Největší objev v historii medicíny selhává. Už miliony let, zjistili vědci v přelomové studii

Léky
Léky, foto: Pixabay
Klára Marková 11. května 2025 14:18
Sdílej:

Antibiotika jsou právem považována za jeden z největších objevů v historii medicíny. Jejich nasazení ve 40. letech 20. století znamenalo zásadní průlom v léčbě infekčních nemocí, výrazně zlepšilo lidské zdraví a prodloužilo průměrnou délku života. Dnes se ale antibiotická rezistence stává globální hrozbou, která ohrožuje účinnost léčby mnoha nemocí.

Podle nového vědeckého článku, jehož autory jsou mikrobiologové z Universidad CEU San Pablo, je tato rezistence ale mnohem starší, než se dosud předpokládalo. Bakterie totiž disponovaly obrannými mechanismy dávno předtím, než lidé antibiotika vůbec objevili.

Rezistence vůči antibiotikům není pouze důsledkem jejich nadužívání v medicíně, veterině či zemědělství. Vědci objevili geny antibiotické rezistence u mikroorganismů izolovaných z prostředí, která byla tisíce až miliony let mimo dosah lidské činnosti – například z hlubokých vrstev zemské kůry, mořského dna, starověkých jeskyní nebo věčně zmrzlé půdy (permafrostu).

Například bakterie nalezené v permafrostu starém 30 000 let vykazují téměř stejnou rezistenci jako dnešní patogeny – například vůči antibiotikům β-laktamového typu, tetracyklinům nebo vankomycinu. Dokonce byly objeveny i bakterie odolné vůči antibiotikům v jeskyni Lechuguilla v Novém Mexiku, která byla izolována z vnějšího světa po dobu čtyř milionů let.

Tyto nálezy naznačují, že schopnost bránit se antibiotikům není výsledek moderní doby, ale hluboce zakořeněný evoluční proces. Mnoho dnešních rezistentních mechanismů má původ v dávné minulosti a přežilo díky tomu, že poskytovalo bakteriím výhodu v boji o přežití.

V přírodních podmínkách slouží antibiotika nejen k ničení konkurence, ale také jako signální molekuly, které regulují chování bakterií. Tyto ekologické vztahy vytvořily prostředí, ve kterém se musely mikroorganismy neustále přizpůsobovat. To vedlo k evoluci obranných strategií – tedy i mechanismů rezistence.

Studie naznačují, že přenos genů rezistence mezi bakteriemi probíhá od pradávných dob. Geny se šíří z přírodních zdrojů do lidského prostředí, nejprve k neškodným bakteriím v našem těle a odtud pak k patogenům. Tento proces je náhodný, ale čím více se rezistence vyskytuje v přírodě, tím větší je šance, že se dostane i k lidským bakteriím.

Dnešní antibiotická krize má tedy hluboké kořeny a řešení musí být stejně komplexní. Výzkum starověkých bakterií a mechanismů rezistence poskytuje vědcům cenné informace o tom, jak se obranné strategie vyvíjely a kam mohou směřovat.

Tato historická perspektiva může napomoci vývoji nových přístupů v boji s bakteriálními infekcemi a zlepšit schopnost předvídat budoucí hrozby. Jak kdysi řekl Winston Churchill: „Čím dál vidíme do minulosti, tím dále dohlédneme do budoucnosti.“ V kontextu antibiotické rezistence to platí dvojnásob.

Témata:
Stalo se
Novinky
Donald Trump

Pákistán nominuje Trumpa na Nobelovu cenu

Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.

Novinky
Donald Trump

Jak Trump dospěl k odkladu útoku na Írán? Tentokrát se možná nerozhodoval z placu

Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.

Počasí
Ilustrační foto

Jak moc se počasí skutečně zhoršuje? Nová data překvapila i vědce

Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.

Celebrity
Jiřina Bohdalová

Herečka Jiřina Bohdalová je V NEMOCNICI! Lékaři ji museli operovat!

Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.