Spojování se s Elonem Muskem, poradcem prezidenta Donalda Trumpa, a neetické či nezvládnuté využívání umělé inteligence patří mezi nejrizikovější kroky, které mohou firmám vážně poškodit jejich reputaci. Upozorňuje na to nový průzkum mezi více než stovkou mezinárodních expertů na veřejné záležitosti.
Hodnocení provedla Globální rada pro řízení rizik (Global Risk Advisory Council), které předsedala Isabel Guzmanová, bývalá šéfka americké Správy malého podnikání z dob prezidenta Joea Bidena. Výsledky prezentovala firma Global Situation Room se sídlem ve Washingtonu, která se specializuje na krizovou komunikaci.
„Index reputačních rizik přináší jednoznačné varování pro generální ředitele firem,“ uvedl šéf Global Situation Room Brett Bruen. „Pokud promrháte důvěru zákazníků a investorů v těchto oblastech, už se vám ji nemusí podařit získat zpět.“ Zároveň vyzval společnosti, aby zpomalily a rozlišovaly mezi přechodnými trendy a zásadními změnami.
Ze 117 dotazovaných odborníků ze 17 zemí a 58 různých odvětví – mezi nimiž byli bývalí státníci i američtí úředníci – téměř 30 % označilo vazbu na Muska, nebo se stát jeho terčem, za jeden z největších reputačních problémů, které může firma zažít.
Musk, nejbohatší člověk světa, vlastní mimo jiné firmy SpaceX, Tesla a platformu X. Po vítězství Donalda Trumpa ve volbách v listopadu 2024 přispěl na jeho kampaň a následně převzal roli jednoho z hlavních architektů drastických škrtů v rámci Trumpovy „agentury pro vládní efektivitu“, známé pod zkratkou DOGE. Jeho vliv se podle Guzmanové stal „kontroverzně všudypřítomným v mediálním prostoru“.
Tento vývoj odpovídá i výsledkům průzkumu univerzity Quinnipiac, který v březnu ukázal, že 60 % voličů kritizuje způsob, jakým Musk a DOGE zacházejí se zaměstnanci federální vlády. Akcie Tesly kvůli tomu poklesly a objevily se zprávy, že Musk se plánuje postupně stáhnout ze své prominentní role v administrativě.
„V dnešním silně polarizovaném světě má spojení s vlivnými osobnostmi, jako je Musk, zásadní dopad. A ten nelze podceňovat,“ uvedla Guzmanová v doprovodném shrnutí k indexu.
Ještě větší hrozbu pro reputaci značek však představuje nesprávné nebo neetické zacházení s umělou inteligencí. Podle zprávy to zahrnuje například vytváření deepfake videí, šíření dezinformací, zaujatá rozhodnutí či manipulaci s veřejným míněním. Tyto případy jsou prý nejpravděpodobněji zdrojem negativního mediálního pokrytí.
Jeden z anonymních členů rady uvedl: „Pokud firmy AI nepochopí nebo nezvládnou, může mít její dopad destruktivní řetězovou reakci, která už nebude napravitelná.“ Jiný odborník zdůraznil, že společnosti by měly mít politiku pro AI stejně samozřejmou jako pro účetnictví či provozní pravidla.
Třetím největším reputačním rizikem je podle průzkumu ústup od iniciativ diverzity, rovnosti a začlenění (DEI), které mají zajišťovat férové zacházení se všemi skupinami obyvatel. Administrativa prezidenta Trumpa v tomto směru postupuje tvrdě – odstranila DEI opatření z vládních institucí, armády i univerzit. Například Harvard přišel o více než 2 miliardy dolarů z federálních grantů poté, co odmítl DEI agendu zrušit.
Mezi dalších pět největších rizik pro značky se zařadily také protisoutěžní praktiky a obvinění z pomluvy. Právě tyto oblasti byly podle průzkumu označeny jako nejčastější důvody, proč se firmy dostávají do krizové situace v oblasti vztahů s veřejností.
„Tato data nejsou jen čísla – ukazují složitost komunikace, se kterou se dnešní organizace musí potýkat,“ napsala Guzmanová. Dodala, že členové rady očekávají, že počet reputačních hrozeb v nejbližší době ještě poroste.
Mezi členy rady, která průzkum připravila, byli například bývalá islandská ministryně zahraničí Thórdís Kolbrún Reykfjörð Gylfadóttir, šéf public relations Bank of Ireland Paul O’Brien, globální šéf komunikace společnosti DoorDash Taylor Bennett, prezident americké Asociace vývozců a dovozců Eugene Laney a zakladatelka investičního fondu SteelSky Ventures Maria Toler.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.