Tragický případ jedenáctiletého chlapce ze Slovenska, který v červnu zemřel po nakažení smrtící amébou Naegleria fowleri, vyvolal otázky ohledně bezpečnosti koupání. Přesto hygienici v České republice uklidňují veřejnost – podle nich tuzemská koupaliště nepředstavují riziko a není důvod k obavám.
Chlapec se pravděpodobně nakazil při koupání v přírodním koupališti, následkem čehož došlo k vážnému poškození jeho mozku. Šlo o velmi vzácný případ infekce tzv. „mozkožravou amébou“, která způsobuje onemocnění známé jako naeglerióza. Ta je smrtelná a dochází při ní k rozkladu mozkové tkáně. K nákaze však nedochází pouhým stykem s kontaminovanou vodou – nebezpečí nastává tehdy, když se voda dostane hluboko do nosní dutiny.
Podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) jsou podmínky v české přírodě pro přežití tohoto parazita velmi nepříznivé, uvedly Hospodářské noviny. Většina přírodních koupališť se v zimě výrazně ochladí a běžná teplota vody v létě zdaleka nedosahuje hodnot, které by amébě vyhovovaly. K životu potřebuje voda teplotu kolem 35 °C. V umělých koupalištích je navíc pravidelně používána dezinfekce, která amébu spolehlivě ničí.
Proto se výskyt této améby v českých vodách rutinně nesleduje – současná legislativa jej nevyžaduje. Hygienici by k testování přistoupili pouze v případě podezření na výskyt onemocnění. Výjimku tvoří specifické lokality, jako jsou termální prameny nebo výpustě teplé vody z elektráren, kde teplota vody zůstává vyšší i po celý rok. V těchto místech bývá koupání zpravidla zakázáno, i kvůli historickému případu z 80. let, kdy došlo k úmrtí.
Ministerstvo zdravotnictví neuvažuje o změnách v kontrolách kvality vody. Podle mluvčího Ondřeje Jakoba současné postupy dostatečně eliminují jakékoli riziko, ať už jde o přírodní vody nebo bazény.
Přesto odborníci nabádají k opatrnosti. SZÚ doporučuje při koupání ve volné přírodě nevdechovat vodu nosem, používat nosní klip a vyvarovat se mělkých a teplejších vod. Při pobytu v termálních pramenech je vhodné držet hlavu nad hladinou.
Améba Naegleria fowleri je celosvětově vzácný patogen – od 60. let bylo zaznamenáno necelých 500 případů, nejvíce v USA a Pákistánu. V Česku se onemocnění objevilo naposledy v 60. letech minulého století, kdy zemřelo 16 lidí po koupání v špatně udržovaném bazénu v Ústí nad Labem.
I když je onemocnění smrtící, pravděpodobnost nákazy je extrémně nízká a běžné koupání v Česku představuje minimální riziko.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.