Téměř sto let poté, co byla poprvé popsána, se vědcům konečně podařilo zachytit první potvrzené video kolosální olihně (Mesonychoteuthis hamiltoni) přímo v jejím přirozeném prostředí. Tento průlomový okamžik nastal během výzkumné expedice ve vodách u Jižních Sandwichových ostrovů, kde na hloubce zhruba 600 metrů zaznamenala podmořská kamera mládě tohoto legendárního živočicha.
Video: První záběr živé kolosální olihně | YouTube
Oliheň, která může dorůst až sedmi metrů a vážit půl tuny, patří mezi největší a nejtěžší bezobratlé živočichy planety. Přesto o jejím životním cyklu víme jen velmi málo. Vědecké poznatky až dosud pocházely převážně z nalezených pozůstatků v žaludcích vorvaňů nebo z náhodně ulovených kusů v rybářských sítích.
První záběry byly pořízeny během živého přenosu z robotické podmořské sondy, která byla součástí výzkumné mise Schmidtova oceánského institutu ve spolupráci s iniciativou Ocean Census. Expedice se původně zaměřovala na průzkum mořského dna, nikoliv na sledování olihní ve vodním sloupci – o to překvapivější bylo náhodné spatření tohoto hlubinného tvora.
Ačkoliv se nejprve předpokládalo, že se jedná o příslušníka rodiny průhledných olihní (Cranchiidae), teprve pečlivé zkoumání detailů záznamu umožnilo identifikaci: háčky uprostřed krátkých paží a na koncích delších chapadel potvrdily, že jde skutečně o kolosální oliheň.
Podmořská expedice zároveň připomněla, jak obtížné je sledovat tyto živočichy v jejich přirozeném prostředí. Většina zařízení pro průzkum hlubokého moře je hlučná, rozměrná a při snímání využívá jasného světla – což jsou signály, které zvířata jako kolosální oliheň pravděpodobně aktivně detekují a vyhýbají se jim. Evoluce je totiž vybavila schopností přežít v temném a trojrozměrném světě, kde každý signál může znamenat nebezpečí.
Sledování záznamu bylo pro odborníky i veřejnost mimořádným zážitkem. Mladý jedinec kolosální olihně připomínal skleněnou sochu – jeho tělo bylo téměř průsvitné, s elegantními ploutvemi, duhově lesklýma očima a souměrně roztaženými chapadly. V dospělosti tito hlavonožci přicházejí o průsvitnost a stávají se impozantními predátory, schopnými zdolat i dvoumetrové ryby.
Pozorování zároveň ukazuje, jak málo víme o životě v hlubinách. Přestože oceány pokrývají většinu zemského povrchu a hlubinné prostředí tvoří až 95 % obyvatelného prostoru na planetě, stále zde čekají statisíce dosud neobjevených druhů. Deep-sea fauna nabízí organismy bizarnější než nejodvážnější představivost sci-fi autorů – od živočichů s extrémním sexuálním dimorfismem po kolonie tvořené stovkami jednotlivců s rozdělenými funkcemi.
Expedice, která si kladla za cíl objev nových druhů a biotopů v jižním Atlantiku, tak mimochodem nabídla jeden z nejdůležitějších vizuálních průlomů v historii mořské biologie. Zatímco dříve zůstávala hlubina výsadou vědců a několika specializovaných týmů, dnes se díky přímým přenosům může do objevování neprobádaných hlubin zapojit každý – stačí připojení k internetu.
Dominika Gottová bude až do smrti vnímána jako jedna ze čtyř dcer nejslavnějšího českého zpěváka Karla Gotta. Jako jediná z nich nežije v rodné zemi, ale ve Finsku. Nyní vysvětlila, proč ji neláká život v České republice.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek prohlásil, že má svůj vlastní časový plán pro ukončení války na Ukrajině, přičemž se nechal slyšet, že by byl schopen přesvědčit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zastavil útoky. Uvedl to při setkání s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem v Bílém domě.S
Ve čtvrtek odpoledne proběhlo ve strašnickém krematoriu v Praze poslední rozloučení s Jaromírem Štětinou – bývalým senátorem, europoslancem, novinářem a neúnavným obhájcem lidských práv. Zemřel minulý týden ve věku 82 let po dlouhé nemoci, přičemž podle vyjádření rodiny byla příčinou úmrtí zástava srdce.
