Spojování se s Elonem Muskem, poradcem prezidenta Donalda Trumpa, a neetické či nezvládnuté využívání umělé inteligence patří mezi nejrizikovější kroky, které mohou firmám vážně poškodit jejich reputaci. Upozorňuje na to nový průzkum mezi více než stovkou mezinárodních expertů na veřejné záležitosti.
Hodnocení provedla Globální rada pro řízení rizik (Global Risk Advisory Council), které předsedala Isabel Guzmanová, bývalá šéfka americké Správy malého podnikání z dob prezidenta Joea Bidena. Výsledky prezentovala firma Global Situation Room se sídlem ve Washingtonu, která se specializuje na krizovou komunikaci.
„Index reputačních rizik přináší jednoznačné varování pro generální ředitele firem,“ uvedl šéf Global Situation Room Brett Bruen. „Pokud promrháte důvěru zákazníků a investorů v těchto oblastech, už se vám ji nemusí podařit získat zpět.“ Zároveň vyzval společnosti, aby zpomalily a rozlišovaly mezi přechodnými trendy a zásadními změnami.
Ze 117 dotazovaných odborníků ze 17 zemí a 58 různých odvětví – mezi nimiž byli bývalí státníci i američtí úředníci – téměř 30 % označilo vazbu na Muska, nebo se stát jeho terčem, za jeden z největších reputačních problémů, které může firma zažít.
Musk, nejbohatší člověk světa, vlastní mimo jiné firmy SpaceX, Tesla a platformu X. Po vítězství Donalda Trumpa ve volbách v listopadu 2024 přispěl na jeho kampaň a následně převzal roli jednoho z hlavních architektů drastických škrtů v rámci Trumpovy „agentury pro vládní efektivitu“, známé pod zkratkou DOGE. Jeho vliv se podle Guzmanové stal „kontroverzně všudypřítomným v mediálním prostoru“.
Tento vývoj odpovídá i výsledkům průzkumu univerzity Quinnipiac, který v březnu ukázal, že 60 % voličů kritizuje způsob, jakým Musk a DOGE zacházejí se zaměstnanci federální vlády. Akcie Tesly kvůli tomu poklesly a objevily se zprávy, že Musk se plánuje postupně stáhnout ze své prominentní role v administrativě.
„V dnešním silně polarizovaném světě má spojení s vlivnými osobnostmi, jako je Musk, zásadní dopad. A ten nelze podceňovat,“ uvedla Guzmanová v doprovodném shrnutí k indexu.
Ještě větší hrozbu pro reputaci značek však představuje nesprávné nebo neetické zacházení s umělou inteligencí. Podle zprávy to zahrnuje například vytváření deepfake videí, šíření dezinformací, zaujatá rozhodnutí či manipulaci s veřejným míněním. Tyto případy jsou prý nejpravděpodobněji zdrojem negativního mediálního pokrytí.
Jeden z anonymních členů rady uvedl: „Pokud firmy AI nepochopí nebo nezvládnou, může mít její dopad destruktivní řetězovou reakci, která už nebude napravitelná.“ Jiný odborník zdůraznil, že společnosti by měly mít politiku pro AI stejně samozřejmou jako pro účetnictví či provozní pravidla.
Třetím největším reputačním rizikem je podle průzkumu ústup od iniciativ diverzity, rovnosti a začlenění (DEI), které mají zajišťovat férové zacházení se všemi skupinami obyvatel. Administrativa prezidenta Trumpa v tomto směru postupuje tvrdě – odstranila DEI opatření z vládních institucí, armády i univerzit. Například Harvard přišel o více než 2 miliardy dolarů z federálních grantů poté, co odmítl DEI agendu zrušit.
Mezi dalších pět největších rizik pro značky se zařadily také protisoutěžní praktiky a obvinění z pomluvy. Právě tyto oblasti byly podle průzkumu označeny jako nejčastější důvody, proč se firmy dostávají do krizové situace v oblasti vztahů s veřejností.
„Tato data nejsou jen čísla – ukazují složitost komunikace, se kterou se dnešní organizace musí potýkat,“ napsala Guzmanová. Dodala, že členové rady očekávají, že počet reputačních hrozeb v nejbližší době ještě poroste.
Mezi členy rady, která průzkum připravila, byli například bývalá islandská ministryně zahraničí Thórdís Kolbrún Reykfjörð Gylfadóttir, šéf public relations Bank of Ireland Paul O’Brien, globální šéf komunikace společnosti DoorDash Taylor Bennett, prezident americké Asociace vývozců a dovozců Eugene Laney a zakladatelka investičního fondu SteelSky Ventures Maria Toler.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.