Vladimir Putin válku na Ukrajině začal, Joe Biden ji nezastavil. Ale jak týdny plynou, stává se stále jasnější, že tato válka se postupně mění v konflikt, který nyní patří prezidentovi USA Donaldu Trumpovi. Tento týden se podle analýzy CNN ukazuje, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou, ačkoli ji Trump nevyvolal, se stala výzvou, kterou nyní musí řešit. I když ji nezahájil, Trumpova rozhodnutí formují její vývoj a pravděpodobně definují jeho prezidentství způsoby, které nikdo nečekal.
Povaha úřadu prezidenta USA často nutí jeho nositele převzít zodpovědnost za globální problémy. Když Trump nastoupil do úřadu, zdědil válku, která již zuřila na Ukrajině, přičemž USA byly klíčovým spojencem Kyjeva už za jeho předchůdce Baracka Obamy. Trump mohl válku ignorovat, ale místo toho se rozhodl na konfliktu zanechat svůj vlastní otisk, a to i přesto, že zpočátku tvrdil, že by ji mohl ukončit během 24 hodin nebo do 100 dnů.
Trump se také pokusil najít způsob, jak vyvážit vztahy mezi hlavními aktéry, přičemž se na začátku sblížil s ruským prezidentem Putinem a později veřejně kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Také ostře napadl členy NATO a požadoval po nich, aby platili více za obranu Evropy, což vedlo k některým změnám.
Nicméně v posledních týdnech se rozhodnutí Trumpa proměnila i v jeho problém. Uvědomil si, že Putin nemá zájem o mír a že Ukrajina naléhavě potřebuje zbraně, i když jeho odpovědi na tuto výzvu byly zatím nedostatečné. V jednom okamžiku dokonce eskaloval rétoriku a hrozil jadernými útoky, aby odpověděl na jaderné výhrůžky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva. USA se za méně než měsíc dostaly od pozastavení vojenské pomoci Ukrajině k hrozbám jaderné síly proti Rusku.
Jak týdny plynou, Trump čelí jednomu z nejvýznamnějších rozhodnutí svého prezidentství. S blížícím se termínem pro mírové rozhovory musí Trump rozhodnout, zda uvalí skutečně tvrdé sankce na Rusko, včetně sekundárních sankcí na země jako Čína a Indie, které i nadále nakupují ruskou energii navzdory mezinárodnímu odsouzení. Toto rozhodnutí nese obrovské ekonomické důsledky, které mohou otřást globálním energetickým trhem.
Indie veřejně neoznámila, zda zastaví nákup ruské energie, podle různých prohlášení se k tomu ale nechystá, a Čína je na ruské ropě a plynu silně závislá. Pokud Trump rozhodne o zvýšení cel na tyto země nebo uvalení dalších sankcí, může to vést k vážnému zpochybnění globálního trhu s energií. Jeho kontroverzní rétorika - jako jeho slib zvýšit cla na Indii - ukazuje jeho ochotu eskalovat situaci, bez ohledu na humanitární následky války.
Jak válka pokračuje, Trump čelí realitě, že musí buď pokračovat v hrozbách, což by způsobilo ekonomické problémy, nebo hledat diplomatické východisko, které by mohlo signalizovat deeskalaci konfliktu. V minulosti Trump ukázal tendenci ustoupit z těžkých rozhodnutí, což vedlo ke spekulacím, že by mohl hledat "tvář zachraňující" diplomatické řešení, například prostřednictvím bilaterální schůzky s Putinem. Avšak i takový ústup by stále znamenal, že Trump nechal v konfliktu nezaměnitelný otisk.
Tato válka, stejně jako války, které Obama zdědil v Iráku a Afghánistánu, není něco, co by Trump mohl jednoduše nechat zmizet. Jako prezident USA je nucen tuto krizi řešit, i když to nebyl on, kdo ji způsobil. Jeho přístup "America First", který často prosazuje snížení globální angažovanosti USA, ho nemůže izolovat od následků mezinárodních konfliktů. Drsná realita je taková, že USA budou muset žít s důsledky rozhodnutí předešlých administrativ - a v některých případech i těch jeho vlastních.
Nakonec se válka na Ukrajině stala rozhodujícím konfliktem Trumpova prezidentství. Tato válka bude formovat nejen bezpečnost Evropy, ale i čínské geopolitické ambice v nadcházejících letech. Čína potřebuje, aby Rusko vyhrálo, a Evropa se vyzbrojuje, aby zabránila Kremlu využít jakékoli slabosti v bloku.
Rozhodnutí Trumpa určují, zda tento konflikt zůstane bojem za diplomatické řešení, nebo se promění v eskalující globální válku. Jeho rozhodnutí budou mít trvalé následky pro USA, Evropu a širší světový řád. Ať už Trump učiní jakékoli rozhodnutí, je jasné jedno: tato válka nyní patří jemu.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.