Antibiotika jsou právem považována za jeden z největších objevů v historii medicíny. Jejich nasazení ve 40. letech 20. století znamenalo zásadní průlom v léčbě infekčních nemocí, výrazně zlepšilo lidské zdraví a prodloužilo průměrnou délku života. Dnes se ale antibiotická rezistence stává globální hrozbou, která ohrožuje účinnost léčby mnoha nemocí.
Podle nového vědeckého článku, jehož autory jsou mikrobiologové z Universidad CEU San Pablo, je tato rezistence ale mnohem starší, než se dosud předpokládalo. Bakterie totiž disponovaly obrannými mechanismy dávno předtím, než lidé antibiotika vůbec objevili.
Rezistence vůči antibiotikům není pouze důsledkem jejich nadužívání v medicíně, veterině či zemědělství. Vědci objevili geny antibiotické rezistence u mikroorganismů izolovaných z prostředí, která byla tisíce až miliony let mimo dosah lidské činnosti – například z hlubokých vrstev zemské kůry, mořského dna, starověkých jeskyní nebo věčně zmrzlé půdy (permafrostu).
Například bakterie nalezené v permafrostu starém 30 000 let vykazují téměř stejnou rezistenci jako dnešní patogeny – například vůči antibiotikům β-laktamového typu, tetracyklinům nebo vankomycinu. Dokonce byly objeveny i bakterie odolné vůči antibiotikům v jeskyni Lechuguilla v Novém Mexiku, která byla izolována z vnějšího světa po dobu čtyř milionů let.
Tyto nálezy naznačují, že schopnost bránit se antibiotikům není výsledek moderní doby, ale hluboce zakořeněný evoluční proces. Mnoho dnešních rezistentních mechanismů má původ v dávné minulosti a přežilo díky tomu, že poskytovalo bakteriím výhodu v boji o přežití.
V přírodních podmínkách slouží antibiotika nejen k ničení konkurence, ale také jako signální molekuly, které regulují chování bakterií. Tyto ekologické vztahy vytvořily prostředí, ve kterém se musely mikroorganismy neustále přizpůsobovat. To vedlo k evoluci obranných strategií – tedy i mechanismů rezistence.
Studie naznačují, že přenos genů rezistence mezi bakteriemi probíhá od pradávných dob. Geny se šíří z přírodních zdrojů do lidského prostředí, nejprve k neškodným bakteriím v našem těle a odtud pak k patogenům. Tento proces je náhodný, ale čím více se rezistence vyskytuje v přírodě, tím větší je šance, že se dostane i k lidským bakteriím.
Dnešní antibiotická krize má tedy hluboké kořeny a řešení musí být stejně komplexní. Výzkum starověkých bakterií a mechanismů rezistence poskytuje vědcům cenné informace o tom, jak se obranné strategie vyvíjely a kam mohou směřovat.
Tato historická perspektiva může napomoci vývoji nových přístupů v boji s bakteriálními infekcemi a zlepšit schopnost předvídat budoucí hrozby. Jak kdysi řekl Winston Churchill: „Čím dál vidíme do minulosti, tím dále dohlédneme do budoucnosti.“ V kontextu antibiotické rezistence to platí dvojnásob.
Laďka Něrgešová je už nějaký čas opět součástí týmu, který na Primě pro televizní diváky připravuje zprávy ze šoubyznysu. Snad každý v Česku ví, čím si moderátorka prochází, přesto se sama rozhodla vrátit na obrazovku. A nejen tam. Nemá totiž problém ani vyrazit mezi lidi.
Agáta Hanychová a Pavel Novotný si nedávno vyměnili vzkazy přes média, ale napětí mezi nimi tím ani zdaleka nepominulo. Důkazem jsou nejnovější slova influencerky, která dala jasně najevo, že si za tím, co řekla poprvé, stojí.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se domnívá, že výjimka ze sankcí, kterou v Bílém domě vyjednal jeho maďarský kolega Viktor Orbán, by se měla vztahovat i na Slovensko. Podle Washingtonu jde o výjimku na rok, zatímco Budapešť tvrdí, že je neomezená.
Pražská doprava je a zřejmě už navždy bude budit velké vášně. Do končícího náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti) se nejnověji pustil herec Michal Suchánek. Hřib se ale nedal a rozhodl se reagovat, přičemž Suchánka označil za naivního.
Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v týdnu jako jeden z prvních kroků ve funkci sundal ukrajinskou vlajku ze sněmovní budovy. Stal se terčem kritiky některých občanů i vybraných politiků. Babišův nejbližší spolupracovník Karel Havlíček (ANO) nicméně naznačil, že by ukrajinské vlajky mohly zmizet i z budov dalších státních institucí.
Karel Šíp letos oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Mohl by si tak užívat zcela zaslouženého důchodu, i když televizní diváci by si to nepřáli. Dvacet let už jsou v programovém schématu České televize zvyklí na talk show Všechnopárty. Bude se populární pořad vysílat i v příštím roce?
Předseda hnutí ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš si opět postěžoval na vládu Petra Fialy (ODS) kvůli návrhu státního rozpočtu na příští rok. Podle Babiše v něm chybí desítky miliard na výdaje. Současný kabinet v týdnu podal v souladu s ústavou demisi.
Simona Stašová i její maminka Jiřina Bohdalová mají důvod, proč se těšit na závěr letošního roku. Prvně jmenovaná se stane babičkou a druhá dokonce prababičkou. Simonin syn Vojtěch totiž čeká prvního potomka. Jak se na vnouče těší matka nastávajícího otce?
Až 16 hodin mohou trvat nedělní výpadky dodávek energií na Ukrajině po posledních ruských útocích, uvedla společnost Ukrenergo, která spravuje distribuční síť v zemi. Informoval o tom britský deník Guardian. Energetici budou provádět nezbytné opravy.
Sedm měsíců v týdnu uplynulo od úmrtí všemi milované Anny Slováčkové, která ještě před svým odchodem chtěla určit, co připadne kterému z blízkých. Podle nejnovějších informací ale udělala zásadní chybu.
Každým dnem se blíží prosincový začátek meteorologické zimy, ale výraznější ochlazení nemá nastat ani během příštího víkendu v polovině listopadu. Odpolední maxima vyšplhají až na 13 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská unie se rozhodla pro další zpřísnění vízové politiky vůči ruským občanům. Nově jim už nebudou vydávána víza, která slouží k opakovaným cestám na území členských států. Rusové budou muset žádat o povolení v případě každé cesty do EU.