Izrael se ocitá v nelehké situaci, kdy jeho tradiční spojenci, včetně Británie, Francie a Kanady, začínají měnit svůj postoj a plánují uznat palestinský stát. To je pro izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vážným varováním. Podle bývalého izraelského premiéra Ehuda Olmerta, který zastával funkci mezi lety 2006 a 2009, je za současnou izolací Izraele jeho vlastní vláda, která se vydala cestou radikálního pravicového směru.
Olmert varoval, že Izrael se tímto směrem stává "darebácký stát," tedy státem, který je odsouzený a izolovaný na mezinárodní scéně. V rozhovoru pro Politico uvedl, že Izrael, který čelí stále silnější kritice, ztrácí tradiční spojence v západním světě.
Mnohé evropské země, včetně Německa, se dostávají pod tlak, aby zaujaly tvrdší postoj vůči Izraeli v reakci na jeho vojenské operace v Gaze. Německý kancléř Friedrich Merz čelí rostoucímu domácímu tlaku a začíná zvažovat možnost připojit se k jiným členským státům EU, které již vyjádřily kritiku vůči Izraeli.
Netanjahu se dostává do konfliktu i s prezidentem USA Donaldem Trumpem, který v rozporu s izraelským premiérem přiznal, že v Gaze skutečně dochází k hladomoru, přičemž vinu za tento stav přisuzuje radikálnímu hnutí Hamás.
Olmert, který v minulosti hájil Izrael proti obviněním z genocidy, nyní zcela změnil názor. O současné situaci napsal článek, ve kterém tvrdí, že to, co se děje v Gaze, je "vyhlazovací válka". Varoval, že plán na vytvoření "humanitárního města" pro Palestince by mohl vést k etnické čistce.
Tato tvrzení byla nedávno podpořena i významnými izraelskými lidskoprávními organizacemi, jako jsou B'Tselem a Lékaři za lidská práva, které obvinily Izrael z genocidy. Tato obvinění vedla k mezinárodním reakcím, včetně vyšetřování před Mezinárodním trestním soudem.
Kritika Olmerta, který se ve své době zasazoval o vytváření palestinského státu, ale čelil překážkám, včetně nedůvěry Palestinců v jeho schopnost realizovat dohodu, je dnes stále silnější. "Izrael nemá žádného partnera k jednání," říká Olmert a varuje, že pokračující radikalizace izraelské vlády by mohla vést k anexi Gazy a Západního břehu.
Sám Netanjahu se opakovaně vyjádřil, že proces mírových jednání s Palestinci, jako byl ten v Oslu, považuje za chybu. Jeho vláda se od těchto historických kroků distancuje a odmítá jakékoli ústupky vůči Palestincům. Olmert však stále věří, že existují míroví partneři mezi Palestinci, s nimiž by bylo možné jednat.
Ačkoliv se Netanjahu a jeho koaliční partneři pokoušejí odvrátit kritiku a v některých případech označují obvinění z genocidy a válečných zločinů za antisemitskou propagandu, Olmert varuje, že tento přístup může mít dlouhodobé negativní důsledky nejen pro Izrael, ale i pro celý svět. Na základě současné situace tvrdí, že pokud se situace nezmění, může to vést k dalšímu prohlubování mezinárodní izolace a ztrátě veškeré legitimity Izraele na globální scéně.
Asii zasáhlo extrémní počasí, které je důsledkem probíhajících klimatických změn. Zatímco Čínu, Pákistán a části Indie sužují přívalové deště, Japonsko a Jižní Koreu trápí úmorné vedro. Tyto extrémní výkyvy počasí si v regionu vyžádaly už stovky životů. Vědci uvádí, že klimatické změny způsobují, že jsou tyto výkyvy intenzivnější, častější a hůře předvídatelné. Podle Světové meteorologické organizace se Asie otepluje téměř dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr.
Nový objev vědců z Harvard Medical School přináší naději v boji s Alzheimerovou chorobou. Vypadá to, že klíč k jejímu pochopení a možné léčbě by mohl spočívat v lithiu. Tento prvek je sice známý jako stabilizátor nálady u pacientů s bipolární poruchou, ale nyní se ukazuje, že v malém množství je přirozeně přítomen v těle a hraje zásadní roli pro zdraví mozku.
Podle vyjádření vysokého poradce Kremlu a bývalého ruského velvyslance v USA Jurije Ušakova se Rusko a USA „v podstatě dohodly“ na tom, že se v nejbližších dnech uskuteční setkání prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Ušakov v televizi řekl, že s americkými kolegy už začínají s „konkrétními přípravami“.
Americký prezident Donald Trump hlásí „obrovský pokrok“ v snaze o ukončení války na Ukrajině a brzy by se mohl setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Je ale otázkou, zda Putin amerického prezidenta opět jen nevodí za nos. Trump, který v posledních týdnech kritizoval „odporné“ nálety na Kyjev a označil Putina za „naprosto šíleného“, nyní po tříhodinové schůzce svého zvláštního velvyslance Steva Witkoffa v Kremlu změnil rétoriku.
Americký prezident Donald Trump by se mohl setkat s Vladimirem Putinem, aby projednali válečný konflikt na Ukrajině. Bílý dům naznačuje, že k summitu by mohlo dojít už příští týden.
Velký pokrok nastal podle Donalda Trumpa v jednáních mezi americkou a ruskou stranou ohledně ukončení války na Ukrajině. Trump o posledním vývoji informoval spojence v čele s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten zmínil, že Kyjev stojí o trvalý mír.
Již pozítří se lidé rozloučí s legendárním hercem Jiřím Krampolem, který zemřel během posledního červencového víkendu ve věku 87 let. Po pohřbu ve strašnickém krematoriu dojde k uložení jeho ostatků na místo posledního odpočinku. Kde to ale bude?
Evropský komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v rozhovoru pro Financial Times upozornil, že evropská dopravní síť není připravena na případnou válku s Ruskem. Podle něj je současná infrastruktura v Evropě příliš pomalá a neefektivní na to, aby dokázala dostatečně rychle přesunout vojenské jednotky v případě eskalace konfliktu.
Spojené státy eskalují obchodní válku s Indií. Prezident Donald Trump oznámil, že na indické zboží uvalí další 25% clo za nákupy ruské ropy. Celkové clo na indický dovoz tak dosáhne 50 %, což se řadí mezi nejvyšší, jaké USA na své obchodní partnery uvalují.
"Nežijeme v zemi, která by nám dovolila studovat," říká Nargis, jedna z dívek, která v Afghánistánu usiluje o vzdělání. Po návratu Tálibánu k moci jsou běžné školy pro dívky od 12 let uzavřené, stejně jako univerzity a další vzdělávací instituce.
Kreml označil středeční jednání mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentem Vladimirem Putinem za „konstruktivní“. Schůzka se konala v době, kdy se blíží termín, který pro příměří na Ukrajině stanovil prezident Donald Trump.
Neutralita už dnes není zárukou bezpečí, spíše iluzí, která neodpovídá realitě současných hrozeb. Zatímco některé státy jako Finsko a Švédsko ji opustily a staly se aktivními členy Severoatlantické aliance, jiné, například Rakousko nebo Švýcarsko, dál lavírují. Ve světě hybridních válek a autoritářské expanze je ale neutralita čím dál častěji slabinou, nikoli výhodou.