Téměř sto let poté, co byla poprvé popsána, se vědcům konečně podařilo zachytit první potvrzené video kolosální olihně (Mesonychoteuthis hamiltoni) přímo v jejím přirozeném prostředí. Tento průlomový okamžik nastal během výzkumné expedice ve vodách u Jižních Sandwichových ostrovů, kde na hloubce zhruba 600 metrů zaznamenala podmořská kamera mládě tohoto legendárního živočicha.
Video: První záběr živé kolosální olihně | YouTube
Oliheň, která může dorůst až sedmi metrů a vážit půl tuny, patří mezi největší a nejtěžší bezobratlé živočichy planety. Přesto o jejím životním cyklu víme jen velmi málo. Vědecké poznatky až dosud pocházely převážně z nalezených pozůstatků v žaludcích vorvaňů nebo z náhodně ulovených kusů v rybářských sítích.
První záběry byly pořízeny během živého přenosu z robotické podmořské sondy, která byla součástí výzkumné mise Schmidtova oceánského institutu ve spolupráci s iniciativou Ocean Census. Expedice se původně zaměřovala na průzkum mořského dna, nikoliv na sledování olihní ve vodním sloupci – o to překvapivější bylo náhodné spatření tohoto hlubinného tvora.
Ačkoliv se nejprve předpokládalo, že se jedná o příslušníka rodiny průhledných olihní (Cranchiidae), teprve pečlivé zkoumání detailů záznamu umožnilo identifikaci: háčky uprostřed krátkých paží a na koncích delších chapadel potvrdily, že jde skutečně o kolosální oliheň.
Podmořská expedice zároveň připomněla, jak obtížné je sledovat tyto živočichy v jejich přirozeném prostředí. Většina zařízení pro průzkum hlubokého moře je hlučná, rozměrná a při snímání využívá jasného světla – což jsou signály, které zvířata jako kolosální oliheň pravděpodobně aktivně detekují a vyhýbají se jim. Evoluce je totiž vybavila schopností přežít v temném a trojrozměrném světě, kde každý signál může znamenat nebezpečí.
Sledování záznamu bylo pro odborníky i veřejnost mimořádným zážitkem. Mladý jedinec kolosální olihně připomínal skleněnou sochu – jeho tělo bylo téměř průsvitné, s elegantními ploutvemi, duhově lesklýma očima a souměrně roztaženými chapadly. V dospělosti tito hlavonožci přicházejí o průsvitnost a stávají se impozantními predátory, schopnými zdolat i dvoumetrové ryby.
Pozorování zároveň ukazuje, jak málo víme o životě v hlubinách. Přestože oceány pokrývají většinu zemského povrchu a hlubinné prostředí tvoří až 95 % obyvatelného prostoru na planetě, stále zde čekají statisíce dosud neobjevených druhů. Deep-sea fauna nabízí organismy bizarnější než nejodvážnější představivost sci-fi autorů – od živočichů s extrémním sexuálním dimorfismem po kolonie tvořené stovkami jednotlivců s rozdělenými funkcemi.
Expedice, která si kladla za cíl objev nových druhů a biotopů v jižním Atlantiku, tak mimochodem nabídla jeden z nejdůležitějších vizuálních průlomů v historii mořské biologie. Zatímco dříve zůstávala hlubina výsadou vědců a několika specializovaných týmů, dnes se díky přímým přenosům může do objevování neprobádaných hlubin zapojit každý – stačí připojení k internetu.
Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj vrátil nejvyšší polské státní vyznamenání poté, co ho polský prezident tohoto ocenění zbavil. Tímto krokem se znovu rozhořel politicky vyhrocený spor o historii z období druhé světové války. Zelenskyj ve svém příspěvku na sociální síti X vysvětlil, že Ukrajinci věřili, že tento řád patřil ukrajinskému lidu a armádě. Dodal, že ocenění poslal polskému prezidentovi zpět a vyjádřil přesvědčení, že budoucnost potvrdí respekt, který si Ukrajinci zaslouží. Svůj vzkaz doprovodil fotografiemi polského řádu a poštovní stvrzenky potvrzující odeslání zásilky do polské prezidentské kanceláře.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
