Antibiotika jsou právem považována za jeden z největších objevů v historii medicíny. Jejich nasazení ve 40. letech 20. století znamenalo zásadní průlom v léčbě infekčních nemocí, výrazně zlepšilo lidské zdraví a prodloužilo průměrnou délku života. Dnes se ale antibiotická rezistence stává globální hrozbou, která ohrožuje účinnost léčby mnoha nemocí.
Podle nového vědeckého článku, jehož autory jsou mikrobiologové z Universidad CEU San Pablo, je tato rezistence ale mnohem starší, než se dosud předpokládalo. Bakterie totiž disponovaly obrannými mechanismy dávno předtím, než lidé antibiotika vůbec objevili.
Rezistence vůči antibiotikům není pouze důsledkem jejich nadužívání v medicíně, veterině či zemědělství. Vědci objevili geny antibiotické rezistence u mikroorganismů izolovaných z prostředí, která byla tisíce až miliony let mimo dosah lidské činnosti – například z hlubokých vrstev zemské kůry, mořského dna, starověkých jeskyní nebo věčně zmrzlé půdy (permafrostu).
Například bakterie nalezené v permafrostu starém 30 000 let vykazují téměř stejnou rezistenci jako dnešní patogeny – například vůči antibiotikům β-laktamového typu, tetracyklinům nebo vankomycinu. Dokonce byly objeveny i bakterie odolné vůči antibiotikům v jeskyni Lechuguilla v Novém Mexiku, která byla izolována z vnějšího světa po dobu čtyř milionů let.
Tyto nálezy naznačují, že schopnost bránit se antibiotikům není výsledek moderní doby, ale hluboce zakořeněný evoluční proces. Mnoho dnešních rezistentních mechanismů má původ v dávné minulosti a přežilo díky tomu, že poskytovalo bakteriím výhodu v boji o přežití.
V přírodních podmínkách slouží antibiotika nejen k ničení konkurence, ale také jako signální molekuly, které regulují chování bakterií. Tyto ekologické vztahy vytvořily prostředí, ve kterém se musely mikroorganismy neustále přizpůsobovat. To vedlo k evoluci obranných strategií – tedy i mechanismů rezistence.
Studie naznačují, že přenos genů rezistence mezi bakteriemi probíhá od pradávných dob. Geny se šíří z přírodních zdrojů do lidského prostředí, nejprve k neškodným bakteriím v našem těle a odtud pak k patogenům. Tento proces je náhodný, ale čím více se rezistence vyskytuje v přírodě, tím větší je šance, že se dostane i k lidským bakteriím.
Dnešní antibiotická krize má tedy hluboké kořeny a řešení musí být stejně komplexní. Výzkum starověkých bakterií a mechanismů rezistence poskytuje vědcům cenné informace o tom, jak se obranné strategie vyvíjely a kam mohou směřovat.
Tato historická perspektiva může napomoci vývoji nových přístupů v boji s bakteriálními infekcemi a zlepšit schopnost předvídat budoucí hrozby. Jak kdysi řekl Winston Churchill: „Čím dál vidíme do minulosti, tím dále dohlédneme do budoucnosti.“ V kontextu antibiotické rezistence to platí dvojnásob.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.