Americký prezident Donald Trump tvrdí, že osobně zastavil izraelský útok na íránská jaderná zařízení. V rozhovoru 28. května přiznal, že během telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem zasáhl: „Ano, zasáhl jsem… Řekl jsem, že teď to není vhodné.“ Trumpova administrativa mezitím jedná s Íránem o budoucnosti jeho jaderného programu.
Proč se USA a Izrael v přístupu k Íránu rozcházejí? A jaký dopad může mít tento spor na jejich vztahy? Na otázky odpovídá profesor mezinárodní politiky Scott Lucas z University College Dublin.
USA chtějí s Íránem dohodu. Izrael ne. Proč?
Izrael dlouhodobě odmítá diplomacii vůči Teheránu, který považuje za existenční hrozbu. Tento postoj se nemění. Zatímco Trump údajně sdělil Netanjahuovi, že by raději dosáhl dohody, izraelský premiér trvá na tom, že jedinou přijatelnou variantou je úplné zničení íránského jaderného programu.
Trump však podle Lucase neusiluje o „dobrou dohodu“ v pravém slova smyslu, ale spíše o spektakulární moment, který mu umožní vystoupit v roli „dohodáře“ – bez ohledu na skutečný obsah ujednání. Podobně postupoval v prvním prezidentském období, kdy po ostrých výrocích vůči severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi najednou změnil kurz a stal se prvním prezidentem USA, který vstoupil na severokorejské území. Výsledkem byla pouze vágní deklarace bez konkrétního obsahu.
Nyní se Trump snaží o něco podobného s Íránem – ideálně by rád stál po boku prezidenta Masúda Pezeškiana či dokonce nejvyššího vůdce Alího Chameneího a podepsal s nimi nějakou formu dohody, která mu zajistí pozornost médií.
Jak se k tomu staví státy Perského zálivu?
Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, i když Írán vnímají jako konkurenci v regionu, nechtějí izraelský vojenský zásah, který by mohl rozpoutat regionální válku. Zálivové monarchie se snaží ukončit vleklý konflikt v Jemenu, kde se jim navzdory intervenci nepodařilo porazit povstalce podporované Íránem. Rády by se také podílely na obnově Sýrie po pádu režimu Asadovy rodiny v prosinci 2024 – což by jim mohlo přinést ekonomické výhody.
Katar i Omán dlouhodobě vystupují jako prostředníci v mezinárodních jednáních a hráli důležitou roli i při zahájení rozhovorů mezi USA a Íránem.
Jak blízko je Írán k jaderné zbrani?
V roce 2015 se Írán v rámci dohody známé jako JCPoA (Společný komplexní akční plán) vzdal vojenského jaderného programu. Uran směl obohacovat pouze do 3,67 %, a své zásoby 20% uranu vyvezl ze země. Tento stav se změnil po roce 2018, kdy Trump od dohody jednostranně odstoupil a zavedl tvrdé sankce.
Írán poté obnovil obohacování na 20 % a začal vyrábět i 60% uran – krok, který přiblížil Teherán k možné výrobě zbraní, i když hranici 90 %, která je považována za „zbraňovou“, zatím nepřekročil. Írán tvrdí, že v nové dohodě je připraven vzdát se vojenského programu, ale nechce se vzdát civilního obohacování uranu.
Může Izrael sabotáží narušit jednání?
Netanjahu může Trumpa ignorovat a přikázat útok – ale tím by riskoval izolaci na mezinárodní scéně, ochladnutí vztahů s Washingtonem a válku, která by vyčerpala izraelskou armádu. Už v minulosti izraelské zpravodajské služby i armáda opakovaně zablokovaly Netanjahuovy snahy o vojenský úder na Írán, například v letech 2010 a 2011.
Navzdory snaze vyměnit šéfy bezpečnostních složek za loajální spojence zůstává postoj izraelských institucí spíše zdrženlivý. Místo přímého útoku by mohlo dojít k obnovení sabotáží, kyberútoků či atentátů na íránském území, jak to Izrael činil posledních 15 let.
Jak se spor o Írán promítá do vztahů mezi USA a Izraelem v otázce Gazy?
Trump sice krotí Netanjahua, pokud jde o Írán, ale v Gaze mu dává naprostou volnost. Když Izrael začátkem března odmítl druhou fázi příměří s Hamásem – navzdory první fázi, v níž došlo k výměně rukojmích – Trumpova administrativa nijak nezareagovala. Trumpův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff, původem realitní developer, nedokázal vyjednávání posunout.
