaci v Gaze zvažuje Evropská unie, největší obchodní partner Izraele, sankce, které by částečně pozastavily dohodu o volném obchodu. Několik západních zemí již zavedlo cílené sankce proti konkrétním izraelským jednotlivcům, osadám a organizacím podporujícím násilí na okupovaném Západním břehu.
Globální nevole dopadá i na izraelskou ekonomiku. Norský suverénní fond, největší na světě, oznámil odprodej části svého portfolia v Izraeli. Izrael navíc čelí částečným nebo úplným zbrojním embargům ze strany Francie, Itálie, Nizozemska, Španělska, Spojeného království a dalších zemí kvůli svému chování v Gaze.
Rozsah odporu je tak výrazný, že jej dříve v tomto měsíci uznal i premiér Benjamin Netanjahu, který varoval, že Izrael čelí „druhu izolace“, která může trvat roky. Dodal, že země nemá jinou možnost, než se postavit na vlastní nohy. Netanjahu prohlásil, že Izrael bude muset dále rozvíjet svůj zbrojní průmysl a přizpůsobit ekonomiku tak, aby byla méně závislá na zahraničním obchodu. Později svá slova zmírnil s tím, že mluvil pouze o obranném průmyslu.
Rostoucí konflikt ovlivňuje také oblast zábavy a kultury. Vysílací společnosti v několika evropských zemích, včetně Irska, Nizozemska a Španělska, oznámily, že budou bojkotovat oblíbenou Eurovision Song Contest, pokud se Izrael bude moci zúčastnit v roce 2026. Izraelský vysílatel KAN 11 sice tlačí na výběr svého soutěžícího pro rok 2026 a argumentuje, že hudební oslava by neměla být politizována, o účasti Izraele však budou členské země hlasovat v listopadu.
Základní umělecká sféra není výjimkou. Hudební festival v belgickém Gentu nedávno zrušil koncert Mnichovské filharmonie s izraelským dirigentem Lahavem Shani. Ve filmovém průmyslu se tisíce filmařů, herců a dalších pracovníků Hollywoodu zavázaly, že nebudou spolupracovat s izraelskými filmovými institucemi, „které jsou zapleteny do genocidy a apartheidu proti palestinskému lidu“.
Sportovní arény se rovněž nevyhnuly protestům. Finálová etapa významného cyklistického závodu byla dříve v tomto měsíci zrušena poté, co velké propalestinské demonstrace narušily akci na protest proti účasti týmu Israel-Premier Tech. Ve Španělsku navíc organizátoři šachového turnaje sdělili izraelským hráčům, že nesmí soutěžit pod svou národní vlajkou, což vedlo k jejich odstoupení ze soutěže.
Ekonomická a kulturní reakce vyvolala srovnání s tlakem, kterému čelila Jihoafrická republika během éry rasového útlaku apartheidu. Mezi padesátými a devadesátými lety čelila JAR silnému bojkotovému hnutí, které ji postupně proměnilo ve vyvrhele, a byla vyloučena z mezinárodních sportovních soutěží. Ilan Baruch, bývalý izraelský velvyslanec v Jihoafrické republice, se domnívá, že symbolické kroky mají větší váhu.
„Eurovize je velmi populární a fotbalové turnaje jsou velmi, velmi populární. A pokud se jen zmíní souvislost mezi tlakem na Izrael v otázkách politiky a kulturou a sportem, bude to mít dopad,“ řekl Baruch s odkazem na JAR. Uvedl, že je nutný asertivní tlak na Izrael, který by neměl mít možnost si ponechat „takové privilegium v obchodních vztazích s EU“ a zároveň „podkopávat palestinská lidská práva a budoucnost“.
Izraelská vláda čelí také silnému domácímu odporu s pravidelnými protesty proti válce. Mezitím hnutí Bojkot, Odprodej, Sankce (BDS), vedené Palestinci, zaznamenalo od začátku války v Gaze větší pozornost a podporu po letech okrajových úspěchů. Nejnovější Valné shromáždění OSN přineslo další izolaci, když několik západních zemí, včetně Francie, Kanady a Spojeného království, formálně uznalo palestinský stát.
Analýza klíčových hlasování OSN ukázala, že někteří dlouholetí obránci Izraele se „odklánějí“. Klesá počet států, které se formálně zdržely hlasování o rezolucích souvisejících s Izraelem, což bylo dříve považováno za tichou podporu. Velkou otázkou je, zda je prohlubující se diplomatická izolace Izraele napravitelná. Zpráva komise OSN o genocidě v Gaze navíc upoutala novou pozornost na vyšetřování Mezinárodního trestního soudu, který loni vydal zatykač na Netanjahua, což výrazně omezuje jeho cestování.
Netanjahuův let na setkání OSN v New Yorku tento týden vedl oklikou, vyhýbaje se francouzskému a španělskému vzdušnému prostoru, zjevně ve snaze vyhnout se zemím, které by mohly vynutit zatykač na jeho zadržení za údajné válečné zločiny. Navzdory zjevnému poklesu podpory ze strany ostatních národů, Spojené státy stále pevně hlasují s Izraelem. Ministr zahraničí USA Marco Rubio k izraelskému útoku na katarské půdě řekl, že „prezidentovy komentáře mluví samy za sebe“, a zdůraznil, že vztahy s Izraelem „zůstanou silné“.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.