Největší objev v historii medicíny selhává. Už miliony let, zjistili vědci v přelomové studii

Léky
Léky, foto: Pixabay
Klára Marková 11. května 2025 14:18
Sdílej:

Antibiotika jsou právem považována za jeden z největších objevů v historii medicíny. Jejich nasazení ve 40. letech 20. století znamenalo zásadní průlom v léčbě infekčních nemocí, výrazně zlepšilo lidské zdraví a prodloužilo průměrnou délku života. Dnes se ale antibiotická rezistence stává globální hrozbou, která ohrožuje účinnost léčby mnoha nemocí.

Podle nového vědeckého článku, jehož autory jsou mikrobiologové z Universidad CEU San Pablo, je tato rezistence ale mnohem starší, než se dosud předpokládalo. Bakterie totiž disponovaly obrannými mechanismy dávno předtím, než lidé antibiotika vůbec objevili.

Rezistence vůči antibiotikům není pouze důsledkem jejich nadužívání v medicíně, veterině či zemědělství. Vědci objevili geny antibiotické rezistence u mikroorganismů izolovaných z prostředí, která byla tisíce až miliony let mimo dosah lidské činnosti – například z hlubokých vrstev zemské kůry, mořského dna, starověkých jeskyní nebo věčně zmrzlé půdy (permafrostu).

Například bakterie nalezené v permafrostu starém 30 000 let vykazují téměř stejnou rezistenci jako dnešní patogeny – například vůči antibiotikům β-laktamového typu, tetracyklinům nebo vankomycinu. Dokonce byly objeveny i bakterie odolné vůči antibiotikům v jeskyni Lechuguilla v Novém Mexiku, která byla izolována z vnějšího světa po dobu čtyř milionů let.

Tyto nálezy naznačují, že schopnost bránit se antibiotikům není výsledek moderní doby, ale hluboce zakořeněný evoluční proces. Mnoho dnešních rezistentních mechanismů má původ v dávné minulosti a přežilo díky tomu, že poskytovalo bakteriím výhodu v boji o přežití.

V přírodních podmínkách slouží antibiotika nejen k ničení konkurence, ale také jako signální molekuly, které regulují chování bakterií. Tyto ekologické vztahy vytvořily prostředí, ve kterém se musely mikroorganismy neustále přizpůsobovat. To vedlo k evoluci obranných strategií – tedy i mechanismů rezistence.

Studie naznačují, že přenos genů rezistence mezi bakteriemi probíhá od pradávných dob. Geny se šíří z přírodních zdrojů do lidského prostředí, nejprve k neškodným bakteriím v našem těle a odtud pak k patogenům. Tento proces je náhodný, ale čím více se rezistence vyskytuje v přírodě, tím větší je šance, že se dostane i k lidským bakteriím.

Dnešní antibiotická krize má tedy hluboké kořeny a řešení musí být stejně komplexní. Výzkum starověkých bakterií a mechanismů rezistence poskytuje vědcům cenné informace o tom, jak se obranné strategie vyvíjely a kam mohou směřovat.

Tato historická perspektiva může napomoci vývoji nových přístupů v boji s bakteriálními infekcemi a zlepšit schopnost předvídat budoucí hrozby. Jak kdysi řekl Winston Churchill: „Čím dál vidíme do minulosti, tím dále dohlédneme do budoucnosti.“ V kontextu antibiotické rezistence to platí dvojnásob.

Témata:
Stalo se