Americký prezident Donald Trump tvrdí, že osobně zastavil izraelský útok na íránská jaderná zařízení. V rozhovoru 28. května přiznal, že během telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem zasáhl: „Ano, zasáhl jsem… Řekl jsem, že teď to není vhodné.“ Trumpova administrativa mezitím jedná s Íránem o budoucnosti jeho jaderného programu.
Proč se USA a Izrael v přístupu k Íránu rozcházejí? A jaký dopad může mít tento spor na jejich vztahy? Na otázky odpovídá profesor mezinárodní politiky Scott Lucas z University College Dublin.
USA chtějí s Íránem dohodu. Izrael ne. Proč?
Izrael dlouhodobě odmítá diplomacii vůči Teheránu, který považuje za existenční hrozbu. Tento postoj se nemění. Zatímco Trump údajně sdělil Netanjahuovi, že by raději dosáhl dohody, izraelský premiér trvá na tom, že jedinou přijatelnou variantou je úplné zničení íránského jaderného programu.
Trump však podle Lucase neusiluje o „dobrou dohodu“ v pravém slova smyslu, ale spíše o spektakulární moment, který mu umožní vystoupit v roli „dohodáře“ – bez ohledu na skutečný obsah ujednání. Podobně postupoval v prvním prezidentském období, kdy po ostrých výrocích vůči severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi najednou změnil kurz a stal se prvním prezidentem USA, který vstoupil na severokorejské území. Výsledkem byla pouze vágní deklarace bez konkrétního obsahu.
Nyní se Trump snaží o něco podobného s Íránem – ideálně by rád stál po boku prezidenta Masúda Pezeškiana či dokonce nejvyššího vůdce Alího Chameneího a podepsal s nimi nějakou formu dohody, která mu zajistí pozornost médií.
Jak se k tomu staví státy Perského zálivu?
Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, i když Írán vnímají jako konkurenci v regionu, nechtějí izraelský vojenský zásah, který by mohl rozpoutat regionální válku. Zálivové monarchie se snaží ukončit vleklý konflikt v Jemenu, kde se jim navzdory intervenci nepodařilo porazit povstalce podporované Íránem. Rády by se také podílely na obnově Sýrie po pádu režimu Asadovy rodiny v prosinci 2024 – což by jim mohlo přinést ekonomické výhody.
Katar i Omán dlouhodobě vystupují jako prostředníci v mezinárodních jednáních a hráli důležitou roli i při zahájení rozhovorů mezi USA a Íránem.
Jak blízko je Írán k jaderné zbrani?
V roce 2015 se Írán v rámci dohody známé jako JCPoA (Společný komplexní akční plán) vzdal vojenského jaderného programu. Uran směl obohacovat pouze do 3,67 %, a své zásoby 20% uranu vyvezl ze země. Tento stav se změnil po roce 2018, kdy Trump od dohody jednostranně odstoupil a zavedl tvrdé sankce.
Írán poté obnovil obohacování na 20 % a začal vyrábět i 60% uran – krok, který přiblížil Teherán k možné výrobě zbraní, i když hranici 90 %, která je považována za „zbraňovou“, zatím nepřekročil. Írán tvrdí, že v nové dohodě je připraven vzdát se vojenského programu, ale nechce se vzdát civilního obohacování uranu.
Může Izrael sabotáží narušit jednání?
Netanjahu může Trumpa ignorovat a přikázat útok – ale tím by riskoval izolaci na mezinárodní scéně, ochladnutí vztahů s Washingtonem a válku, která by vyčerpala izraelskou armádu. Už v minulosti izraelské zpravodajské služby i armáda opakovaně zablokovaly Netanjahuovy snahy o vojenský úder na Írán, například v letech 2010 a 2011.
Navzdory snaze vyměnit šéfy bezpečnostních složek za loajální spojence zůstává postoj izraelských institucí spíše zdrženlivý. Místo přímého útoku by mohlo dojít k obnovení sabotáží, kyberútoků či atentátů na íránském území, jak to Izrael činil posledních 15 let.
Jak se spor o Írán promítá do vztahů mezi USA a Izraelem v otázce Gazy?
Trump sice krotí Netanjahua, pokud jde o Írán, ale v Gaze mu dává naprostou volnost. Když Izrael začátkem března odmítl druhou fázi příměří s Hamásem – navzdory první fázi, v níž došlo k výměně rukojmích – Trumpova administrativa nijak nezareagovala. Trumpův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff, původem realitní developer, nedokázal vyjednávání posunout.
