V roce 2025 se vědcům, historikům a archeologům podařilo s využitím nejmodernějších technologií rozluštit několik záhad, které lidstvo trápily po celá desetiletí i staletí. Od analýzy DNA z dob napoleonských válek až po CT skeny barokních mumií – věda letos opět přepsala naše chápání historie.
K objevení ohně došlo mnohem, mnohem dřív
Lidé ovládli umění vytvořit oheň před 400 000 lety, tedy téměř o 350 000 let dříve, než se dosud myslelo, uvádí průlomový objev. Je známo, že lidé používali přírodní oheň před více než milionem let, ale dosud nejstarší jednoznačný příklad zakládání ohňů lidmi pocházel z naleziště v severní Francii, které se datuje do doby před 50 000 lety.
Nejnovější důkazy, mezi nimiž je i kousek spálené hlíny a ohněm popraskané ruční sekery, přesvědčivě svědčí o tom, že lidé začali vyrábět oheň mnohem dříve, v době, kdy se velikost mozku blížila modernímu lidskému rozsahu a některé druhy se rozšiřovaly do drsnějšího severního podnebí, včetně Británie.
„Neandrtálci rozdělávali oheň v Británii asi před 400 000 lety,“ uvedl profesor Chris Stringer z Přírodovědného muzea a člen týmu, který stojí za zjištěním. „Náš druh se samozřejmě vyvíjel v Africe, zatímco tito lidé žili v Británii a Evropě. Domníváme se, že i náš druh by tyto znalosti měl, ale ve skutečnosti pro to nemáme důkazy.“
Tajemství rakouské mumie odhaleno
V malé rakouské vesnici St. Thomas am Blasenstein byla v kryptě od 18. století uchovávána mumie muže známého jako „vzduchem vysušený kaplan“. Tělo bylo natolik zachovalé, že se o něm šířily legendy o zázračných léčivých schopnostech, ale i spekulace o otravě.
Díky rekonstrukci krypty po úniku vody mohli vědci letos tělo podrobit CT skenům a radiokarbonovému datování. Tým zjistil, že jde o šlechtice Franze Xavera Sidlera von Rosenegga, který působil jako vikář. Vědci nejen vyvrátili teorii o otravě, ale objevili také unikátní, dříve nepopsanou metodu balzamování a vysvětlili přítomnost skleněného objektu nalezeného uvnitř těla.
Otisky prstů na lodi z doby železné
Loď z Hjortspringu, která je vystavena v Národním muzeu v Kodani, byla nalezena ve 20. letech minulého století v bažině na ostrově Als. Plavidlo staré 2 400 let bylo naloženo zbraněmi, což naznačovalo útok válečníků. Až letos se však podařilo zjistit, odkud plavidlo skutečně pocházelo.
Nová analýza materiálů ukázala, že loď urazila mnohem delší trasu, než se předpokládalo, což potvrzuje, že útok byl pečlivě plánovaný. Průlomovým nálezem se stal částečný lidský otisk prstu nalezený v dehtových zbytcích lodi. Ten představuje přímé spojení s konkrétním členem posádky, což je v archeologii tohoto období naprostá rarita.
Tragédie Napoleonovy armády
Když Napoleon Bonaparte v roce 1812 vtrhl do Ruska s armádou čítající půl milionu mužů, domů se vrátily jen desítky tisíc. Tradičně se za příčiny úhynu považovaly mrazy, hlad a epidemie skvrnitého tyfu. Letošní analýza DNA ze zubů padlých vojáků však odhalila další viníky.
Tým vědců z estonské univerzity v Tartu objevil stopy bakterií Salmonella enterica a Borrelia recurrentis. Tyto patogeny způsobují paratyfus a návratnou horečku. Ukázalo se tedy, že Napoleonovo vojsko nedecimovala jen jedna infekce, ale kombinace několika smrtelných nemocí zároveň.
Vlčata z doby ledové: Nejsou to psi
V severní Sibiři byly v letech 2011 a 2015 nalezeny dvě dokonale zachovalé mumie štěňat staré 14 000 let, kterým se přezdívá „Tumat Puppies“. Díky permafrostu se dochovala srst i obsah žaludku. Dlouho se spekulovalo, zda nejde o první domestikované psy, kteří žili v blízkosti lidí.
Genetická analýza z roku 2025 však toto spojení vyvrátila. Výzkum potvrdil, že šlo o čistokrevná vlčata, která s lidmi nepřišla do kontaktu. Tento objev komplikuje snahy vědců určit přesný moment, kdy se z vlků stali věrní společníci lidí.
Velikonoční ostrov
Analýza lomů na Rapa Nui odhalila techniky, jakými Polynésané tesali a přepravovali gigantické sochy moai.
Záhada Pompejí
Archeologové objevili kamenné schodiště, které umožnilo digitálně zrekonstruovat panorama města před výbuchem Vesuvu v roce 79 n. l.
Původ brambor
Studie ukázala, že tato klíčová plodina vznikla náhodným křížením s divokým rajčetem před miliony let.
Identifikace sopky
Vědci konečně určili konkrétní sopku, jejíž erupce v roce 1831 způsobila celosvětové ochlazení Země.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.