Oceánský svět se ocitl na pokraji ekologického kolapsu. Podle nových údajů americké vládní organizace Coral Reef Watch došlo od ledna 2023 k bezprecedentnímu globálnímu vybělení korálových útesů, které postihlo více než 80 % útesových systémů po celém světě. Vědci varují, že planeta vstoupila do „neprobádaných vod“, co se týče dopadu rostoucích teplot oceánů.
Téměř sto let poté, co byla poprvé popsána, se vědcům konečně podařilo zachytit první potvrzené video kolosální olihně (Mesonychoteuthis hamiltoni) přímo v jejím přirozeném prostředí. Tento průlomový okamžik nastal během výzkumné expedice ve vodách u Jižních Sandwichových ostrovů, kde na hloubce zhruba 600 metrů zaznamenala podmořská kamera mládě tohoto legendárního živočicha.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře vystoupil proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a označil ho za jediného člověka, který brání dosažení míru na Ukrajině. Během návštěvy Madagaskaru uvedl, že Putin neustále lže, když tvrdí, že chce ukončit válku, zatímco ruské jednotky nadále bombardují ukrajinská města.
Detekce možné biologické molekuly na exoplanetě K2-18b znovu rozvířila debatu o tom, jak by mohl vypadat život mimo Zemi. Od mikrobů v masivních oceánech pod ledovci Jupiterových měsíců až po nelátkové formy vědomí – nové poznatky ukazují, že mimozemský život může být podstatně odlišnější, než jsme si dosud dokázali představit.
Americký prezident Donald Trump veřejně apeloval na Vladimira Putina, aby ukončil smrtící útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev, které se staly nejkrvavějšími od loňského července. V příspěvku na své sociální síti Truth Social napsal: „Vladimire, přestaň! 5000 vojáků týdně umírá. Uzavřeme mírovou dohodu!“
Více než století po potopení legendárního parníku Titanic přináší nová kniha šokující svědectví o posledních chvílích jeho kapitána Edwarda Johna Smithe. Britský autor Dan E. Parkes se ve své publikaci "Titanic Legacy: The Captain, the Daughter and the Spy" snaží očistit pověst muže, který je po generace obestřen závojem tragického tajemství.
Když udeří hurikány, vlny veder, povodně nebo lesní požáry, většina obětí často pochází z řad seniorů. Zkušenosti z posledních let potvrzují, že právě starší lidé nejčastěji podléhají extrémním klimatickým jevům – a to především kvůli svému zdravotnímu stavu, omezené pohyblivosti a závislosti na pomoci druhých.
V úterý otřásl indickým spravovaným Kašmírem jeden z nejhorších útoků posledních let. V Pahalgamu, jednom z nejmalebnějších turistických míst oblasti, ozbrojenci postříleli nejméně 26 civilistů – převážně turistů, kteří si přijeli odpočinout do údolí, které indická vláda dlouhodobě prezentuje jako bezpečné a stabilizované. Tento čin byl brutální nejen svým rozsahem, ale i symbolikou – narušil obraz návratu k normálnosti, který se Indie snaží o Kašmíru vysílat do světa, píše BBC.
Stojí svět stojí na prahu nové světové války? Názory americké veřejnosti se v posledních letech výrazně proměnily a z původního odhodlání chránit evropskou bezpečnost a bránit Ukrajinu před ruskou agresí se vyvinula lhostejnost, která hraničí s rezignací. Zatímco ještě před deseti lety většina Američanů podporovala NATO a viděla v transatlantické alianci klíčový pilíř vlastní bezpečnosti, dnes se stále častěji mluví o tom, že „Evropu si ať si hlídá sama“.