Vladimir Putin válku na Ukrajině začal, Joe Biden ji nezastavil. Ale jak týdny plynou, stává se stále jasnější, že tato válka se postupně mění v konflikt, který nyní patří prezidentovi USA Donaldu Trumpovi. Tento týden se podle analýzy CNN ukazuje, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou, ačkoli ji Trump nevyvolal, se stala výzvou, kterou nyní musí řešit. I když ji nezahájil, Trumpova rozhodnutí formují její vývoj a pravděpodobně definují jeho prezidentství způsoby, které nikdo nečekal.
Povaha úřadu prezidenta USA často nutí jeho nositele převzít zodpovědnost za globální problémy. Když Trump nastoupil do úřadu, zdědil válku, která již zuřila na Ukrajině, přičemž USA byly klíčovým spojencem Kyjeva už za jeho předchůdce Baracka Obamy. Trump mohl válku ignorovat, ale místo toho se rozhodl na konfliktu zanechat svůj vlastní otisk, a to i přesto, že zpočátku tvrdil, že by ji mohl ukončit během 24 hodin nebo do 100 dnů.
Trump se také pokusil najít způsob, jak vyvážit vztahy mezi hlavními aktéry, přičemž se na začátku sblížil s ruským prezidentem Putinem a později veřejně kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Také ostře napadl členy NATO a požadoval po nich, aby platili více za obranu Evropy, což vedlo k některým změnám.
Nicméně v posledních týdnech se rozhodnutí Trumpa proměnila i v jeho problém. Uvědomil si, že Putin nemá zájem o mír a že Ukrajina naléhavě potřebuje zbraně, i když jeho odpovědi na tuto výzvu byly zatím nedostatečné. V jednom okamžiku dokonce eskaloval rétoriku a hrozil jadernými útoky, aby odpověděl na jaderné výhrůžky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva. USA se za méně než měsíc dostaly od pozastavení vojenské pomoci Ukrajině k hrozbám jaderné síly proti Rusku.
Jak týdny plynou, Trump čelí jednomu z nejvýznamnějších rozhodnutí svého prezidentství. S blížícím se termínem pro mírové rozhovory musí Trump rozhodnout, zda uvalí skutečně tvrdé sankce na Rusko, včetně sekundárních sankcí na země jako Čína a Indie, které i nadále nakupují ruskou energii navzdory mezinárodnímu odsouzení. Toto rozhodnutí nese obrovské ekonomické důsledky, které mohou otřást globálním energetickým trhem.
Indie veřejně neoznámila, zda zastaví nákup ruské energie, podle různých prohlášení se k tomu ale nechystá, a Čína je na ruské ropě a plynu silně závislá. Pokud Trump rozhodne o zvýšení cel na tyto země nebo uvalení dalších sankcí, může to vést k vážnému zpochybnění globálního trhu s energií. Jeho kontroverzní rétorika - jako jeho slib zvýšit cla na Indii - ukazuje jeho ochotu eskalovat situaci, bez ohledu na humanitární následky války.
Jak válka pokračuje, Trump čelí realitě, že musí buď pokračovat v hrozbách, což by způsobilo ekonomické problémy, nebo hledat diplomatické východisko, které by mohlo signalizovat deeskalaci konfliktu. V minulosti Trump ukázal tendenci ustoupit z těžkých rozhodnutí, což vedlo ke spekulacím, že by mohl hledat "tvář zachraňující" diplomatické řešení, například prostřednictvím bilaterální schůzky s Putinem. Avšak i takový ústup by stále znamenal, že Trump nechal v konfliktu nezaměnitelný otisk.
Tato válka, stejně jako války, které Obama zdědil v Iráku a Afghánistánu, není něco, co by Trump mohl jednoduše nechat zmizet. Jako prezident USA je nucen tuto krizi řešit, i když to nebyl on, kdo ji způsobil. Jeho přístup "America First", který často prosazuje snížení globální angažovanosti USA, ho nemůže izolovat od následků mezinárodních konfliktů. Drsná realita je taková, že USA budou muset žít s důsledky rozhodnutí předešlých administrativ - a v některých případech i těch jeho vlastních.
Nakonec se válka na Ukrajině stala rozhodujícím konfliktem Trumpova prezidentství. Tato válka bude formovat nejen bezpečnost Evropy, ale i čínské geopolitické ambice v nadcházejících letech. Čína potřebuje, aby Rusko vyhrálo, a Evropa se vyzbrojuje, aby zabránila Kremlu využít jakékoli slabosti v bloku.
Rozhodnutí Trumpa určují, zda tento konflikt zůstane bojem za diplomatické řešení, nebo se promění v eskalující globální válku. Jeho rozhodnutí budou mít trvalé následky pro USA, Evropu a širší světový řád. Ať už Trump učiní jakékoli rozhodnutí, je jasné jedno: tato válka nyní patří jemu.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.