Téměř sto let poté, co byla poprvé popsána, se vědcům konečně podařilo zachytit první potvrzené video kolosální olihně (Mesonychoteuthis hamiltoni) přímo v jejím přirozeném prostředí. Tento průlomový okamžik nastal během výzkumné expedice ve vodách u Jižních Sandwichových ostrovů, kde na hloubce zhruba 600 metrů zaznamenala podmořská kamera mládě tohoto legendárního živočicha.
Video: První záběr živé kolosální olihně | YouTube
Oliheň, která může dorůst až sedmi metrů a vážit půl tuny, patří mezi největší a nejtěžší bezobratlé živočichy planety. Přesto o jejím životním cyklu víme jen velmi málo. Vědecké poznatky až dosud pocházely převážně z nalezených pozůstatků v žaludcích vorvaňů nebo z náhodně ulovených kusů v rybářských sítích.
První záběry byly pořízeny během živého přenosu z robotické podmořské sondy, která byla součástí výzkumné mise Schmidtova oceánského institutu ve spolupráci s iniciativou Ocean Census. Expedice se původně zaměřovala na průzkum mořského dna, nikoliv na sledování olihní ve vodním sloupci – o to překvapivější bylo náhodné spatření tohoto hlubinného tvora.
Ačkoliv se nejprve předpokládalo, že se jedná o příslušníka rodiny průhledných olihní (Cranchiidae), teprve pečlivé zkoumání detailů záznamu umožnilo identifikaci: háčky uprostřed krátkých paží a na koncích delších chapadel potvrdily, že jde skutečně o kolosální oliheň.
Podmořská expedice zároveň připomněla, jak obtížné je sledovat tyto živočichy v jejich přirozeném prostředí. Většina zařízení pro průzkum hlubokého moře je hlučná, rozměrná a při snímání využívá jasného světla – což jsou signály, které zvířata jako kolosální oliheň pravděpodobně aktivně detekují a vyhýbají se jim. Evoluce je totiž vybavila schopností přežít v temném a trojrozměrném světě, kde každý signál může znamenat nebezpečí.
Sledování záznamu bylo pro odborníky i veřejnost mimořádným zážitkem. Mladý jedinec kolosální olihně připomínal skleněnou sochu – jeho tělo bylo téměř průsvitné, s elegantními ploutvemi, duhově lesklýma očima a souměrně roztaženými chapadly. V dospělosti tito hlavonožci přicházejí o průsvitnost a stávají se impozantními predátory, schopnými zdolat i dvoumetrové ryby.
Pozorování zároveň ukazuje, jak málo víme o životě v hlubinách. Přestože oceány pokrývají většinu zemského povrchu a hlubinné prostředí tvoří až 95 % obyvatelného prostoru na planetě, stále zde čekají statisíce dosud neobjevených druhů. Deep-sea fauna nabízí organismy bizarnější než nejodvážnější představivost sci-fi autorů – od živočichů s extrémním sexuálním dimorfismem po kolonie tvořené stovkami jednotlivců s rozdělenými funkcemi.
Expedice, která si kladla za cíl objev nových druhů a biotopů v jižním Atlantiku, tak mimochodem nabídla jeden z nejdůležitějších vizuálních průlomů v historii mořské biologie. Zatímco dříve zůstávala hlubina výsadou vědců a několika specializovaných týmů, dnes se díky přímým přenosům může do objevování neprobádaných hlubin zapojit každý – stačí připojení k internetu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.