Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Vzhledem k tomu, že středa byla ve Venezuele státním svátkem, většina obyvatel se v momentě katastrofy nacházela ve svých domovech nebo na veřejných akcích. Otřesy byly natolik masivní, že je pocítili lidé po celé zemi a také v sousední Kolumbii, která je od epicentra vzdálená stovky kilometrů. Podle videozáznamů z místa a svěectví obyvatel vypukla v ulicích panika, lidé hromadně evakuovali budovy a mnozí z nich zůstali uvězněni v poškozených domech, kde museli čekat na vyproštění záchrannými složkami.
Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová potvrdila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných, přičemž konečná bilance bude s vysokou pravděpodobností ještě výrazně vyšší. Katastrofa zasáhla Venezuelu v mimořádně složité situaci, kdy země prochází hlubokou politickou a finanční krizí, potýká se s hyperinflací a je řízena prozatímní vládou poté, co americké síly začátkem letošního roku zajaly prezidenta Nicoláse Madura. Nejhůře postiženým regionem je pobřežní stát La Guaira, který leží severně od Caracasu a byl oficiálně vyhlášen za zónu katastrofy.
Materiální škody v zemi jsou obrovské. Americká geologická služba (USGS) vydala prostřednictvím systému PAGER nejvyšší červený stupeň varování před rozsáhlými ztrátami na životech a škodami na infrastruktuře s tím, že většina budov v regionu je vůči seizmické činnosti vysoce zranitelná.
V Caracasu a dalších městech se zřítily desítky budov, přičemž v pobřežním městě Macuto byl kompletně zničen velký hotel na nábřeží. Podle organizace NetBlocks došlo v důsledku poškození energetické a telekomunikační sítě k prudkému výpadku internetového připojení, což komplikuje tok informací i samotné záchranné práce.
Vláda v zemi vyhlásila výjimečný stav a zřídila krizový štáb na nejvyšší úrovni, který koordinuje pátrací operace. Na obnovu země bylo vyčleněno počátečních 200 milionů dolarů. Kvůli utrpěným škodám bylo dočasně uzavřeno mezinárodní letiště Simóna Bolívara u Caracasu, na týden se přerušuje školní výuka v celé zemi a zastaven byl i provoz železnic.
Bezpečnostní složky z preventivních důvodů odpojily dodávky plynu do poškozených budov. Do Venezuely již míří mezinárodní humanitární pomoc a specializované záchranné týmy ze Spojených států, Francie, Španělska, Itálie, Švýcarska, Mexika, Salvadoru, Dominikánské republiky či Kataru, přičemž další pomoc nabídly Čína nebo Brazílie.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.