Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vyvíjejí intenzivní tlak na NATO, aby výrazně omezilo své zahraniční aktivity a vrátilo se ke svým kořenům. Tato nová strategie, interně označovaná jako „návrat k továrnímu nastavení“, má za cíl transformovat Alianci zpět na čistě euroatlantický obranný pakt. Podle informací diplomatů pro server Politico Washington prosazuje ukončení klíčové výcvikové mise v Iráku a výrazné omezení mírových operací v Kosovu.
Tento posun reflektuje vizi administrativy o „NATO 3.0“, kterou nedávno představil náměstek ministra obrany Elbridge Colby. Podle této doktríny nemůže být každá mise prioritou a Aliance se musí soustředit na odstrašování a obranu v klíčovém regionu, namísto globálního krizového managementu.
USA plánují ukončit misi v Iráku, zaměřenou na posilování tamních bezpečnostních složek, již v září letošního roku. Tento krok souvisí i s dřívější dohodou o stažení 2 500 amerických vojáků ze země v rámci Trumpova slibu ukončit „nekonečné války“.
Evropští spojenci však vyjadřují nad tímto vývojem značné znepokojení. Zejména uvažované oslabení mise KFOR v Kosovu, která v regionu působí od roku 1999, vyvolává obavy z destabilizace západního Balkánu a posílení srbského separatismu.
Diplomaté upozorňují, že bez přítomnosti Aliance mohou konflikty v této oblasti eskalovat velmi rychle. Zatímco USA tlačí na redukci, většina ostatních 32 členů se přiklání k pozvolnějšímu postupu nebo zachování alespoň menšího kontingentu.
Dalším projevem nové americké politiky je snaha omezit účast partnerských zemí na nadcházejícím summitu v Ankaře, který se koná v červenci 2026. Washington prosazuje, aby Ukrajina a čtyři partneři z Indo-Pacifiku – Austrálie, Nový Zéland, Japonsko a Jižní Korea – nebyli zváni na formální jednání lídrů. Místo toho by se měli účastnit pouze doprovodných akcí. Tento krok má vyslat jasný signál, že NATO se vrací ke svým primárním úkolům obrany členských států.
Úsporná opatření a tlak na efektivitu vedly také k návrhu zrušit tradiční veřejné fórum, které summity obvykle doprovází. Místo něj by se mělo uskutečnit pouze fórum obranného průmyslu.
Úředníci NATO tento krok zdůvodňují nedostatkem zdrojů, diplomaté v tom však vidí nepřímý vliv Washingtonu, který dlouhodobě prosazuje snižování příspěvků pro mezinárodní organizace. Podle kritiků však omezení veřejné komunikace v době rostoucích nákladů na obranu Alianci poškozuje.
Celý proces transformace probíhá pod taktovkou generálního tajemníka Marka Rutteho, který se snaží o restrukturalizaci organizace tak, aby vyhovovala novým požadavkům USA a zároveň udržela soudržnost evropských členů.
Zatímco USA si ponechávají kontrolu nad strategickými uzly a námořním velením, Evropané přebírají větší operační odpovědnost v sousedních regionech. O budoucím směřování Aliance a definitivním osudu misí v Iráku a Kosovu se bude rozhodovat v nejbližších měsících.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.