Vladimir Putin válku na Ukrajině začal, Joe Biden ji nezastavil. Ale jak týdny plynou, stává se stále jasnější, že tato válka se postupně mění v konflikt, který nyní patří prezidentovi USA Donaldu Trumpovi. Tento týden se podle analýzy CNN ukazuje, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou, ačkoli ji Trump nevyvolal, se stala výzvou, kterou nyní musí řešit. I když ji nezahájil, Trumpova rozhodnutí formují její vývoj a pravděpodobně definují jeho prezidentství způsoby, které nikdo nečekal.
Povaha úřadu prezidenta USA často nutí jeho nositele převzít zodpovědnost za globální problémy. Když Trump nastoupil do úřadu, zdědil válku, která již zuřila na Ukrajině, přičemž USA byly klíčovým spojencem Kyjeva už za jeho předchůdce Baracka Obamy. Trump mohl válku ignorovat, ale místo toho se rozhodl na konfliktu zanechat svůj vlastní otisk, a to i přesto, že zpočátku tvrdil, že by ji mohl ukončit během 24 hodin nebo do 100 dnů.
Trump se také pokusil najít způsob, jak vyvážit vztahy mezi hlavními aktéry, přičemž se na začátku sblížil s ruským prezidentem Putinem a později veřejně kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Také ostře napadl členy NATO a požadoval po nich, aby platili více za obranu Evropy, což vedlo k některým změnám.
Nicméně v posledních týdnech se rozhodnutí Trumpa proměnila i v jeho problém. Uvědomil si, že Putin nemá zájem o mír a že Ukrajina naléhavě potřebuje zbraně, i když jeho odpovědi na tuto výzvu byly zatím nedostatečné. V jednom okamžiku dokonce eskaloval rétoriku a hrozil jadernými útoky, aby odpověděl na jaderné výhrůžky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva. USA se za méně než měsíc dostaly od pozastavení vojenské pomoci Ukrajině k hrozbám jaderné síly proti Rusku.
Jak týdny plynou, Trump čelí jednomu z nejvýznamnějších rozhodnutí svého prezidentství. S blížícím se termínem pro mírové rozhovory musí Trump rozhodnout, zda uvalí skutečně tvrdé sankce na Rusko, včetně sekundárních sankcí na země jako Čína a Indie, které i nadále nakupují ruskou energii navzdory mezinárodnímu odsouzení. Toto rozhodnutí nese obrovské ekonomické důsledky, které mohou otřást globálním energetickým trhem.
Indie veřejně neoznámila, zda zastaví nákup ruské energie, podle různých prohlášení se k tomu ale nechystá, a Čína je na ruské ropě a plynu silně závislá. Pokud Trump rozhodne o zvýšení cel na tyto země nebo uvalení dalších sankcí, může to vést k vážnému zpochybnění globálního trhu s energií. Jeho kontroverzní rétorika - jako jeho slib zvýšit cla na Indii - ukazuje jeho ochotu eskalovat situaci, bez ohledu na humanitární následky války.
Jak válka pokračuje, Trump čelí realitě, že musí buď pokračovat v hrozbách, což by způsobilo ekonomické problémy, nebo hledat diplomatické východisko, které by mohlo signalizovat deeskalaci konfliktu. V minulosti Trump ukázal tendenci ustoupit z těžkých rozhodnutí, což vedlo ke spekulacím, že by mohl hledat "tvář zachraňující" diplomatické řešení, například prostřednictvím bilaterální schůzky s Putinem. Avšak i takový ústup by stále znamenal, že Trump nechal v konfliktu nezaměnitelný otisk.
Tato válka, stejně jako války, které Obama zdědil v Iráku a Afghánistánu, není něco, co by Trump mohl jednoduše nechat zmizet. Jako prezident USA je nucen tuto krizi řešit, i když to nebyl on, kdo ji způsobil. Jeho přístup "America First", který často prosazuje snížení globální angažovanosti USA, ho nemůže izolovat od následků mezinárodních konfliktů. Drsná realita je taková, že USA budou muset žít s důsledky rozhodnutí předešlých administrativ - a v některých případech i těch jeho vlastních.
Nakonec se válka na Ukrajině stala rozhodujícím konfliktem Trumpova prezidentství. Tato válka bude formovat nejen bezpečnost Evropy, ale i čínské geopolitické ambice v nadcházejících letech. Čína potřebuje, aby Rusko vyhrálo, a Evropa se vyzbrojuje, aby zabránila Kremlu využít jakékoli slabosti v bloku.
Rozhodnutí Trumpa určují, zda tento konflikt zůstane bojem za diplomatické řešení, nebo se promění v eskalující globální válku. Jeho rozhodnutí budou mít trvalé následky pro USA, Evropu a širší světový řád. Ať už Trump učiní jakékoli rozhodnutí, je jasné jedno: tato válka nyní patří jemu.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Britskou politickou scénou otřásá rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa operací Downing Street, která vyvolala zásadní otázky o budoucnosti premiéra Keira Starmera. McSweeney, který je považován za architekta drtivého vítězství Labouristické strany v roce 2024, odstoupil v neděli v souvislosti s prohlubujícím se skandálem kolem jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Ve svém prohlášení McSweeney přiznal plnou odpovědnost za doporučení Mandelsona do této prestižní role, přestože byly známy jeho problematické vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.