Antibiotika jsou právem považována za jeden z největších objevů v historii medicíny. Jejich nasazení ve 40. letech 20. století znamenalo zásadní průlom v léčbě infekčních nemocí, výrazně zlepšilo lidské zdraví a prodloužilo průměrnou délku života. Dnes se ale antibiotická rezistence stává globální hrozbou, která ohrožuje účinnost léčby mnoha nemocí.
Podle nového vědeckého článku, jehož autory jsou mikrobiologové z Universidad CEU San Pablo, je tato rezistence ale mnohem starší, než se dosud předpokládalo. Bakterie totiž disponovaly obrannými mechanismy dávno předtím, než lidé antibiotika vůbec objevili.
Rezistence vůči antibiotikům není pouze důsledkem jejich nadužívání v medicíně, veterině či zemědělství. Vědci objevili geny antibiotické rezistence u mikroorganismů izolovaných z prostředí, která byla tisíce až miliony let mimo dosah lidské činnosti – například z hlubokých vrstev zemské kůry, mořského dna, starověkých jeskyní nebo věčně zmrzlé půdy (permafrostu).
Například bakterie nalezené v permafrostu starém 30 000 let vykazují téměř stejnou rezistenci jako dnešní patogeny – například vůči antibiotikům β-laktamového typu, tetracyklinům nebo vankomycinu. Dokonce byly objeveny i bakterie odolné vůči antibiotikům v jeskyni Lechuguilla v Novém Mexiku, která byla izolována z vnějšího světa po dobu čtyř milionů let.
Tyto nálezy naznačují, že schopnost bránit se antibiotikům není výsledek moderní doby, ale hluboce zakořeněný evoluční proces. Mnoho dnešních rezistentních mechanismů má původ v dávné minulosti a přežilo díky tomu, že poskytovalo bakteriím výhodu v boji o přežití.
V přírodních podmínkách slouží antibiotika nejen k ničení konkurence, ale také jako signální molekuly, které regulují chování bakterií. Tyto ekologické vztahy vytvořily prostředí, ve kterém se musely mikroorganismy neustále přizpůsobovat. To vedlo k evoluci obranných strategií – tedy i mechanismů rezistence.
Studie naznačují, že přenos genů rezistence mezi bakteriemi probíhá od pradávných dob. Geny se šíří z přírodních zdrojů do lidského prostředí, nejprve k neškodným bakteriím v našem těle a odtud pak k patogenům. Tento proces je náhodný, ale čím více se rezistence vyskytuje v přírodě, tím větší je šance, že se dostane i k lidským bakteriím.
Dnešní antibiotická krize má tedy hluboké kořeny a řešení musí být stejně komplexní. Výzkum starověkých bakterií a mechanismů rezistence poskytuje vědcům cenné informace o tom, jak se obranné strategie vyvíjely a kam mohou směřovat.
Tato historická perspektiva může napomoci vývoji nových přístupů v boji s bakteriálními infekcemi a zlepšit schopnost předvídat budoucí hrozby. Jak kdysi řekl Winston Churchill: „Čím dál vidíme do minulosti, tím dále dohlédneme do budoucnosti.“ V kontextu antibiotické rezistence to platí dvojnásob.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.