Izrael se ocitá v nelehké situaci, kdy jeho tradiční spojenci, včetně Británie, Francie a Kanady, začínají měnit svůj postoj a plánují uznat palestinský stát. To je pro izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vážným varováním. Podle bývalého izraelského premiéra Ehuda Olmerta, který zastával funkci mezi lety 2006 a 2009, je za současnou izolací Izraele jeho vlastní vláda, která se vydala cestou radikálního pravicového směru.
Olmert varoval, že Izrael se tímto směrem stává "darebácký stát," tedy státem, který je odsouzený a izolovaný na mezinárodní scéně. V rozhovoru pro Politico uvedl, že Izrael, který čelí stále silnější kritice, ztrácí tradiční spojence v západním světě.
Mnohé evropské země, včetně Německa, se dostávají pod tlak, aby zaujaly tvrdší postoj vůči Izraeli v reakci na jeho vojenské operace v Gaze. Německý kancléř Friedrich Merz čelí rostoucímu domácímu tlaku a začíná zvažovat možnost připojit se k jiným členským státům EU, které již vyjádřily kritiku vůči Izraeli.
Netanjahu se dostává do konfliktu i s prezidentem USA Donaldem Trumpem, který v rozporu s izraelským premiérem přiznal, že v Gaze skutečně dochází k hladomoru, přičemž vinu za tento stav přisuzuje radikálnímu hnutí Hamás.
Olmert, který v minulosti hájil Izrael proti obviněním z genocidy, nyní zcela změnil názor. O současné situaci napsal článek, ve kterém tvrdí, že to, co se děje v Gaze, je "vyhlazovací válka". Varoval, že plán na vytvoření "humanitárního města" pro Palestince by mohl vést k etnické čistce.
Tato tvrzení byla nedávno podpořena i významnými izraelskými lidskoprávními organizacemi, jako jsou B'Tselem a Lékaři za lidská práva, které obvinily Izrael z genocidy. Tato obvinění vedla k mezinárodním reakcím, včetně vyšetřování před Mezinárodním trestním soudem.
Kritika Olmerta, který se ve své době zasazoval o vytváření palestinského státu, ale čelil překážkám, včetně nedůvěry Palestinců v jeho schopnost realizovat dohodu, je dnes stále silnější. "Izrael nemá žádného partnera k jednání," říká Olmert a varuje, že pokračující radikalizace izraelské vlády by mohla vést k anexi Gazy a Západního břehu.
Sám Netanjahu se opakovaně vyjádřil, že proces mírových jednání s Palestinci, jako byl ten v Oslu, považuje za chybu. Jeho vláda se od těchto historických kroků distancuje a odmítá jakékoli ústupky vůči Palestincům. Olmert však stále věří, že existují míroví partneři mezi Palestinci, s nimiž by bylo možné jednat.
Ačkoliv se Netanjahu a jeho koaliční partneři pokoušejí odvrátit kritiku a v některých případech označují obvinění z genocidy a válečných zločinů za antisemitskou propagandu, Olmert varuje, že tento přístup může mít dlouhodobé negativní důsledky nejen pro Izrael, ale i pro celý svět. Na základě současné situace tvrdí, že pokud se situace nezmění, může to vést k dalšímu prohlubování mezinárodní izolace a ztrátě veškeré legitimity Izraele na globální scéně.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Britskou politickou scénou otřásá rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa operací Downing Street, která vyvolala zásadní otázky o budoucnosti premiéra Keira Starmera. McSweeney, který je považován za architekta drtivého vítězství Labouristické strany v roce 2024, odstoupil v neděli v souvislosti s prohlubujícím se skandálem kolem jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Ve svém prohlášení McSweeney přiznal plnou odpovědnost za doporučení Mandelsona do této prestižní role, přestože byly známy jeho problematické vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.