Izrael se ocitá v nelehké situaci, kdy jeho tradiční spojenci, včetně Británie, Francie a Kanady, začínají měnit svůj postoj a plánují uznat palestinský stát. To je pro izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vážným varováním. Podle bývalého izraelského premiéra Ehuda Olmerta, který zastával funkci mezi lety 2006 a 2009, je za současnou izolací Izraele jeho vlastní vláda, která se vydala cestou radikálního pravicového směru.
Olmert varoval, že Izrael se tímto směrem stává "darebácký stát," tedy státem, který je odsouzený a izolovaný na mezinárodní scéně. V rozhovoru pro Politico uvedl, že Izrael, který čelí stále silnější kritice, ztrácí tradiční spojence v západním světě.
Mnohé evropské země, včetně Německa, se dostávají pod tlak, aby zaujaly tvrdší postoj vůči Izraeli v reakci na jeho vojenské operace v Gaze. Německý kancléř Friedrich Merz čelí rostoucímu domácímu tlaku a začíná zvažovat možnost připojit se k jiným členským státům EU, které již vyjádřily kritiku vůči Izraeli.
Netanjahu se dostává do konfliktu i s prezidentem USA Donaldem Trumpem, který v rozporu s izraelským premiérem přiznal, že v Gaze skutečně dochází k hladomoru, přičemž vinu za tento stav přisuzuje radikálnímu hnutí Hamás.
Olmert, který v minulosti hájil Izrael proti obviněním z genocidy, nyní zcela změnil názor. O současné situaci napsal článek, ve kterém tvrdí, že to, co se děje v Gaze, je "vyhlazovací válka". Varoval, že plán na vytvoření "humanitárního města" pro Palestince by mohl vést k etnické čistce.
Tato tvrzení byla nedávno podpořena i významnými izraelskými lidskoprávními organizacemi, jako jsou B'Tselem a Lékaři za lidská práva, které obvinily Izrael z genocidy. Tato obvinění vedla k mezinárodním reakcím, včetně vyšetřování před Mezinárodním trestním soudem.
Kritika Olmerta, který se ve své době zasazoval o vytváření palestinského státu, ale čelil překážkám, včetně nedůvěry Palestinců v jeho schopnost realizovat dohodu, je dnes stále silnější. "Izrael nemá žádného partnera k jednání," říká Olmert a varuje, že pokračující radikalizace izraelské vlády by mohla vést k anexi Gazy a Západního břehu.
Sám Netanjahu se opakovaně vyjádřil, že proces mírových jednání s Palestinci, jako byl ten v Oslu, považuje za chybu. Jeho vláda se od těchto historických kroků distancuje a odmítá jakékoli ústupky vůči Palestincům. Olmert však stále věří, že existují míroví partneři mezi Palestinci, s nimiž by bylo možné jednat.
Ačkoliv se Netanjahu a jeho koaliční partneři pokoušejí odvrátit kritiku a v některých případech označují obvinění z genocidy a válečných zločinů za antisemitskou propagandu, Olmert varuje, že tento přístup může mít dlouhodobé negativní důsledky nejen pro Izrael, ale i pro celý svět. Na základě současné situace tvrdí, že pokud se situace nezmění, může to vést k dalšímu prohlubování mezinárodní izolace a ztrátě veškeré legitimity Izraele na globální scéně.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.