Téměř sto let poté, co byla poprvé popsána, se vědcům konečně podařilo zachytit první potvrzené video kolosální olihně (Mesonychoteuthis hamiltoni) přímo v jejím přirozeném prostředí. Tento průlomový okamžik nastal během výzkumné expedice ve vodách u Jižních Sandwichových ostrovů, kde na hloubce zhruba 600 metrů zaznamenala podmořská kamera mládě tohoto legendárního živočicha.
Video: První záběr živé kolosální olihně | YouTube
Oliheň, která může dorůst až sedmi metrů a vážit půl tuny, patří mezi největší a nejtěžší bezobratlé živočichy planety. Přesto o jejím životním cyklu víme jen velmi málo. Vědecké poznatky až dosud pocházely převážně z nalezených pozůstatků v žaludcích vorvaňů nebo z náhodně ulovených kusů v rybářských sítích.
První záběry byly pořízeny během živého přenosu z robotické podmořské sondy, která byla součástí výzkumné mise Schmidtova oceánského institutu ve spolupráci s iniciativou Ocean Census. Expedice se původně zaměřovala na průzkum mořského dna, nikoliv na sledování olihní ve vodním sloupci – o to překvapivější bylo náhodné spatření tohoto hlubinného tvora.
Ačkoliv se nejprve předpokládalo, že se jedná o příslušníka rodiny průhledných olihní (Cranchiidae), teprve pečlivé zkoumání detailů záznamu umožnilo identifikaci: háčky uprostřed krátkých paží a na koncích delších chapadel potvrdily, že jde skutečně o kolosální oliheň.
Podmořská expedice zároveň připomněla, jak obtížné je sledovat tyto živočichy v jejich přirozeném prostředí. Většina zařízení pro průzkum hlubokého moře je hlučná, rozměrná a při snímání využívá jasného světla – což jsou signály, které zvířata jako kolosální oliheň pravděpodobně aktivně detekují a vyhýbají se jim. Evoluce je totiž vybavila schopností přežít v temném a trojrozměrném světě, kde každý signál může znamenat nebezpečí.
Sledování záznamu bylo pro odborníky i veřejnost mimořádným zážitkem. Mladý jedinec kolosální olihně připomínal skleněnou sochu – jeho tělo bylo téměř průsvitné, s elegantními ploutvemi, duhově lesklýma očima a souměrně roztaženými chapadly. V dospělosti tito hlavonožci přicházejí o průsvitnost a stávají se impozantními predátory, schopnými zdolat i dvoumetrové ryby.
Pozorování zároveň ukazuje, jak málo víme o životě v hlubinách. Přestože oceány pokrývají většinu zemského povrchu a hlubinné prostředí tvoří až 95 % obyvatelného prostoru na planetě, stále zde čekají statisíce dosud neobjevených druhů. Deep-sea fauna nabízí organismy bizarnější než nejodvážnější představivost sci-fi autorů – od živočichů s extrémním sexuálním dimorfismem po kolonie tvořené stovkami jednotlivců s rozdělenými funkcemi.
Expedice, která si kladla za cíl objev nových druhů a biotopů v jižním Atlantiku, tak mimochodem nabídla jeden z nejdůležitějších vizuálních průlomů v historii mořské biologie. Zatímco dříve zůstávala hlubina výsadou vědců a několika specializovaných týmů, dnes se díky přímým přenosům může do objevování neprobádaných hlubin zapojit každý – stačí připojení k internetu.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.
Blížící se Vánoce umí být i tíhou. Vyprávět o tom může Veronika Arichteva, která si krátce před svátky opět uvědomila, o co letos přišla. Sympatické herečce v letošním roce zemřel tatínek, následně s manželem Biserem přišli o miminko.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.
Lucie Vondráčková po rozchodu se zápasníkem Zdeňkem Polívkou realizuje další důležitou změnu v osobním životě. Jak vyšlo najevo, herečka a zpěvačka jde doslova o dům dál. A nijak se tím netají.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.