Téměř sto let poté, co byla poprvé popsána, se vědcům konečně podařilo zachytit první potvrzené video kolosální olihně (Mesonychoteuthis hamiltoni) přímo v jejím přirozeném prostředí. Tento průlomový okamžik nastal během výzkumné expedice ve vodách u Jižních Sandwichových ostrovů, kde na hloubce zhruba 600 metrů zaznamenala podmořská kamera mládě tohoto legendárního živočicha.
Video: První záběr živé kolosální olihně | YouTube
Oliheň, která může dorůst až sedmi metrů a vážit půl tuny, patří mezi největší a nejtěžší bezobratlé živočichy planety. Přesto o jejím životním cyklu víme jen velmi málo. Vědecké poznatky až dosud pocházely převážně z nalezených pozůstatků v žaludcích vorvaňů nebo z náhodně ulovených kusů v rybářských sítích.
První záběry byly pořízeny během živého přenosu z robotické podmořské sondy, která byla součástí výzkumné mise Schmidtova oceánského institutu ve spolupráci s iniciativou Ocean Census. Expedice se původně zaměřovala na průzkum mořského dna, nikoliv na sledování olihní ve vodním sloupci – o to překvapivější bylo náhodné spatření tohoto hlubinného tvora.
Ačkoliv se nejprve předpokládalo, že se jedná o příslušníka rodiny průhledných olihní (Cranchiidae), teprve pečlivé zkoumání detailů záznamu umožnilo identifikaci: háčky uprostřed krátkých paží a na koncích delších chapadel potvrdily, že jde skutečně o kolosální oliheň.
Podmořská expedice zároveň připomněla, jak obtížné je sledovat tyto živočichy v jejich přirozeném prostředí. Většina zařízení pro průzkum hlubokého moře je hlučná, rozměrná a při snímání využívá jasného světla – což jsou signály, které zvířata jako kolosální oliheň pravděpodobně aktivně detekují a vyhýbají se jim. Evoluce je totiž vybavila schopností přežít v temném a trojrozměrném světě, kde každý signál může znamenat nebezpečí.
Sledování záznamu bylo pro odborníky i veřejnost mimořádným zážitkem. Mladý jedinec kolosální olihně připomínal skleněnou sochu – jeho tělo bylo téměř průsvitné, s elegantními ploutvemi, duhově lesklýma očima a souměrně roztaženými chapadly. V dospělosti tito hlavonožci přicházejí o průsvitnost a stávají se impozantními predátory, schopnými zdolat i dvoumetrové ryby.
Pozorování zároveň ukazuje, jak málo víme o životě v hlubinách. Přestože oceány pokrývají většinu zemského povrchu a hlubinné prostředí tvoří až 95 % obyvatelného prostoru na planetě, stále zde čekají statisíce dosud neobjevených druhů. Deep-sea fauna nabízí organismy bizarnější než nejodvážnější představivost sci-fi autorů – od živočichů s extrémním sexuálním dimorfismem po kolonie tvořené stovkami jednotlivců s rozdělenými funkcemi.
Expedice, která si kladla za cíl objev nových druhů a biotopů v jižním Atlantiku, tak mimochodem nabídla jeden z nejdůležitějších vizuálních průlomů v historii mořské biologie. Zatímco dříve zůstávala hlubina výsadou vědců a několika specializovaných týmů, dnes se díky přímým přenosům může do objevování neprobádaných hlubin zapojit každý – stačí připojení k internetu.
Ukrajinská tajná služba zatkla příslušníka armádního letectva, který je podezřelý ze špionáže pro Rusko. Na případ upozornilo Politico. Podle vyšetřovatelů měl poskytovat lokace a letové plány stíhaček, které Ukrajině dodali západní spojenci.
Nejhoršího možného vysvětlení absence Laďky Něrgešové ve vysílání stanice CNN Prima News se dočkali její diváci. Příčinou jsou totiž velmi vážné zdravotní potíže. U moderátorky odhalen nádor na mozku, který si vyžádal operaci a léčbu chemoterapií.
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.