Vladimir Putin válku na Ukrajině začal, Joe Biden ji nezastavil. Ale jak týdny plynou, stává se stále jasnější, že tato válka se postupně mění v konflikt, který nyní patří prezidentovi USA Donaldu Trumpovi. Tento týden se podle analýzy CNN ukazuje, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou, ačkoli ji Trump nevyvolal, se stala výzvou, kterou nyní musí řešit. I když ji nezahájil, Trumpova rozhodnutí formují její vývoj a pravděpodobně definují jeho prezidentství způsoby, které nikdo nečekal.
Povaha úřadu prezidenta USA často nutí jeho nositele převzít zodpovědnost za globální problémy. Když Trump nastoupil do úřadu, zdědil válku, která již zuřila na Ukrajině, přičemž USA byly klíčovým spojencem Kyjeva už za jeho předchůdce Baracka Obamy. Trump mohl válku ignorovat, ale místo toho se rozhodl na konfliktu zanechat svůj vlastní otisk, a to i přesto, že zpočátku tvrdil, že by ji mohl ukončit během 24 hodin nebo do 100 dnů.
Trump se také pokusil najít způsob, jak vyvážit vztahy mezi hlavními aktéry, přičemž se na začátku sblížil s ruským prezidentem Putinem a později veřejně kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Také ostře napadl členy NATO a požadoval po nich, aby platili více za obranu Evropy, což vedlo k některým změnám.
Nicméně v posledních týdnech se rozhodnutí Trumpa proměnila i v jeho problém. Uvědomil si, že Putin nemá zájem o mír a že Ukrajina naléhavě potřebuje zbraně, i když jeho odpovědi na tuto výzvu byly zatím nedostatečné. V jednom okamžiku dokonce eskaloval rétoriku a hrozil jadernými útoky, aby odpověděl na jaderné výhrůžky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva. USA se za méně než měsíc dostaly od pozastavení vojenské pomoci Ukrajině k hrozbám jaderné síly proti Rusku.
Jak týdny plynou, Trump čelí jednomu z nejvýznamnějších rozhodnutí svého prezidentství. S blížícím se termínem pro mírové rozhovory musí Trump rozhodnout, zda uvalí skutečně tvrdé sankce na Rusko, včetně sekundárních sankcí na země jako Čína a Indie, které i nadále nakupují ruskou energii navzdory mezinárodnímu odsouzení. Toto rozhodnutí nese obrovské ekonomické důsledky, které mohou otřást globálním energetickým trhem.
Indie veřejně neoznámila, zda zastaví nákup ruské energie, podle různých prohlášení se k tomu ale nechystá, a Čína je na ruské ropě a plynu silně závislá. Pokud Trump rozhodne o zvýšení cel na tyto země nebo uvalení dalších sankcí, může to vést k vážnému zpochybnění globálního trhu s energií. Jeho kontroverzní rétorika - jako jeho slib zvýšit cla na Indii - ukazuje jeho ochotu eskalovat situaci, bez ohledu na humanitární následky války.
Jak válka pokračuje, Trump čelí realitě, že musí buď pokračovat v hrozbách, což by způsobilo ekonomické problémy, nebo hledat diplomatické východisko, které by mohlo signalizovat deeskalaci konfliktu. V minulosti Trump ukázal tendenci ustoupit z těžkých rozhodnutí, což vedlo ke spekulacím, že by mohl hledat "tvář zachraňující" diplomatické řešení, například prostřednictvím bilaterální schůzky s Putinem. Avšak i takový ústup by stále znamenal, že Trump nechal v konfliktu nezaměnitelný otisk.
Tato válka, stejně jako války, které Obama zdědil v Iráku a Afghánistánu, není něco, co by Trump mohl jednoduše nechat zmizet. Jako prezident USA je nucen tuto krizi řešit, i když to nebyl on, kdo ji způsobil. Jeho přístup "America First", který často prosazuje snížení globální angažovanosti USA, ho nemůže izolovat od následků mezinárodních konfliktů. Drsná realita je taková, že USA budou muset žít s důsledky rozhodnutí předešlých administrativ - a v některých případech i těch jeho vlastních.
Nakonec se válka na Ukrajině stala rozhodujícím konfliktem Trumpova prezidentství. Tato válka bude formovat nejen bezpečnost Evropy, ale i čínské geopolitické ambice v nadcházejících letech. Čína potřebuje, aby Rusko vyhrálo, a Evropa se vyzbrojuje, aby zabránila Kremlu využít jakékoli slabosti v bloku.
Rozhodnutí Trumpa určují, zda tento konflikt zůstane bojem za diplomatické řešení, nebo se promění v eskalující globální válku. Jeho rozhodnutí budou mít trvalé následky pro USA, Evropu a širší světový řád. Ať už Trump učiní jakékoli rozhodnutí, je jasné jedno: tato válka nyní patří jemu.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.