V roce 2025 se vědcům, historikům a archeologům podařilo s využitím nejmodernějších technologií rozluštit několik záhad, které lidstvo trápily po celá desetiletí i staletí. Od analýzy DNA z dob napoleonských válek až po CT skeny barokních mumií – věda letos opět přepsala naše chápání historie.
K objevení ohně došlo mnohem, mnohem dřív
Lidé ovládli umění vytvořit oheň před 400 000 lety, tedy téměř o 350 000 let dříve, než se dosud myslelo, uvádí průlomový objev. Je známo, že lidé používali přírodní oheň před více než milionem let, ale dosud nejstarší jednoznačný příklad zakládání ohňů lidmi pocházel z naleziště v severní Francii, které se datuje do doby před 50 000 lety.
Nejnovější důkazy, mezi nimiž je i kousek spálené hlíny a ohněm popraskané ruční sekery, přesvědčivě svědčí o tom, že lidé začali vyrábět oheň mnohem dříve, v době, kdy se velikost mozku blížila modernímu lidskému rozsahu a některé druhy se rozšiřovaly do drsnějšího severního podnebí, včetně Británie.
„Neandrtálci rozdělávali oheň v Británii asi před 400 000 lety,“ uvedl profesor Chris Stringer z Přírodovědného muzea a člen týmu, který stojí za zjištěním. „Náš druh se samozřejmě vyvíjel v Africe, zatímco tito lidé žili v Británii a Evropě. Domníváme se, že i náš druh by tyto znalosti měl, ale ve skutečnosti pro to nemáme důkazy.“
Tajemství rakouské mumie odhaleno
V malé rakouské vesnici St. Thomas am Blasenstein byla v kryptě od 18. století uchovávána mumie muže známého jako „vzduchem vysušený kaplan“. Tělo bylo natolik zachovalé, že se o něm šířily legendy o zázračných léčivých schopnostech, ale i spekulace o otravě.
Díky rekonstrukci krypty po úniku vody mohli vědci letos tělo podrobit CT skenům a radiokarbonovému datování. Tým zjistil, že jde o šlechtice Franze Xavera Sidlera von Rosenegga, který působil jako vikář. Vědci nejen vyvrátili teorii o otravě, ale objevili také unikátní, dříve nepopsanou metodu balzamování a vysvětlili přítomnost skleněného objektu nalezeného uvnitř těla.
Otisky prstů na lodi z doby železné
Loď z Hjortspringu, která je vystavena v Národním muzeu v Kodani, byla nalezena ve 20. letech minulého století v bažině na ostrově Als. Plavidlo staré 2 400 let bylo naloženo zbraněmi, což naznačovalo útok válečníků. Až letos se však podařilo zjistit, odkud plavidlo skutečně pocházelo.
Nová analýza materiálů ukázala, že loď urazila mnohem delší trasu, než se předpokládalo, což potvrzuje, že útok byl pečlivě plánovaný. Průlomovým nálezem se stal částečný lidský otisk prstu nalezený v dehtových zbytcích lodi. Ten představuje přímé spojení s konkrétním členem posádky, což je v archeologii tohoto období naprostá rarita.
Tragédie Napoleonovy armády
Když Napoleon Bonaparte v roce 1812 vtrhl do Ruska s armádou čítající půl milionu mužů, domů se vrátily jen desítky tisíc. Tradičně se za příčiny úhynu považovaly mrazy, hlad a epidemie skvrnitého tyfu. Letošní analýza DNA ze zubů padlých vojáků však odhalila další viníky.
Tým vědců z estonské univerzity v Tartu objevil stopy bakterií Salmonella enterica a Borrelia recurrentis. Tyto patogeny způsobují paratyfus a návratnou horečku. Ukázalo se tedy, že Napoleonovo vojsko nedecimovala jen jedna infekce, ale kombinace několika smrtelných nemocí zároveň.
Vlčata z doby ledové: Nejsou to psi
V severní Sibiři byly v letech 2011 a 2015 nalezeny dvě dokonale zachovalé mumie štěňat staré 14 000 let, kterým se přezdívá „Tumat Puppies“. Díky permafrostu se dochovala srst i obsah žaludku. Dlouho se spekulovalo, zda nejde o první domestikované psy, kteří žili v blízkosti lidí.
Genetická analýza z roku 2025 však toto spojení vyvrátila. Výzkum potvrdil, že šlo o čistokrevná vlčata, která s lidmi nepřišla do kontaktu. Tento objev komplikuje snahy vědců určit přesný moment, kdy se z vlků stali věrní společníci lidí.
Velikonoční ostrov
Analýza lomů na Rapa Nui odhalila techniky, jakými Polynésané tesali a přepravovali gigantické sochy moai.
Záhada Pompejí
Archeologové objevili kamenné schodiště, které umožnilo digitálně zrekonstruovat panorama města před výbuchem Vesuvu v roce 79 n. l.
Původ brambor
Studie ukázala, že tato klíčová plodina vznikla náhodným křížením s divokým rajčetem před miliony let.
Identifikace sopky
Vědci konečně určili konkrétní sopku, jejíž erupce v roce 1831 způsobila celosvětové ochlazení Země.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
