Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vyvíjejí intenzivní tlak na NATO, aby výrazně omezilo své zahraniční aktivity a vrátilo se ke svým kořenům. Tato nová strategie, interně označovaná jako „návrat k továrnímu nastavení“, má za cíl transformovat Alianci zpět na čistě euroatlantický obranný pakt. Podle informací diplomatů pro server Politico Washington prosazuje ukončení klíčové výcvikové mise v Iráku a výrazné omezení mírových operací v Kosovu.
Tento posun reflektuje vizi administrativy o „NATO 3.0“, kterou nedávno představil náměstek ministra obrany Elbridge Colby. Podle této doktríny nemůže být každá mise prioritou a Aliance se musí soustředit na odstrašování a obranu v klíčovém regionu, namísto globálního krizového managementu.
USA plánují ukončit misi v Iráku, zaměřenou na posilování tamních bezpečnostních složek, již v září letošního roku. Tento krok souvisí i s dřívější dohodou o stažení 2 500 amerických vojáků ze země v rámci Trumpova slibu ukončit „nekonečné války“.
Evropští spojenci však vyjadřují nad tímto vývojem značné znepokojení. Zejména uvažované oslabení mise KFOR v Kosovu, která v regionu působí od roku 1999, vyvolává obavy z destabilizace západního Balkánu a posílení srbského separatismu.
Diplomaté upozorňují, že bez přítomnosti Aliance mohou konflikty v této oblasti eskalovat velmi rychle. Zatímco USA tlačí na redukci, většina ostatních 32 členů se přiklání k pozvolnějšímu postupu nebo zachování alespoň menšího kontingentu.
Dalším projevem nové americké politiky je snaha omezit účast partnerských zemí na nadcházejícím summitu v Ankaře, který se koná v červenci 2026. Washington prosazuje, aby Ukrajina a čtyři partneři z Indo-Pacifiku – Austrálie, Nový Zéland, Japonsko a Jižní Korea – nebyli zváni na formální jednání lídrů. Místo toho by se měli účastnit pouze doprovodných akcí. Tento krok má vyslat jasný signál, že NATO se vrací ke svým primárním úkolům obrany členských států.
Úsporná opatření a tlak na efektivitu vedly také k návrhu zrušit tradiční veřejné fórum, které summity obvykle doprovází. Místo něj by se mělo uskutečnit pouze fórum obranného průmyslu.
Úředníci NATO tento krok zdůvodňují nedostatkem zdrojů, diplomaté v tom však vidí nepřímý vliv Washingtonu, který dlouhodobě prosazuje snižování příspěvků pro mezinárodní organizace. Podle kritiků však omezení veřejné komunikace v době rostoucích nákladů na obranu Alianci poškozuje.
Celý proces transformace probíhá pod taktovkou generálního tajemníka Marka Rutteho, který se snaží o restrukturalizaci organizace tak, aby vyhovovala novým požadavkům USA a zároveň udržela soudržnost evropských členů.
Zatímco USA si ponechávají kontrolu nad strategickými uzly a námořním velením, Evropané přebírají větší operační odpovědnost v sousedních regionech. O budoucím směřování Aliance a definitivním osudu misí v Iráku a Kosovu se bude rozhodovat v nejbližších měsících.
Česko bude mít vyšší než donedávna předpokládané rozpočtové deficity. Například nejnovější prognóza České národní banky prognózuje pro rok 2027 deficit 3,1 % HDP. Takovým schodkem by vláda porušila své vlastní programové prohlášení, kde říká, že setrvá bezpečně pod tříprocentní úrovní.
Meteorologické léto oficiálně začne, jakmile skončí květen. Přesto se již během následujícího víkendu můžeme v Česku dočkat tropického počasí. Meteorologové zmiňují tři oblasti, kde by teploty mohly překročit hranici 30 stupňů.
Světová zdravotnická organizace vyhlásila sedmnáctou epidemii viru ebola v Demokratické republice Kongo za stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Doposud bylo identifikováno 139 podezřelých úmrtí a téměř 600 případů nákazy touto krvácivou horečkou, přičemž většina z nich se nachází v severovýchodních provinciích Ituri a Severní Kivu. Dva případy se objevily také v sousední Ugandě u osob, které z Konga přicestovaly, a vážné obavy panují rovněž v Jižním Súdánu. Podle odborníků se nemoc v regionu nepozorovaně šířila již několik měsíců a kvůli vysoké mobilitě tamního obyvatelstva může trvat dlouhou dobu, než se situaci podaří dostat pod kontrolu. Regionální riziko je hodnoceno jako vysoké, zatímco riziko globálního šíření zůstává nízké.
