Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vyvíjejí intenzivní tlak na NATO, aby výrazně omezilo své zahraniční aktivity a vrátilo se ke svým kořenům. Tato nová strategie, interně označovaná jako „návrat k továrnímu nastavení“, má za cíl transformovat Alianci zpět na čistě euroatlantický obranný pakt. Podle informací diplomatů pro server Politico Washington prosazuje ukončení klíčové výcvikové mise v Iráku a výrazné omezení mírových operací v Kosovu.
Tento posun reflektuje vizi administrativy o „NATO 3.0“, kterou nedávno představil náměstek ministra obrany Elbridge Colby. Podle této doktríny nemůže být každá mise prioritou a Aliance se musí soustředit na odstrašování a obranu v klíčovém regionu, namísto globálního krizového managementu.
USA plánují ukončit misi v Iráku, zaměřenou na posilování tamních bezpečnostních složek, již v září letošního roku. Tento krok souvisí i s dřívější dohodou o stažení 2 500 amerických vojáků ze země v rámci Trumpova slibu ukončit „nekonečné války“.
Evropští spojenci však vyjadřují nad tímto vývojem značné znepokojení. Zejména uvažované oslabení mise KFOR v Kosovu, která v regionu působí od roku 1999, vyvolává obavy z destabilizace západního Balkánu a posílení srbského separatismu.
Diplomaté upozorňují, že bez přítomnosti Aliance mohou konflikty v této oblasti eskalovat velmi rychle. Zatímco USA tlačí na redukci, většina ostatních 32 členů se přiklání k pozvolnějšímu postupu nebo zachování alespoň menšího kontingentu.
Dalším projevem nové americké politiky je snaha omezit účast partnerských zemí na nadcházejícím summitu v Ankaře, který se koná v červenci 2026. Washington prosazuje, aby Ukrajina a čtyři partneři z Indo-Pacifiku – Austrálie, Nový Zéland, Japonsko a Jižní Korea – nebyli zváni na formální jednání lídrů. Místo toho by se měli účastnit pouze doprovodných akcí. Tento krok má vyslat jasný signál, že NATO se vrací ke svým primárním úkolům obrany členských států.
Úsporná opatření a tlak na efektivitu vedly také k návrhu zrušit tradiční veřejné fórum, které summity obvykle doprovází. Místo něj by se mělo uskutečnit pouze fórum obranného průmyslu.
Úředníci NATO tento krok zdůvodňují nedostatkem zdrojů, diplomaté v tom však vidí nepřímý vliv Washingtonu, který dlouhodobě prosazuje snižování příspěvků pro mezinárodní organizace. Podle kritiků však omezení veřejné komunikace v době rostoucích nákladů na obranu Alianci poškozuje.
Celý proces transformace probíhá pod taktovkou generálního tajemníka Marka Rutteho, který se snaží o restrukturalizaci organizace tak, aby vyhovovala novým požadavkům USA a zároveň udržela soudržnost evropských členů.
Zatímco USA si ponechávají kontrolu nad strategickými uzly a námořním velením, Evropané přebírají větší operační odpovědnost v sousedních regionech. O budoucím směřování Aliance a definitivním osudu misí v Iráku a Kosovu se bude rozhodovat v nejbližších měsících.
Politický osud vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penové se rozhodne v úterý, kdy pařížský odvolací soud vynese verdikt ohledně její způsobilosti kandidovat v prezidentských volbách v roce 2027.
Tento víkend uplynulo čtvrt tisíciletí od chvíle, kdy se ve Filadelfii sešel Druhý kontinentální kongres zastupující třináct kolonií, aby podepsal Deklaraci nezávislosti. Válka s Británií sice v té době běžela už přes rok a trvala ještě dalších sedm let, ale 4. července 1776 se zrodily Spojené státy americké.
Světové oceány za sebou mají celý rok bezprecedentního horka, během něhož byl každý jediný den překonán nový teplotní rekord. Údaje Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a nástroje Climate Reanalyzer Mainské univerzity ukazují, že povrchové teploty globálního oceánu začaly bořit denní maxima v polovině března loňského roku.
Hluboko pod nekonečnou bílou plání Antarktidy, nedaleko odlehlé francouzsko-italské výzkumné stanice Concordia, vznikl unikátní archiv světové klimatické paměti. Nejedná se o žádnou stavbu z oceli či betonu, nenašli byste tu ani hučící mrazáky nebo složité zabezpečovací systémy. Tato bezpečná svatyně byla vyhloubena přímo do zhutněného sněhu v hloubce deseti metrů pod povrchem.
Americký prezident Donald Trump výrazně proměnil Severoatlantickou alianci, když z původního spojenectví postaveného na sdílených demokratických hodnotách vytvořil transakční model zaměřený na obchod a byznys.
Švédský ostrov Gotland, ležící na strategickém místě v Baltském moři, prochází v reakci na rostoucí napětí ve vztazích s Ruskem rychlým procesem remilitarizace. Zatímco ještě v roce 2005 byl poslední vojenský pluk na ostrově zrušen, v současnosti se zde stovky mladých branců připravují na možnou obranu území.
Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, přičemž k tomu podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly objasnit dva roky starou záhadu, která začala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony.
Ukrajinské obranné síly provedly v neděli rozsáhlý koordinovaný úder zaměřený na klíčovou ruskou vojenskou infrastrukturu a logistické uzly na okupovaných územích.
V Teheránu byly zahájeny rozsáhlé smuteční obřady za bývalého íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a čtyři další členy jeho rodiny. Smutečních ceremonií v rozlehlém náboženském komplexu Mosalla imáma Chomejního se účastní obrovské davy lidí. Íránská státní televize odvysílala záběry tří Chameneího synů, kterými jsou Mostafá, Mejsam a Masúd, jak se modlí u vystavených rakví.
Francie s napětím očekává úterní soudní verdikt, který rozhodne o tom, zda se nacionalistická lídryně Marine Le Penová bude moci zúčastnit prezidentských voleb. Sázky jsou mimořádně vysoké, neboť nejnovější průzkumy veřejného mínění naznačují, že tato sedmapadesátiletá předsedkyně strany Národní sdružení (RN) má velmi dobrou pozici stát se příští hlavou státu.
Ruský prezident Vladimir Putin dlouhé čtyři roky úspěšně chránil domácí obyvatelstvo před ekonomickými dopady konfliktu na Ukrajině. Tato situace se však nyní zásadně mění. Nedávné ukrajinské útoky pomocí bezpilotních letounů a balistických raket, které cílily na klíčovou energetickou infrastrukturu, vyvolaly v Rusku bezprostřední a čím dál ostřejší palivovou krizi. Z minoritní nepříjemnosti se tak stal problém, který již většina Rusů nemůže ignorovat.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.