Příběh Jeffreyho Epsteina se v titulcích médií objevuje opakovaně, ale vždy s velmi specifickým zaměřením. Většina zpráv si klade jedinou otázku: Kteří mocní muži jsou na onom pověstném seznamu? Pozornost se upírá na neidentifikované elity a na to, kdo by mohl být kompromitován nebo vystaven veřejné hanbě. Zcela se však přitom zapomíná na ty, jejichž utrpení tento případ vyvolalo – na dívky a mladé ženy, které Epstein zneužíval a s nimiž obchodoval.
V současnosti příběh vstupuje do nové fáze. Federální soudce povolil ministerstvu spravedlnosti odtajnit přepisy výpovědí a další důkazy z případu Ghislaine Maxwellové. Na základě nového zákona o transparentnosti spisů z listopadu 2025 začaly úřady zveřejňovat téměř všechny dokumenty související s Epsteinem.
Novináři i veřejnost dychtivě čekají na každé nové jméno, které se na seznamu klientů objeví. Souběžně s tím se sice objevují i reportáže zaměřené na přeživší, ale ty často zůstávají na okraji hlavního zájmu, jako by ženy byly jen kulisou pro pád někoho mocného.
Tento rozpor v informování odhaluje podle expertů hlubší problém. Šokující skandál, konflikt a pád elitních osobností mají v titulcích vždy přednost před tichou realitou zotavování obětí nebo právní nejistotou, ve které žijí. Vyvstává tedy otázka: Proč média v případech, kde zákon dovoluje oběti jmenovat a kde o to některé ženy samy stojí, stále zacházejí s oběťmi jako s druhořadým prvkem příběhu?
V USA je zákon v tomto směru paradoxní. Nejvyšší soud opakovaně potvrdil, že média nemohou být trestána za zveřejnění pravdivých informací z veřejných záznamů, a to ani v případě jmen obětí znásilnění. Redakce však pod tlakem aktivistů i etických kodexů přijaly politiku anonymity, aby minimalizovaly škody a stigmatizaci.
Americké právo tedy dovoluje to, co novinářská etika odrazuje. Výsledkem je však nezamýšlený efekt: zatímco podezřelý je v médiích vykreslen jako komplexní bytost se jménem a kariérou, oběti zůstávají beztvarou masou, což paradoxně usnadňuje publiku soucit s obviněným.
Současné napětí kolem Epsteinova případu je oknem do našeho vnímání toho, co považujeme za důležité. Napínavé čekání na další slavné jméno vysílá jasný vzkaz o tom, na kom nám záleží nejvíc. Skandál v tomto pojetí není primárně o letech zneužívání dívek, ale o tom, kdo z elit bude mít ostudu.
Svět by se přitom měl ptát jinak – měl by zkoumat osudy těch, kteří se rozhodli promluvit, a hledat způsob, jak jim vrátit jejich individualitu, aniž by se z nich staly pouhé položky v důkazním spise proti celebritám.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.