Izrael se ocitá v nelehké situaci, kdy jeho tradiční spojenci, včetně Británie, Francie a Kanady, začínají měnit svůj postoj a plánují uznat palestinský stát. To je pro izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vážným varováním. Podle bývalého izraelského premiéra Ehuda Olmerta, který zastával funkci mezi lety 2006 a 2009, je za současnou izolací Izraele jeho vlastní vláda, která se vydala cestou radikálního pravicového směru.
Olmert varoval, že Izrael se tímto směrem stává "darebácký stát," tedy státem, který je odsouzený a izolovaný na mezinárodní scéně. V rozhovoru pro Politico uvedl, že Izrael, který čelí stále silnější kritice, ztrácí tradiční spojence v západním světě.
Mnohé evropské země, včetně Německa, se dostávají pod tlak, aby zaujaly tvrdší postoj vůči Izraeli v reakci na jeho vojenské operace v Gaze. Německý kancléř Friedrich Merz čelí rostoucímu domácímu tlaku a začíná zvažovat možnost připojit se k jiným členským státům EU, které již vyjádřily kritiku vůči Izraeli.
Netanjahu se dostává do konfliktu i s prezidentem USA Donaldem Trumpem, který v rozporu s izraelským premiérem přiznal, že v Gaze skutečně dochází k hladomoru, přičemž vinu za tento stav přisuzuje radikálnímu hnutí Hamás.
Olmert, který v minulosti hájil Izrael proti obviněním z genocidy, nyní zcela změnil názor. O současné situaci napsal článek, ve kterém tvrdí, že to, co se děje v Gaze, je "vyhlazovací válka". Varoval, že plán na vytvoření "humanitárního města" pro Palestince by mohl vést k etnické čistce.
Tato tvrzení byla nedávno podpořena i významnými izraelskými lidskoprávními organizacemi, jako jsou B'Tselem a Lékaři za lidská práva, které obvinily Izrael z genocidy. Tato obvinění vedla k mezinárodním reakcím, včetně vyšetřování před Mezinárodním trestním soudem.
Kritika Olmerta, který se ve své době zasazoval o vytváření palestinského státu, ale čelil překážkám, včetně nedůvěry Palestinců v jeho schopnost realizovat dohodu, je dnes stále silnější. "Izrael nemá žádného partnera k jednání," říká Olmert a varuje, že pokračující radikalizace izraelské vlády by mohla vést k anexi Gazy a Západního břehu.
Sám Netanjahu se opakovaně vyjádřil, že proces mírových jednání s Palestinci, jako byl ten v Oslu, považuje za chybu. Jeho vláda se od těchto historických kroků distancuje a odmítá jakékoli ústupky vůči Palestincům. Olmert však stále věří, že existují míroví partneři mezi Palestinci, s nimiž by bylo možné jednat.
Ačkoliv se Netanjahu a jeho koaliční partneři pokoušejí odvrátit kritiku a v některých případech označují obvinění z genocidy a válečných zločinů za antisemitskou propagandu, Olmert varuje, že tento přístup může mít dlouhodobé negativní důsledky nejen pro Izrael, ale i pro celý svět. Na základě současné situace tvrdí, že pokud se situace nezmění, může to vést k dalšímu prohlubování mezinárodní izolace a ztrátě veškeré legitimity Izraele na globální scéně.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.