Netanjahu mezitím navrhl plán dlouhodobé okupace Gazy – čtyři vojenské zóny a tři oddělené oblasti pro palestinské obyvatele s omezeným pohybem. Veřejně podpořil Trumpovu vizi rozsáhlého vystěhování Palestinců, které mnozí označují za etnické čistky.
V říjnu 2024 měl Trump Netanjahuovi říct: „Udělej, co musíš.“ V únoru 2025 pronesl: „Bibi, dělej si, co chceš.“ Takže zatímco Trump staví mantinely kolem íránské otázky, v Gaze ponechává Netanjahua zcela bez omezení.
Vedení Číny se ocitlo v časové tísni, a to kvůli snaze prezidenta Si Ťin-pchinga zajistit si své místo v historii. Si Ťin-pching, kterému je 72 let, považuje sjednocení s Tchaj-wanem za klíčový úspěch, který by ho vynesl nad Mao Ce-tunga a upevnil jeho pověst největšího vůdce moderních dějin Číny.
Do médií unikla údajná narozeninová zpráva, kterou měl Jeffrey Epsteinovi poslat Donald Trump. Podle informací zveřejněných Demokraty obsahuje dopis, který nese Trumpovo jméno a podpis, text: „Přítel je báječná věc. Všechno nejlepší k narozeninám – a ať je každý den dalším báječným tajemstvím.“
Izrael nařídil úplnou evakuaci Gazy, největšího města v Pásmu, kde žije kolem milionu lidí. Tento krok přichází před plánovaným rozšířením vojenských operací v této oblasti.
Vztahy mezi Spojenými státy a Indií jsou na nejnižší úrovni za posledních pětadvacet let. Ještě nedávno se zdálo, že partnerství obou zemí pod vedením Donalda Trumpa a Narendry Módího bude vzkvétat. Nyní je situace tak napjatá, že Módí podle médií už více než dva měsíce odmítá přijmout telefonáty od amerického prezidenta. Za napětí mohou Trumpovy výroky, v nichž označil obchodní vztahy s Indií za „jednostrannou katastrofu“.
Politická a ekonomická krize ve Francii se prohlubuje. Prezident Emmanuel Macron je nyní pod palbou veřejné kritiky a čelí obrovským výzvám. Jeho cesta ven z krize se zdá být téměř nemožná. V pondělí padl jeho klíčový spojenec, premiér François Bayrou, který byl sesazen v hlasování o nedůvěře, kde proti němu hlasovalo 364 poslanců.
Netrpělivě očekávaný okamžik se stal realitou. Libor Bouček se v pondělí poprvé představil jako Žolík v oblíbené televizní vědomostní show Na lovu. Na Nově se nově objevuje navzdory tomu, že jinak spolupracuje především s konkurenční Primou.
Přesně měsíc po posledním rozloučení s Jiřím Krampolem proběhla zádušní mše, kterou uspořádal jeho manažer Miloš Schmiedberger. Ten ignoroval srpnový smuteční obřad. Na tom se ale sešlo o poznání více lidí.
Princ Harry přijede během druhého zářijového týdne na krátkou návštěvu do Velké Británie. Informovala o tom CNN, která upozornila na spekulace ohledně možného setkání se svým otcem, britským králem Karlem III.
Dara Rolins tvoří s Pavlem Nedvědem asi nejhvězdnější československý pár současnosti, ale v posledních týdnech se opakovaně stali předmětem nepříjemných spekulací. Popová zpěvačka, která musela opakovaně odpovídat na dotazy novinářů, reagovala po svém.
Izrael se připravuje na ofenzívu, která by mohla vést k vysídlení až jednoho milionu Palestinců. Podle vysokého vojenského představitele už probíhají přípravy k útoku na Gazu, která je největším palestinským městským centrem.
Evropské členské státy se i přes blížící se termín stanovený Organizací spojených národů stále nemohou dohodnout na klíčových cílech v oblasti klimatu. Podle uniklého návrhu dokumentu, který získal deník The Guardian, panuje mezi Evropskou komisí a některými státy neshoda ohledně snižování emisí skleníkových plynů.
V návaznosti na nejsilnější nálet na Ukrajinu od začátku války jedná v Bílém domě vyslanec Evropské unie pro sankce, David O’Sullivan, s americkými představiteli. Cílem jednání je koordinace a posílení sankcí s cílem oslabit Putinovu armádu. Jednání probíhají poté, co americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že je připraven zavést další opatření vůči Rusku.