Navzdory bouřlivé rétorice Donalda Trumpa a historicky nejhlubší politické krizi uvnitř Severoatlantické aliance zůstává NATO funkčním a v jádru pevným svazkem. Současné napětí, které vyvolalo americké vojenské tažení v Íránu a následné zablokování strategického Hormuzského průlivu, sice vážně otřásá vzájemnou důvěrou, ovšem k reálnému rozpadu spojenectví má Aliance podle odborníků stále daleko.
Prezident Trump v poslední době stupňuje tlak na evropské partnery, které obviňuje z nedostatku loajality. Na své sociální síti Truth Social nešetří ostrými výrazy a vyčítá Evropě, že „nebyla u toho“, když Spojené státy potřebovaly pomoc se zajištěním námořních cest. Tato nevraživost se naplno projevila během středečního jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Bílém domě, které diplomatické zdroje popisují jako katastrofální a plné vzájemného osočování.
Mark Rutte se však snaží situaci uklidnit a volí k tomu netradiční strategii. Ve svých projevech připouští, že evropští spojenci byli při podpoře amerických operací v Íránu příliš pomalí, ačkoliv s nimi Washington tento postup předem příliš nekonzultoval. Rutte paradoxně tvrdí, že Trumpův nátlak je pro Alianci prospěšný, protože donutil Evropu pochopit, že své hodnoty musí podložit reálnou vojenskou silou. To dokládá i nový ambiciózní závazek členských zemí vynakládat na obranu 5 % HDP do roku 2035.
Na druhou stranu analytici, mezi nimiž je i uznávaný historik Francis Fukuyama, pro The Guardian varují před dlouhodobými škodami. Trumpova zpochybňování aliančních závazků totiž ničí to nejcennější – odstrašující účinek NATO. Pokud spojenci i nepřátelé pochybují o ochotě USA přijít ostatním na pomoc, ztrácí spojenectví svou váhu. Navíc Trumpovy agresivní hrozby o zničení íránské civilizace jsou v příkrém rozporu s demokratickými hodnotami, na kterých byla Aliance v roce 1949 vybudována.
Další vrstvu nejistoty přidávají Trumpovy excentrické požadavky, jako je snaha o odkoupení Grónska od Dánska. Evropští diplomaté se tak stále častěji ptají, zda se Spojené státy neproměnily v mocnost, která hraje čistě bezohlednou realpolitiku po vzoru Ruska či Číny. Podle Charlese Kupchana z Rady pro mezinárodní vztahy jsou nyní spojenci nuceni pochybovat o spolehlivosti USA, které procházejí obdobím hluboké vnitřní nepředvídatelnosti.
I přes tyto politické otřesy je však úplný odchod USA z NATO považován za nepravděpodobný. Spojené státy mají v Evropě rozmístěno 80 000 vojáků a provozují zde klíčové základny, které jsou nezbytné pro udržení jejich globálního vlivu. Pro Trumpovu administrativu je evropský prostor strategicky příliš cenný na to, aby jej vyklidila, bez ohledu na neustálé stížnosti na „černé pasažéry“, kteří podle Washingtonu neplatí za svou obranu dostatečně.
Bezpečnostní experti navíc upozorňují, že Evropa si příliš hlasitý odpor vůči Trumpovi nemůže dovolit. Kristine Berzina z German Marshall Fund připomíná, že tváří v tvář agresivnímu Rusku na východních hranicích se evropské země bez americké síly neobejdou. Státy jako Polsko nebo pobaltské republiky by bez americké přítomnosti čelily přímému ohrožení, které evropské armády samy o sobě nedokážou zastavit.
NATO se tak aktuálně nachází v pozoruhodném paradoxu: zatímco vojenská a technická spolupráce mezi armádami je na historickém maximu, politické vztahy prožívají nejtěžší časy za posledních 77 let. Přestože se objevují mnohé „nekrology“ Aliance, spojenectví je stále příliš funkční a pro obě strany nepostradatelné. NATO sice utrží hluboké politické šrámy, ale jeho fyzické přežití zůstává v zájmu bezpečnosti celého západního světa.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Krátkodobé ubytování přes Airbnb, Booking a Expedia v Česku dál roste. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl počet přenocování meziročně o 9,3 procenta, zatímco v celé Evropské unii o 5,3 procenta. Česko tak rostlo výrazně rychleji než evropský průměr.
Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.
Nové technické omezení satelitní sítě Starlink, které přes noc zavedla společnost SpaceX v čele s Elonem Muskem, zkomplikovalo ukrajinské operace na frontové linii. Poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov upozornil, že systémy nyní neumožňují stabilní připojení k internetu zařízením pohybujícím se rychlostí vyšší než sto šedesát kilometrů v hodině. Podle jeho slov o tomto kroku ukrajinská strana nebyla předem informována a neočekávané restrikce ihned vedly ke zmaření řady důležitých vojenských misí.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.
Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.