Britský premiér Keir Starmer v současnosti bojuje o své politické přežití, protože více než osmdesát poslanců jeho vlastní Labouristické strany ho vyzvalo k rezignaci a aktuální průzkumy veřejného mínění z něj dělají historicky nejméně populárního lídra země. Přitom ještě před dvěma lety vstupoval do Downing Street po drtivém volebním vítězství, které ukončilo čtrnáctiletou vládu Konzervativní strany. Tehdy bývalý nejvyšší státní zástupce z dělnické rodiny představoval po éře skandálů Borise Johnsona naději na stabilitu a slušnost. Dnes však sedmdesát procent britské veřejnosti hodnotí jeho působení v čele vlády negativně a pouhých devatenáct procent občanů na něj má kladný názor.
Federální obžaloba bývalého kubánského vůdce Raúla Castra za sestřelení civilního letadla z roku 1996 může definitivně zhatit jakoukoliv šanci na diplomatickou dohodu a dovést Spojené státy a Kubu až k otevřenému vojenskému konfliktu. Zprávu o obvinění s nadšením přivítala kubánská exilová komunita v Miami, která se dlouhodobě staví proti jakýmkoliv ústupkům vůči Havaně a požaduje úplný konec současného režimu. Bývalý americký diplomat Ricardo Zúñiga, který v minulosti vedl tajná vyjednávání s Havanou, však varoval, že krok ministerstva spravedlnosti může mít zcela opačný účinek, protože Washington tímto krokem fakticky uzavřel veškeré komunikační kanály.
Ukrajina v reakci na masivní ruské nálety vybudovala sofistikovaný vrstvený systém protivzdušné obrany, který kombinuje umělou inteligenci s levnými technologiemi. Nedávný pohřeb dvou mladých sester v Kyjevě, které zahynuly v troskách obytného domu, připomněl tragickou lidskou cenu největšího souvislého leteckého útoku od začátku války. Během pouhých osmačtyřiceti hodin Rusko na ukrajinské cíle vypálilo 1 500 bezpilotních letounů a 56 raket. I přes ztráty na životech však ukrajinská obrana podstatnou část hrozeb zlikvidovala, když podle prezidenta Volodymyra Zelenského úspěšně zneškodnila 94 procent útočných dronů a 73 procent střel.
Francouzský prezident Emmanuel Macron představil novou jadernou doktrínu takzvaného předsunutého odstrašení, která znamená nejvýraznější posun v jaderné politice země za poslední desetiletí. Paříž tímto krokem signalizuje ochotu převzít větší odpovědnost za evropskou obranu a reaguje na pokračující tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který evropské spojence v NATO dlouhodobě kritizuje za nedostatečné sdílení vojenského břemene. Nová strategie zároveň odráží rostoucí obavy evropských lídrů o spolehlivost amerických závazků vůči alianci.
Americké zpravodajské služby naznačují, že Írán obnovuje své vojenské kapacity výrazně rychleji, než se původně předpokládalo. Během šestitýdenního příměří, které začalo na počátku dubna, Teherán již stihl restartovat část své produkce útočných bezpilotních letounů.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle webu Politico snaží využít současného politického oslabení německého kancléře Friedricha Merze. V situaci, kdy Merzova popularita v Německu prudce klesá, Kreml zintenzivňuje své úsilí s cílem urychlit jeho politický pád. Tímto postupem se Moskva pokouší posílit pozice proruských sil na německé krajní pravici, reprezentované zejména opoziční stranou Alternativa pro Německo (AfD).
Americký prezident Donald Trump po telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem prohlásil, že předseda izraelské vlády udělá cokoliv, co po něm bude požadovat. Šéf Bílého domu před novináři na letecké základně v Marylandu zdůraznil, že jsou s izraelským lídrem na stejné vlně, pokud jde o vyjednávání s cílem ukončit válečný konflikt s Íránem.
Severoatlantická aliance v současné době nemá žádnou plnohodnotnou alternativu k umělé inteligenci od americké společnosti Palantir, která se využívá přímo na bojištích. Jeden z nejvýše postavených velitelů NATO v této souvislosti upozornil, že pokud chce avaaavEvropa snížit svou závislost na obranných technologiích ze Spojených států, musí začít jednat mnohem rychleji než doposud.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že hodlá osobně jednat s tchajwanským lídrem Laj Čching-tem o potenciálním prodeji zbraní. Tento krok by znamenal zásadní odklon od dosavadních diplomatických zvyklostí. Nejvyšší představitelé Spojených států a Tchaj-wanu spolu totiž přímo nehovořili od roku 1979. Právě tehdy Washington přerušil oficiální vztahy s Tchaj-pejí, aby mohl diplomaticky uznat vládu v Pekingu.