Americký prezident Donald Trump tvrdí, že osobně zastavil izraelský útok na íránská jaderná zařízení. V rozhovoru 28. května přiznal, že během telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem zasáhl: „Ano, zasáhl jsem… Řekl jsem, že teď to není vhodné.“ Trumpova administrativa mezitím jedná s Íránem o budoucnosti jeho jaderného programu.
Proč se USA a Izrael v přístupu k Íránu rozcházejí? A jaký dopad může mít tento spor na jejich vztahy? Na otázky odpovídá profesor mezinárodní politiky Scott Lucas z University College Dublin.
USA chtějí s Íránem dohodu. Izrael ne. Proč?
Izrael dlouhodobě odmítá diplomacii vůči Teheránu, který považuje za existenční hrozbu. Tento postoj se nemění. Zatímco Trump údajně sdělil Netanjahuovi, že by raději dosáhl dohody, izraelský premiér trvá na tom, že jedinou přijatelnou variantou je úplné zničení íránského jaderného programu.
Trump však podle Lucase neusiluje o „dobrou dohodu“ v pravém slova smyslu, ale spíše o spektakulární moment, který mu umožní vystoupit v roli „dohodáře“ – bez ohledu na skutečný obsah ujednání. Podobně postupoval v prvním prezidentském období, kdy po ostrých výrocích vůči severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi najednou změnil kurz a stal se prvním prezidentem USA, který vstoupil na severokorejské území. Výsledkem byla pouze vágní deklarace bez konkrétního obsahu.
Nyní se Trump snaží o něco podobného s Íránem – ideálně by rád stál po boku prezidenta Masúda Pezeškiana či dokonce nejvyššího vůdce Alího Chameneího a podepsal s nimi nějakou formu dohody, která mu zajistí pozornost médií.
Jak se k tomu staví státy Perského zálivu?
Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, i když Írán vnímají jako konkurenci v regionu, nechtějí izraelský vojenský zásah, který by mohl rozpoutat regionální válku. Zálivové monarchie se snaží ukončit vleklý konflikt v Jemenu, kde se jim navzdory intervenci nepodařilo porazit povstalce podporované Íránem. Rády by se také podílely na obnově Sýrie po pádu režimu Asadovy rodiny v prosinci 2024 – což by jim mohlo přinést ekonomické výhody.
Katar i Omán dlouhodobě vystupují jako prostředníci v mezinárodních jednáních a hráli důležitou roli i při zahájení rozhovorů mezi USA a Íránem.
Jak blízko je Írán k jaderné zbrani?
V roce 2015 se Írán v rámci dohody známé jako JCPoA (Společný komplexní akční plán) vzdal vojenského jaderného programu. Uran směl obohacovat pouze do 3,67 %, a své zásoby 20% uranu vyvezl ze země. Tento stav se změnil po roce 2018, kdy Trump od dohody jednostranně odstoupil a zavedl tvrdé sankce.
Írán poté obnovil obohacování na 20 % a začal vyrábět i 60% uran – krok, který přiblížil Teherán k možné výrobě zbraní, i když hranici 90 %, která je považována za „zbraňovou“, zatím nepřekročil. Írán tvrdí, že v nové dohodě je připraven vzdát se vojenského programu, ale nechce se vzdát civilního obohacování uranu.
Může Izrael sabotáží narušit jednání?
Netanjahu může Trumpa ignorovat a přikázat útok – ale tím by riskoval izolaci na mezinárodní scéně, ochladnutí vztahů s Washingtonem a válku, která by vyčerpala izraelskou armádu. Už v minulosti izraelské zpravodajské služby i armáda opakovaně zablokovaly Netanjahuovy snahy o vojenský úder na Írán, například v letech 2010 a 2011.
Navzdory snaze vyměnit šéfy bezpečnostních složek za loajální spojence zůstává postoj izraelských institucí spíše zdrženlivý. Místo přímého útoku by mohlo dojít k obnovení sabotáží, kyberútoků či atentátů na íránském území, jak to Izrael činil posledních 15 let.
Jak se spor o Írán promítá do vztahů mezi USA a Izraelem v otázce Gazy?
Trump sice krotí Netanjahua, pokud jde o Írán, ale v Gaze mu dává naprostou volnost. Když Izrael začátkem března odmítl druhou fázi příměří s Hamásem – navzdory první fázi, v níž došlo k výměně rukojmích – Trumpova administrativa nijak nezareagovala. Trumpův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff, původem realitní developer, nedokázal vyjednávání posunout.
