Americký prezident Donald Trump tvrdí, že osobně zastavil izraelský útok na íránská jaderná zařízení. V rozhovoru 28. května přiznal, že během telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem zasáhl: „Ano, zasáhl jsem… Řekl jsem, že teď to není vhodné.“ Trumpova administrativa mezitím jedná s Íránem o budoucnosti jeho jaderného programu.
Proč se USA a Izrael v přístupu k Íránu rozcházejí? A jaký dopad může mít tento spor na jejich vztahy? Na otázky odpovídá profesor mezinárodní politiky Scott Lucas z University College Dublin.
USA chtějí s Íránem dohodu. Izrael ne. Proč?
Izrael dlouhodobě odmítá diplomacii vůči Teheránu, který považuje za existenční hrozbu. Tento postoj se nemění. Zatímco Trump údajně sdělil Netanjahuovi, že by raději dosáhl dohody, izraelský premiér trvá na tom, že jedinou přijatelnou variantou je úplné zničení íránského jaderného programu.
Trump však podle Lucase neusiluje o „dobrou dohodu“ v pravém slova smyslu, ale spíše o spektakulární moment, který mu umožní vystoupit v roli „dohodáře“ – bez ohledu na skutečný obsah ujednání. Podobně postupoval v prvním prezidentském období, kdy po ostrých výrocích vůči severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi najednou změnil kurz a stal se prvním prezidentem USA, který vstoupil na severokorejské území. Výsledkem byla pouze vágní deklarace bez konkrétního obsahu.
Nyní se Trump snaží o něco podobného s Íránem – ideálně by rád stál po boku prezidenta Masúda Pezeškiana či dokonce nejvyššího vůdce Alího Chameneího a podepsal s nimi nějakou formu dohody, která mu zajistí pozornost médií.
Jak se k tomu staví státy Perského zálivu?
Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, i když Írán vnímají jako konkurenci v regionu, nechtějí izraelský vojenský zásah, který by mohl rozpoutat regionální válku. Zálivové monarchie se snaží ukončit vleklý konflikt v Jemenu, kde se jim navzdory intervenci nepodařilo porazit povstalce podporované Íránem. Rády by se také podílely na obnově Sýrie po pádu režimu Asadovy rodiny v prosinci 2024 – což by jim mohlo přinést ekonomické výhody.
Katar i Omán dlouhodobě vystupují jako prostředníci v mezinárodních jednáních a hráli důležitou roli i při zahájení rozhovorů mezi USA a Íránem.
Jak blízko je Írán k jaderné zbrani?
V roce 2015 se Írán v rámci dohody známé jako JCPoA (Společný komplexní akční plán) vzdal vojenského jaderného programu. Uran směl obohacovat pouze do 3,67 %, a své zásoby 20% uranu vyvezl ze země. Tento stav se změnil po roce 2018, kdy Trump od dohody jednostranně odstoupil a zavedl tvrdé sankce.
Írán poté obnovil obohacování na 20 % a začal vyrábět i 60% uran – krok, který přiblížil Teherán k možné výrobě zbraní, i když hranici 90 %, která je považována za „zbraňovou“, zatím nepřekročil. Írán tvrdí, že v nové dohodě je připraven vzdát se vojenského programu, ale nechce se vzdát civilního obohacování uranu.
Může Izrael sabotáží narušit jednání?
Netanjahu může Trumpa ignorovat a přikázat útok – ale tím by riskoval izolaci na mezinárodní scéně, ochladnutí vztahů s Washingtonem a válku, která by vyčerpala izraelskou armádu. Už v minulosti izraelské zpravodajské služby i armáda opakovaně zablokovaly Netanjahuovy snahy o vojenský úder na Írán, například v letech 2010 a 2011.
Navzdory snaze vyměnit šéfy bezpečnostních složek za loajální spojence zůstává postoj izraelských institucí spíše zdrženlivý. Místo přímého útoku by mohlo dojít k obnovení sabotáží, kyberútoků či atentátů na íránském území, jak to Izrael činil posledních 15 let.
Jak se spor o Írán promítá do vztahů mezi USA a Izraelem v otázce Gazy?
Trump sice krotí Netanjahua, pokud jde o Írán, ale v Gaze mu dává naprostou volnost. Když Izrael začátkem března odmítl druhou fázi příměří s Hamásem – navzdory první fázi, v níž došlo k výměně rukojmích – Trumpova administrativa nijak nezareagovala. Trumpův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff, původem realitní developer, nedokázal vyjednávání posunout.
Netanjahu mezitím navrhl plán dlouhodobé okupace Gazy – čtyři vojenské zóny a tři oddělené oblasti pro palestinské obyvatele s omezeným pohybem. Veřejně podpořil Trumpovu vizi rozsáhlého vystěhování Palestinců, které mnozí označují za etnické čistky.
V říjnu 2024 měl Trump Netanjahuovi říct: „Udělej, co musíš.“ V únoru 2025 pronesl: „Bibi, dělej si, co chceš.“ Takže zatímco Trump staví mantinely kolem íránské otázky, v Gaze ponechává Netanjahua zcela bez omezení.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.
Hmyz a roztoči se neustále šíří, nacházejí nové způsoby, jak znepříjemňovat lidem život, a přenášejí nebezpečné choroby. Například běžné mouchy domácí vyhledávají teplé prostředí a fungují jako mechanické přenašeče patogenů. Při pohybu po odpadcích a následně po kuchyňských linkách za sebou zanechávají bakterie salmonely a další nebezpečné zárodky.
Výzkum organizace Centre for Countering Digital Hate (CCDH) ukázal, že YouTube i rok po zavedení nových pravidel pro omezení škodlivého obsahu stále doporučuje dospívajícím uživatelům videa s tematikou poruch příjmu potravy. Výzkumníci pro účely studie vytvořili simulovaný profil třináctileté dívky, která poprvé sledovala obsah zaměřený na nezdravé diety a vnímání vlastního těla. Zjistili, že každé desáté video doporučené algoritmem nabízelo takzvanou „thinspiraci“, extrémní omezování kalorií nebo jiný škodlivý materiál, což však představuje zlepšení oproti situaci před dvěma lety.
Americká vláda vyplatila na kompenzacích již desítky miliard dolarů poté, co Nejvyšší soud USA v únoru letošního roku rozhodl, že část jím zavedených cel je nezákonná. Podle vládních údajů o rozpočtu zveřejněných v pondělí vrátily Spojené státy dotčeným dovozním společnostem v probíhajícím fiskálním roce, který začal v říjnu 2025, celkem 81 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve čtvrtek večer vystoupí s mimořádným projevem k národu. Televizní vystoupení v hlavním vysílacím čase je naplánováno na 21:00 východoamerického času (pátek 03:00 středoevropského času). Trump tuto informaci zveřejnil na své sociální síti Truth Social.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný růst a vyšplhaly se na své měsíční maximum. Tento vývoj zapříčinily opakované americké vojenské údery proti Íránu a současně výrazně zpomalující lodní doprava v Hormuzském průlivu.
Ruská armáda podnikla další vlnu vzdušných útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev, kde po zásazích vypukly požáry. Šéf tamní vojenské správy Tymur Tkačenko potvrdil, že v Holosijivském okresu nedaleko centra města došlo k zásahu dvou skladovacích prostor, které začaly hořet. Podle starosty Vitalije Klička dopadly trosky bezpilotních letounů do otevřeného prostoru na východním předměstí, kde zapálily několik osobních automobilů. Svědci v Kyjevě zaznamenali sérii výbuchů, zatímco v oblasti Charkova mimo samotné město utrpělo při útocích zranění šest lidí.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.