Vladimir Putin válku na Ukrajině začal, Joe Biden ji nezastavil. Ale jak týdny plynou, stává se stále jasnější, že tato válka se postupně mění v konflikt, který nyní patří prezidentovi USA Donaldu Trumpovi. Tento týden se podle analýzy CNN ukazuje, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou, ačkoli ji Trump nevyvolal, se stala výzvou, kterou nyní musí řešit. I když ji nezahájil, Trumpova rozhodnutí formují její vývoj a pravděpodobně definují jeho prezidentství způsoby, které nikdo nečekal.
Povaha úřadu prezidenta USA často nutí jeho nositele převzít zodpovědnost za globální problémy. Když Trump nastoupil do úřadu, zdědil válku, která již zuřila na Ukrajině, přičemž USA byly klíčovým spojencem Kyjeva už za jeho předchůdce Baracka Obamy. Trump mohl válku ignorovat, ale místo toho se rozhodl na konfliktu zanechat svůj vlastní otisk, a to i přesto, že zpočátku tvrdil, že by ji mohl ukončit během 24 hodin nebo do 100 dnů.
Trump se také pokusil najít způsob, jak vyvážit vztahy mezi hlavními aktéry, přičemž se na začátku sblížil s ruským prezidentem Putinem a později veřejně kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Také ostře napadl členy NATO a požadoval po nich, aby platili více za obranu Evropy, což vedlo k některým změnám.
Nicméně v posledních týdnech se rozhodnutí Trumpa proměnila i v jeho problém. Uvědomil si, že Putin nemá zájem o mír a že Ukrajina naléhavě potřebuje zbraně, i když jeho odpovědi na tuto výzvu byly zatím nedostatečné. V jednom okamžiku dokonce eskaloval rétoriku a hrozil jadernými útoky, aby odpověděl na jaderné výhrůžky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva. USA se za méně než měsíc dostaly od pozastavení vojenské pomoci Ukrajině k hrozbám jaderné síly proti Rusku.
Jak týdny plynou, Trump čelí jednomu z nejvýznamnějších rozhodnutí svého prezidentství. S blížícím se termínem pro mírové rozhovory musí Trump rozhodnout, zda uvalí skutečně tvrdé sankce na Rusko, včetně sekundárních sankcí na země jako Čína a Indie, které i nadále nakupují ruskou energii navzdory mezinárodnímu odsouzení. Toto rozhodnutí nese obrovské ekonomické důsledky, které mohou otřást globálním energetickým trhem.
Indie veřejně neoznámila, zda zastaví nákup ruské energie, podle různých prohlášení se k tomu ale nechystá, a Čína je na ruské ropě a plynu silně závislá. Pokud Trump rozhodne o zvýšení cel na tyto země nebo uvalení dalších sankcí, může to vést k vážnému zpochybnění globálního trhu s energií. Jeho kontroverzní rétorika - jako jeho slib zvýšit cla na Indii - ukazuje jeho ochotu eskalovat situaci, bez ohledu na humanitární následky války.
Jak válka pokračuje, Trump čelí realitě, že musí buď pokračovat v hrozbách, což by způsobilo ekonomické problémy, nebo hledat diplomatické východisko, které by mohlo signalizovat deeskalaci konfliktu. V minulosti Trump ukázal tendenci ustoupit z těžkých rozhodnutí, což vedlo ke spekulacím, že by mohl hledat "tvář zachraňující" diplomatické řešení, například prostřednictvím bilaterální schůzky s Putinem. Avšak i takový ústup by stále znamenal, že Trump nechal v konfliktu nezaměnitelný otisk.
Tato válka, stejně jako války, které Obama zdědil v Iráku a Afghánistánu, není něco, co by Trump mohl jednoduše nechat zmizet. Jako prezident USA je nucen tuto krizi řešit, i když to nebyl on, kdo ji způsobil. Jeho přístup "America First", který často prosazuje snížení globální angažovanosti USA, ho nemůže izolovat od následků mezinárodních konfliktů. Drsná realita je taková, že USA budou muset žít s důsledky rozhodnutí předešlých administrativ - a v některých případech i těch jeho vlastních.
Nakonec se válka na Ukrajině stala rozhodujícím konfliktem Trumpova prezidentství. Tato válka bude formovat nejen bezpečnost Evropy, ale i čínské geopolitické ambice v nadcházejících letech. Čína potřebuje, aby Rusko vyhrálo, a Evropa se vyzbrojuje, aby zabránila Kremlu využít jakékoli slabosti v bloku.
Rozhodnutí Trumpa určují, zda tento konflikt zůstane bojem za diplomatické řešení, nebo se promění v eskalující globální válku. Jeho rozhodnutí budou mít trvalé následky pro USA, Evropu a širší světový řád. Ať už Trump učiní jakékoli rozhodnutí, je jasné jedno: tato válka nyní patří jemu.