Netanjahu mezitím navrhl plán dlouhodobé okupace Gazy – čtyři vojenské zóny a tři oddělené oblasti pro palestinské obyvatele s omezeným pohybem. Veřejně podpořil Trumpovu vizi rozsáhlého vystěhování Palestinců, které mnozí označují za etnické čistky.
V říjnu 2024 měl Trump Netanjahuovi říct: „Udělej, co musíš.“ V únoru 2025 pronesl: „Bibi, dělej si, co chceš.“ Takže zatímco Trump staví mantinely kolem íránské otázky, v Gaze ponechává Netanjahua zcela bez omezení.
Zatímco administrativa prezidenta Donalda Trumpa vede otevřené spory s nepřáteli a obchodní války se spojenci, postoj Američanů k jejich největšímu globálnímu rivalovi, Číně, se začíná výrazně měnit. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění se pohled obyvatel Spojených států na asijskou velmoc obrací k lepšímu. Tento trend je o to překvapivější, že jen před několika lety dosahovala protičínská nálada a nenávistné projevy vůči Asiatům během pandemie covidu-19 svého vrcholu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se dnem nabytí účinnosti nového stavebního zákona přejmenuje na Ministerstvo hospodářství. A to proto, že nový název lépe vyjadřuje skutečnou působnost a roli resortu při tvorbě a koordinaci hospodářské politiky státu. Je také víc srozumitelný v zahraničí.
Jsme sice teprve v polovině dubna, ale už teď vás může zajímat, jak bude během blížících se květnových svátků. Díky dlouhodobému výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) již máme tušení.
Po Donaldu Trumpovi se do papeže Lva XIV. pustil další krajan a výrazný představitel americké politické scény. Americký viceprezident J. D. Vance se nepřekvapivě postavil na Trumpovu stranu. Papeže požádal, aby nemluvil Bílému domu do politiky.
Někdejší starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se vrací do opoziční ODS. Oznámil to na sociální síti. Novotný v posledních měsících nebyl členem strany, kterou opustil v souvislosti s tříměsíčním vězením.
Snaha o nalezení diplomatického řešení konfliktu na Blízkém východě pokračuje. Americký viceprezident J. D. Vance prozradil, jak probíhají diplomatická jednání s Íránem. Teherán nicméně obvinil z ekonomického terorismu v souvislosti s tím, co se odehrává v Hormuzském průlivu.
Jméno Jiřiny Bohdalové se v poslední době skloňovalo v souvislosti s blížícími se půlkulatinami. Tohle téma ale nyní ustupuje do pozadí. Legendární herečka totiž podle dostupných informací přišla o milovanou sestru.
Americká blokáda Hormuzského průlivu se zatím jeví být úspěšným podnikem. Teherán na ni neodpověděl eskalací, jak se někteří pozorovatelé obávali. Cena ropy Brent se drží pod psychologickou hranici 100 dolarů za barel a akcie ve světě dnes rostou, zejména v očekávání dalšího vyjednávání Washingtonu a Teheránu.
Britney Spears byla svého času jednou z největších hvězd světové popmusic, ale ty doby jsou dávno pryč. Poslední dobou na sebe upozorňuje už jen skandály. Naposledy ji policisté zadrželi pro podezření z řízení pod vlivem alkoholu a drog. Zpěvačka se proto rozhodla nastoupit na léčbu. Informovala o tom BBC.
Navzdory tomu, že platnost evropské výjimky (tzv. Chat Control 1.0) umožňující plošné skenování soukromých zpráv vypršela 3. dubna, některé společnosti v této praxi podle svých prohlášení dál pokračují. Europoslankyně Markéta Gregorová proto podala formální stížnosti jak Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) tak Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ). Podle ní jde o jasné porušení směrnice o soukromí a elektronických komunikacích i nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).
Král Karel III. stojí v čele britské monarchie, což není vždycky příjemné. Čeká ho totiž návštěva Spojených států amerických, kde se s ním chce sejít velice specifická skupina lidí. Panovník se jim zřejmě bude chtít spíš vyhnout.
Jak bude po zbytek probíhajícího týdne, který včera začal? V této otázce se můžeme spolehnout na předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Maximální teploty vystoupají až na 21 stupňů.