Tragický případ jedenáctiletého chlapce ze Slovenska, který v červnu zemřel po nakažení smrtící amébou Naegleria fowleri, vyvolal otázky ohledně bezpečnosti koupání. Přesto hygienici v České republice uklidňují veřejnost – podle nich tuzemská koupaliště nepředstavují riziko a není důvod k obavám.
Chlapec se pravděpodobně nakazil při koupání v přírodním koupališti, následkem čehož došlo k vážnému poškození jeho mozku. Šlo o velmi vzácný případ infekce tzv. „mozkožravou amébou“, která způsobuje onemocnění známé jako naeglerióza. Ta je smrtelná a dochází při ní k rozkladu mozkové tkáně. K nákaze však nedochází pouhým stykem s kontaminovanou vodou – nebezpečí nastává tehdy, když se voda dostane hluboko do nosní dutiny.
Podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) jsou podmínky v české přírodě pro přežití tohoto parazita velmi nepříznivé, uvedly Hospodářské noviny. Většina přírodních koupališť se v zimě výrazně ochladí a běžná teplota vody v létě zdaleka nedosahuje hodnot, které by amébě vyhovovaly. K životu potřebuje voda teplotu kolem 35 °C. V umělých koupalištích je navíc pravidelně používána dezinfekce, která amébu spolehlivě ničí.
Proto se výskyt této améby v českých vodách rutinně nesleduje – současná legislativa jej nevyžaduje. Hygienici by k testování přistoupili pouze v případě podezření na výskyt onemocnění. Výjimku tvoří specifické lokality, jako jsou termální prameny nebo výpustě teplé vody z elektráren, kde teplota vody zůstává vyšší i po celý rok. V těchto místech bývá koupání zpravidla zakázáno, i kvůli historickému případu z 80. let, kdy došlo k úmrtí.
Ministerstvo zdravotnictví neuvažuje o změnách v kontrolách kvality vody. Podle mluvčího Ondřeje Jakoba současné postupy dostatečně eliminují jakékoli riziko, ať už jde o přírodní vody nebo bazény.
Přesto odborníci nabádají k opatrnosti. SZÚ doporučuje při koupání ve volné přírodě nevdechovat vodu nosem, používat nosní klip a vyvarovat se mělkých a teplejších vod. Při pobytu v termálních pramenech je vhodné držet hlavu nad hladinou.
Améba Naegleria fowleri je celosvětově vzácný patogen – od 60. let bylo zaznamenáno necelých 500 případů, nejvíce v USA a Pákistánu. V Česku se onemocnění objevilo naposledy v 60. letech minulého století, kdy zemřelo 16 lidí po koupání v špatně udržovaném bazénu v Ústí nad Labem.
I když je onemocnění smrtící, pravděpodobnost nákazy je extrémně nízká a běžné koupání v Česku představuje minimální riziko.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.
Hlavní americké televizní stanice pozastavily společné vysílání z akcí prezidenta Donalda Trumpa v reakci na to, že zástupci stanic CNN, MS NOW a portálu Politico dostali zákaz vstupu do Bílého domu.
Podle amerických představitelů a mezinárodních zpravodajských zdrojů, na které se odkazuje stanice CNN, mohly ruské špionážní satelity pomoci Íránu k přesnějšímu zasažení amerických cílů na Blízkém východě. Přesně čtrnáct ruských družic se totiž pohybovalo nad americkou vojenskou základnou v Saudské Arábii pouhé dva dny před rozsáhlým íránským útokem.
Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.