Severoatlantická aliance urychleně připravuje dodávku protiletadlových systémů Patriot na Ukrajinu. Tuto skutečnost potvrdil nový vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), generál Alexus Grynkewich. Zároveň zdůraznil, že Rusko zůstane trvalou hrozbou pro bezpečnost kontinentu, a to i v případě, že by válka na Ukrajině skončila mírovou dohodou.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se „pravděpodobně nebude“ ucházet o třetí funkční období, ačkoliv by prý rád kandidoval, protože má „nejlepší čísla v průzkumech, jaká kdy měl“.
Toshiyuki Mimaki přežil atomové bombardování Hirošimy, a přestože je mu 83 let, jeho paměť mu stále slouží. Vzhledem k současné situaci ve světě však říká, že lidstvo čelí nejnebezpečnější éře od druhé světové války. Mimaki se celý život zasazuje o jaderné odzbrojení a je spolupředsedou organizace Nihon Hidankyo, která sdružuje lidi, kteří přežili útoky na Hirošimu a Nagasaki. V roce 2024 za svou činnost obdržela Nobelovu cenu míru.
V Moskvě se koná schůzka mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff přijel do Ruska krátce před vypršením termínu, který Putinovi stanovil prezident Trump.
Eiffelova věž, původně navržená jako 300metrová, překonává svou plánovanou výšku pokaždé, když se oteplí. Důvodem je jev nazývaný teplotní roztažnost, který ovlivňuje veškeré materiály. Teplotní roztažnost znamená, že se látky při vyšší teplotě rozpínají a naopak při ochlazení smršťují.
Plná okupace Pásma Gazy, jak ji avizoval premiér Benjamin Netanjahu, by znamenala zásadní zlom pro Izrael i celý region. Vojenská kontrola nad územím s více než dvěma miliony Palestinců by proměnila demografickou rovnováhu, zpochybnila samotnou definici Izraele jako židovského a demokratického státu a vystavila zemi obvinění z apartheidu. Bez jasné vize, co přijde po Hamásu, hrozí, že okupace Gazy přinese jen další chaos, odpor a humanitární katastrofu.
Podle analýzy BBC se počet útoků ruských dronů a raket na Ukrajinu více než zdvojnásobil od ledna, kdy se prezident Donald Trump opět ujal prezidentské funkce. K nárůstu útoků docházelo už koncem roku 2024, ještě za vlády Joea Bidena, ale po Trumpově nástupu do úřadu se jejich intenzita výrazně zvýšila a dosáhla rekordních hodnot. Trump přitom během své kampaně tvrdil, že válku ukončí do jediného dne, a Rusko podle něj zahájilo invazi kvůli tomu, že USA nevedl prezident, kterého by si Kreml vážil.
Speciální zmocněnec prezidenta USA Donalda Trumpa Steve Witkoff přistál v Moskvě. Podle médií byl přijat Kirillem Dmitrijevem, ředitelem ruského státního investičního fondu a Putinovým zvláštním zástupcem pro ekonomickou spolupráci s cizími státy.
Tento týden přichází americký prezident Donald Trump s novým ultimátem v rámci své strategie přinutit Rusko k míru v Ukrajině: Chce zavést nové tarifní sankce proti zemím, které stále nakupují ruskou ropu. Podle vysoce postaveného amerického úředníka by Trumpův zvláštní zástupce Steve Witkoff měl ve středu odcestovat do Ruska před tím, než nová pravidla vejdou v platnost.
Vysoký představitel OSN varoval před "katastrofálními důsledky", pokud Izrael rozšíří své vojenské operace v Gaze, poté co se objevily zprávy, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu plánuje kompletní znovuobsazení Pásma Gazy. Miroslav Jenča, asistent generálního tajemníka OSN, uvedl, že tento krok by byl "hluboce znepokojující" a mohl by ohrozit životy více Palestinců i izraelských rukojmí, které drží Hamás.
Válka v Gaze vypadá beznadějně a bez možnosti rychlého vyřešení. Brett McGurk, bývalý americký diplomat a analytik CNN, který měl klíčovou roli při vyjednávání dvou příměří v minulosti, tvrdí, že současná situace vyžaduje okamžité a rozhodné kroky k ukončení konfliktu. Podle něj je nezbytné nejenom přivést rukojmí domů, ale i umožnit humanitární pomoc, která musí neprodleně do Gazy dorazit, a zároveň se soustředit na dlouhodobou obnovu regionu bez vlivu Hamásu. McGurk navrhuje několik kroků, které by mohly pomoci tuto katastrofální situaci řešit.
Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednou zásadní lekci: pracovat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tak, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se plně projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou i nadále dodávat zbraně Ukrajině, ale způsobem, který umožní Evropanům zakoupit zbraně sami, přičemž NATO bude koordinovat jejich doručení.