Netanjahu mezitím navrhl plán dlouhodobé okupace Gazy – čtyři vojenské zóny a tři oddělené oblasti pro palestinské obyvatele s omezeným pohybem. Veřejně podpořil Trumpovu vizi rozsáhlého vystěhování Palestinců, které mnozí označují za etnické čistky.
V říjnu 2024 měl Trump Netanjahuovi říct: „Udělej, co musíš.“ V únoru 2025 pronesl: „Bibi, dělej si, co chceš.“ Takže zatímco Trump staví mantinely kolem íránské otázky, v Gaze ponechává Netanjahua zcela bez omezení.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co se mu nedaří zastavit příliv migrantů přes kanál La Manche – problém, který stál politickou kariéru i jeho předchůdce Rishiho Sunaka. Nové statistiky ukazují, že v sobotu dorazilo do Spojeného království více než 1 100 migrantů, což je nejvyšší denní počet letošního roku. Celkem už do poloviny roku 2025 překročilo moře téměř 15 000 lidí.
Spojené státy od středy 4. června 2025 oficiálně zdvojnásobily cla na dovoz zahraniční oceli a hliníku na 50 %, čímž prezident Donald Trump posílil svou obchodní ofenzivu, která má podle jeho slov za cíl obnovit americký hutní průmysl. Tento krok však okamžitě vyvolal ostrou kritiku mnoha obchodních partnerů, především Kanady a Mexika, dvou největších vývozců oceli do USA.
Jen několik hodin po vítězství v prezidentských volbách vystoupil I Če-mjong s inauguračním projevem, v němž vyjádřil pevné odhodlání spojit rozdělenou společnost. V 61 letech přebírá vedení země ve chvíli, kdy je Jižní Korea otřesená hlubokým politickým rozkolem.
Výplatní termíny důchodů už se letos jednou upravovaly. Nyní se chystá druhá fáze změny, která se bude týkat klientů žijících v zařízeních sociálních služeb. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Dalším stáním pokračoval v uplynulém týdnu spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ohledně péče o jejich společnou dceru Rozárku. Tentokrát to u soudu nebylo jen o bývalých partnerech, ale i o další osobě. Té se chce dcera herečky Veroniky Žilkové odvděčit.
Česká hokejová reprezentace sice zažila na květnovém mistrovství světa v hokeji neúspěch, když skončila už ve čtvrtfinále, ale realizační tým v čele s hlavním trenérem Radimem Rulíkem bude pokračovat ve své práci. Český hokej to v úterý oznámil na sociálních sítích.
Česko si dnes odpočine od silných bouřek. Pouze na den. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) již avizuje, že problémy znovu nastanou již zítra. Meteorologové hodlají situaci upřesňovat v úterý či během středečního dopoledne.
Jiřina Bohdalová musela ze zdravotních důvodů vynechat další akci, na které by za normálních okolností nechtěla chybět. Legendu české kinematografie potrápil krevní tlak. A i kvůli počasí, kdy Česko neustále trápí bouřky, se rozhodla zůstat doma.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek připustil, že aféra spojená s přijetím daru v kryptoměně může znamenat definitivní konec jeho politické kariéry. V rozhovoru pro podcast Dimun na serveru Info.cz řekl, že celá věc byla motivována výhradně snahou získat prostředky pro fungování resortu, nikoliv osobními zájmy. Přesto podle něj odchází s pověstí někoho, kdo se zapletl do podezřelých machinací, ačkoliv z toho neměl vůbec nic.
Prezident Petr Pavel v úterý odpoledne vystoupil na půdě Poslanecké sněmovny se svým projevem u příležitosti konce aktuálního volebního období. Před poslanci mimo jiné oznámil termín parlamentních voleb, které se uskuteční ve dnech 3. a 4. října, a vyzval politické strany k věcné, korektní a slušné předvolební kampani bez osobních útoků.
Nizozemsko se ocitá v politické krizi poté, co Geert Wilders, lídr krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), v úterý oznámil, že jeho strana odchází z vládní koalice. Důvodem je neshoda ohledně přístupu k azylové politice. Rozhodnutí destabilizovalo již tak křehkou vládu, která byla u moci necelý rok.
Evropská unie zaznamenala v roce 2023 významný pokles emisí skleníkových plynů, který dosáhl osmi procent. Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) to znamená, že množství emisí v EU je nyní o 37 procent nižší než v roce 1990. Přesto však Unie zaostává za svými vlastními klimatickými cíli, které jsou součástí Zelené dohody pro Evropu.