Izrael se ocitá v rostoucí mezinárodní izolaci v důsledku pokračující války a humanitární krize v Gaze. Tato vlna nevole se již přelévá do ekonomické, kulturní a sportovní sféry. Mezinárodní odsouzení prudce vzrostlo poté, co Izrael oznámil pozemní útok na město Gaza a provedl bezprecedentní úder proti vedení Hamásu na katarském území. Situaci dále zhoršuje závěr nezávislého šetření OSN, že Izrael se dopustil genocidy vůči Palestincům v Gaze, což je zjištění, které izraelská vláda důrazně odmítá.
Kvůli zhoršující se situaci v Gaze zvažuje Evropská unie, největší obchodní partner Izraele, sankce, které by částečně pozastavily dohodu o volném obchodu. Několik západních zemí již zavedlo cílené sankce proti konkrétním izraelským jednotlivcům, osadám a organizacím podporujícím násilí na okupovaném Západním břehu.
Globální nevole dopadá i na izraelskou ekonomiku. Norský suverénní fond, největší na světě, oznámil odprodej části svého portfolia v Izraeli. Izrael navíc čelí částečným nebo úplným zbrojním embargům ze strany Francie, Itálie, Nizozemska, Španělska, Spojeného království a dalších zemí kvůli svému chování v Gaze.
Rozsah odporu je tak výrazný, že jej dříve v tomto měsíci uznal i premiér Benjamin Netanjahu, který varoval, že Izrael čelí „druhu izolace“, která může trvat roky. Dodal, že země nemá jinou možnost, než se postavit na vlastní nohy. Netanjahu prohlásil, že Izrael bude muset dále rozvíjet svůj zbrojní průmysl a přizpůsobit ekonomiku tak, aby byla méně závislá na zahraničním obchodu. Později svá slova zmírnil s tím, že mluvil pouze o obranném průmyslu.
Rostoucí konflikt ovlivňuje také oblast zábavy a kultury. Vysílací společnosti v několika evropských zemích, včetně Irska, Nizozemska a Španělska, oznámily, že budou bojkotovat oblíbenou Eurovision Song Contest, pokud se Izrael bude moci zúčastnit v roce 2026. Izraelský vysílatel KAN 11 sice tlačí na výběr svého soutěžícího pro rok 2026 a argumentuje, že hudební oslava by neměla být politizována, o účasti Izraele však budou členské země hlasovat v listopadu.
Základní umělecká sféra není výjimkou. Hudební festival v belgickém Gentu nedávno zrušil koncert Mnichovské filharmonie s izraelským dirigentem Lahavem Shani. Ve filmovém průmyslu se tisíce filmařů, herců a dalších pracovníků Hollywoodu zavázaly, že nebudou spolupracovat s izraelskými filmovými institucemi, „které jsou zapleteny do genocidy a apartheidu proti palestinskému lidu“.
Sportovní arény se rovněž nevyhnuly protestům. Finálová etapa významného cyklistického závodu byla dříve v tomto měsíci zrušena poté, co velké propalestinské demonstrace narušily akci na protest proti účasti týmu Israel-Premier Tech. Ve Španělsku navíc organizátoři šachového turnaje sdělili izraelským hráčům, že nesmí soutěžit pod svou národní vlajkou, což vedlo k jejich odstoupení ze soutěže.
Ekonomická a kulturní reakce vyvolala srovnání s tlakem, kterému čelila Jihoafrická republika během éry rasového útlaku apartheidu. Mezi padesátými a devadesátými lety čelila JAR silnému bojkotovému hnutí, které ji postupně proměnilo ve vyvrhele, a byla vyloučena z mezinárodních sportovních soutěží. Ilan Baruch, bývalý izraelský velvyslanec v Jihoafrické republice, se domnívá, že symbolické kroky mají větší váhu.
„Eurovize je velmi populární a fotbalové turnaje jsou velmi, velmi populární. A pokud se jen zmíní souvislost mezi tlakem na Izrael v otázkách politiky a kulturou a sportem, bude to mít dopad,“ řekl Baruch s odkazem na JAR. Uvedl, že je nutný asertivní tlak na Izrael, který by neměl mít možnost si ponechat „takové privilegium v obchodních vztazích s EU“ a zároveň „podkopávat palestinská lidská práva a budoucnost“.
Izraelská vláda čelí také silnému domácímu odporu s pravidelnými protesty proti válce. Mezitím hnutí Bojkot, Odprodej, Sankce (BDS), vedené Palestinci, zaznamenalo od začátku války v Gaze větší pozornost a podporu po letech okrajových úspěchů. Nejnovější Valné shromáždění OSN přineslo další izolaci, když několik západních zemí, včetně Francie, Kanady a Spojeného království, formálně uznalo palestinský stát.
Analýza klíčových hlasování OSN ukázala, že někteří dlouholetí obránci Izraele se „odklánějí“. Klesá počet států, které se formálně zdržely hlasování o rezolucích souvisejících s Izraelem, což bylo dříve považováno za tichou podporu. Velkou otázkou je, zda je prohlubující se diplomatická izolace Izraele napravitelná. Zpráva komise OSN o genocidě v Gaze navíc upoutala novou pozornost na vyšetřování Mezinárodního trestního soudu, který loni vydal zatykač na Netanjahua, což výrazně omezuje jeho cestování.
Netanjahuův let na setkání OSN v New Yorku tento týden vedl oklikou, vyhýbaje se francouzskému a španělskému vzdušnému prostoru, zjevně ve snaze vyhnout se zemím, které by mohly vynutit zatykač na jeho zadržení za údajné válečné zločiny. Navzdory zjevnému poklesu podpory ze strany ostatních národů, Spojené státy stále pevně hlasují s Izraelem. Ministr zahraničí USA Marco Rubio k izraelskému útoku na katarské půdě řekl, že „prezidentovy komentáře mluví samy za sebe“, a zdůraznil, že vztahy s Izraelem „zůstanou silné“.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.